Ostružiník (Rubus)

(Rubus)

Ostružiník je rod rostlin patřících do čeledi růžovité. Ostružiníků je mnoho druhů a pro laika může být těžké se v nich vyznat. Proto uvedeme nejčastější ostružiníky, se kterými se můžeme setkat:

Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) – má mnoho odrůd a je to klasický ostružiník, který plodí ostružiny a pěstuje se i u nás.

Ostružiník maliník (Rubus idaeus) – je keř maliníku a plodí maliny, patří však do rodu ostružiníků.

Ostružiník moruška (Rubus chamaemorus) – malý ostružiník spíše bylinného vzezření, roste v severní Evropě, ojediněle i u nás v Krkonoších.

Ostružiník ježiník (Rubus caesius) – volně rostoucí plazivý druh ostružiníku, má trny, je velmi běžný a v zahradě bude považován spíš za plevelný.

Ostružiník dřípený (Rubus laciniatus) – hned po ježiníku druhý nejčastější ve volné přírodě, ostnatý a v zahradě bude považován za plevelný.

Ostružiník vzpřímený (Rubus nessensis) – na rozdíl od dvou předchozích roste vzpřímeně, má ale také ostny, vyskytuje se po celé Evropě kromě nejteplejších míst.

Ostružiník jahodnatý (Rubus illecebrosus) – nízký polokeř zvaný také japonská nebo jahodová malina. Dorůstá 30–60 cm, na podzim nese nápadně velké červené plody podobné jahodám. Chuť mají mdlou, pěstuje se proto spíš pro okrasu; hojně se šíří podzemními výběžky.

Z ostružiníku se nepoužívají jen plody, ale i listy – čaj z nich je nejen chutný, ale pomáhá také uvolňovat děložní svalstvo těsně před porodem. Někdy se ostružiny pěstují jako okrasné rostliny, protože mají zdobné listy, květy i plody. Můžete je také použít jako živý plot nebo zastínění kompostu apod.

Čaj z listů je kromě maminek těsně před porodem vhodný i pro léčení průjmu, zevně na kloktání při bolestech v dutině ústní nebo jako koupele při špatně se hojících ranách, kožních problémech, popř. akné.

Přestože česká Státní odrůdová kniha neuvádí žádné schválené odrůdy ostružiníku, můžeme na trhu některé najít. Všechny jsou vyšlechtěny z ostružiníku křovitého, většinou tedy nemají trny (najdou se výjimky).

Thornfree – jedná se o jednou plodící odrůdu, výhony má poléhavé, křehké, potřebuje spíše teplejší stanoviště, ale roste i v chladných místech, kde pak má nakyslé plody. Plody jsou velké, kulovité, až černé barvy, dužina sladká. Dozrává postupně, od poloviny srpna až do začátku září. Bujně roste a poměrně málo odnožuje, bude potřebovat řez, je citlivý na mráz i na plíseň šedou, poměrně odolný vůči rzi listové.

Wilsonův raný – jedná se jednou plodící odrůdu, výhony mají trny, odolný, ale vyžaduje řez, netrpí chorobami ani není citlivý na mráz, plody jsou malé až střední, dužina je sladká a málo aromatická. Plodí rovnoměrně a pravidelně ve druhé polovině července.

V zahradnictvích najdete i další beztrnné odrůdy, které se u nás osvědčily:

Ostružiník není náročný na stanoviště, poroste téměř všude, i když lepší jsou slunná stanoviště. Pokud je vaše půda spíše chudší, doporučuje se před vysázením ostružiníku hluboko zrýt (tzv. rigolování – tj. rytí do hloubky 30 cm a více). V další letech pak přihnojovat – viz dále.

POZOR: Na příliš vlhkých půdách může docházet k poškození mrazem.

Pokud vysazujete více ostružiníků vedle sebe, dodržujte vzdálenost mezi sazenicemi 2,5 až 3 metry, protože musí mít dostatek prostoru k růstu a rozvětvení. Samotná výsadba by měla vypadat tak, že ostružiník bude v půdě tak, aby zemina zakrývala 2 očka. Podobně se vysazují i další drobné ovocné keře – maliník, rybíz, angrešt nebo kanadské borůvky.

Ostružiník potřebuje opravdu hodně živin, proto jej někteří sázejí v blízkosti kompostu. To ale není nutné, pokud jej budete během celého vegetačního období přihnojovat sypaným hnojivem Hnojík, popř. doporučeným roztokem. Hnojík obsahuje dusík, draslík i fosfor na růst rostliny a pro nasazení květů a vývoj plodů. Tekuté hnojivo aplikujeme ke kořenům, nikoliv na list, a to zejména od začátku srpna, než začnou dozrávat plody. Poměry i množství najdete v návodu k dávkování, obecný přehled pak v článku o univerzálním hnojivu.

Množení je velmi jednoduché, ostružiník se sám zakořeňuje svými výhony. Chcete-li to podpořit, ohněte během dubna nejsilnější výhony směrem k zemi, přivažte jej k opoře/tyčce a zasypte asi 10 cm vysokou vrstvou zeminy. Za suchého počasí zalévejte, ať je místo stále vlhké.

Ostružiník plody na výhonech založených v minulém roce. Staré výhony je potřeba prořezat, jelikož nejen že už nebudou mít plody, ale zbytečně by rostlinu vysilovaly. Otázkou stále zůstává, kdy stíhat ostružiník? Je to možné provést na podzim – po sklizni, nebo na jaře – po posledních mrazech. POZN.: Na podzim je lépe vidět, které výhony jsou odplozené, na jaře zase můžete zároveň vyřezat zmrzlé a poškozené výhony. Postup krok za krokem popisujeme v článku jak stříhat ostružiny, obecná pravidla najdete v průvodci řezem keřů a popínavých dřevin.

