Třešně (Prunus avium): pěstování, řez, hnojení a zpracování plodů

(Prunus avium)

Třešně jsou plody třešně ptačí neboli třešně obecné, která patří mezi slivoně do čeledi růžovité. Tato třešeň byla v průběhu let vyšlechtěna do mnoha odrůd, ze kterých si vybere prakticky každý.

Třešně patří mezi peckoviny, protože v sobě obsahují jednu pecku.

Třešně obsahují mnoho vitamínů – C, A, B, P, E a dalších minerálních látek: hořčík, železo, jód, fosfor, vápník, zinek aj. Také obsahují hodně vody, a tak jsou vhodné pro redukční dietu.

Sto gramů čerstvých třešní má přibližně 60 kcal, takže i větší miska plodů se do lehkého jídelníčku pohodlně vejde.

Třešně původně pocházejí z celé Evropy a Asie, a to většinou jako plané třešně ptačí. Později se začaly šlechtit, nejspíše už během starověku v Římě.

V Čechách jsou doloženy první pěstitelské pokusy s třešněmi od 12. století, i když současné odrůdy vznikaly od 19. do 20. století.

Kdy a kde vznikl zvyk líbání pod třešní? A co přesně tento symbolický polibek znamená? Na to se musíme vypravit do 19. století, kdy poprvé – asi i po vydání Máchova Máje – bylo možné políbit partnera či partnerku na veřejnosti. Do té doby to by výlučně v soukromí.

Polibek pod třešní má ženě přinést krásu, lásku a zdraví a celému páru pak lásku, která vydrží nejméně do dalšího políbení pod třešní, a plodnost.

TIP: Pokud nemáte v dosahu třešeň, můžete se políbit pod kterýmkoliv rozkvetlým stromem

Za staletí bylo vyšlechtěno mnoho odrůd třešní, z nichž v Čechách je jich uznáno minimálně 24. Třešně se dělí na chrupky (těch je víc) a srdcovky. Chrupky mají pevnou, chrupavou dužninu a spíše kulaté plody. Srdcovky mají dužninu měkkou a plody spíše srdčitého tvaru. V obou skupinách jsou odrůdy tmavé i světlé (pestré).

Chrupky

Burlat – je tmavá polochurpka, má velmi velké plody, tužší, temně hnědočervené, sladké a velmi aromatické. Třešeň má vysoký a vyrovnaný výnos a začíná plodit poměrně brzy. Nevýhodou může být její široká koruna (hodí se spíše do větších zahrad), květy a dřevo jsou citlivé na mráz. Výhodou je, že nemá zvláštní nároky na stanoviště ani půdu, ale nejlépe prospívá v teplých krajinách.

Granát – je tmavá chrupka, se středně velkými až velkými plody, chuť je sladce navinulá a plody slabě barví. Má velmi dobrý a pravidelný výnos. Strom je to středně velký – zpočátku roste bujně, později slabě. Je odolná vůči chorobám, ale citlivá na vrtuli třešňovou. Je středně náročná na stanoviště, ale snese i sucho. Plody se hodí jak na přímý konzum, tak na další zpracování.

Napoleonova – jedná se o pestrou chrupku, má velké až velmi velké plody, je červenožlutá, sladce navinulá a aromatická. Výnos je průměrný, ale každoroční. Růst stromu je silný nebo středně silný, mívá pyramidální korunu. Je choulostivá na vlhko a přemokření, a rovněž trpí na virózy. Potřebuje stanoviště bohaté na živiny a chráněné (proti větru a mrazu).

Srdcovky

Karešova – je tmavá srdcovka se středními až velkými plody, tmavočervená s navinulou chutí, velmi silně barví. Strom přináší pravidelný a vysoký výnos. Má velkou a rozložitou korunu a zprvu velmi bujný růst, potřebuje dostatek místa. Výhodou je, že netrpí ani chorobami, ani škůdci.

Kaštánka – tmavá srdcovka s velkými plody, kulovitými, šťáva barví velmi silně. Je to jedna z nejvýnosnějších odrůd. V mládí roste bujně, pak méně, ale má velkou pyramidální korunu. K houbovým chorobám je odolná, citlivá je ale na zhoubnou rakovinu třešní, při které zakrňují a odumírají mladé výhony a na větvích vznikají nádory s klejotokem. Vyžaduje hlinito-písčitou propustnou půdu.

