Plži
Nejlepší je prevence: čisté záhony bez zeleného mulče, pastičky, hlístice a pomocníci na zahradě.
Plži jako škůdci na měkkých listech
(Gastropoda)
Plži jsou velkou skupinou měkkýšů patřících do třídy Gastropoda. Zoologicky se vyznačují tím, že někteří mají tělo nechráněné krunýřem, jiní mají schránku, kterou si nesou s sebou na zádech. Jsou to býložraví nebo všežraví živočichové. Suchozemští plži dýchají vzduch plicním vakem, bez vlhka ale dlouho nepřežijí. Mezi známé druhy plžů patří například hlemýžď, páskovka a slimák, slimáček a plzák španělský.
Plži jsou důležití pro ekosystémy, protože jsou potravou pro ptáky, savce a další druhy zvířat a také pomáhají rozkládat listí a jiný organický materiál. Pro zahrádkáře a zemědělce jsou však plži škodliví, protože poškozují pěstované plodiny.
Plž a mlž

Plži i mlži patří mezi měkkýše. Zatímco však plži žijí na souši i ve vodě, mlži žijí jen ve vodě (sladkovodní i mořské). Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber. Mezi sladkovodní mlže patří slávička mnohotvárná a škeble rybničná, mezi mořské například slávka jedlá, ústřice, perlotvorka, hřebenatka nebo zéva obrovská.
Suchozemští plži – plži zástupci

Plži na zahradě jsou suchozemští, ale bez vlhka se neobejdou. Jakmile začne být deštivo, plži se stahují na naše zahrady, aby se najedli na jakékoliv zelenině či ovoci, které má měkké listy nebo plody – plži milují jahody a další ovoce, trávu, listy mladých vysazených rostlin.
Mezi plže patří:
Hlemýžď zahradní – je to druh suchozemského plže z čeledi hlemýžďovití. Dosahuje až 5 cm délky a tím se řadí k největším plžům u nás. Má žlutohnědou, tmavě hnědou nebo bílou schránku, většinou s tmavými pásky. Zimu přečkává tak, že si na vchodu do ulity vytvoří vápenaté víčko.
Slimák – je druh nahého plže z čeledi slimákovitých, existuje několik druhů.
Plzák španělský –
Plzák španělský (Arion vulgaris) je velký plž z čeledi plzákovitých, který původně pochází z Pyrenejského poloostrova, Francie a jižní Anglie. Ve druhé polovině 20. století byl zavlečen do velké části Evropy. Je to invazivní druh, který páchá velké škody na úrodě na zahradě i na poli a vytlačuje přirozené plže. Má málo přirozených nepřátel, protože jeho hořký sliz většině živočichů nechutná.
Plži rozmnožování

Plži jsou hermafroditi, což znamená, že jsou obojetného pohlaví, tedy mohou nabývat jak samčího, tak samičího pohlaví, ale sami sebe oplodnit nemohou. Kopulace hermafroditů pak spočívá ve výměně spermií mezi dvěma různými jedinci, přičemž klást vajíčka mohou oba. Někteří plži mohou mít více generací do roka, ale plzák španělský mívá jen jednu, kdy vajíčka klade od konce srpna do konce září. Plzák španělský přezimuje hlavně jako vajíčka a mladí jedinci, hlemýžď zahradní jako dospělec zavřený ve schránce.
Hubení plžů
Nejlepším prostředkem je prevence. Udržujte tedy záhony čisté, bez plevelů a hrudek, nepoužívejte zelený mulč, který plže láká. Plže, pokud se již objeví, můžete chytat do lahví nebo nádob s pivem, používat povolené návnady nebo parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita.
Nedoporučujeme slimáky zasolovat, neboť si zasolíte půdu, která pak nebude úrodná. Možné je ruční sbírání slimáků a plžů do sklenic, kde je následně zasolíte.
Plzáky a slimáky sbírá a žere kachna „indický běžec“. Menší plže žere i ježek nebo ropucha, když jim poskytnete vhodné prostředí ve vaší zahradě.
Jahody před plži ochrání hlavně pravidelný sběr a vyvýšení jahod na bedýnky. Zábrany z jehličí nebo drcených vaječných skořápek slimáky podle srovnávacích pokusů spolehlivě nezastaví.
Proč se plzákovi u nás daří a kteří plži neškodí
Plzák španělský se do střední Evropy rozšířil od 60. let 20. století s rostlinným materiálem a zeminou. V původní domovině ho omezovalo horké a suché léto, ve vlhčím podnebí střední a severozápadní Evropy se ale může množit téměř bez omezení. Klade velké množství vajíček a sežere skoro cokoli: zeleninu, květiny, tlející rostliny i mrtvé slimáky.
Ne každý plž na zahradě je ale škůdce:
- Hlemýžď zahradní občas okusuje zeleninu, hlavně ale uklízí starou, odumírající rostlinnou hmotu a požírá snůšky plzáků. Nesbírejte ho a nehubte.
- Páskovky se žlutou, růžovou nebo hnědou ulitou s tmavými pásky se živí převážně odumřelými a tlejícími částmi rostlin. Na zahradě skoro neškodí.
Jak plzáky na zahradě omezit sběrem, suchou bariérou nebo ničením vajíček, popisuje článek co proti slimákům.
Nákup na eshopu
Další zajímavé články
Zdroje fotografií: Foto: Ввласенко, CC BY-SA 3.0
