Majoránka

Majoránka

majoránka

Obsah

Majoránka zahradní - bylinka i koření

(Origanum majorana)

Majoránka, celým jménem majoránka zahradní, je bylinka z čeledi hluchavkovitých. 

V přírodě roste jako vytrvalá bylina i polokeř, v zahradě ji pěstujeme obvykle jako jednoletou bylinu.

Majoránka je bylina pocházející ze Středomoří a již po tisíce let se používá v kuchyni i v léčitelství. V kuchyni se majoránka často používá jako koření do polévek, omáček, masových pokrmů a salátů. 

Majoránka jako bylinka má specifické léčivé účinky, zejména se používá proti bolestem hlavy, trávicím obtížím a menstruačním křečím. Lze ji použít také jako ústní vodu na dezinfekci ústní dutiny a jako přírodní repelent proti hmyzu.

 

Majoránka

Zajímavost

Ve staročeské kuchyni byla majoránka vždy nutnou přísadou zabijačkových výrobků (jelita, bílá a černá polévka), drštkové polévky, bramboračky a bramboráku. Díky blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin (hrách, čočka, fazole, cizrna), zelí nebo i do tučných jídel. 

Majoránka pěstování

Pěstování majoránky je relativně snadné a nenáročné na péči. Majoránka preferuje slunné místo, ale snese i polostín. Pokud ji pěstujete v květináči, dejte pozor na to, aby měla dostatek prostoru pro kořeny. Majoránka miluje dobře propustnou půdu a není příliš náročná na živiny.
 

Hnojení majoránky

Při hnojení majoránky je důležité dbát na to, aby byla půda dobře zásobena živinami. Pokud pěstujete majoránku v květináči, doporučuje se ji hnojit jednou za dva týdny organickým hnojivem. Při pěstování majoránky venku na zahradě se doporučuje aplikovat hnojivo na jaře a poté opakovat aplikaci v polovině léta. Při hnojení majoránky je dobré použít organické hnojivo, jako je například kompost nebo bylinné hnojivo, které jsou šetrné k životnímu prostředí a neobsahují chemikálie. Také se doporučuje použít hnojivo s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst rostliny. Je důležité pamatovat na to, že přehnojení majoránky může způsobit problémy s růstem a snížit kvalitu byliny. Pokud se rozhodnete použít hnojivo, vždy se řiďte návodem na obalu a dodržujte doporučené dávkování. V případě nedostatku živin může majoránka vykazovat známky slabého růstu a blednutí. V takovém případě je dobré ji doplnit vhodným hnojivem.

Majoránka se vysazuje v květnu nebo v červnu na slunné místo a do dobře propustné půdy. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit o kompost nebo jiné organické hnojivo.
 
Při pěstování majoránky je důležité dbát na pravidelnou zálivku, ale také na to, aby nebyla půda přemokřená. Majoránka rovněž potřebuje průběžné odstraňování odkvetlých květů, aby se stimulovalo další kvetení. V době růstu se doporučuje jednou za dva týdny použít na hnojení bylinné hnojivo nebo kompost.
 
Pokud chcete zajistit, aby vaše majoránka byla silná a zdravá, můžete ji pravidelně prořezávat. To totiž nejenže podporuje její růst, ale vám také poskytuje čerstvou bylinu pro kuchyňské použití.
 

V zimě můžete majoránku přesadit do květináče a umístit ji na chráněné místo, aby byla chráněna před mrazy. Díky tomu se vám podaří pěstovat bylinku jako víceletou. 

Majoránka v kuchyni a v léčitelství

Když máte svou vlastní úrodu majoránky, můžete ji usušit a skladovat pro pozdější použití. Majoránka se může použít v kombinaci s dalšími bylinkami, jako je například tymián, rozmarýn nebo oregano, abyste si vytvořili dokonalý mix koření pro vaše oblíbené pokrmy.

Majoránkové máslo jako lék pro miminka – toto máslo pomůže i malým miminkům s rýmou a zahleněním. Stačí nechat povolit máslo a vmíchat do něj nadrobno nadrcenou nať majoránky. Důkladně promícháme a nanášíme zezadu na krk miminka, abychom mu uvolnili hleny. 

Lehký zeleninový salát s čerstvou majoránkou – smícháme oblíbené druhy zeleniny (rajče, papriky, okurky), přidáme sůl, pepř, olivový olej a pár kapek citronu. Vše ozvláštníme lístky čerstvé majoránky.

 

Majoránka sušená
Čerstvá majoránka v lehkém zeleninovém salátu

Zdroje:

Nákup na eshopu

Další zajímavé články

Máta

Máta

máta

Obsah

Máta - bylinka na zažívání

(Mentha)

Máta je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých. Existuje mnoho druhů mát, které všechny mají podobné léčivé vlastnosti.