Rivan – srdcovka se středně velkými až velkými plody, jasně červená, šťáva slabě barví. Má bohatý a pravidelný výnos. Je spíše menší s řídkou korunou. Bývá odolná vůči mrazu i chorobám. Nevyžaduje žádné zvláštní stanoviště, může mít středně těžké půdy a vydrží i chladnější oblasti.

Pěstování třešní vyžaduje pár znalostí, zejména ohledně správné volby odrůdy, výběru zdravého stromku, sázení a další péče.

Třešně pěstujte jen tam, kde je na ně vhodné stanoviště, tj. nesmí to být mrazová kotlina nebo místo, kde fouká mrazivý vítr. Třešeň potřebuje středně těžkou hlinito-písčitou půdu spíše vápnitou, propustnou, nesnáší zamokření.

Stromky můžete vysazovat na podzim (než začnou první mrazíky), i na jaře (jakmile skončí mrazíky). Jáma na stromek by měla být velká alespoň 50 x 50 cm a hluboká 50 až 60 cm. Na dno jámy dejte kompost, poté zasypejte zeminou, vsaďte stromek a přihrňte zeminu, dobře udusejte. Stromek je potřeba v začátcích zalévat.

Poloha. Třešně se pěstují zhruba do nadmořské výšky 600 m a nejraději mají mírné jižní svahy. Zimní mrazy dřevu obvykle neublíží, vydrží kolem −26 °C. Třešně ale kvetou brzy a rozkvetlé květy poškodí už mráz −2 °C, mladé plůdky −1 °C. Proto je nesázejte do míst, kde se drží studený vzduch.

Půda. Nejlépe jim vyhovuje hlinitá, hluboká (ideálně kolem 1,5 m), propustná a teplá půda s dostatkem vápníku. Snesou i chudší půdu, ne však zamokřenou. Hlavní část kořenů je v hloubce asi 1 m a hladina podzemní vody má být ideálně 2,5 m pod povrchem. Na vláhu jsou třešně skromnější než jabloně nebo švestky, stačí jim kolem 450 mm srážek ročně. Na svahu je proto sázejte spíš do horní, sušší části.

Podrobnosti najdete v článku podnože ovocných stromů.

Opylení. Třešně jsou až na výjimky, jako je samosprašná ‚Stella‘, cizosprašné. Opylovač musí kvést ve stejnou dobu a zároveň s odrůdou být vzájemně oplodnitelný. Některé dvojice odrůd se navzájem neopylí, i když kvetou současně. Při nákupu se proto ve školce ptejte na vhodného opylovače. Když je v zahradě místo jen na jeden strom, můžete opylovač naroubovat do jeho koruny.

Prostor a výsadba. Třešeň na semenáči potřebuje jako polokmen nebo vysokokmen 8 až 10 m prostoru, čtvrtkmen 6 až 8 m. Nesázejte ji na místo, kde rostla třešeň nebo broskvoň, půda je po nich unavená. Pokud to jinak nejde, vykopejte velkou jámu, zeminu vyměňte za úrodnou z místa, kde ovocné stromy nerostly, přidejte asi 20 l kompostu a zvolte jinou podnož, než měl původní strom. Starší třešeň lze přesadit jen do věku asi 10 let, a to na jaře.

Nejčastější otázka nových majitelů třešně zní, za jak dlouho se dočkají první úrody. Odpověď záleží především na podnoži, na kterou je odrůda naroubovaná:

• Na semenné podnoži (planá třešeň ptačí) začíná třešeň plodit obvykle 4. až 6. rokem po výsadbě. Strom je velký, ale dlouhověký.
• Na slabě rostoucí podnoži (typu Gisela nebo P-HL) přijdou první plody už 2. až 3. rokem. Koruna zůstane nízká, snadno se sklízí i řeže.
• Plné plodnosti se strom dobírá zhruba mezi 8. a 10. rokem a při dobré péči rodí desítky let.

Třešeň kvete podle odrůdy a počasí v dubnu a plody dozrávají od konce května u raných odrůd (například Burlat) do začátku července u pozdních. Většina odrůd je cizosprašná, takže bez vhodného opylovače v okolí zůstane strom bez úrody, i když bohatě kvete – při výsadbě proto počítejte se dvěma odrůdami, které kvetou ve stejnou dobu.

Nástup plodnosti umí urychlit i tvarování: postranní výhony vyvázané do vodorovné polohy zakládají květní pupeny dřív než výhony rostoucí strmě vzhůru.

