Jahody: kdy a jak sázet, péče a množení
Termín výsadby rozhoduje, jestli budete sklízet už příští rok. Kdy jahody sázet, jak připravit záhon, jak hustě a jak hluboko sázet a jak si z vlastních rostlin vypěstovat novou sadbu.
Jahodník je trvalka, která na jednom místě dobře plodí dva až tři roky. Pak výnos klesá, plody se zmenšují a v půdě se hromadí choroby. Kdo chce mít jahody každý rok, sází proto průběžně a záhony postupně obnovuje. Tento článek se věnuje výsadbě a pěstování. Výživu řeší samostatné články Hnojení jahod, Hnojení jahod po sklizni a Nejlepší hnojivo na jahody.
Kdy sázet jahody

Jahody se sázejí ve dvou termínech, z nichž letní je pro úrodu výhodnější:
| Termín | Sadba | Kdy první sklizeň |
|---|---|---|
| konec července až polovina září (nejlepší) | čerstvá sadba v květináčku nebo s balem | plná úroda příští rok v červnu |
| druhá polovina září až říjen | sadba v květináčku nebo s balem | příští rok, ale menší |
| duben až květen | sadba v květináčku nebo s balem | hlavní úroda až příští rok |
| jaro až léto | frigo sadba (zmražené rostliny) | týž rok, zhruba za dva měsíce |
| duben až květen | stáleplodící odrůdy | týž rok, hlavně od srpna |
Při letní výsadbě rostliny do zimy dobře zakoření a založí květní pupeny na příští rok. Čím později na podzim sázíte, tím méně pupenů stihnou vytvořit. Pokud nemůžete sázet do poloviny září nebo nemáte jak zalévat, sázejte raději na jaře, kdy je v půdě vláhy dost.
Frigo sadba jsou rostliny vyzvednuté v zimě a uchované zmražené. Nechte je pomalu rozmrznout v chladu a pak je sázejte jako běžnou sadbu. Hodí se, když chcete sklízet ještě v roce výsadby.
Sadbu vysaďte co nejdřív po nákupu. Pokud to nejde, uložte ji ve stínu a kořenový bal udržujte vlhký.
Stanoviště a příprava záhonu
Slunce je podmínkou úspěchu. Ve stínu jahody kvetou méně, plody jsou kyselé a víc hnijí. Vhodný je rovný pozemek nebo mírný jižní svah, chráněný před větrem, kde se dá zalévat. Nesázejte do míst, kde se drží studený vzduch, jarní mrazíky poškodí květy.
Půda má být kyprá, humózní a živá, mírně kyselá až neutrální, bez zamokření. Jahody spotřebují hodně živin a na jednom místě zůstanou několik let, proto záhon připravte s předstihem, ideálně několik týdnů před výsadbou:
- Odstraňte vytrvalé plevele i s kořeny. V hotovém záhonu se z něj špatně vytahují.
- Půdu prokypřete do hloubky rýče.
- Do povrchové vrstvy zapravte kompost nebo uleželý hnůj a zásobu organického hnojiva. Hluboko zarytá hmota jahodám neprospěje, jejich kořeny jsou hlavně v horních 20–30 cm.
- Minerální hnojiva těsně před výsadbou a 4 týdny po ní nedávejte, mladé kořeny jsou na koncentrované soli citlivé. Organické hnojivo s pozvolným uvolňováním naopak můžete zapravit do půdy už při přípravě záhonu a jahody z něj čerpají celou sezónu. Mladé kořínky jsou citlivé na vysokou koncentraci živin.
Střídání plodin. Nesázejte jahody tam, kde rostly jahody v posledních letech. Jako předplodina se hodí cibule, česnek, hrách, raný salát, špenát nebo kedlubny. Po bramborách a rajčatech jahody raději nesázejte, mají s nimi společné choroby, například verticiliové vadnutí. Na stejné místo se jahody vracejí nejdřív po 4–6 letech.
Poloha, vítr a půda podrobněji
Jahodník se dá pěstovat zhruba do 700 m n. m. Jaký svah zvolit, záleží na nadmořské výšce:
- Vyšší polohy: svah k jihu nebo jihozápadu, kde se půda rychle ohřeje.