Máta peprná, která je nejznámější, je vlastně hybridem máty vodní a máty klasnaté. Oddenek má podzemní výběžky, zatímco lodyha je čtyřhranná. Dobře se pěstuje na zahradě, ale ráda zapleveluje, musíte ji udržovat v mezích, aby vám nezadusila jiné bylinky.¨

Máta dlouholistá – je poměrně statnější než máta peprná, roste ve volné přírodě v celé Euroasii, ale pěstuje se i na zahradách, jako okrasná a léčivá rostlina.

Máta klasnatá roste jak v přírodě, tak v zahradách, má velký obsah silic, je potřeba ji usměrňovat, aby se příliš nerozrůstala.

Máta

Máta pěstování

Pěstování máty v našich podmínkách je velmi jednoduché. Máta potřebuje slunné stanoviště nebo polostín, spíše chráněnou polohu proti větru, aby se nezlomila, propustnou půdu a zazimování není nutné, neboť všechny druhy máty přežívají v podzemních částech a na jaře si zase vyraší.

 

Hnojení máty

Máta nepotřebuje příliš přihnojování, protože roste sama a bujně a hojně se rozrůstá. Kdybyste jí chtěli přilepšit, pak jen sporadicky přírodním organickým hnojivem, přičemž Hnojík je výhodný v tom, že dodává dostatek draslíku a fosforu pro bohaté kvetení.

Mátu můžete pěstovat ze semen i ze sazenic. Ze semen je možné vysévat rovnou na záhon, ale i do truhlíku, květináče nebo jiné nádoby. Sazenice pak sázíme asi 10 cm od sebe, aby měly dostatek prostoru.

Máta potřebuje v horkých dnech zalévat, raději hojně a méně často než obráceně. Potřebuje také odplevelovat a protrhávat, záhon je dobré okopávat.

Sběr a sušení

Mátu sbíráme v době květu – za plného slunce, stříháme nůžkami a sušíme buď v kyticích pověšených hlavou dolů, nebo v bedýnkách v malých vrstvách.

Skladování

Usušenou mátu skladujte v papírových nebo plátěných sáčcích, nebo dózách v temnu a suchu.

Využití máty v kuchyni

Máta se hodí na ozdobu pohárů, zmrzlin, ovocných salátů, ale také do nápojů, jako je mojito nebo mátový čaj.

Mojito – si nejlépe vychutnáte tak, že na dno vysoké sklenice dáte pár lístků máty, třtinový cukr, nakrájené dílky limetky a vše rozdrtíte. Sklenici naplníte ledem, zalijete bílým rumem a dolijete perlivou vodou. Podávejte s brčkem, ozdobené limetkou či lístkem máty. 

Mátový čaj – mátový čaj nemá každý rád, ale nejvíce ho ocení ti, kteří mají potíže se zažíváním. Máta pomáhá na žaludek, rozbouřený žlučník i střeva. Čerstvé nebo sušené lístky máty zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 10 minut stát, přecedíme a pijeme teplé a vždy čerstvé – nejlépe před jídly. Pozor: Mátový čaj by neměly používat těhotné a kojící ženy a děti.

Mojito
Mátový čaj

Zdroje:

 

Nákup na eshopu

Další zajímavé články

Levandule

Levandule

levandule

Obsah

Levandule - královna bylinek

Levandule lékařská

(Lavandula)

Levandule je aromatická rostlina s fialovými květy a lahodnou vůní. Je oblíbená po celém světě pro své léčivé účinky a kosmetické využití. Existuje mnoho druhů levandule, včetně levandule lékařské, levandule angustifolia, levandule stoechas a levandule intermedia.

Levandule lékařská, také známá jako levandule officinalis, má uklidňující účinky a pomáhá s nespavostí a úzkostí. Levandule také pomáhá s bolestmi hlavy a migrénami. Levandule se používá jako přísada do koupele, do potpourri nebo do parfémů a olejů.
 
Kromě léčivých účinků má levandule i svou estetickou hodnotu. Je populární pro svou krásu a vůni a často se používá jako okrasná rostlina v zahradách a parcích. Levandule se může pěstovat i v květináčích na balkonech a terasách.

Levandule

Levandule pěstování

Pěstování levandule je snadné, ale vyžaduje několik základních znalostí. Levandule preferuje slunná místa a dobře propustnou půdu. Měla by být pravidelně zalévána a hnojena.

Stříhání levandule je také důležité pro zdravý růst rostliny a bohatý květ. Levandule by měla být stříhána každoročně, a to  jednou na jaře, aby se rozvinul růst, a pak také po odkvětu – květy se suší.

Levandule se množí buď řízkováním nebo rozdělením mateční rostliny. Řízky lze snadno vytvořit z listů a výhonů. Levandule lze také množit semenem, ale tato metoda je méně spolehlivá.

Hnojení levandule

Hnojit potřebuje levandule zejména tehdy, roste-li delší dobu na jednom stanovišti, nebo pěstujete-li ji v nádobách. Hodí se sypké nebo tekuté hnojivo, nejlépe organické a přírodní. Výborný je Hnojík, protože obsahuje střední dávku dusíku pro růst rostliny a dostatečnou dávku fosforu a draslíku pro bohaté kvetení.