Třešně nepotřebují přihnojovat tolik jako jiné plodiny, ale 3x ročně to ocení – zejména ty mladší stromky. Přihnojujte 2x na jaře a 1x v létě, a to nejlépe organickým přírodním hnojivem, jako je Hnojík. Ten totiž obsahuje jak dusík pro růst zelených částí, tak fosfor a draslík pro nasazování květů a plodů.

Dávkování univerzálního organického hnojiva u peckovin se řídí stářím stromu:

• Mladý stromek do pěti let – menší dávka rozprostřená v kruhu pod korunou, kde jsou sací kořeny.
• Vzrostlý strom – dávka po obvodu koruny, zapravená mělce do půdy a zalitá.
• Poslední přihnojení nejpozději v létě; pozdní dusík by nutil strom hnát nové výhony, které do zimy nevyzrají.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Chcete-li se sami pustit do řezu třešní, měli byste vědět základní charakteristiku výhonů: Třešeň má výhony dlouhé a krátké. Dlouhé výhony obsahují převážně listové pupeny, zatímco krátké výhony obsahují květové pupeny a jen na konci mají listový pupen. Postranní pupeny kvetou a plodí.

Kdy řezat třešeň a jak vést udržovací i zmlazovací řez

Po výsadbě je potřeba seříznout hlavní výhon na 2/3 délky a postranní výhony na 1/2 délky. Pokud máte třešeň jako vřeteno, nemusíte seřezávat nic, jen postranní výhony dáte do vodorovné polohy – například vyvázáním.

Někdy se na třešních objevují nahloučené pupeny. Tyto je potřeba odstranit vylomením. To je potřeba provést opatrně, abyste neporušili očka pod ním.

Udržovací řez – když má strom požadovanou výšku, seřízneme prodloužený kmen na postranní větev svírající s kmenem velký úhel. Větev by měla být aspoň z poloviny tak silná jako kmen.

Zmlazovací řez – starý strom můžeme zmladit, když seřízneme dvouletou nebo tříletou větev na kyticový výhon. Vegetativní koncový pupen pak vyraší jako dlouhý výhon a těmito výhony nahradíme staré kosterní větve.

Řez v kostce: třešně řežte v létě hned po sklizni a za suchého počasí, nikdy v zimě. Tři roky po výsadbě tvarujte korunu se 4 rameny, která nevyrůstají z jednoho místa, a prodlužující výhony zkracujte nejvýš o polovinu. Pak už stačí průklest a případně snížení koruny. Podrobný postup, včetně řezu višní, je v článku řez třešní a višní.

Na vhodnou podnož, např. planou třešeň ptačí, můžeme naroubovat jakoukoliv odrůdu třešně. Stačí získat si roub třešně, který seřízneme ostrým nožem šikmo, tyto rouby řežeme v době vegetačního klidu, u třešní nejlépe v prosinci, a uchováme je ve vlhkém písku v chladném sklepě nebo zabalené ve fólii ve spodní části lednice. Roubujeme v předjaří před rašením, když nemrzne. Třešně lze roubovat i v létě od poloviny srpna do poloviny září, roub se pak řeže přímo ze stromu a nemusí se přes zimu skladovat. Na ptačí třešni si najdeme podobně silnou větev, jako má roub. Seřízneme ji také šikmo ostrým nožem. Obě řezné plochy přiložíme, zavážeme roubovací páskou a zamažeme štěpovacím voskem. To, že se nám roubování podařilo, poznáme tak, že roub na jaře vyraší.

Bohužel ani třešně nejsou ušetřeny chorob a škůdců. Nejvíce však třešním škodí mrazy, které mohou poškodit jak dřevo, tak i pupeny listů a květů na jaře. Proto třesně nikdy nesázíme do mrazových kotlin ani na jiná nechráněná místa.

Skvrnitost a suchá skvrnitost listů – obě choroby jsou způsobeny houbovitou chorobou a poznáte je podle hnědých skvrn na listech. Nejlepší je prevence – stromy vysazovat daleko od sebe, důsledně je prořezávat, aby měly vzdušnou korunu. Napadené listí sbírat a likvidovat. Pokud je napadení rozsáhlejší, bude potřeba použít fungicid.

