Batáty (Ipomoea batatas)

(Ipomoea batatas)

Batáty jsou hlízy povijnice batátové (Impomoea batatas). Batáty jsou kořenovou zeleninou, která se podobá bramborám, ale má oranžovou nebo fialovou barvu a sladší chuť. Jsou oblíbené zejména v Americe, kde se často používají při přípravě různých pokrmů, jako jsou hranolky, placky, polévky nebo dezerty.

Čerstvé hlízy obsahují 70 % vody, 18 % škrobu a 6 % cukru. Jejich energetická hodnota je vyšší než u klasických brambor, a to zhruba o polovinu. Sladkou chuť mají batáty díky velkému obsahu cukrů – fruktóze, glukóze a sacharóze. Obsahují také vlákninu a vitamíny A a C.

Nadzemní část je popínavá až poléhavá lodyha se srdčitými listy, která během léta zaroste velkou plochu — batát je botanicky svlačcovitá rostlina, příbuzná povijnic pěstovaných pro okrasu, nikoli lilkovitá jako brambory. Hlízy narůstají na kořenech pod zemí, takže je při sklizni potřeba hledat dál od paty rostliny, než byste čekali. Batáty se řadí ke kořenové zelenině.

Okrasné batáty jsou odrůdy batátů, které se pěstují především pro své zajímavé a dekorativní listy a případně i pro své květy. Oproti běžným jedlým batátům mají okrasné batáty různé barevné varianty listů, včetně různých odstínů zelené, purpurové, červené, žluté, a dokonce i barevných kombinací.

Listy okrasných batátů mají často neobvyklé tvary, jako jsou srdcovité, okrouhlé nebo zvlněné. Některé odrůdy mají také listy s různými vzory, jako jsou pruhy, skvrny nebo mramorování. Díky svému vzhledu jsou okrasné batáty populární při vytváření zahradních aranžmá a záhonů, dají se využít jako rostliny pro okrasné kontejnery, závěsné koše nebo záhonové okraje.

Měli byste ale vědět, že okrasné batáty nejsou určeny ke konzumaci a nemají stejnou chuť ani texturu jako běžné jedlé batáty. Jsou pěstovány hlavně jako okrasné rostliny pro estetické účely.

Okrasné batáty v truhlíku: chtějí slunné až mírně přistíněné místo, propustný substrát a hlavně pravidelnou zálivku — v nádobě vysychají rychle a při vyschnutí listy okamžitě povadnou. Rostou bujně, takže do závěsného koše stačí jedna rostlina; převislé výhony narostou i přes metr a dobře snesou zaštipování. Mráz nesnášejí vůbec, ven patří až po zmrzlých.

Množení okrasných batátů je snadné a nejlevnější cesta, jak jich mít každý rok víc: v létě uřízněte výhon o délce 10 až 15 cm, spodní listy odstraňte a řízek postavte do sklenice s vodou. Během jednoho až dvou týdnů narostou kořínky a řízek se dá zasadit do substrátu. Přes zimu se dá takto uchovat i mateřská rostlina — buď v květináči na světlém chladnějším místě, nebo se hlíza vyjme a uloží do sucha jako u jedlých odrůd.

Možná se vám zdá, že batáty si na zahradě nevypěstujete, ale opak je pravdou. Jde to a není to až tak složité.

Batáty se obvykle pěstují z oček nebo sadby, protože semena batátů jsou docela vzácná.

Výběr odrůdy: Zásadní pro vás bude výběr odrůdy, protože existuje mnoho různých odrůd batátů. Vyberte si odrůdu, která je vhodná pro váš region a preferované použití (jedlá, nebo okrasná).

Příprava půdy: Batáty preferují dobře propustnou půdu s dostatkem organického materiálu. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem nebo jiným organickým hnojivem. To byste měli provést ještě na podzim, pokud plánujete výsadbu batátů v dalším roce.

Sadba: Nejčastěji se používají očka batátů, která se získávají ze zralých batátů. Očka lze vysadit do země přímo, nebo se mohou nejprve zakořenit ve vodě nebo vlhkém prostředí. Očka se sázejí do půdy přibližně 10-15 cm hluboko a vzdálenost mezi nimi by měla být kolem 30-45 cm.

Péče o rostliny: Batáty vyžadují pravidelné zalévání, zejména během suchého období. Je také důležité pravidelně vytrhávat plevel, popř. kypřit půdu kolem rostlin.

Ochrana před chladem: Batáty jsou teplomilné rostliny. Pokud žijete v oblasti s chladným klimatem, je vhodné je pěstovat v květináčích např. v zimní zahradě, nebo sklenících, které jim poskytnou vhodnější prostředí.