Pěstování levandule v nádobách

Levandule krásně vynikne ve větších květináčích, které umístíte třeba podél terasy nebo podél cestiček na zahradě. Dodejte jí ale na živiny bohatý substrát, na dno květináče dejte drenáž z kamínků nebo oblázků, která bude odvádět přebytečnou vodu ze zálivky, a umístěte květináče na slunná, teplá a chráněná místa.

Nezapomeňte zalévat a přihnojovat, raději méně často a bohatě, než často a střídmě.

Sklízení a sušení květů

Z levandule se suší květy, resp. květy na stopkách. Jakmile jsou plně rozvité, ustřihněte je, svažte do kytiček a sušte hlavou dolů na chráněném místě. Květy uchovávejte v plátěných nebo papírových sáčcích nebo dózách.

Uchovávání

Sušené květy levandule uchovávejte v suchu a můžete si z nich připravovat čaj, dávat je do koupele nebo vyrobit polštářek na spaní. Snížku levandule můžete zavěsit do skříně s oblečením, protože dobře odpuzuje moly.

 

Využití levandule v kuchyni a léčitelství

Upozornění: Při používání levandule je důležité brát v úvahu nežádoucí účinky. Levandule může způsobovat alergie a podráždění kůže. Lidé s citlivou pokožkou by měli být opatrní při používání levandule.

Pokud nejste na levanduli alergičtí, můžete si připravit levandulový čaj, který uklidňuje: 1 lžičku sušených kvítků levandule zalijte 250 ml vroucí vody, nechte 10 minut stát, přeceďte, a pijte po doušcích večer před spaním.

Levandulové kvítky na ozdobu jídel

Protože levandulové květy patří k jedlým květům, dají se s nimi zdobit zákusky, dorty, lívance, zmrzliny. Jednoduše posypte pokrm čerstvými nebo sušenými květy.

Levandulový olej

Sušené květy levandule zalijte olivovým olejem tak, aby byly ponořené, a nechte v lahvičce stát asi 14 dní. Poté přeceďte přes plátýnko nebo kávový filtr, a olej používejte na zjemnění rukou nebo pat, na masáže, na masáže hlavy apod.

Levandulový čaj
Levandulový olej

Zdroje:

Nákup na eshopu

Další zajímavé články

rozmarýn

Rozmarýn

rozmarýn

Obsah

Rozmarýn lékařský

(Salvia rosmarinus, dříve Rosmarinus officinalis)

Rozmarýn lékařský je stálezelený, dřevnatějící aromatický polokeřík z čeledi hluchavkovitých, který ve své domovině, Středomoří umí klidně dorůst výšky až dva metry. 

rozmarýn

V květnu až červnu rozkvétá drobnými nafialovělými kvítky. Není plně mrazuvzdorný, takže v našich podmínkách jej pěstujeme převážně jako přenosnou rostlinu, které je od jara do podzimu nejlíp venku, na plném slunci, díky kterému její lístky obsahují velké množství silic. V zimě jeale nutné ji přenést na světlé, chladné, ale bezmrazé místo a zalévat jen minimálně, aby si odpočinula. 

V současné době však existují i kultivary, které snesou dokonce i nevlídné zimní počasí včetně mrazů, takže tyto vyšlechtěné otužilce můžete mít na záhonu celoročně. Půda však musí být dobře propustná, protože jinak jej zimní mokro zahubí. Aby se mu u vás dobře dařilo, ocení zhruba od března do konce léta jednou za dva týdny kvalitní hnojivo na bylinky, ideálně organické, například Hnojík.

Rozmarýn v gastronomii

Rozmarýn je jednou z hlavních součástí kořenicí směsi zvané provensálské koření, takže své využití má hlavně ve středomořské kuchyni. Báječně ladí s masem, hlavně s jehněčím, což oceníte třeba o Velikonocích, ale také s telecím a rybím. Pokrmy, zvlášť ty masité, které jím okořeníte, budou nejen chutnější a voňavější, ale také lépe stravitelné. Kafrová vůně lístků rozmarýnu, které připomínají spíš jehličky, báječně souzní také s pokrmy z brambor, se sýry, funguje i v pizze či s těstovinami. Čerstvého rozmarýnu bude stačit jen troška, jeho chuť, vůně i účinky jsou hodně intenzivní. Využívá se rovněž na ochucení octů a olejů.  

rozmarýnový esenciální olej

Nejlepší pro použití vkuchyni jsou jeho mladé nedřevnaté výhonky. Ty starší se hodí použít spíš do léčivého nálevu.

