Mokřadní rostliny: přehled trvalek do vlhké zahrady
Které rostliny prospívají v trvale mokré půdě? Přehled mokřadních trvalek od Aconitum přes Hosta, Iris a Filipendula až po Primulu – s kultivary, výškami a tipy na množení.
Co jsou mokřadní rostliny a jak vybrat správný druh
Mokřadní trvalky
Není tak snadné přesně definovat, co je a co není mokřadní rostlina, protože samotná definice zahradního mokřadu zahrnuje celou řadu různých proměnných. Rostliny, jejichž popis v tomto přehledu uvádíme, ilustrují rozmanitost druhů, kterým se daří ve skutečně mokré půdě. Některé z uvedených druhů, jako například Aconitum nebo Hemerocallis, se sice často pěstují na běžných záhoncích, daří se jim však nejlépe právě v konstantně vlhkém prostředí mokřadu. Číselný údaj za popisem konkrétní rostliny se vztahuje k její výšce.
Oměj (Aconitum) a zběhovec (Ajuga): keříčkovité trvalky do bažinky
Aconitum napellus (oměj šalamounek)
Starodávná zahradní rostlina, která se podobá stračce. Má dlaňovitě rozdělené lesklé zelené listy a fialovomodré květy do tvaru přilby. Daří se jí mnohem lépe v podmínkách bažinky než na běžném záhoně. Lze ji snadno množit letním výsevem semen nebo dělením, které provádíme v zimě nebo brzy zjara. 1,2–1,5 m. (Poznámka: Prudce jedovatý.)
A. n. ‚Bicolor‘ – Dvoubarevná forma, která má modré a bílé květy do tvaru přilby. Dlaňovitě rozdělené zelené listy jsou lesklé. Množí se dělením během zimy nebo brzy zjara. 90 cm–1,2 m.
A. n. ‚Bressingham‘ – Nádherná sporá rostlina s hustými fialovomodrými hrozny květů. Množí se dělením během zimy nebo brzy zjara. 90 cm.
A. n. ‚Carneum‘
Lasturově růžový kultivar s dlaňovitě rozdělenými listy. Množí se dělením během zimy nebo brzy zjara. 90 cm.
A. n. ‚Grandiflorum Album‘ – Bílá forma. Rostlina je to sice zajímavá, ale nevypadá tak efektně jako kultivary ostatní; za úvahu však stojí. Množí se dělením během zimy nebo brzy zjara. 90 cm.
A. n. ‚Spark’s Variety‘ – Velmi oblíbený fialovomodrý oměj s výraznými květenstvími krásných velkých květů. Má hezké zelené listy. Množí se dělením během zimy nebo brzy zjara. 90 cm.
A. wilsonii (oměj Wilsonův)
Někdy se označuje také jako A. carmichaelii var. wilsonii, ačkoli prodejci se snaží držet se označení, pod kterým je tento druh dobře známý. Má dlouhá květenství jasně modrých květů do tvaru přilby a tmavě zelené trojlaločné listy. Do mokřadu se hodí především proto, že kvete na podzim. Množí se dělením během zimy nebo brzy zjara. 1,2–1,8 m.
A. vulparia (oměj vlčí mor)
Zajímavý plazivý oměj, který se v katalozích stále ještě často objevuje pod názvem A. lycoctonum. Vytváří neúpravné hromádky pěkně vykrojených, tmavě zelených listů, které během léta projasňují krátká květenství jemně žlutých květů. Množí se dělením během zimy nebo brzy zjara. 90 cm–1,2 m.
Ajuga pyramidalis (zběhovec jehlancovitý)
Plazivá rostlina, která se skvěle hodí na břeh jezírka či potůčku. Daří se jí dobře v mokré půdě, ale dokáže přežít i v půdě jenom středně vlhké. Má čistě zelené listy a během léta je obsypaná krátkými květenstvími hořcově modrých květů. Lze ji snadno množit dělením během jara. 15–30 cm.
A. p. ‚Metalica‘
Velmi pěkná listnatá rostlina s listy tmavé kovově bronzové barvy. Květy jsou sytě modré. Někdy se prodává pod označením ‚Crispa‘. Lze ji snadno množit dělením během jara. 15–30 cm.
A. reptans ‚Burgundy Glow‘
Kultivar poměrně nezajímavého a někdy docela agresivního zběhovce plazivého, A. reptans, se zářivě růžovými listy. Během léta kvete modrými květy. Je to rostlina, které se rychle rozrůstá, takže se ideálně hodí k zamaskování hranice mezi mokřadem a jezírkem. Množíme dělením během jara. 15 cm.
