Celer (Apium graveolens): pěstování, hnojení a recepty

(Apium graveolens)

Celer, přesněji miřík celer, je dvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Pěstuje se zejména pro bulvy a také pro listy.

Pěstovat celer můžete i na své zahrádce, není to složité a navíc vám pomůže odpuzovat škůdce třeba z okurek – často se pěstuje mezi nimi.

Celer obsahuje mnoho užitečných látek, z vitamínů jsou to vitamín C, vitamíny skupiny B a vitamín PP, ze stopových prvků jsou to hlavně sodík, draslík, vápník, fosfor a hořčík.

Listy celeru se používají jako léčivka, mají močopudné účinky, léčí nemoci ledvin a močového ústrojí a jsou také přírodním afrodiziakem. Ostatně afrodiziakální účinky se připisují i bulvám.

Řapíkatý celer je druh celeru, který je vyšlechtěn pro sklízení řapíků (natě, listů), zatímco kořeny (bulvy) jsou potlačeny. Řapíkatý celer je velmi oblíbený zejména ve středomořské kuchyni, ale také v kuchyni americké, protože má stejně jako klasický celer mnoho zdraví prospěšných látek (vitamíny C, B, K, kyselinu listovou, draslík, sodík, hořčík, fosfor, jod) a obecně se považuje za superpotravinu. Pomáhá totiž zlepšovat imunitu, napomáhá s hubnutím, uzdravuje trávicí soustavu, snižuje vysoký krevní tlak i škodlivý cholesterol… 

Celer se pěstuje od starověku, znali jej staří Egypťané, Řekové i Římané. Tehdy byl smuteční rostlinou, která se jedla na pohřebních hostinách, dokonce se údajně dával do věnců na hroby.

Řekové a Římané znali i ušlechtilé pěstování celerových řapíků – přihrnovali natě zeminou, aby řapíky zůstaly bílé a byly více jemné a křupavé.

Do střední Evropy se celer dostal ve středověku, listy i bulvy se používaly do polévek, salátů nebo se pekly společně s hovězím.

V Čechách se bulvový celer prokazatelně pěstuje až v 19. století.

Celer se u nás pěstuje ten bulvový, i když – pokud se vám podaří sehnat sazenice nebo semínka naťového, můžete se pokusit i o jeho pěstování, a to podobným způsobem.

Celer můžete pěstovat ze semínek, nebo koupit sazenice. Ze semínek jej může pěstovat pouze ten, kdo má k dispozici teplé pařeniště / vytápěný skleník, protože semínka potřebují výsev během února, vyšší teplotu pro klíčení (16 až 18 °C) a stabilní klima. Vyséváme cca 0,5 až 1 g osiva na 1 metr čtvereční.

Pro menší zahradu je lepší si pár sazenic koupit. Nakupujeme u ověřených obchodníků, dbáme na to, aby sazenice byly čerstvé, zdravé a silné.

Sazenice na zahradu vysazujte bezpodmínečně až po 15. květnu, aby nebyly ohroženy mrazem. Vysazujte je cca 40 cm od sebe, popř. do sponu 40 x 40 cm. Pokud vysazujete mezi okurky, řiďte se vzdáleností mezi okurkami.

Sazenice důkladně zalijte a může přidat přírodní organické hnojivo – viz Hnojení celeru. 

Další péče

Celeru byste neměli během vývoje odstraňovat listy, protože to nepříznivě ovlivňuje tvorbu bulvy. Maximálně se doporučuje sbírat suché listy, aby u rostliny nezahnívaly.

Zálivka by měla být pravidelná, záhon s celerem by nikdy neměl zcela vyschnout. Jakmile se zastaví růst bulv, už nikdy jej nenastartujete.

Kromě zálivky je důležité i hnojení!

Celer zůstává na zahradě jako jedna z posledních zelenin. Může zůstat do září/října, dokud nehrozí přízemní mrazíky.

Bulvy vyrýváme opatrně vidlemi nebo rýčem, abychom je nepoškodili – poškozené bulvy nevydrží uskladnění.

Celer nikdy nenecháme dlouho na záhoně, ale uskladníme jej buď v krechtu (jáma ve skleníku, kterou zasypeme hlínou), nebo ve sklepě – například v bednách s pískem. Menší množství se dá uchovávat v lednici.

POZOR: Celer před uskladněním nemyjte, pouze očistěte od hrubých nečistot.

Dobře uskladněný celer vydrží po celou zimu.

Celer patří mezi zeleninu s nejdelší vegetační dobou. Na záhoně stojí od poloviny května až do října a celou tu dobu tvoří nať i bulvu, takže potřebuje vyrovnaný přísun živin po celé léto — jednorázová dávka na jaře mu nestačí.

Základ dodá vyzrálý kompost nebo univerzální organické hnojivo zapravené do půdy před výsadbou. Čerstvý chlévský hnůj celeru nesvědčí: bulvy po něm rostou rozvětvené a praskají. Během léta se přihnojuje průběžně v menších dávkách, naposledy zhruba měsíc před sklizní — pozdní dávka dusíku zhoršuje skladovatelnost bulev.

