Hnojivo z droždí: recept, zkušenosti a co říkají pokusy

Rychlá odpověďHnojivo z droždí není prázdné, ale je slabé. Sušené droždí obsahuje kolem 6,5 % dusíku, jenže jeden sáček (10 g) rozředěný v 10 litrech vody dá na litr zálivky jen asi 65 mg dusíku. Zahraniční pokusy s postřikem 2–4 g droždí na litr ukázaly u rajčat o 6–9 % vyšší úrodu, vždy ale navíc k plnému hnojení. Domácí recept s cukrem zatím nikdo neotestoval. Pokud ho zkoušíte, dávejte ho do teplé půdy nejvýš 2–3× za sezónu a vedle běžného hnojení, ne místo něj.

Droždí jsou pekařské kvasnice Saccharomyces cerevisiae. Kupuje se čerstvé (kostka) nebo sušené (sáček). Obojí je hlavně bílkovina, a tedy dusík, k tomu trochu fosforu, draslíku a hodně vitamínů skupiny B. Čísla z americké databáze potravin USDA:

Co z toho skončí v konvi. Spočítali jsme to na běžný recept, sáček sušeného droždí (10 g) na 10 litrů vody:

• celkem asi 650 mg dusíku, 96 mg draslíku a 64 mg fosforu,
• na litr zálivky asi 65 mg dusíku a jen jednotky miligramů draslíku a fosforu,
• když se podle ruských návodů ředí ještě 1 : 5, zbude asi 13 mg dusíku na litr.

Droždí tedy dodá hlavně trochu dusíku. Fosfor a draslík jsou v takové dávce zanedbatelné. V 10 g čerstvého droždí je dusíku asi pětkrát méně než v 10 g sušeného.

Výzkum droždí na rostlinách existuje, hlavně z Egypta a dalších zemí Blízkého východu, menší část z Evropy. Skoro vždy jde o postřik na list, často s extraktem z kvasnic, a vždy navíc k běžnému hnojení.

Maďarská přehledová práce prošla 71 studií o droždí na rostlinách (Csambalik a Tóbiás). Všechny hlásily pozitivní účinek, pokusy ale byly tak různorodé, že se nedají mezi sebou porovnat.

Autoři egyptských studií vysvětlují účinek vitamíny skupiny B, aminokyselinami a rostlinnými hormony v kvasnicích. Je to ale hypotéza, ne změřený mechanismus. Pokus s kvasnicemi v půdě (Lonhienne a kol.) přinesl střízlivější vysvětlení: fungovaly i mrtvé kvasnice, takže velkou část účinku dělají prostě živiny v nich.

Droždí na zálivku je zahrádkářská tradice u nás i na východě. V Rusku a na Ukrajině se jí říká „drožževaja podkormka“ a návody slibují bujnější sazenice rajčat, paprik a okurek. Na druhé straně kanadský autor Robert Pavlis, který se věnuje zahradním mýtům, žádnou studii domácího droždíkového hnojiva nenašel a doporučuje droždí raději upéct do chleba.

Proč jeden vidí rozdíl a druhý ne:

• Droždí se dává do dobře živené půdy. Ruské návody samy píšou, že funguje jen v půdě bohaté na organickou hmotu. Kdo má záhon vyhnojený kompostem, připíše růst droždí, i když většinu práce udělal kompost.
• Chybí srovnání. Bez rostliny, která droždí nedostala, nelze poznat, co by se stalo i bez něj.
• Dávky se liší i desetinásobně. Od sáčku na 10 litrů s dalším ředěním po 200 g čerstvého droždí na 20 litrů. Pak není divu, že se liší i výsledky.

Chcete vědět, jestli droždí funguje u vás? Zkuste jednoduchý pokus: dvě stejné řady rajčat nebo paprik, stejně hnojené, jedna dostane navíc droždí, druhá jen stejné množství vody. Výsledek na konci sezóny řekne víc než jakákoli recenze.

Postup krok za krokem (zálivka):

1. Do kbelíku nalijte asi litr vody teplé na ruku. Ruské návody uvádějí 28–35 °C, horká voda kvasinky zabije.
2. Rozmíchejte droždí a lžíci cukru a nechte 2–3 hodiny v teple. Na povrchu se má udělat pěna.
3. Doplňte vlažnou vodou na 10 litrů a promíchejte.
4. Zalévejte k patě rostlin do vlhké půdy, ne na suchou.
5. Použijte hned. Celý den stát nenechávejte, začne kysnout a zapáchat.

Cukr slouží jen k tomu, aby se kvasinky rozběhly. Rostlinám žádné živiny nedodá. U postřiku na list ho vynechte, pokusy s ním nepracovaly.

