Guava (kvajáva): pěstování v květináči

Guava, česky kvajáva nebo kvajava, je stálezelený keř či nízký strom z čeledi myrtovitých, tedy příbuzná myrty a feijoy. Rod Psidium má asi sto druhů a většina z nich má jedlé plody. Pro pěstování v květináči u nás připadají v úvahu hlavně dva: kvajáva pravá (Psidium guajava) a kvajáva jahodová (Psidium cattleianum). Obě se dají vypěstovat ze semene, obě v nádobě kvetou a za dobrých podmínek i plodí.

Na první pohled se liší listy i plody. Rozdíly, které rozhodují o pěstování, shrnuje tabulka.

Pokud máte na zimu jen chladnou světlou místnost nebo zasklenou verandu, vyberte jahodovou. Pokud máte teplý světlý byt nebo vytápěný skleník, zvládnete i pravou.

Kvajáva jahodová (Psidium cattleianum, prodává se i jako strawberry guava nebo cattley guava) je rychle rostoucí keř s pěknou hustou korunou. V přírodě občas doroste do podoby stromu, v nádobě ji snadno udržíte na 1 až 2 metrech.

• Kvetení: bohatě, bílými květy s množstvím tyčinek, jednotlivě nebo po několika v paždí listů.
• Plody: ve zralosti tmavě červené, sladké, s chutí připomínající jahody bez jejich kyselosti. Dužnina je bílá až růžová, drobná semena při jídle nevadí, podobně jako u angreštu.
• Opylení: většina rostlin je samosprašná, stačí vám jedna. Semenáče mají sklon k cizosprašnosti a někdy plodí jen z malé části květů.
• Kdy plodí: už ve 3. roce po výsevu, s věkem úrody přibývá.

Existuje i žlutoplodá forma (P. cattleianum var. lucidum, někdy prodávaná jako citronová guava) se sladší a výraznější chutí.

V teplých oblastech světa, například na Havaji, se jahodová kvajáva díky své přizpůsobivosti rozšířila tak, že vytlačuje původní vegetaci. U nás venku nepřezimuje, takže toto riziko nehrozí.

Kvajáva pravá se v Americe pěstuje možná už tři tisíce let a patří k nejvýznamnějším tropickým ovocným druhům. V domovině dorůstá až 10 m, v nádobě ji řezem udržíte mnohem menší.

• Květy jsou bílé, vonné, asi 2,5 cm velké, s mnoha tyčinkami. U nás kvete v létě a každý květ vydrží otevřený jediný den.
• Plody jsou kulaté nebo hruškovité, se zbytkem kalicha na konci. Slupka je silnější, ale jedlá. Dužnina bývá bělavá, nažloutlá, růžová až červená, s tvrdými semeny.
• Chuť se liší podle odrůdy: od nakyslé s citronovým tónem po sladkou s tóny hrušky, meruňky nebo jahod. Zralé plody silně voní.

Plody ze semenáčů bývají méně kvalitní, a proto se ušlechtilé odrůdy roubují. Existují i zakrslé a bezsemenné odrůdy, které se do nádob hodí nejlépe. Roubovaná rostlina začíná plodit za 2 až 3 roky.

Pravá kvajáva je citlivá na chlad. Pod 10 °C shazuje listy a při delším chladu listy žloutnou a opadávají. Dokáže ale znovu obrazit, takže jedna studená noc ji obvykle nezabije.

Světlo. Obě kvajávy chtějí slunce. V bytě patří k jižnímu nebo západnímu oknu, ve skleníku na nejsvětlejší místo. Jahodová snáší i suchý vzduch z ústředního topení.

Léto venku. Od konce května do září jim prospívá pobyt venku na slunném místě v závětří. Po zimě je na přímé slunce přivykejte postupně, jinak se listy spálí. Ven je dávejte až tehdy, když noci neklesají pod 10 °C (pravá) nebo pod 5 °C (jahodová).

Substrát. Výživný a propustný, s drenáží na dně nádoby. Jahodová kvajáva chce kyselejší substrát, hodí se směs pro citrusy nebo rašelinový substrát s příměsí písku a kompostu. Mladé rostliny přesazujte každý rok na jaře, starší po 2 až 3 letech.