A. r. ‚Jungle Beauty‘
Nejvyšší a nejstatnější z této skupiny zběhovců. Má čistě zelené listy a sytě modré květy. Potřebuje hodně místa, aby mohl plně realizovat svůj potenciál. Snadno se množí dělením brzy zjara. 15–30 cm.
A. r. ‚Purpurea‘
Má tmavé purpurově bronzové listy a krátká květenství modrých květů. Množí se dělením začátkem jara. 15 cm.
A. r. ‚Rainbow‘
Pestrobarevné listoví s listy růžové, zelené a krémové barvy. Během léta se objevují krátká květenství modrých květů. Množí se dělením začátkem jara. 15 cm.
Sasanky, bělozářka, udatna a klejicha: méně známé mokřadní trvalky
Anemone rivularis
Honosná sasanka, kterou na jaře a začátkem léta zdobí okolíky sněhobílých květů se zářivě fialovými tyčinkami. Má hezké jemně ochmýřené zubaté listy, které vyrůstají z mohutného kořene. Množí se semenem. 30–60 cm.
A. virginiana
Tento druh sasanky se hodí do vlhkého prostředí nejvíce a dokonce snese i periodické záplavy. Vytváří trsy zubatých listů, z nichž začátkem léta vyrůstají trsy zelenkavě bílých nebo zelenkavě purpurových květů. Množí se nejsnáze semenem. 45–90 cm.
Anemopsis californica
Rostlina sasankovitého vzhledu, jejíž květ sestává z tvrdé kuželovité květní palice obklopené jediným přeslenem perlově bílých petálovitých listenů. Daří se jí v bahnitých půdách a dokonce i v mělkých vodách. Půda by měla být zásaditá. Kořeny mají výrazné aroma a v minulosti se používaly k léčebným účelům. Množí se na jaře dělením trsů vzrostlých rostlin nebo semenem. 30–45 cm.
Anthericum liliago (bělozářka liliovitá)
Krásná trvalka, která kvete v létě. Z chomáčů úzkých travinatých listů vyrůstají útlá hroznovitá květenství elegantních bílých květů trubkovitého tvaru. Množí se dělením na začátku jara nebo semenem, které vyséváme hned po dozrání. 60 cm.
Aruncus dioicus (udatna dvoudomá)
Tato rostlina se ještě stále prodává pod označením A. sylvestris. Je to vytáhlá elegantní rostlina podobná čechravě s výraznými chmýry krémově bílých květů, které se objevují koncem léta. Laločnaté listy jsou světle zelené. Vyrůstají ze stonků podobných stonkům bambusu. Snadno se množí dělením během období vegetačního klidu. Každá oddělená část, která má kořen nebo pupen, by se měla uchytit. Velké kořeny lze dokonce naporcovat nožem na malé kostičky, které se také snadno uchytí. 90 cm–1,5 m.
A. d. ‚Kneiffii‘
Je to mnohem menší rostlina, která se do moderní zahrady výborně hodí. Má kouzlo velké A. dioicus, ale nemá její nevýhody plynoucí především z její velikosti. Dobře se hodí k oblíbeným kultivarům čechravy. Má výrazně rozdělené zelené listy a květy krémově bílé barvy. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 90 cm.
Asclepias incarnata (klejicha)
Velice opomíjená mokřadní rostlina, které se přitom ve vlhkých půdách skvěle daří. Statné listnaté lodyhy během léta korunují husté okolíky růžových kvítků. Lze ji množit dělením začátkem jara. 60–90 cm.
A. incarnata var. alba
Tato varieta vypadá prakticky stejně jako A. incarnata, má však bílé květy, které rostou v typických hustých květenstvích. Listy jsou zelené a mají kopinatý tvar. Podobá se oblíbené pokojové rostlině A. curassavica. 60–90 cm.
Čechrava (Astilbe): královská mokřadní trvalka s barevnými kultivary
Jedna z nejúchvatnějších a nejoblíbenějších čechrav. Kvete od poloviny do konce léta hustými latami tmavě karmínových květů, které se pnou nad úhlednými výrazně vykrojenými tmavě zelenými listy. Spolu s ostatními kultivary A. x arendsii je to rostlina, která se do mokřadu mimořádně hodí a rozhodně bychom ji měli vysadit. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 30–45 cm.