Rozmarýn účinky

rozmarýn

Rozmarýn se sklízí průběžně během vegetace od května do srpna. Účiné látky, které obsahují jeho listy jsou hlavně silice, například kafr či limonen, dále pak flavonoidy, třísloviny a další cenné látky. Nálev z rozmarýnových lístků (čerstvých i sušených) v podobě čaje posiluje nervy, paměť, usnadňuje soustředení a mírně zvyšuje tlak. A stejně jako v pokrmech pomáhá i při nadýmání, podporuje normální trávení, činnost jater a vylučování žluči. Působí také jako přírodní antioxidant, takže posiluje přirozenou obranyschopnost organismu. Nedoporučuje se však těhotným ženám a dětem. Zevně pak poslouží jako posilující oplach na vlasy. Čistí pleť, funguje proti ekzémům a posiluje krevní oběh. Koupel zase pomáhá při bolestech zad, páteře a svalovém napětí. 

Nákup na eshopu

Další zajímavé články

majoránka

Majoránka

majoránka

Obsah

Majoránka zahradní

(Origanum majorana, syn. Majorana hortensis)

Silně aromatická a výrazně vonící majoránka, příbuzná oregana se používá od nepaměti. Její léčivé účinky znali už ve starém Egyptě. Zmínky o ní najdeme od Perských kronikářů, přes Římské učence až po středověké léčitele. V Řecku a Římě byla považována za rostlinu lásky a silné afrodisiakum a používala se hlavně při přípravě mastí a tinktur.

Majoránka zahradní

Použití majoránky v gastronomii

Známější a oblíbenější koření snad v české kuchyni ani není. Majoránka, marjánka, majorán či voněkras je nedílnou součástí české kuchyně, ať už jsou to bramboráky, různé polévky nebo klasická zabíjačka. Usušené lístky a květy ze stonků drhneme a přidáváme do jídla rozemnuté mezi dlaněmi. Její blahodárné léčivé vlastnosti ji však opravňují k širšímu použití také jako dobře dostupný a hlavně  neškodný lék. Ve volné přírodě neroste, takže abychom ji mohli takto využívat, musíme si ji pěstovat – na záhoně nebo v květináči  či truhlíku.

Majoránka účinky

sušená marjánka - účinky

Kromě kulinářského využití má i léčivé účinky. Ten hlavní je její příznivý vliv na nervovou soustavu. Používá se proto při stresech, nespavosti a migréně. Při kašli z nachlazení a střevních problémech popíjíme odvar z majoránky. Připravíme ho z polévkové lžíce sušené drogy, kterou zalijeme čtvrt litrem vroucí doby. Zchladlý odvar je vhodné kloktadlo na záněty v ústech.. Jako každé koření i majoránka podporuje trávení, zlepšuje činnost žaludku a střev částečně odstraňuje plynatost. Silný vývar z majoránky můžeme přecedit do koupele, kde bude příznivě působit na pleť i na psychiku.

Majoránka pěstování

Původně je majoránka vytrvalá bylinka, pěstuje se však jako jednoletá. Když ji ale na podzim přesadíte do truhlíku, vydrží vám čerstvá až do jara. V přírodě roste ojediněle i planě. Na pěstování není vůbec složitá.  Nejlépe se jí bude dařit na teplém slunném stanovišti s půdou bohatou na živiny, které bude zároveň chráněno před větrem. Vysévejte ji klidně již koncem ledna,během února až března.   do květináče či truhlíku. Nasypte je na  substrát pro byliny a zelené koření, nezasypávejte, jen upěchujte a pravidelně roste, aby zemina zůstala vlhká a semínka dobře vzešla. Klíčí během dvou, až tří týdnů při teplotě 20 °C. Jakmile se objeví první lístky, umístěte nádoby na parapet nebo jiné světlé místo. Semenáčky s čtyřmi pravými lístky přepíchejte do již bohatší zeminy – 3 až 5 rostlinek do jedné jamky. Drobounká semínka můžete také zasít koncem dubna  rovnou na záhon a po vzejití je vyjednoťte nebo sem pak v půlce května vysaďte předpěstované sazeničky.

Hnojení majoránky

Hnojit 2x za měsíc.
Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož rostlina vyžaduje velké množství živin. Zálivka by měla být přiměřená, nepřeléváme. Hnojit pouze organickými hnojivy. 

Záhon je potřeba pravidelně plít a také čas od času okopat. Ti z vás, kteří nemají zahradu, mohou pěstovat majoránku v truhlících nebo bylinkových nádobách na balkóně. Nejen na záhonu, ale obzvlášť v květináči je zapotřebí ji často hnojit, ideálně organickým hnojivem, například Hojíkem (hnojik.cz) a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku sklízíme průběžně za plného květu, nejlépe v dopoledních hodinách. Sestřiháváme ji ve výšce asi 5 až 8 cm nad zemí.

