Organická hnojiva vs chemická

Organická hnojiva jsou stále populárnější volbou zahrádkářů i zemědělců. V porovnání s chemickými hnojivy mají totiž mnoho výhod.

Za prvé, organická hnojiva jsou šetrná k životnímu prostředí. Zatímco chemická hnojiva obsahují syntetické látky, které mohou způsobit znečištění půdy a vody, organická hnojiva jsou vyráběna z přírodních zdrojů, jako jsou hnůj, kompost nebo rostlinné zbytky. Tyto materiály jsou biologicky rozložitelné a výsledná půda obsahuje mnohem více živin a stopových prvků.

Za druhé, organická hnojiva jsou ekonomická. Zatímco chemická hnojiva jsou často dražší a vyžadují častější aplikaci, organická hnojiva mohou být vyráběna doma z odpadních materiálů a aplikována většinou jednou za rok. Organická hnojiva také zlepšují kvalitu půdy a zvyšují výnosnost rostlin, což může vést k úspoře nákladů na další hnojení.

Za třetí, organická hnojiva podporují zdravý růst rostlin. Organická hnojiva pomáhají zlepšovat strukturu půdy a zvyšují její schopnost udržet vlhkost. Také podporují růst přírodních mikroorganismů v půdě, kteří pomáhají k větší absorpci živin rostlinami a podporují zdravý kořenový systém rostlin.

Za čtvrté, organická hnojiva jsou užitečná při snižování oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco chemická hnojiva mohou způsobit emise skleníkových plynů, a tedy přispět ke globálnímu oteplování, organická hnojiva pomáhají udržovat uhlík v půdě, což snižuje množství oxidu uhličitého v atmosféře.

Hnůj, kompost a další organická hnojiva nejsou jen zdrojem živin. Jejich hlavní hodnota je v tom, že z nich vzniká humus. Bez organického hnojení se neobejde ani zahrada, kde se používají minerální hnojiva.

• Uvolňují živiny postupně. Organickou hmotu rozkládají půdní mikroorganismy a přitom z ní uvolňují minerální živiny a oxid uhličitý. Ten s půdní vodou tvoří slabou kyselinu uhličitou, která pomáhá rozpouštět další živiny.
• Prohřívají půdu. Při rozkladu vzniká teplo.
• Vylepšují těžké i lehké půdy. Těžkou jílovitou půdu zkypří, písčité pomohou udržet vodu a živiny (víc v článcích jílovitá půda a písčitá půda).
• Humus drží vodu a živiny. Váže i přebytečný dusík, který by se jinak vyplavil, a rostliny na humózních půdách lépe snášejí sucho a jiné nepříznivé podmínky.
• Zvyšují účinek minerálních hnojiv. Průmyslová hnojiva plně působí jen v půdě s dostatkem humusu a vápníku.

Půda, která se dlouho organicky nehnojí, postupně ztrácí úrodnost. Jak humus doplňovat, popisují články humus a hnůj.

Výživová hodnota zeleniny hnojené rozumně organicky a rozumně minerálně se podstatně neliší. Rozhoduje dávka, ne původ živin. Hlavním problémem je předávkování, zejména dusíkem: zelenina pak hromadí dusičnany a zhoršuje se její jakost i skladovatelnost. Nejvíc dusičnanů mívá listová a kořenová zelenina jedená syrová.

Přehnojit se dá minerálními ledky stejně jako močůvkou nebo kvašeným drůbežím trusem. Výhoda organických hnojiv je jinde: živiny se z nich uvolňují pozvolna, riziko přehnojení je menší a půda přitom získává humus a půdní život. Jak u zeleniny s dusíkem zacházet, popisuje článek hnojení zeleniny.

Minerální (průmyslová) hnojiva působí rychle a živiny v nich jdou přesně nadávkovat. Nevýhody se projeví hlavně při chybném použití:

• Snadno rozpustná hnojiva, hlavně dusíkatá, se v době vegetačního klidu a na lehkých půdách vyplavují do spodní vody. Dávají se proto v několika menších dávkách během růstu.
• Vysoké dávky zasolují půdu a škodí půdním organismům včetně žížal.
• Přebytek draslíku vede k nedostatku vápníku a hlavně hořčíku v úrodě.

Přehled jednotlivých průmyslových hnojiv najdete v článku minerální hnojiva. Kdo chce zůstat u organické výživy, najde přírodní hnojivo s dusíkem, fosforem i draslíkem na stránce České organické hnojivo.

Tabulku s konkrétními hnojivy, jejich NPK, cenou na metr čtvereční a zápachem najdete v porovnání hnojiv.

Zelené hnojení jsou rostliny vyseté na volný záhon, které půdu prokoření, zakryjí a obohatí o organickou hmotu. Nejcennější jsou bobovité druhy jako jetel, hrách, vikev nebo vlčí bob, které s pomocí hlízkových bakterií poutají vzdušný dusík. Do směsi se hodí i hořčice, řeřicha, pohanka nebo slunečnice. Porost není nutné zarývat: stačí ho nechat na podzim polehnout a zetlít na místě, kde půdu přes zimu chrání. Výběr rostlin, termíny výsevu a postup krok za krokem najdete v článku Zelené hnojení.

KOUPIT