Sklizeň: Batáty sklízejte tehdy, když listy začínají žloutnout, nebo před prvním mrazem. Vyjměte je opatrně z půdy, nejlépe pomocí rýče, rycích vidlí nebo motyky, ale tak abyste nepoškodili hlízy, a nechte je uschnout venku na slunci po dobu několika minut. Poté je můžete ukládat na temném a suchém místě, abyste zlepšili jejich skladovatelnost.

Vždy se poraďte s odborníkem nebo zahradníkem, než začnete poprvé pěstovat batáty, protože specifické postupy pěstování batátů se mohou lišit v závislosti na regionu, klimatických podmínkách a odrůdě, kterou pěstujete.

Kdy sázet batáty ven: až po zmrzlých, tedy zpravidla ve druhé polovině května, kdy se půda prohřeje nad 15 °C. Batát je teplomilná rostlina, kterou i krátký chlad zbrzdí na několik týdnů; uspěchaná výsadba se nevyplácí. Sklizeň připadá na konec září až polovinu října — hlízy potřebují zhruba 100 až 130 dní od výsadby a poslední týdny ještě výrazně přibírají, takže se s vyrýváním nespěchá až do prvních mrazíků. Po sklizni se batáty asi týden nechají „doléčit“ v teple kolem 25 °C, tím se zacelí poranění slupky a hlízy zesládnou; teprve pak jdou do skladu při 12 až 15 °C. Do lednice batáty nepatří, chladem ztrácejí chuť.

Ve studenějších polohách se osvědčí pěstování na černé mulčovací fólii ve vyvýšeném hrůbku nebo na záhonu u jižní stěny — půda je pak o několik stupňů teplejší a hlízy narostou znatelně větší.

Sadbu si můžete vyrobit sami z jedné kupované hlízy, a to dvěma způsoby:

• Ve vodě: hlízu napíchněte párátky a postavte do sklenice tak, aby byla spodní třetina ponořená. Na světlém teplém místě (20 až 25 °C) začne během dvou až tří týdnů rašit z oček výhonky.
• V substrátu: hlízu položte naležato do misky s vlhkým substrátem a zasypte ji zhruba do poloviny. Udržujte vlhko a teplo; klíčky vyrážejí o něco pomaleji, ale bývají silnější.

Jakmile mají výhonky 15 až 20 cm, opatrně je od hlízy odlomte i s kouskem paty a zakořeňte ve vodě nebo v malém květináči. Z jedné hlízy takto získáte klidně deset i více sazenic. S klíčením se začíná zhruba šest až osm týdnů před plánovanou výsadbou, tedy koncem března. Sazenice z obchodu se prodávají naklíčené jako řízky bez kořenů — před výsadbou je stačí pár dní postavit do vody.

Příprava batátových hranolků je podobná přípravě klasických bramborových hranolků. Zde je jednoduchý postup:

1. Příprava batátů: Oloupejte batáty a nakrájejte je na dlouhé, tenké pruhy podobné hranolkům. Pokud máte rádi křupavější texturu, můžete batáty nechat se slupkou. Předřezané pruhy by měly mít přibližně stejnou tloušťku, aby se zajistila rovnoměrná příprava.

2. Marináda (volitelné): Pokud chcete dodat batátům další chuť, můžete je marinovat. Smíchejte olivový olej, česnekový prášek, papriku, sůl a pepř a poté smíchejte batáty s touto marinádou. Nechte je odpočívat alespoň 30 minut, aby se chuť vstřebala.

3. Předehřátí trouby: Předehřejte troubu na teplotu kolem 220 °C.

4. Plech a pečicí papír: Položte pečící papír na plech, abyste zabránili přilepení hranolků a usnadnili čištění.

5. Rozložení hranolků: Rozložte nakrájené batáty na připravený plech tak, aby byly rozloženy rovnoměrně. Díky tomu budou hranolky pěkně křupavé.

6. Pečení: Vložte plech s batátovými hranolky do předehřáté trouby. Pečte je přibližně 20-25 minut, nebo dokud nejsou hranolky zlatavě hnědé a křupavé. Během pečení je doporučeno je jednou otočit, aby se zaručila rovnoměrná příprava.

7. Podávání: Hotové batátové hranolky vyjměte z trouby a nechte je lehce vychladnout. Můžete je podávat jako samostatné jídlo, přílohu nebo jako součást různých pokrmů. Doporučuje se konzumovat je čerstvé a horké, aby si uchovaly křupavost.

