Chrpa (Centaurea)

Druhově početný rod vytrvalých i jednoletých rostlin, které lze mnohostranně použít, také k řezu květů.

Stanoviště: plné slunce až světlý stín; půdy živné, humózní
Výška: 50–150 cm, podle druhu
Doba kvetení: květen až srpen, podle druhu
Množení: výsevem nebo dělením

Rod Centaurea z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) zahrnuje více druhů, které lze použít v zahradě. Většinou pocházejí z Kavkazu, Pyrenejí a Alp. Pro celý rod jsou charakteristické koncové různě barevné květní úbory na dlouhých stoncích. Chrpám svědčí slunná místa s živnou půdou. Jsou vhodné k řezu a také poskytují pastvu včelám. Většina druhů patří k vytrvalým rostlinám, např. C. macrocephala a C. montana. Výjimkou je obecně známá chrpa modrá, která je jednoletá a každým rokem se spontánně vysemeňuje.

Obojí – záleží na druhu. Vytrvalé druhy vydrží na stanovišti roky a každé jaro obrazí ze stejného trsu: patří k nim chrpa horská, chrpa bělavá, chrpa velkokvětá i chrpa nejkrásnější. Jednoleté jsou naopak chrpa modrá a chrpa muškátová, které se vysévají každý rok znovu.

Chrpa modrá si přitom pomáhá sama: pokud se pár odkvetlých úborů nechá dozrát, na záhoně se obnoví samovýsevem. Kdo chce mít v zahradě modré chrpy trvale a bez sečení, sáhne spíš po chrpě horské – té stačí vysadit jednou.

V zahradách se u nás pěstuje šest druhů chrpy, které se liší barvou úborů, výškou i dobou kvetení. Přehled slouží k rychlému výběru, podrobnosti k jednotlivým druhům jsou pod tabulkou.

U nás nejrozšířenější druh chrpy, dříve častý plevel v obilí. Dnes se na obdělávaných polích vyskytuje jen zřídka, protože osiva se čistí dokonalejším způsobem. V zahradách se pěstují plnokvěté formy, které kvetou od července do září modře, růžově nebo bíle. Rostliny jsou 65–120 cm vysoké.

Chrpa modrá se vysévá od dubna venku nebo se předpěstují mladé rostliny pod sklem, aby se uspíšilo kvetení. V krajích s mírnou zimou je možný i podzimní výsev. Na jeden m² postačuje 1 g semen. Vzešlé semenáčky se vyjednotí na vzdálenost 20–25 cm.

Z chorob a škůdců se mohou na rostlinách vyskytovat pravé padlí, svilušky a mšice.
Osvědčené odrůdy: ‚Blauer Junge‘ (výrazně modrá), ‚Schneemann‘ (bílá), ‚Diadem‘ (svítivě modrá) a ‚Rosa Ball‘ (růžová).

Říká se jí také chrpa polní nebo chrpa zahradní – jde o tentýž druh, planě rostoucí i ve šlechtěných zahradních formách. Semena vydrží v půdě klíčivá řadu let, takže se na záhoně objevuje i po několika sezonách.

Vytrvalá chrpa s karmínově červenými květy, které sedí na koncích málo rozvětvených stonků. Kvete v červnu a červenci. Rostlina je 80 cm vysoká a nese četné laločnaté listy, vespod šedě plstnaté. Je dobrou květinou k řezu a hodí se pro trvalkový záhon na výsluní nebo pro výsadbu ve slabém stínu při okraji dřevin.

Nejlepší je teplé místo s živnou a humózní půdou. Odkvetlá rostlina nepůsobí právě dobře, proto se doporučuje vysazovat rostlinu jednotlivě, aby po odkvětu nevznikla větší holá plocha.

Dobrými sousedními trvalkami jsou šalvěj, divizna nebo bělotrn.
Odrůdy: ‚Steenbergii‘ (purpurově červená, 60 cm) a ‚Joan Courts‘ (svítivě růžová, 80 cm vysoká).

Tytéž odrůdy přehledně, s výškou a barvou květu:

Lesní trvalka, až 1,2 m vysoká. Z hnědých, tlustých a šupinatých poupat se otevírají čistě žluté květy od začátku července do poloviny srpna.

Odkvetlá rostlina nevypadá úhledně, proto je vhodnější výsadba jednotlivě než ve větší skupině. I tato chrpa je vhodná k řezu květů. Dává přednost živnějším půdám a plně osluněným místům.

Dobře kombinovatelná s: řebříčkem obecným, zvonkem klubkatým nebo chrastavcem.

Chrpy se množí výsevem nebo dělením. Jednoleté druhy se vysévají od dubna venku, případně na podzim v mírnějších oblastech. Vytrvalé druhy jsou vhodné do trvalkových záhonů a jako doprovodné rostliny pro šalvěj, diviznu či kopretiny. Odkvetlé rostliny by měly být pravidelně seřezávány.

• Kdy kvete chrpa: podle druhu od května (chrpa horská) do září (chrpa modrá) – vysazením více druhů se doba kvetení protáhne přes celé léto.
• Výsev jednoletek: od dubna přímo na místo, 1 g semen na m²; semenáčky se vyjednotí na 20–25 cm.
• Po odkvětu: seříznout těsně nad listovou růžicí – chrpa horská pak dokvétá podruhé v srpnu a září.
• Dělení trvalek: po třech až čtyřech letech na jaře nebo brzy na podzim, jinak trs zprostředka řídne.
• K řezu: stonky se řežou v době, kdy se úbor právě otevírá; ráno vydrží ve váze déle.
• Stanoviště: plné slunce a propustná půda; v polostínu jsou rostliny měkčí a poléhají.

Chrpy mají rády živné a humózní půdy, ale k přehnojení nemají důvod – přebytek dusíku dělá vysoké měkké stonky, které po dešti polehnou. Nejlépe jim vyhovuje jedna dávka univerzálního organického hnojiva na jaře, kdy rostlina začíná rašit. Živiny se z něj uvolňují postupně, takže rostlina roste pevně a kvete déle.

• Trvalkové druhy – dávka na jaře při rašení, případně druhá slabá po prvním seříznutí, aby měla rostlina z čeho dokvést.
• Jednoleté chrpy – zapravit do půdy před výsevem; během sezony už další přihnojování nepotřebují.
• Chrpa horská chce půdu dobře zásobenou vápníkem – na kyselejších stanovištích pomůže vápník.
• Řezané květy – rostlina, ze které se pravidelně řeže, spotřebuje víc živin než chrpa nechaná na záhoně.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Chrpy mohou být napadeny pravým padlím, sviluškami nebo mšicemi. Prevence spočívá v dodržení pěstitelských podmínek a ochraně rostlin.

V praxi to znamená hlavně vzdušný spon, slunné stanoviště a půdu, která nezůstává trvale mokrá – v hustém a vlhkém porostu se padlí drží nejvíc. Odkvetlé a poléhavé stonky je dobré včas odstranit a nenechávat je přes zimu na záhoně.

Další trvalky a letničky na slunné záhony: Trvalky, Kopretina, Řebříček, Zvonek, Šalvěj, Divizna, Bělotrn, Chrastavec, Rmen, Mavuň.