Vrtule třešňová – škůdcem, který si rád pochutnává na třešních, je právě vrtule třešňová. Sama moucha na třešních neparazituje, ale klade vajíčka do plodů. Larvy pak vyžírají plody zevnitř. Plody hnijí a opadávají. Vrtule škodí hlavně na poloraných a pozdních odrůdách, takže nejjistější prevencí je pěstovat rané odrůdy (například Burlat), které dozrají dřív, než se larvy v plodech vyvinou. Pomáhá i včasná sklizeň. Moucha se také může chytit na žluté lepové desky.

Za předčasným usycháním celých větví bývá moniliniová spála, hnijící plody na stromě má na svědomí moniliniová hniloba a strupovité skvrny na plodech strupovitost peckovin.

Třešně patří spolu s broskvoněmi a višněmi k ovocným stromům, které nejvíc trpí klejotokem. Jantarová klovatina na kmeni a větvích je znamením poškození: mrazové trhliny na hladké kůře, rány po řezu v zimě, mechanické poranění nebo bakteriální infekce. Prevence:

• řezat v létě po sklizni a za suchého počasí, nikdy v zimě,
• větší řezné rány zatřít štěpařským voskem,
• na zimu natřít kmen bílým nátěrem, viz bílení stromů,
• nesázet do těžké, mokré a kyselé půdy.

Pokud na třešni náhle uschne celá větev se všemi listy, může jít o mrtvici, kterou podrobně popisuje článek mrtvice meruněk. Usychání jen konců výhonů po odkvětu má na svědomí spíš moniliniová spála.

Ačkoliv třešně se nejčastěji konzumují syrové, dají se docela dobře i zpracovat na zimu. Ukážeme vám aspoň nějaké možnosti.

Zavařování třešní

Na zavařování třešní budete potřebovat: 1 kg třešní, 1 l vody a 150 g cukru. Třešně omyjte a naskládejte do sklenic. Vodu přiveďte k varu, přisypte cukr a nechte zcela rozpustit. Tímto rozvarem zalijte třešně ve sklenicích. Zašroubujte a zavařte v zavařovacím hrnci na 85 ° cca 20 minut.

Třešně v rumu

Takto naložené třešně vydrží i několik let. Budete potřebovat 1 kg třešní, 300 g cukru, 0,5 l rumu. Třešně opereme, můžeme i vypeckovat, budou se nám lépe používat na zdobení dortů. Do sklenic klademe vrstvu třešní, zasypeme cukrem atd. Nakonec celou sklenici zalijeme rumem. Nic nemusíme zavářet ani sterilizovat. Stačí nechat 3 týdny uležet.

Bublanina s třešněmi

Budete potřebovat: 0,5 kg třešní, 300 g hladké mouky, 100 ml oleje, 200 g cukru, 100 ml mléka, 3 vejce, 1/2 balíčku kypřicího prášku. Postup: Z bílků ušleháme sníh, do něj zašleháme polovinu cukru. Druhou polovinu cukru šleháme se žloutky a přikapáváme olej. Když jsou žloutky husté a napěněné, přimícháme k nim po částech mouku s práškem do pečiva, sníh a mléko. Těsto nalijeme do vymazaného a vysypaného pekáče, poklademe třešněmi a pečeme asi 30 minut při 190 °C. TIP: Obměnu získáte, když na třešně pokladete drobenku.

Koláč s třešněmi

Na tento koláč budete potřebovat: 120 g hladké mouky, 20 g mletých mandlí, 20 g cukru, 120 g másla, 2 žloutky, 400 g třešní, a na krém – 350 ml zakysané smetany, 1 vanilinový cukr, 20 g cukru, špetka strouhané citronové kůry. Postup: Ze surovin na těsto vypracujeme hladké těsto a necháme ho 1/2 hodiny v lednici vychladit. Poté rozválíme, dáme do vymazané formy, propícháme vidličkou. Ze surovina na krém si umícháme hustý krém. Polovinu ho poklademe na těsto, poskládáme třešně a přelijeme druhou polovinou krému. Pečeme 40 minut při 180 °C.

Organické hnojivo Hnojík na třešně i další ovocné stromy koupíte přímo u nás – balení od 500 ml po 11 l, s dávkováním rozepsaným podle stáří stromu.

KOUPIT Dávkování a použití

Tip: Jak ovocné stromy vyživit jarním postřikem přes list i posypem ke kořenům, popisujeme v článku Hnojivo na ovocné stromy.

Další ovocné dřeviny a jejich choroby: Ovocné rostliny v zahradě, Méně známé ovocné druhy, Vrtule třešňová, Skvrnitost listů třešně a višně, Moniliniová hniloba, Strupovitost peckovin.