Kadeřavost broskvoní a postřik proti kadeřavosti

Broskev ( Prunus persica) Je listnatý strom plodící jedlé šťavnaté plody zvané broskve. Patří do rodu  Prunus , do kterého patří i třešně, meruňky, mandle a švestky. Broskev je spolu s mandlí zařazena do podrodu Amygdalus , který se od ostatních podrodů odlišuje vlnitým obalem semen. Může dorůst až do výšky 7 metrů. Přestože v současnosti jsou rozšířeny nízkokmenné odrůdy. Broskve a  nektarinky , které jsou běžně označovány pouze jako podobné druhy peckového ovoce, jsou ve skutečnosti stejné druhy. Jejich rozdílnost je způsobeno mutací jednoho genu.

Už minulosti byla broskev oblíbenou. Svědčí o tom, že staří Římané ji označovali jako “ perské jablko “ ( malum persicum ) a později se z ní staly francouzské pêche. Latinský název persica  odkazuje na její rozšířené pěstování v  Persii (dnešní Írán), odkud se měla následně rozšířit do Evropy. Genetické studie však naznačují, že pochází z Číny , kde se vyskytovala již v období neolitu .

Broskev  patří mezi oblíbené ovoce. Ale radost z jejich pěstování a jejich užitku nám mohou překazit jak škůdci, tak nemoci. Způsobují jak oslabení stromu, snížení či zničení úrody, tak i odumření části či celého stromu. Nejčastěji vyskytující se nemocí broskví na naší území je kadeřavost broskví.

Kadeřavost broskví, či Kadeřavost listů broskve ( Taphrina deformans) je houbové onemocnění broskví, mandlí a příležitostně i meruněk. Infikuje prioritně listy a výhonky. Ale napadá také plody a květiny, jak mladých, tak starších stromů. Jejím následkem už v jarním období opadávají listy, což následuje i opadání mladých plodů.

Taphrina deformans roste mezi buňkami listů a stimuluje je, aby se dělily ve zvětšené míře. To způsobuje deformace listů. Červené rostlinné pigmenty se hromadí v zdeformovaných buňkách a askospory dávají listům šedobílý, práškový nebo sametový vzhled. Jedná se o tzv. vlákna houby – mycelium. Askospory se uvolňují do ovzduší, a tak se přenášejí.

Na plodech, které neopadnou se po napadení touto houbou objevují červenofialové skvrny a praskají. Mladé výhony přestávají růst, dochází k jejich zduření, deformacím i následnému praskání a při silném napadení usychají. U stromů dřevnaté části hůře vyzrávají a často dochází k jejich vymrzání. Pokud s nemocí nebojujeme, můžeme přijít o celý strom.

Deštivé a chladné počasí od časného do pozdního jara podporuje propuknutí a rozšíření tohoto onemocnění. Nejdůležitější z tohoto pohledu je čas od rašení do odkvětu květin.

Zdroj: www.planetnatural.com

Příznaky napadení houbou Taphrina deformans na ovoci – korkový a popraskaný povrch.

Zdroj: ipm.ucanr.edu Autor: Jack Kelly Clark.

Příznaky kadeřavosti listů broskve typické pro závažnou infekci houbou Taphrina deformans.

Zdroj: ipm.ucanr.edu Autor: Jack Kelly Clark.

Kadeřavost broskví – detail napadeného listu – mycelium

Zdroj:  M.Hluchý, P.Ackermann, M.Zacharda, Z.Laštůvka, M.Bagar, E.Jetmarová, G.Vanek: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci. Biocont Laboratory, Modřice

Měďnatý postřik je proti kadeřavosti základ, ale broskvoň ho snese jen na holé dřevo. Na olistěném stromě měď u většiny odrůd broskvoní pálí: listy zůstávají drobné a zakrnělé a na okrajích a špičkách hnědnou. Starší příručky proto někdy píšou, že se u broskvoní měď nepoužívá vůbec. To platí jen pro dobu vegetace, v době vegetačního klidu je měďnatý postřik hlavní ochranou.

• Podzim: první ošetření po opadu listí, kdy se spory houby usazují na kůře a pod šupinami pupenů.
• Konec zimy: hlavní ošetření ve fázi nalévání pupenů, nejpozději ve chvíli, kdy se pupeny pootevírají a listy ještě nejsou venku.
• Vydatně a hrubší tryskou. Strom se postřikem doslova omyje, aby jícha zatekla do štěrbin kůry a pod šupiny pupenů.
• Počasí. Postřik musí před deštěm zaschnout a nedává se, když v noci mrzne.
• Pod stromem zakryjte rašící tulipány, hyacinty a jahodník papírem nebo fólií, zimní postřik je spálí.

Zkroucené listy broskvoně nemusí být vždy kadeřavost. Svinutí listů způsobuje i sání mšic. Rozdíl poznáte snadno:

• Kadeřavost: list je ztluštělý, puchýřovitý, křehký, bledě zelený, žlutavý až červený, později s bělavým povlakem. Na rubu nejsou žádní živočichové.
• Mšice: list je stočený, ale tenký a zelený, na rubu najdete kolonie mšic, svlečky a lepkavou medovici, často i mravence.

Proti mšicím měďnatý postřik nepomáhá a proti kadeřavosti nepomáhá insekticid, proto je dobré příčinu poznat dřív, než sáhnete po přípravku.

Silné napadení vyčerpá strom. Broskvoň po opadu napadených listů vytvoří novou vlnu listů. Spotřebuje na to zásoby, které jinak ukládá do květních pupenů na příští rok. Silně napadený strom proto často příští rok neplodí a hůř vyzraje na zimu, takže snáz namrzá. Po silném napadení stromu pomůžete, když:

• odstraníte část nasazených plodů, aby strom nevyčerpala úroda,
• v suchu zaléváte,
• přihnojíte vyrovnaně a bez přebytku dusíku, nejpozději do začátku léta,
• na podzim po opadu listí nevynecháte ošetření v době klidu.

Kadeřavost propuká hlavně tam, kde listy dlouho zůstávají mokré. Proti ní tedy pomáhá i vzdušná koruna a správné místo:

• Kotlovitá koruna. Broskvoň se pěstuje jako volný zákrsek se široce rozevřenou korunou bez středního výhonu. Do takové koruny proniká slunce a po dešti rychle oschne. Přehoustlá koruna drží vlhko.
• Jarní řez. Broskvoň řežte od rašení, plodící stromy až v růžovém poupěti nebo v květu. Při řezu odstraňte loňské zduřelé, zdeformované a zaschlé výhony do zdravého dřeva a odneste je ze zahrady.
• Strom oslabený napadením. Pokud broskvoň po silném napadení loni přirostla jen málo, zkraťte na jaře výhony víc než obvykle. Silný řez podpoří tvorbu nových letorostů, na kterých se založí plodné výhony pro další rok.
• Místo a rozestupy. Volný zákrsek broskvoně potřebuje 3,5 až 4,5 m prostoru. Nesázejte broskvoně do vlhkých dolíků a míst, kde se drží mlha a studený vzduch.

Podrobný postup řezu najdete v článku řez broskvoně, nároky na stanoviště v článku broskve a broskvoň.

FB skupina – Máme rádi HNOJÍK.CZ

Na skupince si můžete prohlížet příspěvky pěstitelů podle témat, kdy jedno z nich jsou bylinky či bazalka atp.

Tip: Jak broskvoně a další ovocné stromy vyživit jarním postřikem od prvních listů, píšeme v článku Hnojivo na ovocné stromy.