- Nižší a sušší polohy: hodí se i západní, nebo dokonce severní svah, kde se déle drží vláha. Východní svahy jsou v nížinách méně vhodné, vysušují je jarní větry.
- Mrazové kotliny: v uzavřených polohách, kde se drží studený vzduch, mrznou květy hlavně raně kvetoucích odrůd a plody víc napadají houbové choroby a slimáci.
- Chladnější kraje: sázejte před jižní nebo jihozápadní zeď, před pás keřů či stromů, případně pod fóliový kryt.
- Větrná místa: pomůže závětrná kulisa z topinamburů, kukuřice nebo slunečnic.
Půda. Nejlépe vzdušná, záhřevná hlinitopísčitá půda bohatá na humus. Rané odrůdy chtějí lehčí půdu, která se rychle ohřeje, pozdní snesou i hlinitější a vlhčí. Jílovité, zamokřené a kamenité půdy jsou nevhodné.
pH a žloutnutí listů. Silně kyselá, silně vápenitá i čerstvě vápněná půda vede k chloróze: listy žloutnou mezi zelenými žilkami. Kyselou půdu (pH pod 5) vápněte podle rozboru už dva roky před výsadbou, jak popisuje článek pH půdy. Pokud jste to nestihli, použijte před výsadbou sádru (síran vápenatý), která chlorózu nevyvolá. Rostliny se žloutnoucími listy na vápenité půdě přihnojte železem (chelátem železa nebo zelenou skalicí) a organickými hnojivy.
Spon: jak daleko od sebe
- Řádky: asi 60 cm od sebe, aby šlo mezi nimi sbírat a plet.
- V řádku: 25–35 cm, podle vzrůstnosti odrůdy.
- Hustota: vychází zhruba 8 rostlin na 1 m².
- „Popínavé“ jahody: 60–70 cm od sebe.
- Měsíční jahodníky (drobnoplodé, bez šlahounů) asi 25 cm, často jako lem záhonu.
Příliš hustá výsadba se nevyplácí. Listy v hustém porostu pomalu osychají a plody víc napadá šedá plíseň.
Jak jahody zasadit

- Namočte sadbu. Sadbu s kořenovým balem ponořte do vody, dokud se úplně nenasákne. Prostokořennou sadbu před výsadbou zkraťte na kořenech na 8–10 cm, aby se v jamce neohýbaly.
- Vyhloubte jamku tak velkou, aby se do ní kořeny vešly volně svisle.
- Hlídejte srdéčko. Střed růžice, ze kterého vyrůstají listy, musí být přesně v úrovni půdy. Zasypané srdéčko hnije, příliš vysoko posazené rostlině zasychají kořeny.
- Přitlačte a zalijte. Zeminu kolem kořenů lehce přitlačte a rostlinu vydatně zalijte.
- Udržujte vláhu. Dva až tři týdny po výsadbě udržujte půdu stále vlhkou, dokud rostliny nezakoření. Při letní výsadbě to bývá nejdůležitější krok.
Sázejte nejlépe za podmračeného dne nebo navečer.
Mladým rostlinkám, které už kvetou, je lepší květy odstranit. Rostlina pak vloží sílu do kořenů a příští rok bohatěji plodí. Rostlinky ze šlahounů v malých květináčcích bývají zakořeněné za 2–3 týdny a po asi měsíci se dají vysadit na záhon. Při zakořeňování svědčí polostín, aby substrát nevysychal.
Jak poznat dobrou sadbu
- Silná sazenice má aspoň 3–4 dobře vyvinuté listy, velké srdéčko, silný kořenový krček a bohaté kořeny. Nejlépe se ujímá sadba s kořenovým balem vysazená hned na připravený záhon.
- Vlastní sadbu odebírejte za podmračeného počasí z jedno-, nejvýš dvouletých plodných rostlin, které jste si označili při sklizni. Vynechte rostliny, které bohatě kvetou, ale plody nenasadí.
- Před výsadbou zkraťte zbytek šlahounu asi na 1 cm a odstraňte poškozené listy. Povadlou sadbu nechte několik hodin stát kořeny ve vodě a listy pokropte.
- Po výsadbě sazenice za slunečného počasí pár dní přistiňte, například netkanou textilií.
