Minerální hnojiva: síran draselný, ledek, superfosfát a další přehledně

Minerální (průmyslová) hnojiva obsahují živiny v podobě solí rozpustných ve vodě, takže působí rychle. Jsou koncentrovaná, a proto se s nimi snadno přehnojí. Údaje o složení níže jsou orientační, vždy platí obal. Tento přehled se věnuje jednosložkovým hnojivům, která dodávají jednu hlavní živinu. Kombinovaná hnojiva se třemi hlavními živinami popisuje článek NPK hnojivo.

Dělí se podle živiny, kterou dodávají: dusíkatá, fosforečná, draselná, hořečnatá a vápenatá. Obsah živin se na obalu uvádí v hmotnostních procentech. Dusík vždy jako N, ostatní živiny obvykle jako oxidy (P₂O₅, K₂O, MgO, CaO). Pro přepočet na čistý prvek platí: P₂O₅ × 0,44 = P, K₂O × 0,83 = K, MgO × 0,60 = Mg, CaO × 0,71 = Ca.

Důležitý je i vliv na pH půdy. Podle toho, kterou část hnojiva rostlina přijme a co v půdě zůstane, působí hnojivo kysele, zásaditě nebo neutrálně. Kysele působící hnojiva se hodí na zásadité půdy a k rostlinám snášejícím kyselejší reakci, zásaditě působící na půdy kyselé.

Dusík má na růst a výnos největší vliv a z půdy se nejsnáz ztrácí, proto se jím hnojí každý rok, a to hlavně v první polovině vegetace. Ve druhé polovině, kdy se tvoří plody, bulvy a hlávky, už dusík nepřidávejte. Zelenina by v sobě hromadila dusičnany a hůř by se skladovala. Zeleninu pro malé děti (špenát, salát, mrkev, ředkvičky, kedlubny, červená řepa, celer) během vegetace dusíkem nepřihnojujte vůbec.

Nejrychleji působí dusičnanový dusík (ledky), pomaleji amonný, nejpomaleji dusík v organických hnojivech.

• Ledek vápenatý účinkuje rychle a zároveň dodává vápník, proto se používá k přihnojování plodové zeleniny. Hodí se na neutrální až kyselé půdy, nehodí se k bramborám a na lehké písčité půdy chudé na humus, odkud se rychle vyplaví.
• Síran amonný je nejkyseleji působící hnojivo. Patří na neutrální až zásadité půdy a k plodinám, které snesou kyselejší reakci nebo potřebují síru: brambory, cibule, česnek, pórek, košťáloviny. Kyselomilným rostlinám slouží jako dusíkaté hnojivo, které pH nezvedá. Na kyselé půdy nepatří. Po rozhození ho hned zapravte.
• Ledek amonný s vápencem (LAV) je univerzální dusíkaté hnojivo pro jarní hnojení i přihnojení, hodí se na všechny půdy kromě silně vápenatých.
• Močovina má nejvyšší obsah dusíku. Často se uvádí jako pomalé hnojivo, ale v teplé půdě se během několika dní přemění na amonný dusík a ten dál na dusičnany. Na povrchu půdy z ní uniká čpavek, proto ji vždy zapravte nebo zalijte. Je součástí mnoha roztoků pro listovou výživu. Nehodí se do zamokřených a biologicky málo činných půd.

Proti vyplavování hnojte dusíkem častěji v menších dávkách, zvlášť na lehkých půdách a v deštivém počasí. Jedna dávka nemá překročit 5 g čistého dusíku na 1 m², což odpovídá zhruba 18 g LAV, 24 g síranu amonného, 32 g ledku vápenatého nebo 11 g močoviny.

Fosfor podporuje kořeny, kvetení a zrání. V půdě se téměř nepohybuje, proto se fosforečná hnojiva musí promíchat s co nejsilnější vrstvou ornice, nejlépe při podzimním rytí nebo při jarní přípravě záhonu. Lze jimi hnojit i do zásoby na několik let, hlavně při výsadbě ovocných stromů a révy. Fosfor se nejlépe využije v půdě, která není příliš kyselá a má dost humusu.

• Superfosfát působí ihned. Lze ho rozhodit na hnůj před podzimním zarytím nebo přidat do kompostu. Granulovaný se lépe rozhazuje a v půdě se méně váže na nepřístupné formy. Na velmi kyselých a silně vápenatých půdách je jeho účinek nižší. Na pH půdy superfosfát výrazně nepůsobí.
• Trojitý superfosfát má živiny zhruba třikrát koncentrovanější, dávka je tedy třetinová.
• Mletý fosfát a kostní moučka působí pomalu a hodí se do kyselých půd a do kompostu.

Fosforu se v zahradních půdách při pravidelném hnojení často nahromadí víc, než je potřeba. Jeho nadbytek škodí půdním organismům a potlačuje příjem železa a zinku. Než ho přidáte, vyplatí se rozbor půdy.

Draslík zlepšuje jakost a skladovatelnost úrody a odolnost rostlin. Půda ho dobře poutá a do hloubky se splavuje málo, proto se na středních a těžkých půdách hnojí na podzim a promísí s ornicí. Na lehkých písčitých půdách se dávka dělí na dvě, před výsevem a během vegetace. Jak poznat, že draslík chybí, popisuje článek Nedostatek draslíku.

