Řez švestky: kdy a jak stříhat švestky, slivoně a renklódy

Švestku řežte ve vegetaci, ne v zimě. Mladý stromek po výsadbě a v prvních letech výchovy zkracujte na jaře na začátku rašení. Plodící strom prosvětlujte na konci léta, hned po sklizni (srpen až září), rané odrůdy už v červenci. Rány se v teple rychle zatahují a strom méně trpí klejotokem a houbovými chorobami.

Jak řezat: koruna má mít 3 až 4 hlavní větve s velkým úhlem odklonu, které nevyrůstají z jednoho místa. Po třech až čtyřech letech výchovy už švestka potřebuje hlavně průklest: odstranit větve rostoucí dovnitř, křížící se, suché a vlky a postupně omlazovat stárnoucí plodné větve.

Peckoviny se dřív řezaly v předjaří spolu s jabloněmi. Dnes se doporučuje řezat je ve vegetaci, protože velké rány z doby klidu se hojí pomalu a vnikají do nich bakterie a houby. U švestek to platí méně přísně než u meruněk a broskvoní, ale zimní řez za mrazu je chyba vždy.

Termíny platí pro střední polohy. V teplých oblastech raší švestky dřív, na horách později. Neřežte za deště a mlhy, rány mají rychle oschnout.

Švestky, slívy, renklódy i mirabelky kvetou nejvíc na krátkých plodných větévkách, na trnech a kyticovitých plodonoších. Ty vznikají na dvouletém dřevě, nejvíc plodí asi tři roky a pak postupně odumírají. Na jednoletých výhonech kvetou jen odrůdy, které začínají plodit brzy a hodně.

Z toho plynou dvě pravidla řezu:

• Koruna musí být světlá. Ve stínu plodné větévky odumírají dřív a úroda se stěhuje na obvod koruny.
• Plodné větve je potřeba průběžně omlazovat. Mírným zkrácením do staršího dřeva vyrostou nové výhony, na kterých se za dva roky založí nové plodonoše. Slabě rostoucí odrůdy to potřebují víc než bujné.

Dřevo slivoní je křehčí než dřevo jabloní. Větve s ostrým úhlem odklonu nebo vyrůstající z jednoho místa se pod úrodou trhají, a proto se na stavbu koruny klade velký důraz hned od začátku.

Vysazený stromek přišel ve školce o část kořenů a korunu by nevyživil. Bez zkrácení špatně roste, předčasně nasadí plody a vysílí se. Postup na jaře před rašením:

1. Vyberte 3, nejvýš 4 postranní výhony přibližně stejně silné, rozložené na všechny strany. Mají z kmene vyrůstat pod úhlem 40 až 60° a mít od sebe výškový odstup aspoň 10 až 15 cm. Švestky se nemusí zakládat v patrech, koruny s rameny rozloženými jednotlivě po kmeni se dožívají vyššího věku.
2. Ostatní výhony odřízněte na větevní kroužek, tedy těsně u kmene bez pahýlu. Výhon rostoucí strmě vzhůru těsně pod středním výhonem (konkurenční) odstraňte vždy.
3. Zkraťte ramena asi o polovinu, slabší víc, silnější méně. Řez veďte nad pupenem směřujícím ven z koruny a konce ramen srovnejte do jedné roviny.
4. Zkraťte střední výhon tak, aby převyšoval konce ramen o 10 až 20 cm.

Pokud má stromek slabé kořeny nebo jste sázeli na jaře do sucha, řežte hlouběji: postranní výhony na 2 až 3 pupeny a střední na 3 až 4 pupeny. Silný řez pomůže ujmutí a z pupenů vyrostou silné výhony pro korunu. Postup výsadby popisuje článek výsadba stromů, tvary od zákrsku po vysokokmen srovnává článek tvary ovocných stromů.

Výchovný řez u švestek končí zpravidla ve 3. až 4. roce po výsadbě. Do té doby každé jaro na začátku rašení:

• Prodlužující výhony ramen zkraťte rok po výsadbě asi o polovinu, v dalších letech o třetinu až čtvrtinu. Řežte na vnější pupen a konce ramen držte v jedné rovině.
• Střední výhon nechte asi 20 cm nad koncem ramen. Čím víc ho zkrátíte, tím víc posílí ramena.
• Konkurenční výhony, které po řezu vyrostou pod koncem ramen a pod středním výhonem, odstraňte celé. Jejich vzniku předejdete, když je v červnu zaštípnete za 5. listem.
• Postranní obrost na ramenech nechte, šikmé a vodorovné výhonky nezkracujte. Právě na nich se založí první plodonoše.

Rameno, které roste příliš strmě, lze přivázat do šikmější polohy nebo ho při řezu sesadit na níže položený, víc odkloněný výhon. Vodorovně skloněné výhony nezkracujte, nasadí květní pupeny samy.

Plodící švestka potřebuje hlavně průklest, tedy odstraňování celých větví. Zkracování jednotlivých výhonů se omezí na omlazování plodného dřeva. Nejlepší doba je konec léta po sklizni.