- Nemocné rostliny nemnožte. Virózy prozradí žloutnoucí okraje listů, kadeřavé listy, zelenající nebo zdeformované květní plátky a zakrslý či naopak vytáhlý růst. Viry roznáší savý hmyz a stejně jako roztočík se šíří hlavně sadbou.
Mulč, sláma a černá fólie
Černá fólie pod jahodami má řadu výhod: drží v půdě vlhkost, potlačí plevel, zlepšuje kvalitu humusu a plody neleží na holé zemi, takže nehnijí a nejsou od hlíny. Do fólie se vystřihují křížové otvory, do kterých se sázejí rostliny. V létě se pod ní půda silně přehřívá, proto ji zpočátku zakryjte slámou.
Kdo fólii nechce, podestele jahody v době, kdy nasazují plody, slámou nebo dřevitou vlnou. Mulč drží plody nad zemí a půdu ve vlhku. Víc o materiálech v článku Mulčování.
Na zimu jahody přikryjte vrstvou slámy nebo listí. Chrání rostliny před holomrazem a na jaře se mulč odhrne mezi řádky.
Proti chorobám pomáhá hlavně vzdušnost, zálivka k zemi místo kropení a pravidelné odstraňování nahnilých plodů. Nejčastější problémy popisují články Padlí jahodníku a Roztočík jahodníkový.
Slámu je nejlepší rozprostřít nejpozději v době kvetení, dokud jsou rostliny ještě nízké a půda se už prohřála. Později se pod listy špatně zasouvá a těžké plody by už ležely na zemi. Sláma z loňska se často dá nechat, vydrží na záhoně i několik let.
Hrůbek s fólií a péče během roku
Hrůbek s černou fólií. Navršte hrůbek asi 80 cm široký a 15 cm vysoký, přikryjte ho černou mulčovací fólií a okraje zapusťte do země. Jahody sázejte do otvorů ve fólii ve dvouřádku uprostřed hrůbku, do trojsponu (rostliny v sousedních řádcích posunuté o půl rozestupu). Přihnojuje se tekutými hnojivy do otvorů, pod fólii se vyplatí položit kapkovou závlahu. Pro zakořenění šlahounů nechte mezi hrůbky nezakrytý pruh 10–20 cm, nebo sadbu předpěstujte v kelímcích. Jahody na fólii dozrávají asi o týden dřív. Kde je vysoko spodní voda, sázejte na hrůbky vysoké 20–30 cm i bez fólie.
Péče během roku:
- Na jaře záhon očistěte od suchých a skvrnitých listů.
- Během sezony několikrát mělce kypřete, ale ne od začátku květu do konce sklizně.
- Za sucha zalévejte hlavně v době, kdy rostou plody, méně často a vydatněji. V horku zalévejte brzy ráno a k zemi, aby listy a plody rychle oschly (prevence šedé plísně).
- Vydatnou zálivku potřebují jahody i po odkvětu, po sklizni a koncem léta, kdy zakládají květní pupeny na příští rok.
- Po sklizni a začátkem podzimu přihrňte k trsům trochu zeminy, nové kořeny se tvoří výš. Na zimu přihrnujte jen mírně, srdíčka nezasypávejte.
Při jarním zkracování starého listí se nesmí poškodit srdce rostliny. Listy je lepší odstřihnout sekátorem nebo nůžkami než trhat rukou, protože se tak snadno vytrhne celá rostlina. Po několika dnech vyrostou čerstvé listy.
Brzy kvetoucí odrůdy je dobré za nočních jarních mrazíků přes noc přikrýt netkanou textilií, protože přimrzlé květy zčernají a plody nevytvoří. Přes den se textilie sundává. Středně rané odrůdy kvetou později a jsou na mrazíky méně citlivé.