• Síran draselný je pro zahradu nejvhodnější draselné hnojivo. Téměř neobsahuje chlor, dá se použít kdykoli, na všechny půdy a ke všem plodinám, včetně ovoce, révy a květin.
• Draselná sůl (chlorid draselný) je levnější, ale obsahuje hodně chloru. Ten zhoršuje klíčení (hlavně mrkve a petržele), poškozuje mladé kořínky a u ovoce snižuje cukernatost. Používejte ji jen na podzim, kdy se chlor do jara vyplaví.

Na chlor jsou citlivé:

• velmi: angrešt, červený rybíz, maliník, ostružiník, jahodník, třešně; fazol, okurky, melouny, kedlubny, ředkvičky, cibule, rajčata,
• středně: jabloně, višně, slivoně, meruňky, broskvoně,
• málo: hrušně a černý rybíz,
• a dále réva, brambory a mák.

Vysoké dávky draslíku snižují příjem hořčíku a zvyšují příjem dusičnanů, proto se ani s ním nepřehání.

Kieserit je síran hořečnatý. Dodává hořčík a síru, draslík neobsahuje a pH nemění. Hodí se na lehké půdy chudé na hořčík a k rostlinám, které ho potřebují hodně, jako jsou rajčata, jehličnany nebo ovocné stromy. Hořká sůl je také síran hořečnatý, jen lépe rozpustný, a používá se do zálivky a na postřik listů. Příznaky nedostatku popisuje článek Nedostatek hořčíku.

Vápenatá hnojiva slouží hlavně k úpravě pH. Mletý vápenec působí pozvolna a hodí se na lehčí i střední půdy, dolomitický vápenec dodá navíc hořčík. Pálené vápno je žíravé a zahrádkářům se dnes nedoporučuje. Vápní se jen podle změřeného pH, zpravidla jednou za 3–4 roky na podzim. Víc v článcích pH půdy a Vápník v životě rostlin.

Orientační dávky pro zeleninové záhony na 1 m². Nižší dávky platí pro úrodné humózní půdy, vyšší pro chudší. V roce hnojení hnojem nebo kompostem dávky snižte.

Dusík rozdělte do několika menších dávek. Koncentrovaná hnojiva rozhazujte co nejrovnoměrněji.

Bez váhy: navršená polévková lžíce granulovaného hnojiva váží 25–30 g. Pro větší množství pomůže objemová hmotnost:

Míchat lze jen hnojiva, která se dávají ve stejnou dobu a jejichž smícháním se neztratí živiny ani se nezhorší rozhazování. Tři hlavní zákazy:

1. Amonný dusík s vápnem. Síran amonný, LAV, močovinu ani hnůj nemíchejte s vápnem, vápencem, popelem ani s ledkem vápenatým. Uniká čpavek.
2. Superfosfát s vápnem. Rozpustný fosfor přejde na nerozpustný.
3. Ledky se superfosfátem. Vznikne mazlavá kaše, která se nedá rozhodit.

Hnojiva, která se míchat nesmějí, aplikujte s odstupem 10–14 dní.

• Vždy zapravte do půdy. Hnojivo na povrchu je málo účinné a hnojiva s amonným dusíkem a močovinou ztrácejí dusík. Nezapravovat lze jen ledky rozhozené před deštěm nebo na vlhkou půdu.
• Nikdy nehnojte na zmrzlou půdu.
• Během vegetace nesypte hnojivo na listy. Na vlhkých listech se rozpustí a popálí je. Rozhoďte ho do řádků nebo do kroužku kolem rostlin a zalijte, nebo hnojte před deštěm. Granulovaná hnojiva z listů snáz sklouznou než prášková.
• Snadno rozpustná dusíkatá hnojiva nepoužívejte na podzim a v zimě, vyplaví se do spodní vody.
• Chraňte se. Hnojiva dráždí kůži, oči i dýchací cesty. Pracujte v rukavicích, stůjte tak, aby vítr odnášel hnojivo od vás, prášková hnojiva za větru nerozhazujte. Zasažené oko vypláchněte čistou vodou. Děti k hnojivům nepouštějte.
• Skladujte v suchu. Ledky a močovina vlhnou a spékají se. Uchovávejte je v pevně uzavřených plastových obalech, ne na zemi u zdi, mimo dosah dětí. Hnojiva přesypaná z původního obalu zřetelně označte. Tekutá hnojiva nesmí zmrznout.

Výživná hodnota plodin hnojených vhodně organicky a vhodně minerálně se podstatně neliší. Skutečný problém je předávkování, hlavně dusíkem: zelenina pak hromadí dusičnany, hůř se skladuje, živiny se vyplavují do vody a vysoké dávky průmyslových hnojiv škodí žížalám a dalším půdním organismům.

Minerální hnojiva umějí rychle a přesně doplnit konkrétní živinu, která chybí. Nedodají ale humus a plně fungují jen v půdě, která ho má dost. Organická hnojiva (kompost, hnůj, zelené hnojení) zlepšují strukturu půdy, živí půdní život a uvolňují živiny pozvolna, takže je s nimi menší riziko přehnojení. Rozumný základ je organické hnojení a minerální hnojivo jen tam, kde rozbor nebo příznaky ukážou konkrétní nedostatek. Podrobné srovnání najdete v článku Organická hnojiva vs chemická. Pro běžné hnojení během sezóny se hodí třeba naše organické hnojivo.

Konkrétní výrobky obou typů vedle sebe, včetně ceny na metr čtvereční, najdete v porovnání hnojiv. Co použít na kterou část zahrady, radí článek nejlepší hnojivo na zahradu.