Využití majoránky nejen v kuchyni

  • Čaj – 1 lžičku sušené majoránky zalijte 1 šálkem vroucí vody a po 3 minutách sceďte.
  • Mast – 3-4 lžičky majoránkového prášku zalijte 2 lžícemi vinného destilátu a 1 hodinu nechejte stát přikryté. Přidejte 2 lžíce másla a za stálého míchání zahřívejte 10 minut ve vodní lázni. Mast proceďte přes gázu a naplňte jí dobře uzavíratelnou skleničku. Aplikujte vychlazenou. Mast skladujte v ledničce nejdéle čtyři týdny.
  • Olej – 3-4 lžíce čerstvé majoránky nasekejte najemno a smíchejte se 100 ml oleje. Nechejte asi čtyři týdny stát na teplém místě, poté přeceďte, naplňte do tmavé, uzavíratelné lahvičky a používejte při masáži bolestivých míst. 
využití majoránky - majoránka sušená

Nákup na eshopu

Další zajímavé články

pažitka

Pažitka

Pažitka

Obsah

Pažitka pobřežní

Pažitka pobřežní – to je správný název pro pažitku,   tuto vytrvalou, nenáročnou trsnatou bylinu z čeledi amarylkovitých,  blízkou příbuznou česneku. Od jara do podzimu můžete pažitku, lidově také šnytlík, pěstovat v květináči nebo truhlíku za oknem nebo v záhonu Jejím domovem je zřejmě Středomoří ale narazit na ni můžete prakticky po celém světě. Rostlina bývá 5 až 50 cm vysoká a z poměrně malé cibulky vyrůstá dutý stonek. Od května do října kvete fialovými či světle nachovými, vzácně bílými květy, které lákají včely. Plodem je tobolka s drobnými černými semeny.

pažitka v květináči

Historie pažitky

Její pěstování bylo běžné již ve starověku, s největší pravděpodobností i dříve. Věřilo se, že pažitka potírá melancholii a odpuzuje zlé duchy a nemoci. Proto se vysazovala pod okny místností, kde spaly malé děti nebo se svazky pažitky věšely do místností a přivazovaly k postelím. Bývala nepostradatelnou součástí každé zahrádky.

Pažitka pěstování

pažitka v květináči

Pokud se rozhodnete vypěstovat si pažitku ze semínka, tak při pokojové teplotě vyklíčí asi za 2 týdny. Do skleníku můžete semena vysévat nejlépe od února do března, na záhon až od dubna do května, doma do květináčů klidně po celý rok. Jedná se o dvouletou bylinu, takže první rok po výsevu budou její stonky velmi jemné, zesílí až další rok.

Mnohem jednodušší je vypěstovat si pažitku buď z odkopku již dospělé rostliny třeba od souseda nebo kamaráda nebo koupit v květináči, ideálně v zahradnictví, ale třeba i v supermarketu – tu je ale třeba hned buď přesadit do většího květináče nebo rovnou do truhlíku se zeminou. Pažitce se bude dobře dařit v propustné  hlinito-písčité půdě. Je poměrně náročná na dostatek živin i prostoru. Bude šťastná, když ji přihnojíme kopřivovou jíchou nebo organickým hnojivem, například Hnojíkem.

pažitka - květy

Použití pažitky

Pažitka má podobné vlastnosti jako česnek a cibule, ale v mnohem mírnější formě. Pro svou výživovou hodnotu a snadné pěstování je  skutečnou královnou bylin. Používá se nejen pro svou skvělou chuť, ale také pro podporu trávení či posílení imunity. Je zdrojem vitaminů C, B1 a B2, provitaminu A a karotenu. Dále obsahuje minerály, zejména sodík, vápník, draslík, fosfor a železo. Éterické oleje v ní obsažené mají příznivý vliv na zažívací soustavu a krevní tlak, který snižuje. 

Hnojení pažitky

Venkovní pažitku je možné přihnojit 2x za měsíc zálivkou z Hnojíku, nebo lehkým posypem (pocukrování) na půdu. To samé platí pro pažitku pěstovanou doma.

V tradiční čínské medicíně se pažitka používá při nachlazení, chřipce a chorobách dýchacích cest. Dokáže zvýraznit chuť slaných jídel, která není třeba tolik solit. Listy i se stvolem a cibulkou lze použít stejně jako jarní cibulku. Pažitkou ozdobíme téměř jakékoliv jídlo, k tomuto účelu lze využít i její jedlé květy. Přidáním květů do kvalitního rostlinného oleje vznikne vynikající olej nafilovělé barvy. Podle vědeckých výzkumů má pažitka protizánětlivé, antimikrobiální a protiplísňové účinky. I když se pro léčebné účely prakticky nepoužívá, umí ulevit při bolestech v krku.  Jestliže ji vysadíte vedle růží, bude je chránit před mšicemi a plísněmi. Pro kulinářské účely se sbírají listy a používají se čerstvé (sušením i mražením ztrácejí své aroma).