Astilbe x arendsii ‚Fanal‘ (čechrava zahradní)
A. x a. ‚Irrlicht‘
Krásný, ledově bílý kultivar s tmavě zelenými listy. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 60–75 cm.
A. x a. ‚Ostrich Plume‘ – Má tenká vějířovitá květenství sytě růžových květů. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 75–90 cm.
A. x a. ‚Peach Blossom‘
Má vějířovitá květenství lososově růžových květů a tmavě zelené rozdělené listy. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 60–90 cm.
A. x a. ‚White Gloria‘
Čistě bílý kultivar kompaktní stavby. Má rozdělené zelené listy. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 60–75 cm.
A. chinensis ‚Pumila‘ (čechrava čínská)
Je to okouzlující menší kultivar, který vytváří koberce tmavě zelených kapradinovitých listů. Koncem léta je obsypán krátkými tuhými hrozny zářivě růžovolilavých květů. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 30–45 cm.
A. crispa ‚Lilliput‘
Okouzlující malá rostlinka, kterou můžeme klidně pěstovat i ve velmi malé bažince. Vytváří husté chomáče tmavě zelených kadeřavých listů. Koncem léta se objevují sevřená květenství lososově růžových květů. Množí se dělením během zimy. 15 cm.
A. c. ‚Perkeo‘
Je velmi podobný předchozímu kultivaru A. crispa ‚Lilliput‘, květy však mají sytě tmavorůžovou barvu. Má husté, tmavě zelené listy. Množí se dělením během zimy. 15 cm.
Sadec, pryšec, hvězdnice a tužebník: robustní byliny do mokřadu
Aster puniceus (hvězdnice purpurová)
Poněkud neukázněný (trochu agresivní), ale půvabný druh hvězdnice s načervenalými lodyhami a hrubými ochmýřenými listy. Má velice efektní květy lilové a světle fialovopurpurové barvy podobné květům hvězdnice novoanglické, které kvetou koncem léta a začátkem podzimu. Rostlinu lze množit semenem, ale snáze se množí dělením brzy zjara, kdy začíná růst. 90 cm–1,5 m.
Buphthalmum salicifolium (volovec vrbolistý)
Poměrně běžná bylina, které se daří ve vlhké půdě. Má poněkud neukázněné chlupaté zelené listy kopinatého tvaru a během léta strbouly žlutých chudobkovitých květů. Množí se semenem, výsev provádíme během jara, nebo dělením během období vegetačního klidu. 45–60 cm.
B. speciosum
Zvláštní druh volovce podobný chudobce s velkými svěšenými žlutými květy, které kvetou během léta. Má lehce aromatické chlupaté zelené listy. Lze ji snadno vypěstovat ze semen, která vyséváme na jaře. Můžeme ji rovněž množit dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–1,2 m.
Cardamine pratensis (řeřišnice luční)
Okouzlující trvalka, která kvete na jaře a stačí jí vlhčí stanoviště u vody. Chuchvalce světle zelených kapradinovitých listů zdobí množství jednotlivých růžovolilovových květů. Lze ji množit semenem, případně dělením během období vegetačního klidu. 30–45 cm.
C. pratensis ‚Flore Pleno‘
Plnokvětá forma kompaktnějšího vzrůstu. Musí se množit dělením během období vegetačního klidu. 30 cm.
Eupatorium ageratoides
Prostý rozvětvený druh sadce. Je to trvalka s hrubě vykrojenými listy a množstvím bílých kvítků rostoucích ve sdružených hlávkách během léta. Lze ji snadno množit dělením začátkem jara. 60 cm–1,2 m.
E. cannabinum (sadec konopáč)
Tato rostlina se hodí spíše do divočejší přírodní zahrady. Má ochmýřené zubaté listy a v létě rozkvétá hrozny načervenale purpurových květů. Množí se dělením brzy zjara. 60 cm–1,2 m.
E. maculatum ‚Atropurpureum‘
Kvete koncem prázdnin. Purpurová barva lodyh přechází až do listů. Laty purpurových kvítků dosahují šířky až 30 cm. 1,5–2 m.
E. purpureum (sadec purpurový)
Tuto rostlinu vysadíme pouze v případě, že máme k dispozici velký prostor. Je to trvalka s prostými jednobarevnými listy a hustými hlávkami malých purpurových kvítků. Kvete koncem léta a začátkem podzimu. Množí se dělením začátkem jara. 1,2 m.
