pažitka

Pažitka

Pažitka

Obsah

Pažitka pobřežní

Pažitka pobřežní – to je správný název pro pažitku,   tuto vytrvalou, nenáročnou trsnatou bylinu z čeledi amarylkovitých,  blízkou příbuznou česneku. Od jara do podzimu můžete pažitku, lidově také šnytlík, pěstovat v květináči nebo truhlíku za oknem nebo v záhonu Jejím domovem je zřejmě Středomoří ale narazit na ni můžete prakticky po celém světě. Rostlina bývá 5 až 50 cm vysoká a z poměrně malé cibulky vyrůstá dutý stonek. Od května do října kvete fialovými či světle nachovými, vzácně bílými květy, které lákají včely. Plodem je tobolka s drobnými černými semeny.

pažitka v květináči

Historie pažitky

Její pěstování bylo běžné již ve starověku, s největší pravděpodobností i dříve. Věřilo se, že pažitka potírá melancholii a odpuzuje zlé duchy a nemoci. Proto se vysazovala pod okny místností, kde spaly malé děti nebo se svazky pažitky věšely do místností a přivazovaly k postelím. Bývala nepostradatelnou součástí každé zahrádky.

Pažitka pěstování

pažitka v květináči

Pokud se rozhodnete vypěstovat si pažitku ze semínka, tak při pokojové teplotě vyklíčí asi za 2 týdny. Do skleníku můžete semena vysévat nejlépe od února do března, na záhon až od dubna do května, doma do květináčů klidně po celý rok. Jedná se o dvouletou bylinu, takže první rok po výsevu budou její stonky velmi jemné, zesílí až další rok.

Mnohem jednodušší je vypěstovat si pažitku buď z odkopku již dospělé rostliny třeba od souseda nebo kamaráda nebo koupit v květináči, ideálně v zahradnictví, ale třeba i v supermarketu – tu je ale třeba hned buď přesadit do většího květináče nebo rovnou do truhlíku se zeminou. Pažitce se bude dobře dařit v propustné  hlinito-písčité půdě. Je poměrně náročná na dostatek živin i prostoru. Bude šťastná, když ji přihnojíme kopřivovou jíchou nebo organickým hnojivem, například Hnojíkem.

pažitka - květy

Použití pažitky

Pažitka má podobné vlastnosti jako česnek a cibule, ale v mnohem mírnější formě. Pro svou výživovou hodnotu a snadné pěstování je  skutečnou královnou bylin. Používá se nejen pro svou skvělou chuť, ale také pro podporu trávení či posílení imunity. Je zdrojem vitaminů C, B1 a B2, provitaminu A a karotenu. Dále obsahuje minerály, zejména sodík, vápník, draslík, fosfor a železo. Éterické oleje v ní obsažené mají příznivý vliv na zažívací soustavu a krevní tlak, který snižuje. 

Hnojení pažitky

Venkovní pažitku je možné přihnojit 2x za měsíc zálivkou z Hnojíku, nebo lehkým posypem (pocukrování) na půdu. To samé platí pro pažitku pěstovanou doma.

V tradiční čínské medicíně se pažitka používá při nachlazení, chřipce a chorobách dýchacích cest. Dokáže zvýraznit chuť slaných jídel, která není třeba tolik solit. Listy i se stvolem a cibulkou lze použít stejně jako jarní cibulku. Pažitkou ozdobíme téměř jakékoliv jídlo, k tomuto účelu lze využít i její jedlé květy. Přidáním květů do kvalitního rostlinného oleje vznikne vynikající olej nafilovělé barvy. Podle vědeckých výzkumů má pažitka protizánětlivé, antimikrobiální a protiplísňové účinky. I když se pro léčebné účely prakticky nepoužívá, umí ulevit při bolestech v krku.  Jestliže ji vysadíte vedle růží, bude je chránit před mšicemi a plísněmi. Pro kulinářské účely se sbírají listy a používají se čerstvé (sušením i mražením ztrácejí své aroma).

Divoká pažitka

neboli česnek viničný (Allium vineale)

Jedná se o vytrvalou planou bylinu lidově nazývanou divoká pažitka. Vyráží velmi brzy zjara, dříve než klasicky pěstovaná pažitka. Najdete jej nejen v řídkých lesích a na jeho okrajových mezích, ale také v městských parcích. Jeho příbuzní jsou česnek medvědí a česnek podivný. Duté lístky česneku viničného nejčastěji vyrůstají z vrstvy spadaného loňského listí a velmi intenzivně (podobně jako česnek medvědí) voní po česneku. Nelze si jej tedy splést s jinou, nejedlou rostlinou.

divoká pažitka - česnek viničný

Historie divoké pažitky

svazek Česneku viničného

Egypťané prý viničním česnekem – pažitkou živili otroky při stavbě pyramid. Není se čemu divit. Tato bylinka opravdu zvyšuje fyzickou sílu a odolnost. Římští vojáci zase oceňovali její schopnost působit proti cestovatelským průjmům. Ve středověku chránila proti moru či choleře. Její dezinfekční a antibiotické vlastnosti zkoumal jeden z nejvýznamnějších vědců 19. století, mikrobiolog Louis Pasteur. Za druhé světové války byla navíc pro své protizánětlivé účinky nazývána ruský penicilin.