Divoká pažitka

neboli česnek viničný (Allium vineale)

Jedná se o vytrvalou planou bylinu lidově nazývanou divoká pažitka. Vyráží velmi brzy zjara, dříve než klasicky pěstovaná pažitka. Najdete jej nejen v řídkých lesích a na jeho okrajových mezích, ale také v městských parcích. Jeho příbuzní jsou česnek medvědí a česnek podivný. Duté lístky česneku viničného nejčastěji vyrůstají z vrstvy spadaného loňského listí a velmi intenzivně (podobně jako česnek medvědí) voní po česneku. Nelze si jej tedy splést s jinou, nejedlou rostlinou.

divoká pažitka - česnek viničný

Historie divoké pažitky

svazek Česneku viničného

Egypťané prý viničním česnekem – pažitkou živili otroky při stavbě pyramid. Není se čemu divit. Tato bylinka opravdu zvyšuje fyzickou sílu a odolnost. Římští vojáci zase oceňovali její schopnost působit proti cestovatelským průjmům. Ve středověku chránila proti moru či choleře. Její dezinfekční a antibiotické vlastnosti zkoumal jeden z nejvýznamnějších vědců 19. století, mikrobiolog Louis Pasteur. Za druhé světové války byla navíc pro své protizánětlivé účinky nazývána ruský penicilin.

Divoká pažitka v kuchyni

V gastronomii se česnek viničný používá podobně jako klasická pěstovaná pažitka – tedy do polévek, pomazánek, salátů, prakticky kdekoliv ve slané kuchyni, teplé či studené. Z hlediska zdravotního je česnek viničný považován za krále jarní očisty.

Nákup na eshopu

Další zajímavé články

bazalka

Bazalka

Obsah

Bazalka pravá

Bazalka pravá, označovaná také někdy jako bazalka vonná (Occimum basilicum), patří do čeledi hluchavkovitých. Má přibližně 60 druhů a některé se od sebe liší tvarem listů, chutí, vůní i barvou. Přestože některé rostou v tropech a subtropech jako trvalky, u nás se bazalka většinou pěstuje jako jednoletá rostlina, kterou musíme každým rokem znovu vysévat.

bazalka

Původ bazalky

Bazalka pochází z  Indie, do světa se postupně začala šířit již od starověku. Získávaly se z ní vonné oleje, kterými se mazala těla faraonů před ukládáním do hrobek. Vedle Egypťanů ji uctívali především staří Římané, kteří jí připisovali afrodiziakální účinky. Údajně rostla na hrobě Ježíše Krista a v Řecku přinášely ženy její výhonky do kostela na Nový rok – svátek svatého Basilea. V Indii má dodnes mimořádný význam bazalka posvátná – tulsi ( Occimum sanctum), která je zde nejsvatější bylinou hinduismu, pěstovanou již po 3000 let. Do střední Evropy přivezl bazalku Karel Veliký a začala se tu pěstovat jako léčivka v klášterních zahradách. Například středověká léčitelka Hildegarda z Bingenu ji doporučovala přidávat do vína, společně povařit a užívat při horečkách. Dnes je to hlavně skvělá bylina na dobré trávení a při nechutenství, protože podporuje vylučování žaludečních šťav. Může vám pomoci také při bolestech, křečích a nadýmání. Vhodná je také pro dezinfekci ústní dutiny. Má totiž silné antibakteriální, protizánětlivé a také antioxidační vlastnosti.  Obsahuje vitamíny A,C a K a z minerálních prvků pak mangan, měď, vápník, železo, hořčík a také omega-3mastné kyseliny. Ocení ji i kojící matky, neboť podporuje laktaci. Jaké další účinné látky bazalka obsahuje? Až 1,5 % tvoří silice s estragolem a linaloolem, které se přirozeně vyskytují i v mnoha dalších bylinkách. 

Za zmínku stojí také vysoký obsah tříslovin nebo flavonoidy či glykosidy. Bazalka rovněž obsahuje éterické oleje s obsahem eugenolu, bazalkový kafr, tanin neb cinoel. Kromě toho, že je bazalka využívána jako zelenina i koření v gastronomii, je také zdrojem zdravého oleje. Ten obsahuje hlavně linalol, estragol a kafr. Mimo listů se olej získává také ze semen, které se lisují za studena.

bazalkový olej

Bazalka v kuchyni

bazalka v kuchyni

Tady se cení její výborná chuť i aroma, které ozvláštní hlavně středomořskou kuchyni – těstoviny i nejrůznější saláty. Kombinaci rajčat s plátky mozzarelly, italské caprese, si bez bazalkových lístků ani neumíme představit. 

Hodit se bude taky do bylinkových másel a ke kuřeti a rybám, chybět nesmí ani na tolik oblíbené pizze. Určitě ji ale přidávejte až k hotovému pokrmu, tepelná úprava jí nesvědčí. Kromě využití na slano, se umí uplatnit i ve sladkém provedení, například ve formě bazalkového cukru – rozmixovaných bazalkových lístcích s cukrem. Ten umí zazářit v moučnících s jahodami – třeba v sorbetu, šlehačkovému poháru nebo cheesecaku či smoothie. Lze ho použít i na výrobu zmrzliny. Pokud si bazalku budete chtít uchovat přes zimu, můžete její čerstvé lístky buďto zamrazit anebo je skladovat naložené v olivovém oleji. Stačí čisté lístky bazalky nakrájet a co nejvíce napěchovat do čisté skleničky. Pak zalít olivovým olejem tak, aby byly ponořené pod jeho hladinou a tak je udržovat po celou dobu spotřeby.

