Ryngle (renklódy): pěstování, odrůdy, sklizeň a využití

Ryngle, v češtině také renklódy, jsou okrouhlé švestky se zelenou až žlutozelenou slupkou, žlutou šťavnatou dužninou a výrazným aroma. Dozrávají na konci srpna až v polovině září, tedy dřív než pozdní švestky. Potřebují teplé, závětrné stanoviště a pravidelnou vláhu, a řada odrůd lépe plodí s dalším stromem poblíž. Tenhle článek shrnuje odrůdy, výsadbu, péči a sklizeň a vysvětluje, v čem se ryngle liší od švestky a mirabelky.

Botanicky patří ryngle k téže slivoni švestce (Prunus domestica) jako švestka, mirabelka a bluma. Formy se kříží, takže zařazení bývá obtížné i pro odborníky. Prakticky se ryngle rozpoznají snadno:

• Tvar: okrouhlé, ne podlouhlé jako švestky.
• Barva: zelená až žlutozelená slupka, žlutá dužnina. Existují i fialové a červenofialové formy.
• Chuť: sladká s výrazným aroma. Nejsou tak pevné a nakyslé jako tradiční švestky.

Od mirabelky se liší větší velikostí a zelenou barvou slupky. Mirabelky jsou menší, žlutě zbarvené, často s červenými tečkami.

Při výběru sledujte dobu zrání, barvu plodů a to, zda je odrůda samosprašná.

• Zelená ryngle: klasická odrůda se žlutozelenými sladkými plody a výrazným aroma.
• Oullinská ryngle: žlutozelená, zrající dříve.
• Althanova ryngle: velké červenofialové plody, zrají koncem srpna až začátkem září.
• Fialová ryngle (Reineklode Violett): fialové plody, dozrává koncem srpna až začátkem září.

Plodnost ovlivňuje opylení. U některých odrůd plody nasadí i samotný strom, jiné potřebují k opylení švestku, která kvete ve stejnou dobu. Při nákupu se proto ve školce ptejte, a pokud máte místo, sázejte aspoň dva stromy.

Ryngle jsou teplomilnější než běžné švestky. Chtějí slunné závětrné místo, kde se nedrží studený vzduch. Půda má být hlinitá, propustná, vlhká, ale ne zamokřená, neutrální až mírně zásaditá. Při kolísání teplot mezi dnem a nocí může na kmeni praskat kůra, proto je dobré kmen na zimu natřít, viz bílení stromů.

• Termín: na podzim do začátku listopadu, v drsnějších polohách v březnu až začátkem dubna.
• Spon: polokmen 6 až 7 m, čtvrtkmen 5 až 7 m.
• Podnož: do teplých, sušších a vápnitých půd myrobalán, do vlhčích půd St. Julien A, do malých zahrad slabě rostoucí WaVit. Přehled je v článku podnože ovocných stromů.
• Postup sázení: výsadba stromů. Místo naroubování zůstává nad zemí.

Ryngle mají mělké kořeny a nejvíc vláhy potřebují v době, kdy rostou plody. Mulč pod korunou a vydatná zálivka při suchu zabrání drobným, nedorostlým plodům. Hnojte brzy na jaře kompostem nebo organickým hnojivem, dusíkem nejpozději do konce června, aby dřevo do zimy vyzrálo. Souvislosti najdete v článku Hnojivo na ovocné stromy.

• Tvarování: koruna má mít 3 až 4 ramena s velkým úhlem odklonu a odstupem 10 až 15 cm. Dřevo slivoní je křehké, a proto se vyplatí je správně rozložit.
• Letní řez: po sklizni, obvykle v srpnu, odstraňte vlky celé na větevním kroužku.
• Jarní řez: udržovací a zmlazovací před rozkvětem. Podrobnosti najdete v článku řez švestky, který se týká i renklód.
• Proředění: novější odrůdy nasazují víc plodů, než strom unese. V červnu nadbytečné plody ručně protrhejte.

Na ryngle se vztahují stejná rizika jako u švestek. Nejdůležitější jsou:

• Šarka: virová choroba přenášená mšicemi. Příznaky jsou světlé až olivově zelené kruhy na listech a prohlubně na plodech. Léčit ji nelze, pomáhá prevence a odolnější odrůdy.
• Moniliniová hniloba: napadené plody, mumie, neponechávejte na stromě.
• Obaleč švestkový: červivé plody, pomáhá sběr spadaných plodů.

Přehled problémů najdete v článcích Choroby švestek a Škůdci švestek.

Ryngle zrají koncem srpna až v polovině září a sklizeň se u většiny odrůd protáhne minimálně na dva týdny. Trhejte je postupně, jakmile mají barvu odrůdy a dužnina je mírně měkká. Za dlouhých dešťů plody praskají a hnijí, proto je lepší je včas utrhnout. Sklízejte za sucha, nejlépe ráno po oschnutí rosy, a načesané ovoce hned dejte do chladu.

Čerstvé ryngle dlouho nevydrží. Přebytek lze zmrazit: plody podélně nařízněte, vyjměte pecku, jednotlivě předmrazte v mělké misce a pak zabalte po porcích. Na kompot se berou plody s barvou odrůdy, ale ještě pevné. Postup zavařování najdete v článku Zavařování.

Ryngle jsou sladké a šťavnaté, a proto se nejvíc cení čerstvé. Přebytky jdou zpracovat několika způsoby:

• Kompot: pevné plody zalijte horkým cukerným nálevem a sterilujte při 85 °C asi 20 minut. Cukru potřebují méně než kyselejší švestky.
• Džem: plně zralé plody rozvařte s menším množstvím cukru, horký džem plňte do čistých sklenic a uchovávejte v chladu.
• Pečivo a knedlíky: ryngle se hodí do kynutých knedlíků, bublaniny i ovocných koláčů.
• Zmrazení: postup je v předchozí sekci.

Zdroje fotografií

• zralé ryngle na stromě: Agnieszka Kwiecień, Nova, CC BY-SA 3.0, zdroj
• zelené ryngle v ruce: Forest and Kim Starr, CC BY 3.0 us, zdroj
• ryngle na slunném stanovišti: Rasbak, CC BY-SA 3.0, zdroj