1. Suché, nalomené a nemocné větve odřízněte do zdravého dřeva.
2. Větve rostoucí dovnitř koruny, křížící se a větve, které rostou těsně vedle sebe, odstraňte na větevní kroužek.
3. Vlky, tedy bujné kolmé výhony, odstraňte celé. Nenechávejte z nich čípky, z každého by vyrostlo několik nových vlků. Mladé vlky v červnu jednoduše vylomte.
4. Stárnoucí převislé konce větví, které už mají krátké přírůstky a drobné plody, sesaďte na mladší boční větev blíž ke kmeni.
5. Krátké plodné větévky uvnitř koruny nechte, nesou úrodu.

Najednou neodstraňujte víc než zhruba pětinu větví. Silnější zásah strom vyprovokuje k tvorbě vlků. Zanedbanou korunu prosvětlujte postupně dva až tři roky.

Příliš vysokou korunu snížíte tak, že střední větev odříznete nad slabší, šikmo odbočující větví. Ta převezme vedení a strom pak roste víc do šířky.

Švestka potřebuje zmladit, když jednoleté přírůstky klesnou pod 15 až 20 cm, plody jsou drobné, úrody se střídají s neúrodami a uvnitř koruny vyrůstají vlky. Slivoně snášejí hlubší zmlazení zhruba do věku 15 až 20 let. U starších stromů velké rány špatně zarůstají a hluboké zmlazení často nebývá úspěšné.

U slivoní se osvědčuje zmlazovat nadvakrát, zvlášť když jsou větve v dolní části holé, bez postranního obrostu:

• 1. rok: silnější průklest a jen mírné zkrácení větví. Strom tím probudí spící pupeny a vytvoří nové výhony.
• 2. rok: potřebný hlubší řez. Vhodně rostoucí vlky z minulého roku využijte jako nové konce větví a jako plodný obrost, ostatní odstraňte.

Horní větve zkracujte víc než spodní, aby koruna měla tvar s širší základnou. Na konci každé zkrácené větve nechte slabší odbočující větévku, která táhne mízu a ránu pomáhá zavalit. Zmlazujte nejlépe v roce, kdy strom bohatě kvete. V roce bez květů vyroste po zmlazení mnoho vlků.

Zmlazený strom potřebuje několik let dobrou péči: zálivku v suchu a vyrovnanou výživu, s dusíkem opatrně, protože podporuje vlky. Nejlépe stromu přidat živiny už rok před zmlazením, viz hnojivo na ovocné stromy. Stromy napadené šarkou a jinak nemocné nezmlazujte, nové výhony nákazu jen převezmou (šarka).

Všechny slivoně se řežou podle stejných zásad jako švestka. Rozdíly jsou hlavně v síle růstu:

• Slívy a renklódy tvoří plody na stejném typu plodonošů jako švestky. Výchova koruny i průklest koncem léta jsou stejné.
• Mirabelky a špendlíky mají obvykle menší a hustší koruny s tenčími větvemi. Více prosvětlujte, méně zkracujte.
• Myrobalán (slivoň třešňová) roste bujně, často keřovitě, a koruna rychle houstne. Stačí každoročně odstranit zahušťující a křížící se větve, výhony nezkracujte, jinak vyrostou další bujné výhony.
• Odrůdy na zakrslé podnoži lze pěstovat jako vřeteno nebo nízkou stěnu. Výhony vyvázané do šikmé polohy dřív nasadí květní pupeny. Vhodné podnože popisuje článek podnože ovocných stromů.

Švestky na myrobalánu tvoří větší koruny a začínají plodit později, starší stromy ale bývají plodné. Výchova koruny je u nich stejná, jen zkracujte méně, aby strom nebujel.

• Na větevní kroužek. Větev odřízněte těsně u kmene nebo nosné větve, kde je patrné zesílení kůry (větevní kroužek). Ne do kmene a ne na pahýl. Pahýl zasychá a hnije, rána do kmene se zavaluje pomalu.
• Silnější větve nadvakrát. Nejdřív je zespodu nařízněte, pak odřízněte shora kousek dál od kmene a nakonec zbylý kus u kroužku. Větev se neodtrhne i s kůrou.
• Ostré nářadí. Na tenké výhony dvousečné nůžky, které stříhají jako nůžky na papír. Kovadlinkové nůžky dřevo spíš mačkají. Na silné větve zahradní pilka s jemnými zuby, okraj rány zahlaďte nožem. Přehled najdete v článku zahradnické nářadí.
• Ošetření ran. Malé rány se dnes nenatírají. Velké po začištění ostrým nožem můžete ošetřit stromovým balzámem. Barvy na dřevo ani dehtové nátěry nepoužívejte.
• Hygiena. Před přechodem k dalšímu stromu nářadí otřete lihem, zvlášť po řezu nemocného stromu.

• Řez v zimě za mrazu. Rány se do jara nehojí, okraje namrzají a strom reaguje klejotokem.
• Ramena z jednoho místa. Tři větve vyrůstající v jedné výšce tvoří slabé rozvětvení, které se pod úrodou trhá.
• Čípky po vlcích. Z krátkého pahýlu vyroste několik nových vlků. Odřezávejte celé nebo mladé vylamujte.
• Jednorázové hluboké zmlazení starého stromu. Velké rány se nezavalí a zkrácené větve špatně obrazí. Zmlazujte postupně.
• Žádný řez. Neřezaná švestka zahoustne, plodné větévky uvnitř odumřou a ovoce je drobné jen na obvodu koruny.
• Velké rány natřené barvou. Pod nátěrem se drží vlhko a dřevo hnije. Malé rány nechte bez nátěru.