Plíseň bramborová: příznaky, prevence a co dělat při napadení

Plíseň bramborová je nejhorší choroba brambor. Pozná se podle hnědých až černých skvrn na listech a bělavého povlaku na jejich spodní straně; za vlhkého a teplého počasí zničí celou nať za několik dní. Úplně zabránit se jí nedá, ale dá se oddálit, omezit škody a ochránit hlízy. Nejvíc pomáhá zdravá sadba, odolnější odrůdy, vzdušný porost, zálivka bez smáčení listů a včasné posekání napadené natě.

Původcem je Phytophthora infestans, organismus z řady vodních plísní (fytoftora). Napadá lilkovité rostliny, hlavně brambory a rajčata, méně často i lilek a papriku. Spory roznáší vítr a déšť a klíčí jen na mokrém listu.

Zdrojem jara jsou napadené hlízy, které přezimovaly: ve skladu, na hromadě odpadu nebo jako zapomenuté hlízy v zemi (přerostlé brambory, které na jaře vyrostou samy). Z jejich výhonů se spory dostanou na okolní rostliny. V půdě samotné se původce dlouhodobě neudrží, takže proti plísni pomáhá hlavně hygiena záhonu.

Na nati:

• od špiček a okrajů listů se šíří hnědé až černé, nepravidelné skvrny,
• za vlhka je na spodní straně listů při okraji skvrny bělavý povlak,
• napadené listy žloutnou, hnědnou a odumírají, stonky mohou zčernat,
• za příznivého počasí uhyne celý porost během několika dní a při sušším počasí se postup zpomalí.

Na hlízách: na slupce jsou šedohnědé, mírně propadlé skvrny a pod nimi je dužnina rezavě hnědá, suchá až zrnitá. Ve skladu se do napadených hlíz snadno dostanou bakterie a houby a hlíza zahnívá; nakazit se mohou i sousední hlízy.

Plíseň potřebuje vlhký list po dobu několika hodin a mírné až teplé počasí. Typicky se objevuje od června, nejhorší bývají teplé a deštivé týdny s mlhami a rosou, často v červenci a srpnu. V suchých letech může celá sezona proběhnout bez ní.

Riziko zvyšují:

• hustý porost a stanoviště bez proudění vzduchu (údolí, kout u plotu),
• zálivka přes listy a večerní zalévání,
• přehnojení dusíkem, po kterém je nať bujná, měkká a dlouho vlhká,
• brambory vedle rajčat nebo blízko dřívějších hlíz a odpadu,
• rané odrůdy, které se sklízejí později než v červnu.

1. Zdravá sadba. Kupujte certifikovanou sadbu a hlízy s hnědými skvrnami vyřaďte. Do země nepatří nic, co ve sklepě zahnívalo.
2. Vzdušný porost. Dodržte spon asi 60 cm mezi řádky a 25–35 cm v řádku. Řádky vedené po směru převládajícího větru po dešti rychleji oschnou.
3. Zálivka ke kořenům, nejlépe ráno, nikdy na listy.
4. Dobře navršené hrůbky. Přihrňte nať dvakrát (při výšce 8–10 a 15–20 cm), takže mezi nať a hlízy přibude vrstva zeminy a spory, které se z listů smyjí, se k hlízám dostanou hůř.
5. Střídmé hnojení dusíkem. Brambory potřebují hlavně draslík a fosfor a čerstvý hnůj nesnášejí. Praktický postup najdete v článku o hnojení brambor.
6. Střídání plodin. Brambory, rajčata, papriky a lilky patří do jedné čeledi, na stejné místo se vracejte nejdřív po čtyřech letech a brambory nesázejte vedle rajčat.
7. Čistota záhonu. Na podzim vykopejte všechny hlízy, i drobné. Na jaře vzešlé samovolné brambory vytrhejte.
8. Rané brambory. Předklíčená sadba dává hlízy v červnu nebo na začátku července, dřív než plíseň zesílí. Jak na to, popisuje článek rané brambory.

Tradiční doplněk, který zahrádkáři používají, jsou výluhy z kopřiv nebo přesličky a výtažky z mořských řas. Účinek proti plísni je omezený, nejde o spolehlivou ochranu a nenahradí vzdušný porost ani odolné odrůdy.

Odrůdy se liší tím, jak plíseň snášejí. Popisy odrůd rozlišují tři stupně:

• Tolerantní: plíseň se objeví, ale rostlina poškozená místa přeroste a výnos zůstane téměř stejný.
• Odolná, robustní: bez zvláštní rezistence, choroba se může mírně projevit, rostlina ji lépe snáší.
• Rezistentní: má zůstat zdravá. Odolnost založená na několika genech ale plíseň časem prolomí, proto nevěřte na absolutní ochranu.

Při výběru se řiďte údajem o odolnosti nati a hlíz proti plísni v popisu odrůdy. Rané odrůdy bývají citlivější, ale často je sklidíte dřív, než plíseň zesílí. Vyplatí se zeptat se zahrádkářů a pěstitelů ve vašem okolí, které odrůdy se jim v místních podmínkách osvědčily. Přehled termínů sázení a sklizně najdete v článku o bramborách.

1. Nať posekejte a odstraňte, jakmile je napadená většina porostu. Odneste ji ze zahrady, na kompost nepatří, protože spory a infekce přežívají v rozkládající se hmotě. Do kompostu nedávejte ani zbytky hlíz.
2. Hlízy nechte v zemi ještě asi 2 týdny. Slupka mezitím zpevní a spory z natě už se na ně nedostanou. Příliš dlouho ale nečekejte, na mokré půdě mohou hlízy hnít.
3. Sklízejte za sucha a hlízy nechte oschnout.
4. Třiďte. Hlízy se šedohnědými propadlými skvrnami nebo rezavou dužninou vyřaďte, na uskladnění nepatří ani hlízy s poškozenou slupkou.
5. Skladujte chladně, ve tmě a prodyšně, bez zvýšené vlhkosti, a první týdny hlízy kontrolujte. Napadené kusy odeberte, než nakazí ostatní. Podrobnosti najdete v článku skladování brambor.

Postřik jen chrání zdravé listy, napadené nevyléčí. Musí se použít preventivně, před nástupem choroby nebo na jejím začátku, a opakovat podle etikety. Používejte jen přípravek povolený podle registru ÚKZÚZ pro brambory, dodržujte dávku a ochrannou lhůtu uvedenou na etiketě. Obecně se používají přípravky na bázi mědi, podle etikety. V ekologickém zemědělství platí pro měď omezení, proto si předem ověřte aktuální povolení.

Když už je nať většinou hnědá, postřik nemá smysl. Lepší je nať posekat a hlízy ochránit.

Na rajčatech způsobuje plíseň tentýž původce a mezi oběma plodinami se snadno přenáší. Proto je lepší sázet obě plodiny co nejdál od sebe. U rajčat navíc pomáhá zastřešení nebo stříška, která chrání listy před deštěm a rosou. Příznaky a zvláštnosti na rajčatech najdete v článku plíseň rajčete, zastřešení v části o pěstování rajčat.

Zdroje fotografií

• nať brambor napadená plísní, hnědé skvrny: I.Sáček, senior, CC0, zdroj
• bílý povlak na rubu listu brambor: I.Sáček, senior, CC0, zdroj
• vykopávání a třídění brambor: ZooFari, Public domain, zdroj