Odrůdy jahod podle doby zrání
Kdo vysadí odrůdy s různou dobou zrání, sklízí od začátku června do července. Při výběru myslete i na polohu: do vlhčích míst patří odrůdy odolnější vůči šedé plísni, do mrazových poloh odrůdy, které kvetou později.
| Doba zrání | Odrůdy (příklady) |
|---|---|
| raná | ‚Honeoye‘, ‚Clery‘ |
| středně raná | ‚Darselect‘, ‚Elsanta‘, ‚Korona‘ |
| středně pozdní | ‚Polka‘, ‚Senga Sengana‘ |
| pozdní | ‚Malwina‘, ‚Florence‘ |
| stáleplodící | ‚Ostara‘, ‚Mara des Bois‘, ‚Albion‘ |
Stará osvědčená ‚Senga Sengana‘ patří k nejchutnějším a hodí se i k mražení a zavařování. Lépe se jí daří v sušších polohách, za vlhka trpí šedou plísní. Stáleplodícím a měsíčním jahodám se věnuje samostatný článek Stáleplodící jahody.
Stáleplodící a „popínavé“ jahody

Stáleplodící jahody plodí s přestávkami od června do podzimu. Sázejí se a pěstují stejně jako běžné, potřebují ale víc vody a živin během celé sezóny.
- V roce výsadby v květnu odstraňte první květy. Rostlina zesílí a později kvete bohatěji.
- V srpnu, kdy začíná hlavní úroda, nechte na každém květenství jen 2–3 květy. Plody budou větší.
- Šlahouny (odnože) průběžně odstraňujte, zbytečně rostlinu vysilují.
- Na podzim zálivku omezte, aby rostliny do zimy vyzrály.
„Popínavé“ jahody ve skutečnosti nepnou. Jsou to stáleplodící odrůdy, které plodí i na šlahounech. Potřebují dřevěnou tyč, mřížku nebo spirálovou oporu, ke které se šlahouny vyvazují. První květy vylomte, aby rostlina vytvořila silnější šlahouny. Šlahouny, které v létě plodily, na podzim po sklizni odstraňte.
Jahody v truhlíku a květináči
Na balkoně nebo terase se nejlépe daří stáleplodícím a měsíčním jahodám. Truhlík by měl být aspoň 15–20 cm hluboký a mít odtokové otvory. Do běžného truhlíku dlouhého 1 m se vejdou tři až čtyři rostliny.
- Použijte kvalitní substrát s kompostem a na dno dejte drenážní vrstvu.
- Substrát v nádobě vysychá rychle, v létě zalévejte i denně.
- Během sezóny přihnojujte jednou týdně tekutým hnojivem. Podrobnosti najdete v článku Hnojení jahod.
- Jahody v nádobách musí zimovat venku, chlad potřebují k založení květů. Postavte je ke zdi na chráněné místo a substrát udržujte vlhký i v zimě.
Tradiční, pásová a jednoletá výsadba
Jahody lze pěstovat několika způsoby, které se liší hustotou, dobou na záhoně a množstvím práce.
| Způsob | Spon | Na místě | Výhody a nevýhody |
|---|---|---|---|
| tradiční výsadba | řádky 50–80 cm, v řádku 20–40 cm; nebo dvouřádky 30–40 cm s uličkou 60–80 cm; nebo hnízda 75 × 75 cm po 3–4 sazenicích | 3 roky | jednoduchá; od třetího roku kořeny stárnou a výnos klesá |
| řídký pás | širší řádky, odnože 10–15 cm od sebe | déle než tradiční | vyšší úroda, čisté plody; jen pro odrůdy odolné šedé plísni |
| hustá jednoletá | záhon se 3–5 řádky po 30–40 cm, v řádku 15–20 cm | 1 rok | ranější a velké plody, méně hniloby i roztočíka; každý rok nová výsadba a hodně sadby |
Tradiční výsadba. Ve druhém roce po sklizni odstraňte všechny šlahouny a nechte jen původní rostliny. Záhon odplevelte, pohnojte, okopejte a zalijte, v září hnojení a okopávku zopakujte. Ve třetím roce postupujte stejně, pak výsadbu zrušte.
Řídký pás. Ve druhém a třetím roce nechte v širších řádcích zakořenit několik odnoží, až vznikne souvislý řídký pás. Mezi rostlinami držte 10–15 cm a po zakořenění odnože přestřihněte šlahoun k mateřské rostlině, aby pás nepřehoustl.
