(Pyrus)
Hrušně jsou stromy z čeledi růžovité, které jsou rozšířeny po celém mírném i subtropickém pásu Evropy a Asie. Hrušně nás na jaře omámí vůní svých květů, během léta a na podzim pak sklízíme šťavnaté a zdravé ovoce – hrušky.
Hrušní existuje mnoho druhů: hrušeň obecná, hrušeň planá, hrušeň písečná, hrušeň sněhobílá, hrušeň vrbolistá. Ne všechny se však pěstují v zahradách a vyšlechtěné odrůdy pocházejí většinou z hrušně obecné.
Hrušky jsou pak malvice, které obsahují mnoho vitamínů – C, B, A, kyselinu listovou, z minerálních látek pak draslík, hořčík, zinek a železo.
Věděli jste, že hrušeň byla u Řeků zasvěcena bohyni Afroditě a u Římanů bohyni Venuši?
Stejně jako jabloně i hrušně se většinou roubují na podnože. Jejich pěstování je pak rychlejší a podnož musí splňovat některé podmínky, aby byla využitelná právě pro hrušeň.
Hrušně se často roubují na kdouloně. Zde se jedná zejména o zákrsky nebo čtvrtkmeny. Na podnoži kdoule hrušeň vytvoří malý a rozložitý stromek, který jen mělce zakoření – potřebuje tedy oporu. Je ale také vhodná pro hrušně do kordonů (stěn). Podnož kdoule si vyberte, pokud budete hrušně pěstovat v teplejších oblastech (ostatně všechny hrušně mají vyšší nároky na teplo než jabloně).
Další možností podnože pro hrušeň je hrušňový semenáč – podnož vypěstovaná ze semínka hrušně (obecné). Je vhodná pro střední až vyšší hrušně. Dobře poroste v hlinité, písčité i sušší půdě, doroste výšky až 5 metrů a plodit začne za cca 5 let.
Poslední možností je pak Kavkazská hrušeň – je to semenáč silné a vysoké hrušně, dobře roste ve všech půdách, je odolná vůči mrazu, dorůstá až 5 metrů a plodit začíná již po 3 až 4 letech.
Odrůdy hrušní nás budou zajímat zejména z hlediska toho, kdy můžeme sklízet plody, popř. zda jsou plody vhodnější pro přímý konzum, uskladnění nebo výrobu například marmelád, džemů nebo kompotů.
Pojďme si ty nejznámější odrůdy představit blíže.
Letní odrůdy dozrávají od srpna do září. Patří sem oblíbená Clappova, která má žlutavě zelené plody, je šťavnatá a navinule sladká. Je potřeba rychle zkonzumovat, vydrží max. 2 týdny.
Další letní odrůdou je Laura, která má větší lahvicové zelené plody, vydrží asi měsíc, její výhodou je nenáročnost a dostatečná odolnost vůči chorobám.
Radana má středně velký kuželovitý plody se zelenožlutou barvou, má křehkou, nasládlou a aromatickou chuť. Netrpí strupovitostí, je nenáročná a dobře se tvaruje. Je tedy vhodná i pro začínající pěstitele.
Z podzimních odrůd je výborná Conference, má středně velké plody lahvicovitého tvaru, velmi jemnou, šťavnatou a aromatickou dužinu, dozrává koncem září a začátkem října, skladovatelná je až do listopadu a téměř netrpí chorobami.
Elektra také patří k podzimním odrůdám, má velké, dlouze kónické plody, je navinule sladká, dozrává koncem srpna a začátkem září, vydrží 3 týdny až měsíc. Je mírně náchylná k mrazům a strupovitosti.
K zimním odrůdám patří například Bohemica, která má středně velké plody, žluté barvy, je jemná, křehká a sladká. Dozrává v polovině října, vydrží 3 až 4 měsíce, je odolná vůči mrazům i houbovitých chorobám.
Zimní je také Erika, která má velké, protáhle kuželovité plody se žlutozelenou barvou, dužina je bílá a křehká, velmi šťavnatá. Dozrává v první dekádě října, vydrží 3 až 4 měsíce, jen středně trpí strupovitostí, vůči mrazu je odolná.
Když jste si pořídili hrušeň na správné podnoži, musíte ji také správně zasadit. Vhodná výsadba je na jaře nebo na podzim. Nejprve vyberte vhodné stanoviště. Hrušně potřebují jasné a světlé stanoviště s orientací na jižní nebo jihozápadní stranu, výživnou a středně těžkou půdu. Jsou méně odolné vůči mrazu, ale zase více odolné vůči suchu.
Více hrušní sázíme do sponu 3,5×3,5 m v případě hrušní na podnožích kdouloně, až 8×8 m v případě hrušní pěstovaných na podnožích semenáčů.
