Svatojánský chléb (rohovník): pěstování a karob

Svatojánský chléb je lidový název pro sušené lusky rohovníku obecného (Ceratonia siliqua). Starší generace je znají jako sladkost, kterou se dříve nahrazovala čokoláda. Dnes se z nich vyrábí karob, hnědý prášek podobný kakau. Rohovník je stálezelená dřevina suchých subtropů. U nás se pěstuje v nádobě, která přezimuje v chladu, a ze semen z obchodu se dá vypěstovat velmi snadno.

Rohovník patří do čeledi bobovitých, stejně jako hrách nebo fazole. Pochází z východního Středomoří a Blízkého východu. Pěstoval se už ve starověku a dnes roste v celém Středomoří, nejvíc ve Španělsku, Portugalsku, Itálii, Maroku a Řecku, a také v Kalifornii nebo Austrálii.

Český název svatojánský chléb odkazuje na tradici, podle níž se lusky živil Jan Křtitel na poušti. Slovo karob pochází z arabštiny.

Co se z rohovníku vyrábí:

• Karobový prášek se získává z usušené a nadrcené dužiny lusků, často pražené. Používá se místo kakaa v pečení, nápojích a cukrovinkách. Obsahuje přirozené cukry a na rozdíl od kakaa v něm není kofein.
• Karobový sirup je hustá sladká šťáva z lusků.
• Karubin (rohovníková guma) se vyrábí ze semen a v potravinách ho najdete jako zahušťovadlo E 410, například ve zmrzlinách.
• Krmivo. V zemích původu jsou lusky tradičním krmivem pro dobytek.
• Dřevo je tvrdé a těžké, dříve se používalo v truhlářství.

V domovině je rohovník keř nebo strom vysoký 6–12 m s hustou, kulovitou nebo široce rozložitou korunou, která dává hluboký stín. Kořeny sahají do velké hloubky, díky tomu přečká dlouhé suché léto.

• Listy jsou sudozpeřené, s několika páry okrouhlých kožovitých lístků. Jsou tmavě zelené a lesklé, mladé bývají načervenalé. Rohovník je dekorativní i bez plodů.
• Květy jsou drobné, bez korunních lístků, žlutozelené až červenavé. Vyrůstají v krátkých hroznech přímo ze starších větví a kmene. Tomuto jevu se říká kauliflorie a znáte ho například z kakaovníku.
• Doba květu připadá hlavně na podzim.
• Plody jsou tlusté ploché lusky dlouhé až kolem 30 cm a široké asi 3 cm. Nepukají. Zralé jsou tmavohnědé, lesklé a často zkroucené. Uvnitř je sladká dužina a v přehrádkách tvrdá hnědá semena.

Biologií připomíná lokvát: kvete na podzim a plody dozrávají pomalu přes zimu a jaro.

Rohovník je dřevina slunných a suchých míst. Potřebuje plné slunce, propustnou půdu a spíš sucho než vlhko. Je nenáročný, snese i kamenitou a chudou půdu i nižší vzdušnou vlhkost.

Mrazuvzdornost je nízká. Mráz kolem −7 °C ho poškozuje a při delších mrazech kolem −10 °C a níž hyne. V Česku proto celoročně venku nepřežije. Pěstuje se v nádobě, která je v létě venku a na zimu se přestěhuje do úkrytu:

• ideální je světlá místnost s teplotou kolem 0 až 10 °C, třeba chladná chodba, zasklená veranda nebo oranžerie,
• ve studeném skleníku může zůstat, pokud teplota neklesne pod zhruba −2 °C,
• v teplém bytě přezimuje také, ale potřebuje hodně světla, jinak vytahuje slabé výhony.

Na jaře vyneste rostlinu ven až po posledních mrazech a na plné slunce ji přivykejte postupně, aby se listy nespálily.