Euphorbia palustris (pryšec bahenní)
Je to vlhkomilná rostlina z čeledi pryšcovitých. Celkovým vzezřením se velmi podobá běžně známým druhům pryšce. Má svěže zelené husté listy a množství žlutozelených strboulů. Nejsnáze se množí dělením na jaře, jakmile začnou rašit první výhonky. 45–90 cm.
Filipendula hexapetala (tužebník)
Druh příbuzný známějšímu druhu, tužebníku jilmovému (F. ulmaria). Má velmi atraktivní kapradinovité listy a lodyhy s drobnými krémově bílými kvítky, které kvetou během léta. Během vegetační doby jsou listy této rostliny velmi atraktivní a výrazné, což bychom měli vzít v úvahu při plánování umístění rostliny. Snadno se množí dělením brzy zjara. 60–90 cm.
F. h. var. flore pleno
Plnokvětá forma vynikajících vlastností. Množí se dělením brzy zjara. 60 cm.
F. palmata (tužebník dlanitý)
Má velké laločnaté tmavě zelené listy a dlouhé útlé střapce drobných světle růžových květů. Květy stárnou do bílé nebo narůžovělé barvy. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 90 cm.
F. purpurea (tužebník purpurový)
Od poloviny do konce léta má velké péřovité vrcholíky karmínově nebo tmavě růžových květů. Listy jsou laločnaté, mají tmavě až středně zelenou barvu a rostou v úhledných útvarech. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 60 cm–1,2 m.
F. rubra (tužebník nachový)
Obrovská rostlina s velkými výraznými péřovitými květenstvími tmavě broskvově růžových květů, které rostlinu zdobí od poloviny do konce léta. Má velké zelené laločnaté listy, po obvodu zubaté. Tato forma se poměrně běžně objevuje na trhu pod názvem 'Magnifica'. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–1,8 m.
F. ulmaria (tužebník jilmový)
V polovině léta rozkvétá zpěněnými latami krémově bílých květů nasládlé vůně. Elegantní listy jsou výrazně vykrojené a mají středně zelenou barvu. Lze ji snadno množit semenem, výsev provádíme na jaře, nebo dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–1,2 m.
F. u. ‚Aurea‘
Tato rostlina se zpravidla nenechává kvést, protože skrovná květenství odvádějí pozornost od nádherných sytě zlatých rozdělených listů. Je to nejhezčí mokřadní rostlina se zlatými listy. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 60–90 cm.
F. u. var. flore pleno
Plnokvětá forma původního druhu. V polovině léta rozkvétají husté laty květenství krémově bílých květů, které sladce voní. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 90 cm.
Denivka (Hemerocallis): kultivary pro mokřad i záhon
Hemerocallis fulva (denivka plavá)
Statná rostlina, kterou si obvykle spojujeme spíše s klasickou zahrádkou než s mokřadem. Je to však ve skutečnosti vlhkomilná rostlina, které se v bažince nebo na březích vod velmi dobře daří. Má lesklé světle zelené trávovité listy a silné kvetoucí lodyhy s oranžovými nebo hnědými květy, které vydrží jen jeden den, ale po odkvetení se na rostlině objevují nová poupata, takže rostlina kvete téměř celé léto. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–1,2 m. Existuje celá řada hybridů, které vznikly křížením s druhy H. lilio-asphodelus, H. minor a H. aurantica. V současné době existují tisíce kultivarů. Uvádíme zde ty nejznámější a nejdostupnější. Všechny množíme dělením během období vegetačního klidu.
H. ‚Black Prince‘ – Má útlé zelené listy, květy mají sametovou tmavě lilovou barvu. 60–90 cm.
H. ‚Bonanza‘ – Květy mají světle oranžovou a kaštanově hnědou barvu. 60–90 cm.
H. ‚Burning Daylight‘
Květy mají sytou tmavě oranžovou barvu. 60–90 cm.
H. ‚Buzz Bomb‘ – Květy mají sytou sametově červenou barvu. 60–90 cm.
H. ‚Chartreuse Magic‘
Květy s neobvyklou kombinací barev – do kanárkově žluté se vpíjí zelená. 60–90 cm.
H. ‚Esther Walker‘
Krásné sytě zlatožluté květy. 60–90 cm.
H. ‚Golden Orchid‘
Květy mají sytou tmavě zlatou barvu. 60–90 cm.