TIP: Můžete si také přizpůsobit koření a dochucovadla podle svého vkusu. Přidávání bylinek, jako je rozmarýn, nebo koření, jako je kari, může dodat batátovým hranolkům nový chuťový rozměr.

Příprava batátového pyré je jednoduchá:

Oloupejte batáty a nakrájejte je na menší kousky. Přidejte nakrájené batáty do hrnce s vodou a přiveďte vodu k varu. Vařte batáty, dokud nejsou měkké a snadno propíchnutelné vidličkou, což trvá obvykle přibližně 15-20 minut.

Po uvaření batátů je důležité je důkladně přecedit, abyste se zbavili přebytečné vlhkosti. Nechte je chvíli odpočinout a vychladnout.

Stejně jako u bramborové kaše můžete dále postupovat dvěma způsoby: rozmačkat batáty vidličkou nebo rozmixovat je tyčkovým mixérem.

Pyré můžete dochutit: můžete přidat máslo, med, hnědý cukr, skořici nebo jiná koření podle své chuti.

Hotové batátové pyré můžete podávat samostatně nebo použít jako ingredienci v různých pokrmech. Je to skvělá přísada do dezertů, jako jsou koláče, dorty, muffiny, ale také se používá v polévkách nebo jako příloha k hlavním jídlům.

Batát je hlíznatá plodina, která nejvíc ocení organické hnojivo zapravené do půdy před výsadbou — živiny se uvolňují postupně a hlízy nenutí přerůstat do natě. Naše organické hnojivo Hnojík (NPK 3,5-4,3-3,2 (naměřeno; registrace garantuje min. 3-4-2,5)) se dá použít třemi způsoby:

• Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
• Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
• Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).

Výluh se připravuje z 1 čajové lžičky (5 ml) na 1 litr vody, který se nechá 4 hodiny louhovat. Dávkování pro ostatní plodiny najdete u univerzálního hnojiva a přehled pro záhon v článku o hnojení zeleniny; blízce příbuzný postup platí i pro hnojivo na brambory.

Jsou okrasné batáty jedlé?
Nejsou určeny ke konzumaci. Nejde o jedovatou rostlinu, ale okrasné odrůdy se šlechtily na listy, ne na hlízy — ty bývají malé, dřevnaté a hořké. Navíc se okrasné batáty běžně prodávají jako balkonové květiny a mohou být ošetřené přípravky, které do jídla nepatří. Na talíř pěstujte jedlé odrůdy.

Kdy sázet batáty?
Ven až po zmrzlých, obvykle ve druhé polovině května, kdy se půda prohřeje nad 15 °C. Sadbu si předpěstujte zhruba šest až osm týdnů předem, tedy od konce března.

Kdy sklízet batáty?
Od konce září do poloviny října, když listy začínají žloutnout, a vždy před prvním mrazem. Od výsadby to bývá 100 až 130 dní. Poslední týdny hlízy nejvíc přibírají, takže se sklizní nespěchejte.

Jak naklíčit batáty?
Hlízu napíchněte párátky a spodní třetinu ponořte do sklenice s vodou, nebo ji položte do misky s vlhkým substrátem a do poloviny zasypte. Na teplém světlém místě kolem 20 až 25 °C začne za dva až tři týdny rašit. Výhonky dlouhé 15 až 20 cm odlomte i s patou a zakořeňte ve vodě.

Jak množit okrasné batáty?
Řízkováním. V létě uřízněte výhon dlouhý 10 až 15 cm, spodní listy odstraňte a postavte ho do sklenice s vodou — kořeny naraší za jeden až dva týdny. Zakořeněný řízek pak zasaďte do substrátu.

Jak dlouho se vaří batáty?
Nakrájené na kousky změknou ve vroucí vodě za 15 až 20 minut; hotové jsou, jakmile jdou snadno propíchnout vidličkou. Celé batáty v troubě se pečou zhruba 25 až 30 minut při 200 °C, hranolky 20 až 25 minut při 220 °C.

Jsou batáty zdravější než brambory?
Nedají se srovnat přímo. Batáty mají zhruba o polovinu vyšší energetickou hodnotu než brambory, protože obsahují víc cukrů — fruktózu, glukózu a sacharózu. Na druhou stranu přinášejí vlákninu a vitamíny A a C, kterých mají brambory podstatně méně.

Čím hnojit batáty?
Nejlépe organickým hnojivem zapraveným do půdy před výsadbou. Osvědčí se čajová lžička Hnojíku pod každou sazeničku a během sezóny zálivka výluhem (1 čajová lžička na 1 litr vody, 4 hodiny louhovat). Vyhněte se hnojivům s vysokým podílem dusíku — batát by rostl do natě na úkor hlíz.