Přesazujte jen tehdy, když kořeny prorůstají nádobou, a vždy s celým balem. Rohovník tvoří dlouhý kůlový kořen, proto volte spíš hlubší nádobu. Řez není nutný. Pokud chcete rostlinu udržet menší, zkraťte na jaře příliš dlouhé výhony.

Rohovník se dá snadno vypěstovat ze semen z lusků, které koupíte v obchodě se zdravou výživou. Semena mají velmi tvrdý obal, který propouští vodu pomalu. Klíčení se dá urychlit:

1. Semena vyjměte z lusku a opláchněte.
2. Obal lehce narušte pilníkem nebo smirkovým papírem, jen na jednom místě a ne do jádra.
3. Namočte je přes noc do teplé vody. Semena, která nabobtnají, jsou připravená k výsevu. Nenabobtnalá můžete narušit znovu.
4. Vysejte je asi 1–2 cm hluboko do propustného výsevního substrátu a držte v teple a mírné vlhkosti.
5. Semenáče přesaďte do samostatných hlubokých květináčů, dokud je kořen krátký. Později přesazování snáší hůř.

Semenáče rostou zpočátku pomalu. Počítejte s tím, že plodit začnou nejdřív kolem osmého roku, a to jen samičí rostliny. Rychlejší cestou jsou roubované rostliny ze specializovaných zahradnictví. Roubuje se na semenáče rohovníku. Obecné principy najdete v článku o roubování ovocných stromů.

Rohovník je obvykle dvoudomý. Jedna rostlina má jen samčí květy, druhá jen samičí. Lusky se tvoří pouze na samičí rostlině a jen tehdy, když poblíž kvete samčí rostlina. Existují také oboupohlavné výběry, které plodí samy, ale u semenáče to dopředu nepoznáte.

• U semenáčů se pohlaví pozná až při prvním kvetení, tedy po mnoha letech.
• Kdo chce lusky, má pěstovat víc semenáčů najednou, nebo koupit roubované rostliny se známým pohlavím.
• Samčí rostlina nikdy lusky mít nebude, ale je stejně dekorativní.

Stejné pravidlo platí u pistácie.

Lusky dozrávají dlouho. Ve Středomoří se sklízejí na konci léta a na podzim, téměř rok po odkvětu. U rostlin v nádobě a ve skleníku, kde plody v chladné zimě skoro nerostou, dozrávají podle staré české příručky na jaře, zhruba v dubnu a květnu.

Zralé lusky zhnědnou a ztvrdnou. Pak se sklidí a dosuší na slunci nebo v teplé suché místnosti, aby nezplesnivěly. Suché lusky se dají přímo jíst, nebo nadrtit a použít na pečení. Semena jsou velmi tvrdá, při jídle je vyplivněte.

Semena rohovníku jsou drobná, velká asi 4–5 mm. Podle tradice mají tak stálou hmotnost, že v minulosti sloužila jako závaží při vážení zlata a drahokamů. Od řeckého názvu rohovníku keration (malý roh) se odvozuje jednotka karát. Dnes je karát pevně stanoven na 0,2 g.

Novější měření ukázala, že semena rohovníku se hmotností liší podobně jako semena jiných rostlin. Na jejich pověsti to ale nic nemění.

Rohovník je zvyklý na chudé kamenité půdy a není náročný. Na rozdíl od většiny bobovitých rostlin netvoří na kořenech hlízky s bakteriemi, které vážou dusík, takže si ho sám nezajistí. V nádobě se ale živiny postupně vyplavují, proto ho od jara do konce léta přihnojujte mírně. Příliš dusíku podporuje dlouhé měkké výhony, které hůř přezimují.

Vhodné je organické hnojivo s postupným uvolňováním živin, přimíchané do vrchní vrstvy substrátu. Dávku podle velikosti nádoby najdete v přehledu dávkování. Na zimu hnojení vynechte.

Podobné nároky na zimování mají olivovník, feijoa nebo citrusy. Celý přehled najdete v článku o exotickém ovoci pro domácí pěstování.