Jasan (Fraxinus jasan)
Jak jasan poznáte podle listů, pupenů a plodů – jasan ztepilý, jasan zimnář i další druhy
Vysoké opadavé stromy se zpeřenými listy.
- Stanoviště: slunné místo s běžnou zahradní půdou
- Výška: 10–35 m
- Doba kvetení: duben–květen (před vyrašením listů)
- Množení: výsevem a řízky
Jak poznat jasan: listy, pupeny, květy a plody
Jasan patří do čeledi olivovníkovitých (Oleaceae) a je rozšířen převážně 70 stromovitými druhy hlavně ve východní Asii a v Severní Americe. V Evropě jsou domácí jen 4 druhy. Stromy mají nápadně tlusté výhony a většinou velké pupeny tmavé barvy – černé, hnědé nebo šedé. Listy jsou vstřícné a lichozpeřené. Většinou málo úhledné květy (oboupohlavné, jednodomé nebo dvoudomé) se objevují v úžlabních nebo koncových latách či hroznech před vyrašením, u některých druhů až po vyrašení listů.
V květech mnohých druhů chybějí korunní lístky; ostatní druhy mají většinou 4 korunní lístky. Plodem je nažka s prodlouženým jedním křídlem. Takové jednostranné nažky se při volném pádu otáčejí kolem podélné osy a zároveň padají po šroubovici. Z mnoha druhů i u nás zimovzdorných mají pro zahrady a parky význam jen dva zde uvedené druhy.
Ve stejné čeledi najdete i běžné zahradní dřeviny – šeřík, jasmín nebo olivovník.
Poznávací znaky v kostce
- Pupeny: nápadně velké, sametové a tmavé – u jasanu ztepilého sytě černé. V zimě je to nejjistější poznávací znak, jasan podle nich určíte i bez listů.
- Listy: lichozpeřené, 15–35 cm dlouhé, složené ze 7–13 kopinatých lístků, na větvi vyrůstají vstřícně (proti sobě).
- Květy: drobné, bez okvětí (ztepilý) nebo bílé a silně vonné (zimnář), v latách před rašením listů.
- Plody: nažky s jediným podlouhlým křídlem, 3–4 cm dlouhé, ve svazcích visí na stromě často až do zimy.
- Větve a kmen: silné, hladké šedozelené větve; kůra mladých stromů je hladká a světle šedá, ve stáří se rozpraskává do jemné mřížkovité sítě.
Lichozpeřený list mají i další dřeviny, se kterými se jasan plete: jeřáb a akát mají listy střídavé, javor jasanolistý sice vstřícné, ale jen o 3–7 lístcích a s dvojicí srostlých nažek.
Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

Jasan ztepilý je 20–35 m vysoký strom s okrouhlou korunou a s černými zimními pupeny. Listy jsou 20–35 cm dlouhé, složené z 9–13 přisedavých a 4–10 cm dlouhých lístků. Před vyrašením listů se objevují drobné oboupohlavné nebo jednopohlavné květy. V květech se tvoří velké množství pylových zrn (až 1,6 milionu na jedno květenství). Úzce podlouhlé plody jsou 3–4 cm dlouhé. Jasan ztepilý je domácí strom Evropy a Malé Asie. Vyskytuje se hlavně v lužních, listnatých smíšených a roklinových lesích, na půdách svěžích až vlhkých, vzdušných a živných. Jasan ztepilý se často vysazuje v krajině a také se používá jako alejový strom a strom pro dvory. Pro zahrady je příliš veliký. Z mnoha forem má pouze ‚Pendula‘ určitý význam i pro zahrady. Pěstuje se většinou jako štěpovaný vysokokmen, jehož větve jsou převislé ve velkých obloucích. Pod převislým jasanem může být místo k posezení.
