plíseň šedá

Plíseň šedá na jahodách

(Bortytis cinerea)

Plíseň šedá, nebo také šedá hniloba nebo botrytida napadá hlavně jahodníky, ale může napadnout celou řadu jiných rostlin – vinnou révu, růže, ostružiny, maliny… Tato choroba napadá pletiva rostliny, objevuje se zejména na zralých plodech a snižuje kvalitu a výnos sklizně.

Symptomy plísně šedé se nejčastěji projevují na květech, plodech a lístcích jahodníku. Postižené části rostliny se postupně pokrývají šedavým plstnatým povlakem a mají unikátní vzhled. Infikované květy a plody hnijí a jsou měkké. Plíseň šedá může také napadat stonky a kořeny rostliny, což může vést k odumírání celé rostliny.

Prevence plísně šedé spočívá v odstraňování a likvidaci infikovaných částí rostliny, udržování rostlin v dobrém zdravotním stavu a posilování imunity rostlin pomocí vhodné výživy a ošetření. Důležité je také zajistit pro pěstování vzdušné místo a snažit se snižovat vlhkost v oblasti, kde jahody pěstujete. Ideální je pěstovat odrůdy odolnější vůči této chorobě (Emily, Honeoye, Karmen, Pegasus).

Pro kontrolu plísně šedé jsou k dispozici fungicidy, které mohou být aplikovány preventivně nebo po výskytu choroby. Důležité je však zajistit, aby byl fungicid aplikován včas a v souladu s doporučením výrobce, jelikož účinnost může být ovlivněna podmínkami okolí a pokročilostí choroby.

Plíseň šedá - choroby vinné révy

Stejně jako na jahodách se plíseň šedá může objevit na révě vinné. Stává se tak za deštivého počasí a pokud jsou keře vinné révy vysázeny příliš blízko u sebe. Plísní nahrává i příliš velké nasazení květů a plodů, kdy se jednotlivé hrozny dotýkají.

Pro boj s plísní šedou na révě je nejlepší ihned při prvním výskytu odstraňovat všechny napadené plody, révu dostatečně prořezávat, odstraňovat nadbytečné hrozny, pěstovat révu na vzdušném místě a bránit přílišné vlhkosti. Při větším napadení zase lze použít fungicidy.

Při velmi deštivém létě může plíseň šedá napáchat na révě takové škody, že je veškerá úroda zničena.

Plíseň šedá na rajčatech

Na úvod je potřeba říci, že na rajčatech se nevyskytuje tato plíseň Botrytis cinerea, ačkoliv příznaky plísně rajčat mohou být velmi podobné. Plíseň na rajčatech způsobuje nejčastěji plíseň bramborová nebo houba Alternaria.

Příznaky plísně na rajčatech jsou nejprve skvrny na listech a později bílá až šedá plíseň na plodech.

Proti plísni na rajčatech je třeba bojovat preventivně – sázet rajčata dostatečně daleko od sebe, na vzdušných stanovištích, chránit je před přílišnou vlhkostí, rozhodně nezalévat přes listy, ale jen ke kořenům, rajčata pěstovaná ve sklenících je nutné často větrat. Poškozené listy i plody je třeba ihned odstraňovat a při větším napadení použít fungicidy – stejné jako při plísni šedé.

Plíseň šedá na růžích

Plíseň šedá je asi nejobávanější chorobou růží. Na mladších listech vytváří bělavý až šedobílý povlak. Napadá však hlavně květní kalichy, mladá poupata, stejně jako mladé výhony.

Infekce vzniká za deštivého vlhkého počasí – ideální vlhkost pro šíření plísně šedé je přes 85 %.

Prevencí je stejně jako u jiných rostlin sázení růží dostatečně daleko od sebe, na vzdušných stanovištích, odstraňování poškozených listů i poupat, důkladný řez růží na jaře i na podzim. Fungicidy jsou možné, ale jen v nejzávažnějších případech. Povolenými fungicidy jsou např. Dithane M 45 nebo Novozir MN 80 NEW.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Plíseň šedá – Wiki

Plíseň šedá: Jahodník – Agromanuál

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.