Bazalka pěstování

Mnohé bazalky se nepěstují ani do kuchyně nebo do domácí lékárničky jako spíše pro okrasu. Během léta totiž skvěle doplní další letničky na záhonku či na balkoně. Bazalce se výborně daří v teplých, slunných a chráněných polohách. Vyžaduje alespoň 5 hodin slunečního svitu denně a teploty nad 10 °C.  Její pěstování  není vůbec složité a zvládne je úplný začátečník. I ta koupená v supermarketu bude při dobré péči prospívat. Ocení však, když ji přesadíte do většího květináče či do truhlíku s dalšími středomořskými bylinkami, jako jsou oregano, saturejka nebo tymián. Spokojeně poroste i v záhonu, nejlépe poblíž rajčat. Vypěstovat si ji můžete i ze semínek, což je o něco pracnější a vyžaduje to více trpělivosti. Vysévá se během března do truhlíků, či pařeniště a na venkovní záhon se vysazuje od května do července. Samozřejmě je ale lepší pořídit si už malou sazeničku v zahradnictví. Při správné péči se pak můžete dočkat, že tato jednoletá bylinka umí dorůst až do výšky okolo půl metru a celé léto poskytovat dostatečné množství svých svěže zelených, aromatických lístků. 

Bazalka hnojení

S hnojením bazalky to nepřeháníme, jinak ztratí své silné aroma. Zalijte zálivkou (promíchejte v konvičce či protřepejte v pet lahvi) z Hnojíka v koncentraci 1 čajové lžičky na 1L vody max 1x měsíčně.

Ty je dobré průběžně zaštipovat, aby rostlina pěkně košatěla. Přestože bazalka potřebuje vegetovat v hodně vlhké půdě, neznamená to, že by měla stát ve vodě. Jak bujně bude růst, ovlivní nejen dostatek vláhy a slunce, ale také výživa, kterou jí poskytnete. Ideální je bazalku čas od času přihnojit buď speciálním hnojivem na bylinky nebo univerzálním přírodním hnojivem Hnojík, které od ní, pokud je vsazená do záhonu, také odpudí případné škůdce.

Abyste si prodloužili dobu sklizně bazalky, můžete ji na podzim přenést na okenní parapet, verandu nebo světlou chodbu. Stejně ale až do příštího jara nevydrží. Jediným druhem vytrvalé bazalky, která je k sehnání i u nás, je odrůda African Blue. Jedná se o mezidruhový hybrid, který nevytváří semena, ale množí se jen řízkováním. Keříky této nafialovělé odrůdy bazalky rostou poměrně bujně. Ani tato bazalka u nás sice nepřezimuje a při teplotě pod +14 °C zastavuje svůj růst, ale když ji po létě přenesete domů a omezíte zálivku, vydrží vám několik let a její lístky můžete sklízet i přes zimu. Na jaře po zmrzlých ji pak opět přemístěte na slunné stanoviště a dopřejte jí bohatou zálivku a pravidelné hnojení.   

Bazalka Thajská

(Ocimum basilicum var. thyrsiflora)

Jedná se o jednoletou léčivku, z čeledi hluchavkovitých, původem z Indie, kultivar bazalky pravé, kterou svou vůní nejvíc připomíná. Na rozdíl od ní je ale voní mnohem intenzivněji a v její svěží, štiplavé chuti ucítíte lékořici a anýz. Kvete růžově až tmavě fialově a její listy mají, oproti oblejším listům bazalky pravé, nejčastěji podlouhlý, zašpičatělý tvar. Dorůstá do maximální výšky 50 centimetrů, podobně jako kopřivy nebo máty. Pokud ji budete kultivovat, může tvořit i keř.

bazalka thajská

Bazalka účinky

bazalka thajská

Bazalka thajská se využívá v přírodním léčitelství především ve východní a jihovýchodní Asii. Napomáhá špatnému zažívání, podporuje správnou funkci močového měchýře, ledvin i jater. Pozitivně ovlivňuje i dráhu močových cest. Působí proti infekcím. Pomáhá zhojit hmyzí štípance  a může fungovat také jako přírodní repelent. Při nachlazení, dušnostech i kašli se doporučuje zhruba třikrát denně popíjet čaj z listů, který má uvolňující účinky, léčí nachlazení i bolest v krku. Na rozdíl od některých léčivých čajů, tento chutná příjemně, a ještě víc oslazený lžičkou medu. Jako každá léčivka není vhodná její přehnaná, pravidelná konzumace, a to zejména u těhotných a kojících žen a malý dětí.