Divoká pažitka v kuchyni

V gastronomii se česnek viničný používá podobně jako klasická pěstovaná pažitka – tedy do polévek, pomazánek, salátů, prakticky kdekoliv ve slané kuchyni, teplé či studené. Z hlediska zdravotního je česnek viničný považován za krále jarní očisty.

Nákup na eshopu

Další zajímavé články

bazalka

Bazalka

Obsah

Bazalka pravá

Bazalka pravá, označovaná také někdy jako bazalka vonná (Occimum basilicum), patří do čeledi hluchavkovitých. Má přibližně 60 druhů a některé se od sebe liší tvarem listů, chutí, vůní i barvou. Přestože některé rostou v tropech a subtropech jako trvalky, u nás se bazalka většinou pěstuje jako jednoletá rostlina, kterou musíme každým rokem znovu vysévat.

bazalka

Původ bazalky

Bazalka pochází z  Indie, do světa se postupně začala šířit již od starověku. Získávaly se z ní vonné oleje, kterými se mazala těla faraonů před ukládáním do hrobek. Vedle Egypťanů ji uctívali především staří Římané, kteří jí připisovali afrodiziakální účinky. Údajně rostla na hrobě Ježíše Krista a v Řecku přinášely ženy její výhonky do kostela na Nový rok – svátek svatého Basilea. V Indii má dodnes mimořádný význam bazalka posvátná – tulsi ( Occimum sanctum), která je zde nejsvatější bylinou hinduismu, pěstovanou již po 3000 let. Do střední Evropy přivezl bazalku Karel Veliký a začala se tu pěstovat jako léčivka v klášterních zahradách. Například středověká léčitelka Hildegarda z Bingenu ji doporučovala přidávat do vína, společně povařit a užívat při horečkách. Dnes je to hlavně skvělá bylina na dobré trávení a při nechutenství, protože podporuje vylučování žaludečních šťav. Může vám pomoci také při bolestech, křečích a nadýmání. Vhodná je také pro dezinfekci ústní dutiny. Má totiž silné antibakteriální, protizánětlivé a také antioxidační vlastnosti.  Obsahuje vitamíny A,C a K a z minerálních prvků pak mangan, měď, vápník, železo, hořčík a také omega-3mastné kyseliny. Ocení ji i kojící matky, neboť podporuje laktaci. Jaké další účinné látky bazalka obsahuje? Až 1,5 % tvoří silice s estragolem a linaloolem, které se přirozeně vyskytují i v mnoha dalších bylinkách. 

Za zmínku stojí také vysoký obsah tříslovin nebo flavonoidy či glykosidy. Bazalka rovněž obsahuje éterické oleje s obsahem eugenolu, bazalkový kafr, tanin neb cinoel. Kromě toho, že je bazalka využívána jako zelenina i koření v gastronomii, je také zdrojem zdravého oleje. Ten obsahuje hlavně linalol, estragol a kafr. Mimo listů se olej získává také ze semen, které se lisují za studena.

bazalkový olej

Bazalka v kuchyni

bazalka v kuchyni

Tady se cení její výborná chuť i aroma, které ozvláštní hlavně středomořskou kuchyni – těstoviny i nejrůznější saláty. Kombinaci rajčat s plátky mozzarelly, italské caprese, si bez bazalkových lístků ani neumíme představit. 

Hodit se bude taky do bylinkových másel a ke kuřeti a rybám, chybět nesmí ani na tolik oblíbené pizze. Určitě ji ale přidávejte až k hotovému pokrmu, tepelná úprava jí nesvědčí. Kromě využití na slano, se umí uplatnit i ve sladkém provedení, například ve formě bazalkového cukru – rozmixovaných bazalkových lístcích s cukrem. Ten umí zazářit v moučnících s jahodami – třeba v sorbetu, šlehačkovému poháru nebo cheesecaku či smoothie. Lze ho použít i na výrobu zmrzliny. Pokud si bazalku budete chtít uchovat přes zimu, můžete její čerstvé lístky buďto zamrazit anebo je skladovat naložené v olivovém oleji. Stačí čisté lístky bazalky nakrájet a co nejvíce napěchovat do čisté skleničky. Pak zalít olivovým olejem tak, aby byly ponořené pod jeho hladinou a tak je udržovat po celou dobu spotřeby.