Hustá jednoletá výsadba je pro zahrádkáře nejvýhodnější. Silné sazenice se sázejí od poloviny července, nejpozději do poloviny srpna, na dobře vyhnojený záhon. Mladé rostliny mají dost slunce a záhon ještě není zamořený výtrusy plísní, plody proto zrají dřív, jsou velké a méně hnijí. Po sklizni z výsadby odeberte sadbu, založte nový záhon a starý zrušte. Odpadá tak pracné čištění starého záhonu po sklizni i na jaře.
Kombinace. Po sklizni jednoleté výsadby vykopejte každý druhý řádek a ve zbylých nechte zakořeněné mladé rostliny. Vznikne úzký pás dvouletých a jednoletých rostlin. Ve dvouleté výsadbě plody zrají později, takže se sklizeň rozloží. Osvědčuje se mít polovinu plochy v husté jednoleté a polovinu v řídké dvouleté výsadbě. Pro jednoletou výsadbu se hodí rané odrůdy, které brzy tvoří sadbu.
Jahodová louka. Staré trsy můžete vykopat a nechat na záhoně volně růst mladé rostliny z odnoží. Hodí se to spíš pro méně vzrůstné odrůdy.
Množení a obnova záhonu

Po 2–3 letech je výsadba vyčerpaná. Novou založte na jiném místě. Nejjednodušší je obnovovat každý rok jednu třetinu jahodiště, takže pořád máte nový, plně plodící i dobíhající záhon.
Množení šlahouny je u velkoplodých jahod nejlevnější cesta ke zdravé sadbě:
- Vyberte nejzdravější a nejúrodnější rostliny a označte je už v době sklizně.
- Po sklizni u nich nechte 2–3 šlahouny. Na každém použijte jen první rostlinku nejblíž k matce, ta je nejsilnější. Šlahoun za ní odštípněte.
- Rostlinku přitiskněte k zemi nebo ji zakořeňte do květináčku se substrátem zapuštěného v zemi. Udržujte ji vlhkou.
- Za čtyři až šest týdnů je zakořeněná. Šlahoun přestřihněte a rostlinu s balem přesaďte na nový záhon.
Šlahouny z ostatních rostlin průběžně odstraňujte. Rostliny s příznaky choroby, se zkadeřenými nebo skvrnitými listy, nikdy nemnožte.
Měsíční jahodníky šlahouny netvoří. Množí se dělením trsů koncem léta nebo výsevem semen brzy na jaře.
Rychlé namnožení a množárenský záhon
- Rychlé namnožení. Když máte jen pár rostlin, vysaďte je do sponu 50 × 50 cm a květní stvoly co nejdřív vylamujte. Rostlina pak vloží sílu do šlahounů. Nové rostlinky se na šlahounech začínají tvořit zpravidla v polovině června.
- Množárenský záhon. Pro včasnou letní výsadbu lze odnože předpěstovat na zvláštním záhoně s lehčí humózní půdou (do těžké přimíchejte písek), hustě do řádků 20–25 cm od sebe a 10–15 cm v řádku. Záhon zalévejte a za slunce stiňte stínovkou. Rostliny, které na něm zůstanou přes zimu, chraňte za holomrazů chvojím nebo netkanou textilií a přesazujte je s velkým kořenovým balem.
- Jarní výsadba. Zakořeněné rostlinky v kelímcích (viz výše), které chcete sázet až na jaře, přezimujte v pařeništi.
Ochrana úrody a co po zrušeném jahodišti
O zralé jahody vás častěji než choroby připraví ptáci a slimáci. U nového záhonu navíc záleží na tom, co v půdě zůstalo po předchozí plodině.
- Ptáci: kosi a špačci začnou zobat, jakmile plody zčervenají. Těsně předtím přetáhněte přes záhon síť na obloucích nebo kolících, aby neležela přímo na rostlinách, a okraje zatižte, ať se ptáci nedostanou dovnitř a nezamotají se. Na venkovských zahradách dokáží zralé plody v noci vybrat i jezevec nebo liška; proti nim pomůže jen pevný plot.
- Slimáci: sbírejte je brzy ráno a navečer, kdy vylézají. Pod slámou se rádi schovávají, proto v letech, kdy jich je hodně, mulč kontrolujte a zalévejte ráno, ne večer. Další možnosti najdete v článku co proti slimákům.