Jasan zimnář (Fraxinus ornus)

Jasan zimnář je často vícekmenný strom dorůstající do výšky 10–15 m. Má šedohnědé zimní pupeny. Listy 15–23 cm dlouhé se skládají ze 7 kopinatých, až 7 cm dlouhých lístků. Při rašení listů se objevují silně vonné květy v koncových mnohokvětých latách, které jsou až 10 cm dlouhé a stejně široké. Plody jsou úzce podlouhlé a 3–4 cm dlouhé. Jasan zimnář je domácí strom středního a východního Středomoří a jihu střední Evropy, dále na sever rostou jen vysazované a případně zdomácnělé stromy. Vyskytuje se hlavně v pahorkatině na slunných a suchých svazích, na vápnitých nebo bazických hlinitých či kamenitých půdách. Vysazované stromy potřebují podobné stanovištní podmínky. Mladý strom je citlivější na mrazy.
Jasan zimnář se pěstuje od 15. století v jižní Itálii pro získávání many. Kmeny takových stromů se v létě nařezávají; vytékající cukerná šťáva na vzduchu tuhne a zbarvuje se. Mana obsahuje až 75 % manitu, sladce chutnajícího alkoholu s medovou vůní. Mana má význam v lékařství jako diuretikum a odedávna se užívá jako prostředek proti kašli.
Na rozdíl od ztepilého jasanu se zimnář hodí i do menší zahrady – zůstává nižší, kvete nápadně a snese sucho i vápnitou půdu.
Další druhy jasanu
Kromě dvou hlavních druhů se u nás dá potkat ještě několik dalších jasanů – buď jako domácí dřevina v lužních lesích, nebo jako vysazovaný strom ve stromořadích a parcích.
- Jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) – jižní a jihovýchodní Evropa. U nás roste poddruh podunajský v lužních lesích jižní Moravy a dolního Poohří. Od ztepilého ho poznáte podle hnědých, ne černých pupenů a užších, na okraji ostřeji pilovitých lístků.
- Jasan americký (Fraxinus americana) – severoamerický strom vysoký 25–35 m, u nás jen vysazovaný. Cenný je hlavně podzimním zbarvením listů do vínově fialové.
- Jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica) – také ze Severní Ameriky, dobře snáší městské prostředí i zaplavení. Vysazoval se do stromořadí a do lužních výsadeb, kde místy zplaňuje.
Jasan, nebo pajasan? Jak je rozeznáte
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) není s jasanem vůbec příbuzný – patří do čeledi simarubovitých. Podobný je jen na první pohled velkým zpeřeným listem. Rozdíly jsou přitom zřetelné a poznáte je i bez lupy.
| Znak | Jasan (Fraxinus) | Pajasan žláznatý (Ailanthus) |
|---|---|---|
| Postavení listů | vstřícné (proti sobě) | střídavé |
| Délka listu | 15–35 cm, 7–13 lístků | 40–90 cm, 11–25 lístků |
| Okraj lístku | jemně pilovitý po celé délce | celokrajný, jen u báze 1–2 tupé zuby se žlázkou |
| Vůně rozemnutého listu | nevýrazná | pronikavá, nepříjemná |
| Pupeny | velké, sametové, černé nebo šedohnědé | drobné, polokulovité, hnědé |
| Nažka | křídlo na jedné straně, semeno na konci | křídlo kolem dokola, semeno uprostřed |
| Růst | pomalejší, strom se dožívá staletí | velmi rychlý, hojné kořenové výmladky |
Jasanové dřevo: vlastnosti a využití
Jasan patří k nejcennějším domácím listnáčům. Dřevo je světlé až nažloutlé, u starších stromů s tmavším „hnědým jádrem“, s výraznou kresbou letokruhů. V suchém stavu má hustotu kolem 680–700 kg/m³ – je tedy tvrdé, ale současně mimořádně houževnaté a pružné a dobře se ohýbá párou.
- Násady nářadí – sekery, krumpáče, lopaty. Jasan pruží a netříští se.
- Sportovní náčiní – hokejky, pálky, tělocvičné nářadí, vesla.
- Nábytek a interiér – ohýbaný nábytek, židle, schodiště, dýhy.
- Podlahy a parkety – světlý odstín a vysoká odolnost proti otěru.
Jako palivo je jasan zhruba na úrovni buku a dubu – suché dřevo má výhřevnost kolem 4,1 kWh/kg, dobře se štípe a hoří klidným plamenem s minimem jisker. I tak ho nechte proschnout na vlhkost pod 20 %, tedy zhruba dvě sezony.