Bazalka pěstování

Mnohé bazalky se nepěstují ani do kuchyně nebo do domácí lékárničky jako spíše pro okrasu. Během léta totiž skvěle doplní další letničky na záhonku či na balkoně. Bazalce se výborně daří v teplých, slunných a chráněných polohách. Vyžaduje alespoň 5 hodin slunečního svitu denně a teploty nad 10 °C.  Její pěstování  není vůbec složité a zvládne je úplný začátečník. I ta koupená v supermarketu bude při dobré péči prospívat. Ocení však, když ji přesadíte do většího květináče či do truhlíku s dalšími středomořskými bylinkami, jako jsou oregano, saturejka nebo tymián. Spokojeně poroste i v záhonu, nejlépe poblíž rajčat. Vypěstovat si ji můžete i ze semínek, což je o něco pracnější a vyžaduje to více trpělivosti. Vysévá se během března do truhlíků, či pařeniště a na venkovní záhon se vysazuje od května do července. Samozřejmě je ale lepší pořídit si už malou sazeničku v zahradnictví. Při správné péči se pak můžete dočkat, že tato jednoletá bylinka umí dorůst až do výšky okolo půl metru a celé léto poskytovat dostatečné množství svých svěže zelených, aromatických lístků. 

Bazalka hnojení

S hnojením bazalky to nepřeháníme, jinak ztratí své silné aroma. Zalijte zálivkou (promíchejte v konvičce či protřepejte v pet lahvi) z Hnojíka v koncentraci 1 čajové lžičky na 1L vody max 1x měsíčně.

Ty je dobré průběžně zaštipovat, aby rostlina pěkně košatěla. Přestože bazalka potřebuje vegetovat v hodně vlhké půdě, neznamená to, že by měla stát ve vodě. Jak bujně bude růst, ovlivní nejen dostatek vláhy a slunce, ale také výživa, kterou jí poskytnete. Ideální je bazalku čas od času přihnojit buď speciálním hnojivem na bylinky nebo univerzálním přírodním hnojivem Hnojík, které od ní, pokud je vsazená do záhonu, také odpudí případné škůdce.

Abyste si prodloužili dobu sklizně bazalky, můžete ji na podzim přenést na okenní parapet, verandu nebo světlou chodbu. Stejně ale až do příštího jara nevydrží. Jediným druhem vytrvalé bazalky, která je k sehnání i u nás, je odrůda African Blue. Jedná se o mezidruhový hybrid, který nevytváří semena, ale množí se jen řízkováním. Keříky této nafialovělé odrůdy bazalky rostou poměrně bujně. Ani tato bazalka u nás sice nepřezimuje a při teplotě pod +14 °C zastavuje svůj růst, ale když ji po létě přenesete domů a omezíte zálivku, vydrží vám několik let a její lístky můžete sklízet i přes zimu. Na jaře po zmrzlých ji pak opět přemístěte na slunné stanoviště a dopřejte jí bohatou zálivku a pravidelné hnojení.   

Bazalka Thajská

(Ocimum basilicum var. thyrsiflora)

Jedná se o jednoletou léčivku, z čeledi hluchavkovitých, původem z Indie, kultivar bazalky pravé, kterou svou vůní nejvíc připomíná. Na rozdíl od ní je ale voní mnohem intenzivněji a v její svěží, štiplavé chuti ucítíte lékořici a anýz. Kvete růžově až tmavě fialově a její listy mají, oproti oblejším listům bazalky pravé, nejčastěji podlouhlý, zašpičatělý tvar. Dorůstá do maximální výšky 50 centimetrů, podobně jako kopřivy nebo máty. Pokud ji budete kultivovat, může tvořit i keř.

bazalka thajská

Bazalka účinky

bazalka thajská

Bazalka thajská se využívá v přírodním léčitelství především ve východní a jihovýchodní Asii. Napomáhá špatnému zažívání, podporuje správnou funkci močového měchýře, ledvin i jater. Pozitivně ovlivňuje i dráhu močových cest. Působí proti infekcím. Pomáhá zhojit hmyzí štípance  a může fungovat také jako přírodní repelent. Při nachlazení, dušnostech i kašli se doporučuje zhruba třikrát denně popíjet čaj z listů, který má uvolňující účinky, léčí nachlazení i bolest v krku. Na rozdíl od některých léčivých čajů, tento chutná příjemně, a ještě víc oslazený lžičkou medu. Jako každá léčivka není vhodná její přehnaná, pravidelná konzumace, a to zejména u těhotných a kojících žen a malý dětí.