H. ‚Hornby Castle‘
Velmi pěkný kultivar s květy tmavě cihlové a žluté barvy. 60–90 cm.
H. ‚Hyperion‘
Starý a oblíbený kultivar s krásnými citrónově žlutými květy. 90 cm–1,5 m.
H. ‚Margret Perry‘
Tento kultivar se pěstuje velmi často. Produkuje značné množství květů v barvě pomeranče jaffa. V žádném mokřadu by neměl chybět! Je to kultivar osvědčený a spolehlivý. 60–90 cm.
H. ‚Marion Vaughan‘
Květy mají zářivou kanárkově žlutou barvu.
H. ‚Mikado‘
Starý, ale spolehlivý kultivar s oranžovými květy s hnědým ústím.
H. ‚Pink Charm‘
Osvědčená malá růžová denivka s útlými páskovitými listy. 60–75 cm.
H. ‚Pink Damask‘
Je to údajně nejlepší současný kultivar. Hojně kvete růžovými květy. 60–90 cm.
H. ‚Salmon Sheen‘
Velmi hojně kvete lososově růžovými květy. 60–90 cm.
H. ‚Spectacular‘
Zlaté květy s výrazným zářivě červeným středem. 60–90 cm.
H. ‚Stafford‘
Jeden z nejúžasnějších červených kultivarů. Hraje takřka duhovými barvami. Je proto třeba umístit ho na příhodné místo. 60–90 cm.
H. ‚Tejas‘
Má menší květy než většina ostatních kultivarů, produkuje je však ve značném množství. Květy mají červenavě oranžovou barvu. 60–90 cm.
H. ‚Whichford‘
Vynikající kultivar, který má citrónově žluté květy se zeleným ústím. 60–90 cm.
Bohyška (Hosta): stínomilná trvalka pro vlhké a mokřadní stanoviště
Hosta crispula (bohyška kadeřavá)
Skvostná listnatá rostlina, která má vejčité až kopinaté listy s bílými proužky. Levandulovité trubkovité květy rozkvétají na útlých lodyhách koncem léta. Množíme je dělením, hned jakmile začnou začátkem jara aktivně růst. 60–75 cm.
H. fortunei (bohyška Fortunova)
Má vejčité listy šedozelené nebo zelené barvy. Kvete v létě, květy mají lilovou až fialovou barvu a trubkovitý tvar. Rostlinu lze množit semenem, ale obvykle se množí dělením začátkem jara. 75–90 cm.
H. f. ‚Albo-picta‘
Je téměř stejná jako původní druh, středy listů jsou však na jaře charakteristicky zlatě zbarvené. Listy zcela zezelenají teprve koncem léta. Množí se dělením na začátku jara. 75–90 cm.
H. f. ‚Aurea‘
Je to velice pěkný kultivar. Na jaře a na začátku léta má zářivě žluté listy, které se nakonec zbarví do zelena. Množí se dělením na začátku jara. 60–75 cm.
H. f. ‚Aureo-marginata‘
Tmavě zelené listy s trvalými zlatými skvrnkami. Množí se dělením na začátku jara. 75–90 cm.
H. lancifolia
Má široké lesklé zelené listy kopinatého tvaru, které jsou obloukovitě prohnuté. Koncem léta rozkvétají trubkovité tmavě purpurové květy, které rostou na silných stopkách. Množíme semeny, které vyséváme hned, jak dozrají, nebo dělením na začátku jara. 60 cm.
H. l. ‚Kabitan‘
Velmi pěkný trpasličí kultivar se zářivě zlatými listy, které mají zvlněné zelené okraje. Množí se dělením na začátku jara. 30–60 cm.
H. plantaginea (bohyška jitrocelová)
Má široce vejčité zelené listy a koncem léta rozkvétá výraznými vonícími čistě bílými květy trubkovitého tvaru. Množí se semeny, která vyséváme hned, jak dozrají, nebo dělením na začátku jara. 60–75 cm.
H. p. ‚Grandiflora‘
Rostlina, která má oproti původnímu druhu rozložitější listy a větší květy. Množí se dělením na začátku jara. 60–75 cm.
H. p. ‚Royal Standard‘
Je to nejhezčí zástupce této skupiny. Má velké bílé vonící květy a elegantní lesklé zelené listy. Množí se dělením na začátku jara. 60–75 cm.