Kromě řezu je potřeba plazivý ostružiník také vyvazovat. Výborná je opora z plotu nebo drátěnky, nebo jakékoliv konstrukce. Silné nové výhony vyvážeme do vodorovné polohy směrem od středu rostliny do strany, jemně zatočíme a vyvážeme vodorovně zpět směrem ke středu. Žádné výhony nesmí jít přes sebe.

Zralé plody sklízejte průběžně, konzumujte, zpracujte nebo uskladněte. Avšak dbejte na to, že ostružiny nejsou dlouhodobě skladovatelné, vydrží v chladu max. týden.

Ostružiník netrpí na mnoho chorob a většinou se jim dá zabránit výběrem vhodné odrůdy.

Mráz – nejčastější poškození utrpí ostružiníky mrazem, a to v mrazových kotlinách, na vlhkých půdách a tam, kde vane silný severní vítr. Proto je vysazujte spíše na teplejších a chráněných stanovištích.

Rzivost ostružiníku – je jednou z nejčastějších chorob, poznáte ji podle žlutých až hnědých výtrusů na listech, někdy se objevují i na plodech. Prevencí je kupovat odolné odrůdy a sázet ostružiníky dostatečně daleko od sebe. Při napadení ihned listy i plody odstraníme. Postřiky jsou možné, ale spíše preventivně – např. Dithane DG.

Plíseň šedá – je způsobena houbou Botriotinia fuckeliana, způsobuje šedavý povlak na plodech, které pak nejsou poživatelné. Vzniká zejména za deštivého počasí. Prevencí je vysazovat keře ostružiníku dostatečně daleko od sebe, udržovat je řezem a ihned odstraňovat napadené části.

Ostružinový džem s jablky – na džem budete potřebovat: 750 g zralých ostružin, 250 g jablek, 70 g cukru, želírovací prostředek, nebo želírovací cukr 2:1. Jablka oloupeme, nakrájíme na kostičky, povaříme v trošce vody, přidáme ostružiny, rozvaříme, vmícháme cukr a želírovací prostředek nebo želírovací cukr. Vaříme, až začne džem želírovat – zkusíme kápnout na talířek. Plníme ještě horký do skleniček a necháme vychladnout. Skladujeme v temnu a chladu, po otevření v lednici.

Ostružinový kompot – na kompot musí být ostružiny zralé, ale pevné. Na 1 kg ostružin potřebujete 1 litr vody a 500 g cukru. Ostružiny naplníme do sklenic, vodu přivedeme k varu, vsypeme cukr a svaříme na cukerný roztok (až se cukr rozpustí). Cukerným roztokem zalijeme ostružiny a dáme sterilovat na 15 minut při 80 °C.

Je ostružiník maliník totéž co malina?

Ano. Ostružiník maliník (Rubus idaeus) je botanický název pro běžný maliník, jehož plody známe jako maliny. Malina i ostružina patří do stejného rodu Rubus, liší se hlavně tím, že zralá malina se z květního lůžka vyklouzne a zůstane dutá, kdežto ostružina se sklízí i s lůžkem. Podrobnosti o výsadbě najdete v článku pěstování maliny.

Jaký je rozdíl mezi ostružiníkem a ostružinou?

Ostružiník je rostlina — keř nebo polokeř rodu Rubus. Ostružina je její plod. V hovorové češtině se ale běžně říká „ostružiny“ i celým keřům.

Které ostružiníky jsou beztrnné?

Beztrnné jsou téměř všechny moderní zahradní odrůdy vyšlechtěné z ostružiníku křovitého — Thornfree, Navaho, Loch Ness, Triple Crown, Black Satin nebo Čačanska Bestrna. Trny mají naopak planě rostoucí druhy (ježiník, dřípený, vzpřímený) a starší odrůdy jako Wilsonův raný.

Co je ostružiník jahodnatý?

Ostružiník jahodnatý (Rubus illecebrosus), nazývaný také japonská nebo jahodová malina, je nízký polokeř z Japonska. Dorůstá 30–60 cm a nese nápadné velké červené plody, které vypadají jako jahody. Jejich chuť je ale mdlá, takže se pěstuje hlavně pro okrasu. Pozor na jeho podzemní výběžky — v záhonu se rychle rozroste.

K čemu se používá čaj z listů ostružiníku?

Listy ostružiníku obsahují třísloviny, proto se odvar tradičně používá při průjmu, ke kloktání při bolestech v dutině ústní a zevně jako koupel na hůře se hojící rány a kožní problémy. Sbírají se mladé listy před rozkvětem a suší se ve stínu.

Čím hnojit ostružiník?

Ostružiník má vysoké nároky na živiny, proto se přihnojuje po celé vegetační období. Osvědčuje se dokonalé přírodní hnojivo Hnojík — rozsypte odměrku okolo keře a zapravte do půdy, nebo rostliny zalijte výluhem podle návodu k dávkování. Tekuté hnojivo lijte ke kořenům, ne na list, a to hlavně od začátku srpna, než plody začnou dozrávat.

Jak daleko od sebe sázet ostružiníky?

Mezi jednotlivé sazenice nechte 2,5 až 3 metry — keře potřebují prostor k rozvětvení a řidší výsadba zároveň snižuje riziko houbových chorob. Sazenici zasaďte tak hluboko, aby zemina zakryla dvě očka.