Sklizeň a použití bazalky

Doba sběru nastává tehdy, kdy se na rostlině začnou objevovat květy. Pokud ji seříznete, můžete se dočkat po létě ještě jedné sklizně. Využití nachází prakticky v celé asijské kuchyni, hlavně však v té vietnamské a thajské. Její listy se konzumují pouze čerstvé, takže se hodí hlavně do salátů, ale přidává se i do talíře s polévkou nebo do salátové směsi přikládané k asijským pokrmům či zabalené do jarních závitků.

thajské kuře na curry s bazalkou
bazalka pěstování

S předpěstováním můžete začít, podobně jako u bazalky pravé, v březnu a dubnu. Semena vysejte do zeminy promíchané s perlitem a substrát pravidelně zavlažujte. Při pokojové teplotě vyklíčí za dva až tři týdny. Vzrostlé rostlinky přepichujte dál od sebe a po zmrzlých můžete vsadit i do záhonu, ideálně k rajčatům a okurkám, které ochrání před padlím. Dobře bude prospívat na humózním, slunečném, před větrem chráněném stanovišti. Je poměrně náročná na výživu, takže bude během své vegetace vyžadovat přihnojení, ideálně organickým hnojivem, například Hnojíkem. Tím se vyhnete padlím i dalším nemocem či škůdcům, které by mohly bazalce uškodit.

Bazalka posvátná

(Ocimum sanctum)

Jedná se o  vytrvalý, hustě větvený keřík z čeledi hluchavkovitých s oválnými, po okrajích zubatými  listy o velikosti zhruba 5 centimetrů, dosahující výšky až 80 centimetrů. Kvete  na koncích lodyh narůžovělými až nafialovělými květy. Plodem je drobná lesklá tvrdka.

bazalka posvátná

Původ bazalky posvátné

bazalka posvátná jako bazalkový olej

Jejím domovem je  Indie a dnes je hojně pěstována v celé jihovýchodní Asii. Bazalka posvátná, také nazývaná indická nebo také tulsí je jednou z nejstarších zdokumentovaných léčivých rostlin v indickém léčebném systému s tisíciletou tradicí – ajurvédě. Pro hinduisty představuje jednu z nejposvátnějších rostlin, zasvěcenou bohyni Lakšmí, bohu Višnovi a jeho inkarnacím. Pro svou typickou sladce anýzově peprmintovou chuť má také nezastupitelnou roli v thajské  kuchyni.

Účinka bazalky posvátné

Bazalka posvátná patří mezi výrazné adaptogenní rostliny, kdy souborem svých účinků celkově posiluje organismus, pomáhá vyrovnat se s negativními vlivy stresu, nekvalitní stravy a znečištěného prostředí. Snižuje hladinu krevního cukru a stimuluje tvorbu inzulinu, je tedy vhodným doplňkem stravy při cukrovce. Má výrazný antioxidační efekt, stimuluje imunitní systém a vykazuje silný antimikrobiální i protirakovinný účinek. Dokáže povzbudit zejména při duševní činnosti, ale na rozdíl od kofeinu nenarušuje spánek. Přestože nemá žádné vedlejší účinky, těhotné a kojící ženy by ji neměly užívat.

rýže s bazalkou

Sklizeň a použití bazalky posvátné

Sklízejí se kvetoucí lodyhy, případně pouze listy, které se suší přirozeným teplem v tenké vrstvě ve stínu. Protože rostlina obsahuje těkané oleje, je dobré ji uchovávat v dobře uzavřené nádobě. Užívá se ve formě nálevu (rozdrcenou drogu nasypte do hrnku, zalijte vroucí vodou a nechte zhruba 5 minut louhovat. Přeceďte a můžete popíjet). Čerstvé listy lze přidávat jako koření do zeleninových směsí, asijských polévek, kari, ale i do dezertů. Silice se používá při výrobě parfémů.

čerstvá bazalka - bazalka pěstování

Jak pěstovat bazalku posvátnou

Semena bazalky posvátné vysévejte podobně jako klasické bazalky pravé brzy na jaře do skleníku nebo do květináče za oknem. Rostlinky klíčí při pokojové teplotě během několika dní. Ty mladé, s několika lístky přepichujte a v polovině května (po zmrzlých mužích) vysazujte na záhon nebo v květináči či v truhlíku umístěte na chráněné slunečné stanoviště. Vyžaduje humózní propustnou zeminu a dostatek vláhy. Roste výrazně pomaleji než bazalka pravá. Přes zimu ji uchovávejte ve světlé místnosti s teplotou kolem 15°C, občas zalijte. Na jaře ji seřízněte o třetinu a přesaďte. Zhruba po měsíci ji můžete přihnojit organickým hnojivem, například Hnojíkem, který má také repelentní účinky na škůdce, kteří by si na ni brousili zuby.

Nákup na eshopu