- Drátovci: žluté larvy kovaříků okusují kořeny a mladé rostliny pak vadnou. Nejvíc jich bývá v půdě po rozrytém trávníku nebo úhoru. Jahody proto nesázejte hned na čerstvě zrušený trávník; nejdřív tam rok či dva pěstujte jinou zeleninu a půdu často kypřete. Víc v článku drátovci.
Co vysít po zrušeném jahodišti
Ve starých jahodištích se během let namnoží háďátka, která poškozují kořeny. Po zrušení záhonu rostliny i s kořeny vytrhejte, zapravte kompost a na zbytek sezóny vysejte aksamitník. Jeho kořeny počty některých háďátek v půdě snižují, nejvíc když porost na podzim rozsekáte a zapravíte. Další jahody na toto místo vraťte až po 4–6 letech.
Sklizeň jahod a co pěstovat vedle nich
Utržené jahody už nedozrávají, proto sklízejte plně vybarvené, a to ráno, dokud jsou chladné a pevné. Bez ztráty aroma vydrží nejvýš tři dny v chladu. Co nespotřebujete hned, zamrazte nebo zpracujte, nejlépe i s cukrem na jahodovou dřeň. Víc o plodech, které dozrávají celé léto, najdete v článku Stáleplodící jahody.
Vedle jahod se podle zkušeností zahrádkářů osvědčují česnek a brutnák. Jde o tradiční kombinaci, ne o doložený účinek. Do mezer mezi nově vysazenými řádky se dá zasít zimní salát, špenát nebo polníček, které záhon využijí, než se jahody rozrostou.
Časté dotazy
Kdy sázet jahody, aby byla úroda příští rok?
Nejlépe od konce července do poloviny září. Rostliny do zimy zakoření a založí květy, takže příští rok v červnu dají plnou úrodu. Výsadba v říjnu nebo na jaře dá první rok menší sklizeň.
Jak daleko od sebe sázet jahody?
V řádku 25–35 cm, řádky asi 60 cm od sebe. Vychází to zhruba na 8 rostlin na m². „Popínavé“ jahody potřebují 60–70 cm.
Jak hluboko sázet jahody?
Tak, aby srdéčko (střed růžice) bylo přesně v úrovni půdy. Zasypané srdéčko hnije, příliš vysoko posazené rostlině zasychají kořeny.
Mám jahody při výsadbě pohnojit?
Organickou hmotu a hnojivo zapravte do záhonu s předstihem. S minerálními hnojivy počkejte, čtyři týdny před výsadbou a čtyři týdny po ní je nedávejte, mladé kořeny jsou citlivé. Šetrné organické hnojivo, například Hnojík, lze naopak zapravit do půdy předem a pohnojení vydrží celou sezónu.
Jak často jahody přesazovat?
Po dvou až třech letech plodnosti založte nový záhon na jiném místě ze zdravých mladých rostlin ze šlahounů. Starou výsadbu zrušte.
Po čem sázet jahody?
Nejlépe po plodinách, které záhon brzy uvolní: hrách, raný salát, špenát, kedlubny nebo cibule. Po bramborách a rajčatech raději ne, mají s jahodami společné choroby. Na místo, kde jahody už rostly, se vracejte nejdřív po 4–6 letech.
Proč jahodám žloutnou listy?
Nejčastěji jde o chlorózu z nedostatku železa na vápenité nebo čerstvě vápněné půdě: listy žloutnou mezi zelenými žilkami. Pomůže hnojivo se železem (chelát) a organická hmota. Kadeřavé, na okrajích žloutnoucí listy na zakrslých rostlinách mohou prozrazovat virózu nebo roztočíka, takové rostliny nemnožte.
Jak ochránit jahody před ptáky?
Jakmile plody začnou červenat, přetáhněte přes záhon ochrannou síť na obloucích nebo kolících, aby neležela na rostlinách, a okraje zatižte. Plašiče a lesklé pásky ptáci po pár dnech přestanou brát vážně, síť funguje spolehlivě.
Jak dlouho vydrží utržené jahody?
Po utržení nedozrávají a bez ztráty aroma vydrží nejvýš tři dny v chladu. Sklízejte ráno, dokud jsou chladné a pevné, a co nespotřebujete, zamrazte nebo zpracujte.
