Silenka

Cenné plané trvalky pro skalky i jednoleté letničky.

• Stanoviště: Plně slunné polohy; vápenité, propustné, písčité půdy.
• Výška: 2–80 cm, podle druhu a odrůdy.
• Doba kvetení: Červen–září, podle druhu.
• Množení: Dělením nebo výsevem.

Rozsáhlý rod Silene patří do čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae) a je doma téměř v celé Evropě. Charakteristické jsou nedělené vstřícné listy a pětičetné květy s navzájem srostlými kališními lístky. Existuje mnoho domácích druhů, jako například silenka nadmutá obecná (Silene inflata ssp. vulgaris) nebo silenka bílá (S. alba), které však nemají žádný zahradnický význam.

vyskytující se v Alpách na kamenitých půdách, se hodí na skalky. Většina vytrvalých druhů silenek se pěstuje také na štěrkových plochách, korunách zdí, střešních zahradách, miskách, korytech a kbelících. Upřednostňují vápenité, propustné, písčito-kamenité půdy na plném slunci.

• Výška: U této skupiny 2–30 cm, většina má řídce trsnatý až polštářovitý růst.

• Mochna (Potentilla nitida),
• Zvonek (Campanula turbinata),
• Kakost (Geranium),
• Zvonečník (Phyteuma scheuchzeri).

Silenka elisabetha, vytrvalka s přízemní listovou růžicí, dosahuje výšky asi 10 cm a šířky 20 cm. Je mrazuvzdorná. V létě vykvétají na květonosných lodyhách velké tmavě růžové květy se zelenými středy. Vhodná pro skalky.

Vedle vytrvalých druhů mají zahradnický význam i jednoleté druhy, které se s oblibou využívají v záhonech letniček. Nižší druhy se hodí na obruby.

Množení: Výsevem v dubnu přímo do volné půdy. Po přepíchání se mladé rostlinky vysazují na konečné stanoviště v polovině až koncem května. Od března je možné vysévat i pod sklo. Podle termínu výsevu se květy objevují v červnu až srpnu.

Pochází ze Středomoří. Rostliny dorůstají výšky 30–80 cm. Květy se objevují na slabě rozvětvených stoncích. Barva květů se pohybuje od růžové a červené přes modrou až po bílou.

Pochází rovněž ze Středomoří a je rozšířená v našich zahradách od minulého století. Má nápadné velké růžově červené květy uspořádané v hroznovitých květenstvích.

Jaký je rozdíl mezi trvalkovou a jednoletou silenkou?

Trvalkové druhy jako silenka bezlodyžná (Silene acaulis) tvoří nízké polštáře a patří do skalky nebo do spár v suché zídce, kde vydrží roky. Jednoleté druhy — nebeská růžička (Silene coeli-rosa) a silenka převislá (Silene pendula) — se vysévají každý rok a hodí se do letničkových záhonů a k řezu.

Jakou půdu silenka potřebuje?

Propustnou, písčitou a spíš vápnitou, na plném slunci. Trvalkové skalničkové druhy v živné a vlhké zemině vyhnívají — potřebují štěrk nebo drť na povrchu, aby jim krček zůstal v suchu.

Proč mi silenka bezlodyžná uprostřed polštáře vyhnila?

Pod hustým trsem se drží vlhko. Pomůže vypíchnout vyhnilé místo, doplnit oddělky a povrch zamulčovat hrubým štěrkem, aby voda rychle odtékala.

Kdy silenku vysévat?

Jednoleté druhy od dubna přímo na stanoviště nebo v březnu do sadbovačů. Trvalkové druhy se sejí na podzim, protože semena potřebují projít chladem, nebo se množí dělením trsu zjara.

Čím silenku hnojit?

Skoro nijak. Skalničkové druhy v chudé půdě drží kompaktní tvar, po přihnojení se vytáhnou a řídnou. Jednoletým druhům v záhonu stačí jedna slabá dávka organického hnojiva při výsadbě.