Mangold: pěstování, výsev a sklizeň listů i řapíků

Mangold je řepa, ze které se nejí bulva, ale listy. Čepele se připravují jako špenát a široké dužnaté řapíky podobně jako chřest. Vysévá se od dubna přímo na záhon do hnízd ve sponu 30 × 30 cm. První listy se sklízejí asi dva měsíce po vzejití a sklizeň pokračuje až do mrazů. Na rozdíl od špenátu v létě nevybíhá do květu, a tak zaplní dobu, kdy špenát ani chřest nejsou.

Mangold (Beta vulgaris var. cicla) je blízký příbuzný červené řepy a cukrovky. Patří do čeledi laskavcovitých, stejně jako špenát nebo lebeda zahradní. Je to dvouletá rostlina: první rok tvoří listy, druhý rok kvete a dává semena. Na zahradě se pěstuje jako jednoletý, nebo se nechává přezimovat kvůli jarní sklizni.

Podle toho, co se z rostliny hlavně využívá, se rozlišují dva typy:

• Listový mangold má hodně listů s užšími řapíky. Připravuje se hlavně jako špenát.
• Řapíkatý mangold tvoří široké masité řapíky, bílé, žluté, oranžové nebo červené. Ty se dusí nebo zapékají jako chřest, čepele se použijí zvlášť.

„Semeno“ mangoldu je stejně jako u řepy klubíčko, ze kterého vyroste několik rostlinek. Proto se mangold po vzejití vždy jednotí.

Nejlépe roste ve středně těžké půdě bohaté na živiny, která drží vláhu. Vyhovuje mu slunce i polostín. Patří k náročnější zelenině, a tak ho můžete pěstovat i na záhoně, který dostal při podzimním rytí chlévský hnůj.

• Před výsevem zapravte vyzrálý kompost nebo organické hnojivo, které uvolňuje živiny postupně.
• Dusík s mírou. Mangold je listová zelenina a přebytečný dusík ukládá do listů jako dusičnany. Rychle působící dusíkatá hnojiva proto nepřehánějte.
• Střídání plodin. Nesejte ho po řepě, špenátu ani po sobě, mají společné choroby a škůdce. Na stejné místo se vraťte nejdřív za 3–4 roky. Víc v článku osevní postup.

Mangold se seje přímo na záhon od dubna, když se půda prohřeje aspoň na 5 °C. Sít se dá postupně až do začátku léta. Rostliny z příliš časného výsevu, které po vzejití zažijí delší chladné období, mohou vyběhnout do květu už první rok.

V hnízdech rostliny vyjednoťte co nejdřív. Kde nic nevzešlo, doplňte mezery rostlinkami vyzvednutými z hustších hnízd, stejně jako u červené řepy. Místo hnízd můžete sít i do řádků 40 cm od sebe a jednotit listový mangold na 10–15 cm, řapíkatý na 25–30 cm.

Termíny platí pro střední polohy. V teplých oblastech můžete začít o 1–2 týdny dřív, na horách později.

Křehké a chutné listy vyrostou jen z rostlin, které nestrádají. Mangold často okopávejte, zalévejte a během sezóny přihnojte. Pomůže vrstva mulče mezi rostlinami, která drží vláhu a omezuje plevel. Za sucha listy tuhnou a řapíky jsou vláknité.

Po každé větší sklizni rostlina potřebuje živiny na nové listy. Pokud sklízíte často, přihnojte ji jednou za 4–6 týdnů kompostem nebo organickým hnojivem a zalijte.

Mangold se sklízí postupně. Vždy se odebírají vnější listy, odlomí se nebo uříznou u báze, a srdíčko se nechá růst dál. Z jedné rostliny tak sklízíte celé léto až do podzimních mrazů.

Najednou neberte víc než třetinu listů, jinak rostlina zeslábne. Listy rychle vadnou, sklízejte je proto těsně před použitím.

Mangold je proti zimě dost odolný. Když několik rostlin necháte na záhoně, dají vám na jaře čerstvé listy dřív než nový výsev.

• Na podzim listy sklidíte a k bulvám nahrňte zeminu.
• Při větších mrazech je přikryjte slamnatým hnojem, slámou nebo chvojím.
• Na jaře listy sklízejte, dokud rostliny nezačnou tvořit květní lodyhy. Pak listy hrubnou a mangold je čas zrušit.

V chladnějších polohách můžete bulvy na podzim vyrýt a uložit ve sklepě. Brzy na jaře je vysaďte do pařeniště, kde rychle vytvoří listy.

Před začátkem mrazů vyryjte rostliny s dostatečně velkým kořenovým balem a zasaďte je do velkých květináčů, kbelíků nebo škopků s otvory ve dně, aby přebytečná voda odtékala. Postavte je do světlé místnosti, kde nemrzne, třeba na chodbu, do zimní zahrady nebo na verandu. Při přiměřené teplotě rostliny dál rostou a listy můžete postupně sklízet.

Ve skleníku nebo pařeništi se dají rychlit i vyryté kořeny. Postup popisuje článek listová zelenina, další plodiny na zimu najdete v článku Co pěstovat ve skleníku v zimě.

Odrůdy se liší barvou a šířkou řapíků. Chutí jsou si podobné, bílé řapíky bývají nejjemnější. Dostupnost ověřte u prodejců osiva.

• ‚Lucullus‘: klasický řapíkatý mangold se světle zelenými listy a širokými bílými řapíky.
• ‚Bright Lights‘ a podobné barevné směsi: řapíky žluté, oranžové, růžové i červené. Hodí se i do okrasného záhonu nebo do nádob.
• ‚Rhubarb Chard‘: tmavě červené řapíky a tmavé listy.
• ‚Perpetual Spinach‘: listový mangold s úzkými řapíky, připravuje se jako špenát a dobře se hodí k rychlení.

Mangold trpí stejnými problémy jako řepa:

• Skvrnitost listů: drobné okrouhlé skvrny s tmavým lemem, za teplého a vlhkého počasí. Napadené listy odstraňte a dodržujte střídání plodin.
• Mšice: kolonie na spodní straně listů a na srdíčku. Pomáhá silný proud vody a podpora přirozených nepřátel. Víc v článku mšice.
• Květilka řepná: larvy vyžírají v listech světlé skvrnité miny. Napadené listy otrhejte a mladé rostliny můžete zakrýt netkanou textilií.
• Slimáci: ožírají mladé listy, hlavně za vlhka. Viz co proti slimákům.

Když je zásah nutný, použijte povolený přípravek podle registru ÚKZÚZ, vždy podle etikety.

Čepele a řapíky se připravují zvlášť, protože řapíky potřebují delší úpravu:

• Čepele jako špenát: krátce povařit nebo podusit, s česnekem, smetanou nebo vejcem. Mladé listy se hodí i syrové do salátu.
• Řapíky nakrájené na kousky dusit nebo vařit jako chřest, zapékat se sýrem, přidat do rizota nebo polévky.

Mangold obsahuje karoten a vitamín C. Stejně jako špenát obsahuje také kyselinu šťavelovou a při silném hnojení dusíkem hromadí dusičnany. Uvařený ho proto dlouho neuchovávejte a znovu neohřívejte. Bulvy, které po sklizni zbydou, jsou dobrým krmivem pro králíky.

Zdroje fotografií

• Mangold s barevnými řapíky: mercedesfromtheeighties, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Listy mangoldu: Grendelkhan, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Mangold v kuchyni: Dietmar Rabich, CC BY-SA 4.0, zdroj