H. sieboldiana (bohyška Sieboldova)
Má krásné vejčité modrozelené listy vysoké kvality. Je to jedna z nejhezčích bohyšek s jednobarevnými listy. Po celé léto kvete světlými lilovými květy trubkovitého tvaru, které rostou na silných stopkách. Rostlinu lze namnožit semeny, která vyséváme hned, jak dozrají. Většina pěstitelů však dává přednost dělení, které se provádí začátkem jara. 60–75 cm.
H. s. ‚Elegans‘
Má velké listy, které mají oproti původnímu druhu mnohem modřejší tón a výrazněji zvlněný povrch. V létě rozkvétá bělavými až světle lilovými květy. Množí se dělením na začátku jara. 60–75 cm.
H. s. ‚Mira‘
Tento druh je velmi podobný H. s. ‚Elegans‘, je však celkově větší. Množí se dělením na začátku jara. 75–90 cm.
H. tardiflora
Tento druh vypadá podobně jako H. lancifolia, kvete však později. Lesklé zelené listy kopinatého tvaru překrývá na podzim poprašek purpurových květů. Množí se semeny nebo dělením na začátku jara. 60 cm.
H. undulata
Má malé zelené zvlněné listy kopinatého tvaru s bílými skvrnkami. Koncem léta rozkvétá trubkovitými květy lilové barvy, které rostou na útlých stopkách. Množí se dělením na začátku jara. 60 cm.
H. u. ‚Albo-marginata‘
Zelené listy s typickými bílými skvrnkami. Množí se dělením na začátku jara. 60 cm.
H. u. ‚Erromena‘
Má husté zelené listy a rozkošné levandulovité květy. Množí se dělením na začátku jara. 60 cm.
H. u. ‚Univittata‘
Má zelené listy, uprostřed s nápadným bílým nástřikem. Musí se množit dělením na začátku jara. 60 cm.
H. ventricosa
Má velké lesklé zelené listy vejčitého až téměř srdčitého tvaru. Přes léto kvete tmavě fialovými květy, které rostou na silných stopkách. Množí se semeny, která vyséváme hned po dozrání, nebo dělením na začátku jara. 90 cm.
H. v. ‚Aureomaculata‘
Silné a široké vejčité zelené listy jsou uprostřed žluté. Množí se dělením na začátku jara. 90 cm.
H. v. ‚Variegata‘
Má velké zelené listy s výrazným krémově žlutým okrajem. Množí se dělením na začátku jara. 90 cm.
Kosatce (Iris) do mokřadu: druhy a kultivary pro břehy vod
Iris aurea (kosatec zlatý)
Vysoký druh kosatce, který přes léto kvete krásně tvarovanými sytě zlatožlutými květy. Je to velmi houževnatá a přizpůsobivá rostlina s výraznými mečovitými zelenými listy. Lze ji snadno množit dělením hned po květu, nebo semeny, která vyséváme hned jak dozrají, nebo začátkem jara. 1,2 m.
I. bulleyana (kostaec Bulleyův)
Rozkošný malý čínský druh kosatce, který kvete od začátku do poloviny léta modrými květy. Tvoří výrazné trsy trávovitých listů. Lze ho množit dělením hned po květu nebo semeny, která vyséváme hned jak dozrají, nebo začátkem jara. 60–75 cm.
I. chrysographes
Je to malý druh, kterému se daří na slunných vlhkých stanovištích. Má úzké mečovité zelené listy, mezi kterými rostou krátké silné lodyhy s květy syté sametově purpurové barvy. Lze ho množit semeny, výsledky jsou však variabilní. Je proto nejlepší množit ho po květu dělením. 60 cm.
I. kaempferi (kosatec Kaempferův)
Krásný vlhkomilný druh kosatce s trsy širokých trávovitých listů a bohatými širokými květy tmavě purpurové barvy, které rozkvétají v polovině léta. Tento druh má své kouzlo sám o sobě, přesto se však častěji prodávají jeho kultivary. Množí se semeny, která vyséváme během jara, nebo dělením trsů hned po květu. Potřebuje kyselou půdu. 60–75 cm.
I. k. ‚Blue Heaven‘
Má sytě purpurově modré sametové petály s příměsí žluté. Množí se dělením hned po květu. 60–75 cm.
I. k. ‚Landscape at Dawn‘
Plnokvětý kultivar se světle růžovými květy, které vypadají jako tropičtí motýli odpočívající na listech. Množí se dělením hned po květu. 60–75 cm.
