Ochrana ovoce před ptáky: síť, sáčky a plašiče

Špačci dokážou obrat třešeň za jedno dopoledne a kosi umějí najít každou červenou jahodu dřív než vy. Ptáci jsou přitom na zahradě převážně užiteční, sbírají hmyz i semena plevelů, a všichni volně žijící ptáci jsou chránění. Ovoce je proto potřeba chránit tak, aby se k němu nedostali, nebo je od něj odradit, nikdy je nezraňovat.

Nejvíc ovoce sežerou hejna špačků, kteří po vyhnízdění táhnou krajinou ve velkých skupinách. Kos škodí méně, ale vytrvale, protože na zahradě žije celý rok. Nazobané plody pak navíc přitahují vosy a rychle hnijí.

Všechny volně žijící druhy ptáků jsou chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Na zahradě je smíte jen odradit nebo k ovoci nepustit. Zakázané je ptáky chytat, zraňovat, zabíjet, používat lep, pasti nebo jedy a rušit je na hnízdě. Platí to pro špačky, kosy i vrabce stejně jako pro sýkory.

Ptáci ale umírají i ve špatně natažených sítích, do kterých se zamotají. Proto věnujte pozornost tomu, jak síť vybrat a napnout.

Síť je jediná ochrana, na kterou si ptáci nezvyknou. Hodí se na jahody, keře rybízu, angreštu a borůvek, na révu a na nízké třešně a višně. Vysoké stromy se zakrýt prakticky nedají, a proto se na menší zahrady vyplatí vybírat třešně a višně na slabě rostoucích podnožích nebo je řezem udržovat nízké.

Jakou síť vybrat:

• Oko maximálně kolem 2 cm. Do větších ok strčí pták hlavu a uvízne. Na jahody a bobuloviny je lepší oko ještě menší.
• Pevné, tuhé vlákno. Tenké jemné síťky („pavučinky“) se ptákům i ježkům omotávají kolem nohou a krku.
• Viditelná barva. Zelenou nebo bílou síť ptáci vidí lépe než průhlednou a méně do ní narážejí.

Jak ji natáhnout:

• Napnutá, ne volně přehozená. Ideální je jednoduchá konstrukce z tyček nebo oblouků, přes kterou síť napnete jako stan. Na volně přehozené síti ptáci zobou plody skrz oka a zamotávají se do jejích záhybů.
• Odstup od plodů. Síť by se plodů neměla dotýkat, jinak ji ptáci prozobnou.
• Uzavřené okraje. Spodní okraj přichyťte k zemi kolíky nebo zatižte prknem, aby pod ni ptáci nevlezli. Pták, který se dostane dovnitř, ven nenajde cestu a zamotá se. U země se do volně ležící sítě zamotávají i ježci a užovky.
• Jen po dobu zrání. Síť natáhněte, až plody začnou měnit barvu, a po sklizni ji hned sundejte a uložte.
• Kontrolujte ji denně. Ptáka, který se zamotá, opatrně vystřihněte nůžkami. Je-li zraněný, kontaktujte záchrannou stanici pro zvířata.

Na révu, broskve nebo vzácnější odrůdy, kde nechcete zakrývat celý keř, stačí navléknout sáčky na jednotlivé hrozny nebo plody. Používají se papírové sáčky nebo prodyšné síťkové sáčky z organzy. Sáček nasaďte, jakmile bobule začnou měknout a barvit se, a dole ho stáhněte. Kromě ptáků chrání hrozny i před vosami (víc o vosách v článku past na vosy).

Sáčky musí být prodyšné. V igelitovém sáčku se hrozen zapaří a hnije. Víc o pěstování najdete v článku vinná réva.

Plašiče jsou levné a nevyžadují zakrývání, ale mají jednu slabinu: ptáci si na ně rychle zvyknou. Plašič, který visí na stejném místě celé léto, už za několik dní nikoho nevyleká. Aby fungovaly, dodržujte tři pravidla:

1. Jen v hlavním ohrožení. Plašiče rozmístěte, až ovoce začne zrát, ne dřív.
2. Často měňte místo i druh. Každých pár dní je přemístěte a střídejte různé typy (lesklé, pohyblivé, zvukové).
3. Po sklizni je hned odstraňte, aby si na ně ptáci nezvykli pro příští rok.

Co se používá:

• Lesklé a pohyblivé předměty: staré CD, reflexní pásky, alobalové nebo papírové fábory zavěšené tak, aby se ve větru točily a blýskaly.
• Makety dravců (sokol, sova) a balóny s „očima“. Fungují lépe, když se pohybují, například zavěšené na provázku. Stojící maketu ptáci rychle prohlédnou.
• Strašák, kterému každých pár dní změníte oblečení i polohu.
• Zvukové plašiče s hlasy dravců nebo varovnými hlasy ptáků, případně jednoduchá řinčící zařízení. Hluk obtěžuje i sousedy, proto je na ně upozorněte a zvukové plašiče na noc vypínejte. Plynová děla, která se používají ve vinicích, do zahrady nepatří.

Plašiče berte jako doplněk. Úplnou ochranu úrody zajistí jen síť nebo sáčky.

• Výsevy a mladá sadba: nad záhon natáhněte husté pletivo nebo síť ve výšce 10–20 cm, nebo ho přikryjte netkanou textilií. Pomůže i husté chrastí položené na záhon nebo napnuté barevné provázky.
• Pupeny keřů a nízkých stromků: hýli a vrabci oštipují v předjaří hlavně květní pupeny. Keře rybízu, angreštu a nízké stromky můžete opříst bílou nití nebo přetáhnout sítí, dokud pupeny nevyraší.

• Sklízejte průběžně a včas. Přezrálé ovoce na stromě láká ptáky nejvíc. U třešní a jahod se vyplatí sbírat každý den.
• Sbírejte nazobané plody, lákají vosy a šíří hnilobu.
• Nechte ptákům jejich strom. Kde je na zahradě víc stromů, zakryjte ten nejcennější a jeden starší strom nebo keř ponechte ptákům.
• Nabídněte jim alternativu. Plody jeřábu, bezu, muchovníku nebo šípku dozrávají souběžně s ovocem a část ptáků se k nim stáhne.
• Nevěšte špačkovník do zahrady s třešněmi a révou. Hnízdící špačci budou mít úrodu přímo pod budkou. Budky pro sýkory věšte klidně (viz ptačí budka), sýkory ovoce nenazobávají a sbírají housenky.
• Dejte ptákům vodu. V suchém létě nazobávají šťavnaté plody i kvůli žízni. Pítko s mělkou vodou kus od ovoce může škody zmírnit (jak ho udělat, popisuje článek krmítko a pítko pro ptáky).

Podrobnosti k jednotlivým druhům najdete v článcích třešně, višně, rybíz, borůvka a hnojení jahod.