Kromě dusíku, fosforu a draslíku je u celeru důležitý bor. Při jeho nedostatku uprostřed bulvy hnědne a duté dřevnatí dužnina (srdéčková hniloba) a bulva se nedá uskladnit. Bor si rostlina snáz vezme z půdy bohaté na organickou hmotu, takže pravidelné organické hnojení tady zabírá lépe než jednorázová minerální dávka. Stejné nároky má i zbytek kořenové zeleniny — petržel i mrkev. Vrstva mulče mezi řádky navíc udrží vláhu, bez které se růst bulvy zastaví.

• Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
• Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
• Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).

Ani celeru se bohužel nevyhnou choroby nebo škůdci. Mezi nejčastější patří septorióza a strupovitost bulv.

Septorióza celeru, neboli septoriová skvrnitost celeru, je houbovitá choroba. Poznáte ji tak, že na okrajích listů celeru vznikají hnědé skvrny se žlutým okrajem plným černých teček. Listy zasychají a odumírají, zdravé jsou jen mladé srdíčkové listy. Choroba se vyskytuje zvláště za deštivého počasí. Je možné preventivně ošetřit rostliny fungicidy, např. Champion 50 WP.

Strupovitost bulev celeru – tato choroba napadá bulvy, vytváří na nich hnědé skvrny, které způsobují, že uskladněný celer v zimě hnije. Prevencí je dezinfekce sadbovačů i nářadí a pro uskladnění celeru raději zvolit pozdní výsadbu.

Možná se vám zdá, že celer se hodí maximálně do polévky, ale my vám dokážeme, že zpracování celeru je neskutečné množství.

Budete potřebovat:

• 1 velkou bulvu celeru,
• 3/4 l vody
• 1/4 l octa
• 120 g cukru
• 10 g soli
• špetku tymiánu

Postup:

Celer oloupejte, omyjte a nakrájejte na plátky.Dejte do hrnce s vodou, octem, solí, cukrem a tymiánem. Vařte, dokud celer není měkký. Bez sterilace vydrží několik dní v lednici nebo ve spíži. Pokud jej ve sklenicích sterilujete 30 minut při 85 °C, vydrží přes celou zimu.

TIP: Podávat můžeme s mořskými plody, další zeleninou a citronem

Budete potřebovat:

• 1 menší bulvu celeru
• sůl
• pepř
• cca 100 g majolky a 100 g bílého jogurtu
• bazalku
• rajče nebo papriku na ozdobu

Postup:

Celer oloupejte, umyjte a nastrouhejte na hrubém struhadle. Ihned smíchejte s ostatními surovinami, aby nezhnědl. Natírejte na chléb, chlebíčky z veky nebo jednohubky z rohlíků a zdobte lístkem bazalky, kouskem rajčete nebo kouskem červené papriky.

 Budete potřebovat:

• 0,5 kg celeru
• 0,5 kg brambor
• 150 ml smetany
• 50 g másla
• sůl a pepř.

Postup:

Celer oloupejte, omyjte a nakrájejte na kousky. Povařte v osolené vroucí vodě cca 20 minut. Mezitím oloupejte, omyjte a nakrájejte brambory, přidejte k celeru a vařte dalších 20 minut. Sceďte, rozmixujte na kaši, osolte a opepřete, vmíchejte smetanu s máslem a ihned podávejte.

TIP: Hodí se k pečenému masu (kachna, husa, telecí, zvěřina).

Budete potřebovat:

• 1/2 bulvy celeru,
• cca 2 mrkve
• 1 cibuli
• 1 vejce
• 150 ml smetany
• 700 ml vývaru (může být z masoxu)
• kousek másla
• sůl
• pepř
• nasekanou petrželku

Postup:

Celer a mrkev očistěte, nastrouhejte na hrubém struhadla. Cibuli oloupejte, nakrájejte nadrobno a zpěňte na másle. Přidejte celer a mrkev, orestujte, zalijte vývarem a vařte do změknutí. Pak odebereme část zeleniny na ozdobu, zbytek rozmixujeme, vrátíme na plotnu a chvíli povaříme se smetanou a rozšlehaným vejcem. Dochutíme solí a pepřem, podáváme ozdobené uvařenou zeleninou a posypané petrželkou.

Obměna: Rozmixujeme celou zeleninu a zdobíme krutonky z housky a bylinkami.

Budete potřebovat:

• 1 až 2 bulvy celeru
• olej
• sůl, popř. bylinky (tymián, rozmarýn aj.)

Postup:

Celer oloupejte a nakrájejte na asi 1 cm silné proužky, aby vypadaly jako hranolky. Povařte je 1 až 2 minuty v osolené vroucí vodě. Poté přendejte na pečicím papírem vyložený plech, přidejte bylinky, pokapejte olejem a pečte ve slabé vrstvě při 220 °C dozlatova. Solte až nakonec a rovnou podávejte.