• Kdy: jen do teplé půdy, tedy od května. Tradiční termíny jsou asi 2 týdny po výsadbě, při kvetení a při dozrávání plodů. Nejvýš 3× za sezónu.
• Na co: nejčastěji rajčata, papriky, okurky a jahody. Pokusy pracovaly i s česnekem, cibulí a fazolí.
• Na co ne: pokojové rostliny a rostliny v květináčích v bytě. Kvašená zálivka v malém objemu substrátu láká octomilky a přemokřený substrát s organickou hmotou vyhovuje smutnicím.

Jak hnojit konkrétní plodiny: hnojivo na papriky, hnojivo na okurky, hnojení rajčat a hnojení jahod.

• Kvašení v květináči. Kvasný roztok v malém objemu substrátu a v teple bytu zapáchá a láká octomilky. Ty přitahují právě těkavé látky z kvašení, jak ukázal pokus z Lundské univerzity (Becher a kol. 2012).
• Smutnice. Jejich larvy žijí v horních centimetrech vlhkého substrátu a živí se rozkládající se organickou hmotou. Hlavní příčinou je přelévání (Iowa State University Extension).
• Přeležený roztok. Když hnojivo stojí den a déle, kysne a zapáchá. Připravujte jen tolik, kolik hned spotřebujete.
• Studená půda. Kvasinky potřebují teplo. Na jaře do studené půdy droždí nedávejte.
• Moc často. 2–3× za sezónu stačí. Častější zálivka zbytečně přidává cukr do půdy.
• Silný postřik. Víc než 4 g/l na list nepřinese víc a v pokusu u slunečnice ještě škodilo.

Kdo chce vyvážené živiny bez experimentů, sáhne po organickém hnojivu se stálým složením. Hnojík je registrovaný u ÚKZÚZ (č. 5778) s deklarovanými minimy 3 % N, 4 % P₂O₅ a 2,5 % K₂O. Nezapáchá a dávkuje se lžičkou: výluh 1 čajová lžička (5 ml) na 1 litr vody, louhovat 4 hodiny; velkým rostlinám polévková lžíce (15 ml). Dávky pro jednotlivé rostliny jsou na stránce dávkování. Droždí si k tomu klidně dál zkoušejte, jedno nevylučuje druhé.

1. USDA FoodData Central: Yeast, baker’s, active dry (175043) a Yeast, baker’s, compressed (175042).
2. Abou El-Yazied A., Mady M. A. (2011): pokus s postřikem kvasničným extraktem u rajčat (PDF), Research Journal of Agriculture and Biological Sciences 7(2): 271–281.
3. Česnek a sušené droždí, Egyptian Journal of Horticulture (2015): doi:10.21608/ejoh.2015.1318.
4. Shehata S. A., Fawzy Z. F., El-Ramady H. R. (2012): okurky, chitosan a aktivní droždí, Australian Journal of Basic and Applied Sciences.
5. Amer S. S. A. (2004): fazol a aktivní sušené droždí, Journal of Plant Production.
6. Middle East Journal of Agriculture Research (2019): fazol, dusík a kvasničný extrakt; slunečnice a kvasničný extrakt.
7. Tóbiás A. a kol. (2024): postřik droždím u rajčete a rukoly, Journal of Plant Growth Regulation 43: 2165–2178.
8. Lonhienne T. a kol. (2014): kvasnice v půdě a příjem živin rostlinami, Crop Science 54(2): 785–790.
9. Csambalik L., Tóbiás A. (2018): přehled studií o droždí v rostlinné výrobě, Acta Biologica Szegediensis 62(2): 146–157.
10. Perry L. G. a kol. (2010): přídavek uhlíku (cukru) do půdy a dusík, Oecologia 163: 13–24.
11. USDA NRCS (2011): Carbon to Nitrogen Ratios in Cropping Systems.
12. Becher P. G. a kol. (2012): octomilky a těkavé látky z kvasinek, Lund University.
13. Iowa State University Extension (2023): Fungus gnats in houseplants.
14. Robert Pavlis, Garden Myths: Is yeast a super fertilizer for plants?
15. Tradiční ruský návod: S. Mežak, fertilizerdaily.ru (2022): přihnojení rajčat droždím.

Přepočty živin na sáček droždí a litr zálivky jsou naše, z údajů USDA (dusík = bílkoviny / 6,25).

Tip: Přehled všech kuchyňských hnojiv najdete v článku domácí hnojiva. Co dodají slupky, rozebírá článek hnojivo z banánových slupek, draslík a vápník popel jako hnojivo.