Nemoci jasanu: nekróza jasanu
Od 90. let 20. století prosychají jasany po celé Evropě kvůli nekróze jasanu. Způsobuje ji drobná houba Hymenoscyphus fraxineus, česky voskovička jasanová. Nemoc zasahuje jasan ztepilý i úzkolistý, jasan zimnář bývá odolnější.
- letorosty vadnou a usychají od vrcholu, list zůstává viset zaschlý na větvi,
- na větvích a mladých kmíncích vznikají protáhlé klínovité nekrózy s propadlou kůrou,
- koruna postupně prosychá, strom se snaží nahradit ztrátu výmladky na kmeni,
- u paty kmene se často přidá václavka a strom se stává nestabilním.
Houba přezimuje na loňských řapících v opadance, odkud se v létě šíří výtrusy. Postřik proti ní neexistuje. V praxi pomáhá jediné: ponechávat zdravě vypadající jedince jako zdroj odolného potomstva, prosvětlovat porosty a u cest a staveb včas odstraňovat souše. Mladým a oslabeným stromům prospěje hlavně dobrá kondice – dostatek vláhy a živin v kořenové zóně.
Hnojení jasanu a mladých stromů
Vzrostlý jasan v krajině se o sebe postará sám – kořeny sahají daleko za obvod koruny. Přihnojení má smysl u čerstvě vysazených stromů, u alejových jasanů v dlažbě a všude tam, kde je půda vyčerpaná nebo utužená. Cílem není rychlý přírůstek, ale silný kořen a dobré obrůstání.
Organické hnojivo se rozprostírá v kruhu pod okrajem koruny, ne ke kmeni – právě tam jsou sací kořeny. Hnojík se dá u dřevin použít dvěma způsoby:
- Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
- Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte.
Jak strom správně zasadit, aby se mu první roky dařilo, popisuje článek Výsadba stromů. Obecný přehled o dávkách a použití najdete u univerzálního hnojiva, další dřeviny na zahradě řeší průvodce Keře.
Časté dotazy o jasanu
Jak poznat jasan?
Nejrychleji podle pupenů: jasan ztepilý má nápadně velké, sametové a sytě černé pupeny, které na větvi stojí proti sobě. V létě pomůže lichozpeřený list ze 7–13 kopinatých lístků a v zimě svazky nažek s jedním protáhlým křídlem.
Jak vypadá list jasanu?
Je lichozpeřený a 15–35 cm dlouhý – na společném řapíku sedí 7 až 13 kopinatých, jemně pilovitých lístků a jeden lístek uzavírá špičku. Listy vyrůstají vstřícně, tedy vždy dva proti sobě, což jasan odlišuje od jeřábu i akátu.
Jaký je plod jasanu?
Nažka s jediným prodlouženým křídlem, 3–4 cm dlouhá. Visí ve svazcích a často zůstává na stromě až do zimy. Při pádu se otáčí kolem podélné osy a klesá po šroubovici, takže ji vítr odnese daleko od stromu.
Kdy kvete jasan?
V dubnu až květnu, u jasanu ztepilého ještě před vyrašením listů. Jeho květy nemají okvětní lístky a snadno se přehlédnou. Jasan zimnář naopak kvete až s rašením listů, a to nápadnými bílými, silně vonnými latami.
Jaký je rozdíl mezi jasanem a pajasanem?
Nejsou příbuzní. Jasan má vstřícné listy do 35 cm s pilovitými lístky a nažku s křídlem na jedné straně. Pajasan žláznatý má listy střídavé a až 90 cm dlouhé, lístky celokrajné s tupými zuby u báze, po rozemnutí nepříjemně páchnou a jeho nažka má křídlo kolem dokola se semenem uprostřed.
Co znamená „ztepilý“?
Ztepilý je starší české slovo pro urostlý, štíhlý a vysoký. U jasanu ztepilého odpovídá skutečnosti – rovný kmen vynese korunu do 20 až 35 metrů. Latinské excelsior znamená totéž, tedy „vyšší, vznešenější“.
Jak se řekne jasan slovensky a anglicky?
Slovensky je to jaseň (jasan ztepilý = jaseň štíhly), anglicky ash, respektive ash tree. Latinský název rodu Fraxinus je stejný ve všech jazycích.