Sklizeň a použití bazalky

Doba sběru nastává tehdy, kdy se na rostlině začnou objevovat květy. Pokud ji seříznete, můžete se dočkat po létě ještě jedné sklizně. Využití nachází prakticky v celé asijské kuchyni, hlavně však v té vietnamské a thajské. Její listy se konzumují pouze čerstvé, takže se hodí hlavně do salátů, ale přidává se i do talíře s polévkou nebo do salátové směsi přikládané k asijským pokrmům či zabalené do jarních závitků.

thajské kuře na curry s bazalkou
bazalka pěstování

S předpěstováním můžete začít, podobně jako u bazalky pravé, v březnu a dubnu. Semena vysejte do zeminy promíchané s perlitem a substrát pravidelně zavlažujte. Při pokojové teplotě vyklíčí za dva až tři týdny. Vzrostlé rostlinky přepichujte dál od sebe a po zmrzlých můžete vsadit i do záhonu, ideálně k rajčatům a okurkám, které ochrání před padlím. Dobře bude prospívat na humózním, slunečném, před větrem chráněném stanovišti. Je poměrně náročná na výživu, takže bude během své vegetace vyžadovat přihnojení, ideálně organickým hnojivem, například Hnojíkem. Tím se vyhnete padlím i dalším nemocem či škůdcům, které by mohly bazalce uškodit.

Bazalka posvátná

(Ocimum sanctum)

Jedná se o  vytrvalý, hustě větvený keřík z čeledi hluchavkovitých s oválnými, po okrajích zubatými  listy o velikosti zhruba 5 centimetrů, dosahující výšky až 80 centimetrů. Kvete  na koncích lodyh narůžovělými až nafialovělými květy. Plodem je drobná lesklá tvrdka.

bazalka posvátná

Původ bazalky posvátné

bazalka posvátná jako bazalkový olej

Jejím domovem je  Indie a dnes je hojně pěstována v celé jihovýchodní Asii. Bazalka posvátná, také nazývaná indická nebo také tulsí je jednou z nejstarších zdokumentovaných léčivých rostlin v indickém léčebném systému s tisíciletou tradicí – ajurvédě. Pro hinduisty představuje jednu z nejposvátnějších rostlin, zasvěcenou bohyni Lakšmí, bohu Višnovi a jeho inkarnacím. Pro svou typickou sladce anýzově peprmintovou chuť má také nezastupitelnou roli v thajské  kuchyni.

Účinky bazalky posvátné

Bazalka posvátná patří mezi výrazné adaptogenní rostliny, kdy souborem svých účinků celkově posiluje organismus, pomáhá vyrovnat se s negativními vlivy stresu, nekvalitní stravy a znečištěného prostředí. Snižuje hladinu krevního cukru a stimuluje tvorbu inzulinu, je tedy vhodným doplňkem stravy při cukrovce. Má výrazný antioxidační efekt, stimuluje imunitní systém a vykazuje silný antimikrobiální i protirakovinný účinek. Dokáže povzbudit zejména při duševní činnosti, ale na rozdíl od kofeinu nenarušuje spánek. Přestože nemá žádné vedlejší účinky, těhotné a kojící ženy by ji neměly užívat.

rýže s bazalkou

Sklizeň a použití bazalky posvátné

Sklízejí se kvetoucí lodyhy, případně pouze listy, které se suší přirozeným teplem v tenké vrstvě ve stínu. Protože rostlina obsahuje těkané oleje, je dobré ji uchovávat v dobře uzavřené nádobě. Užívá se ve formě nálevu (rozdrcenou drogu nasypte do hrnku, zalijte vroucí vodou a nechte zhruba 5 minut louhovat. Přeceďte a můžete popíjet). Čerstvé listy lze přidávat jako koření do zeleninových směsí, asijských polévek, kari, ale i do dezertů. Silice se používá při výrobě parfémů.

čerstvá bazalka - bazalka pěstování

Jak pěstovat bazalku posvátnou

Semena bazalky posvátné vysévejte podobně jako klasické bazalky pravé brzy na jaře do skleníku nebo do květináče za oknem. Rostlinky klíčí při pokojové teplotě během několika dní. Ty mladé, s několika lístky přepichujte a v polovině května (po zmrzlých mužích) vysazujte na záhon nebo v květináči či v truhlíku umístěte na chráněné slunečné stanoviště. Vyžaduje humózní propustnou zeminu a dostatek vláhy. Roste výrazně pomaleji než bazalka pravá. Přes zimu ji uchovávejte ve světlé místnosti s teplotou kolem 15°C, občas zalijte. Na jaře ji seřízněte o třetinu a přesaďte. Zhruba po měsíci ji můžete přihnojit organickým hnojivem, například Hnojíkem, který má také repelentní účinky na škůdce, kteří by si na ni brousili zuby.

Nákup na eshopu