Zálivka. V létě velmi vydatná. Kvajáva pravá sama ukáže, kdy má žízeň: při nedostatku vody listy ihned povadnou a po zalití se zase narovnají. Nečekejte na to ale pravidelně, opakované vadnutí oslabuje kvetení. Voda nesmí stát v podmisce. V zimě zalévejte podle teploty, v chladu výrazně méně.

Obě kvajávy potřebují v zimě světlo. Jahodové prospívá krátký vegetační klid v chladu, pravá chce zůstat v teple. Pokud teplou rostlinu zimujete v šeru, bude slabá a shodí listy.

Vhodným zimovištěm pro jahodovou kvajávu je chladná chodba, schodiště nebo temperovaná zimní zahrada, viz článek oranžerie, zasklené balkony a zimní zahrady. Kdo má skleník, najde rozdíly mezi studeným a teplým skleníkem v průvodci využitím skleníku.

• Ze semen. Semena vyberte ze zralého plodu, očistěte od dužniny a vysejte do lehkého výsevního substrátu. Klíčí při 15 až 25 °C za 20 až 30 dní. Semena z kupovaného ovoce vyklíčí také, jen nevíte, jaké plody semenáč ponese.
• Řízky. Jahodovou kvajávu lze množit řízky z polovyzrálých letorostů v teplém a vlhkém prostředí. Kvajáva pravá zakořeňuje z řízků nesnadno.
• Vzdušné hřížení. U kvajávy pravé je spolehlivější. Na větvičce se sloupne proužek kůry, místo se obalí vlhkým rašeliníkem a fólií, a když se objeví kořeny, větev se odřízne a zasadí.
• Roubování. Slouží k tomu, aby semenáč kvajávy pravé nesl kvalitní plody vybrané odrůdy. Hodí se pro zkušenější pěstitele, postupy najdete v článku o roubování ovocných stromů.

U jahodové kvajávy zaštipujte špičky mladých letorostů, keř se pak hustěji rozvětví. U pravé kvajávy zkracujte větvičky, které se nadměrně prodlužují, a udržujte tak kompaktní korunu.

Kvajávy plodí na jednoletém dřevě, proto řežte hlavně na jaře a s mírou. Silný řez v létě by odstranil větve, které mají kvést a plodit.

Pro lepší nasazení plodů v bytě můžete květy přeopylovat měkkým štětečkem. Venku to obstarají opylovači.

V tropech dozrávají plody za 3 měsíce, u nás asi za 4 až 5 měsíců po odkvětu, takže se sklízí na podzim. Zralé plody kvajávy pravé jsou podle odrůdy slámově žluté, zelenožluté nebo narůžovělé, na dotek mírně měknou a výrazně voní. Jahodová kvajáva je zralá, když je celá tmavě červená.

V tropech kvajáva plodí prakticky nepřetržitě, v nádobě u nás obvykle jednou ročně.

• Čerstvé: plody se jedí celé i se slupkou, u pravé kvajávy můžete tvrdá semena vybrat.
• Zpracované: kompoty, želé, marmelády, pyré, šťávy a nápoje.

Plody jsou bohaté na vitamin C, ušlechtilé odrůdy kvajávy pravé ho mají kolem 70 až 120 mg ve 100 g dužniny.

Ze škůdců se na kvajávě v bytě a ve skleníku objevují molice a štítenky (puklice). Pravidelně kontrolujte rub listů a v létě dávejte rostlině co nejvíc čerstvého vzduchu.

Kvajáva v nádobě má omezené množství substrátu, a proto potřebuje pravidelné přihnojování od jara do konce léta, nejvíc v době kvetení a vývoje plodů. V zimě nehnojte.

• Při jarním přesazení přimíchejte do substrátu pozvolna působící organické hnojivo.
• Během sezóny přihnojujte podle potřeby, v období květu a plodů vydatněji. Kolik hnojiva použít podle velikosti nádoby, najdete v tabulce dávkování.
• Obecné zásady pro rostliny v bytě shrnuje článek nejlepší hnojivo na pokojové rostliny.

Další druhy, které zvládnete doma, najdete v přehledu exotické ovoce doma.