Pro sázení vyhloubíme jámu 60x60x80 cm, do jámy přidáme kompost a seřízneme poškozené kořeny hrušně. Pokud sázíme na jaře, rovnou hrušeň seřízneme, sázíme-li na podzim, necháme řez na jaro, aby hrušeň dobře zakořenila a zastřižené větve nebyly poškozeny mrazem.
Ke hrušni přidáme oporu, jámu zaplníme zeminou, udusáme, přivážeme hrušeň k opoře a důkladně zalijeme. Je možné přidat mulč (kůru nebo listí), protože udržuje místo zasazení vlhké a eliminuje plevel.
Další péče o hrušně již není příliš náročná. Hrušně zaléváme jen po vysazení, poté stačí déšť a další vláhu si natáhnou z podzemní vody. Navíc hrušně nejsou náchylné na sucho.
Občas kontrolujeme oporu, aby se nevyvrátila, případně ji nahradíme větší.
Na jaře a na podzim provádíme řez – viz dále.
Řez hrušní je jedním z nejdůležitějších počinů, které musíte ke zdárnému pěstování provádět. Je potřeba vědět, že výhony hrušně mají tendenci růst přímo nahoru. Z toho také vycházíme při řezu.
Jarní řez hrušní
Jarní řez hrušní provádíme jednak ihned po vysazení (jarní), dále po podzimním vysazení a potom každý rok na jaře (koncem února). Ihned po vysazení a po podzimním vysazení odstraníme všechny postranní výhony až do výše 60 cm, abychom vytvořili kmínek. Zvolíme 3 nejsilnější výhony, které ponecháme pro tvoření koruny a ty seřízneme asi o 1/3, abychom podpořili jejich růst. Hlavní (terminální) výhon ponecháme největší.
Hrušně jsou také vhodné pro pěstování v kordonech – tady vyvazujeme seříznuté výhony do vodorovné polohy, po jejich stranách se budou tvořit nové krátké výhony a na jejich koncích pupeny – v létě pak není nutné probírat plody jako u jabloní.
Podzimní řez hrušní
Podzimní řez není tak radikální jako ten jarní, ale je také potřeba. Při podzimním řezu odstraníme všechno staré, suché dřevo, také odstraníme vlky (neplodné výhony).
Všechny rány vždy ošetříme štěpařským voskem, aby se do nich nedostaly bakterie nebo houby.
Pokud si nejste jisti, jak hrušeň prořezat, nebojte se zeptat odborníka.
Hrušně mají také sklon k chorobám a škůdcům. Optimální je tomu předejít výběrem odolné odrůdy – viz výše.
Nejčastější choroby hrušní jsou:
Rez hrušňová – je houbovitá choroba způsobená houbou Gymnosporangium sabinae. Houba je dvoubytná, tzn., že se vyskytuje v cyklu hostitele a mezihostitele. Hostitelem bývají různé druhy jalovce. Mezihostitelem jsou pak hrušně, houba napadá jejich listy i plody. Poznáte ji tak, že na listech uvidíte oranžové až červené oválné skvrny a v jejich středech budou černé tečky. Postiženy jsou také plody, které mohou být různě deformované. Hrušně pak mají po napadení touto chorobou slabší růst, jsou méně odolné vůči ostatním chorobám i vůči mrazu.
Prevencí je vybírat odolné odrůdy, nesázet hrušně v blízkosti jalovců, odstraňovat a ničit všechny napadané části. Když už jsou hrušně napadeny, pomůže postřik fungicidy.
Strupovitost hrušní / černání listů hrušní – tato choroba je způsobena houbou Venturia pyrina, poškozuje listy, květy i plody. Na listech způsobuje šedočerné až černé skvrny. Listy i květy opadávají, plody také, a pokud dozrají, jsou silně deformované.
Prevencí je vybírat odolné odrůdy, sázet stromy dostatečně daleko od sebe, prořezávat je, aby byla koruna vzdušná, a likvidovat spadané listí (ve kterém houba často přezimuje). Prevencí a postřikem je potom použití fungicidů, např. Polyram WG.
Septoriová skvrnitost listů hrušně / hnědé skvrny na listech hrušně – je choroba způsobena houbou Mycosphaerella sentina. Způsobuje nejprve fialové, později hnědé skvrny na listech, které mohou být oválné nebo hranatá. Listy předčasně opadávají.
Prevencí je opět vybírat vhodnou lokalitu, sázet stromy daleko od sebe, pečlivě likvidovat spadané listí. Při napadení je možné používat stejné prostředky jako proti strupovitosti.
Jak používat Hnojík posypem, zálivkou či postřikem. Způsoby zesílení účinku na škůdce a nemoci rostlin.
Seznámení se s rostlinami, jejich pěstováním a hnojením přehledně podle druhů.
Discount Applied Successfully!
Your savings have been added to the cart.