I. k. ‚Mandarin‘
Rozkošný, tmavě fialový kultivar, jehož květy se podobají květům plaménku. Množí se dělením hned po květu. 60–75 cm.
I. k. ‚Tokyo‘
Není to „čistý“ kultivar, ale smíšená odrůda, která se pěstuje ze semen. Květy mívají různé barvy a kombinace barev. Semena vyséváme na jaře. Dobré barvy můžeme vyselektovat dělením hned po květu. 60–75 cm.
I. k. ‚Variegata‘
Tento kosatec má úhlednou čistou stavbu a půvabné podélně bílo-zeleně pruhované listy. Přes léto kvete poměrně malými fialovomodrými květy. Množí se dělením hned po květu. 60 cm.
I. ochroleuca
Velký, výrazný, žlutý a bílý vlhkomilný druh. Má mečovité zelenomodré listy, kvete v létě. Listy jsou atraktivní především na jaře, kdy raší ze země a jsou pokryté půvabným „jíním“, které připomíná ojínění hroznů. Lze ho vypěstovat ze semen, která vyséváme hned jak dozrají, nebo brzy zjara. Rostlinu lze také množit dělením trsů hned po květu. 1,5 m.
I. sibirica (kosatec sibiřský)
Je to univerzální modrý kosatec, který se jako druh v současné době už příliš nepěstuje, protože má spoustu atraktivních kultivarů. Iris sibirica vytváří mohutné trsy trávovitých listů, mezi kterými rostou vzpřímené lodyhy s elegantními světle modrými květy. Lze ho snadno vypěstovat ze semen, barva květu však nebude modrá. Nejhezčí rostliny můžeme vyrýpnout a rozdělit hned po květu nebo brzy zjara, kdy se začínají objevovat mladé výhonky. 90 cm.
I. s. ‚Emperor‘
Tmavě fialovopurpurový vynikající kultivar s květy půvabné sametové textury. Množíme dělením hned po květu nebo brzy zjara, hned jak rostlina začne růst. 90 cm.
I. s. ‚Ottawa‘
Další kultivar tmavě fialové barvy, který se velmi často pěstuje. Množíme dělením hned po květu nebo brzy zjara, hned jakmile rostlina začne růst. 90 cm.
I. s. ‚Perry Blue‘
Kultivar nebesky modré barvy, který silně vytlačuje původní druh. Má velmi konzistentní květy vysoké kvality. Množí se dělením hned po květu nebo brzy zjara, jak rostlina začne růst. 90 cm.
I. s. ‚Perry’s Pygmy‘
Jeden z nejhezčích málo vzrůstných kosatců, kterému se výborně daří na březích vod. Má tmavě fialové květy. Množíme dělením hned po květu nebo brzy zjara, jakmile zpozorujeme první známky aktivity. 45 cm.
Popelivka, kyprej, lobelka a kejklířka: barva mokřadu od léta do podzimu
Ligularia clivorum (popelivka)
Velice atraktivní zástupce čeledi hvězdnicovitých s velkými fialově zelenými srdčitými listy a ohromnými hrozny svěšených oranžových květů. Je to prvotřídní rostlina, která kvete koncem léta. Lze ji sice snadno vypěstovat ze semen, výsledky jsou však variabilní. Je proto nejlepší množit ji dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–1,2 m.
L. c. ‚Golden Queen‘
Koncem léta rozkvétá zlatožlutými květy, které rostou v hroznovitých květenstvích. Má zelené srdčité listy. Množí se v zimě dělením. 90 cm–1,2 m.
L. c. ‚Orange Princess‘
Překrásný oranžový kultivar. Do zelené barvy listů se vpíjí nafialovělý tón. Množí se dělením v období vegetačního klidu. 1,5–2 m.
L. stenocephala ‚The Rocket‘ (popelivka)
Tento kultivar rozkvétá koncem léta vznosnými květenstvími jasně žlutých chodobkovitých květů. Tvoří velké výrazné chumáče zelených víceméně trojúhelníkovitých hrubě zubatých listů. Množíme dělením v období vegetačního klidu. 1,5–2 m.
L. veitchiana (popelivka Veitchova)
Tomuto druhu popelivky se daří na vlhkých a částečně stinných stanovištích. Má zelené téměř trojúhelníkovité listy. Koncem léta a začátkem podzimu bývá obsypána dlouhými hrozny žlutých chudobkovitých květů. Je rozumné množit ji dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–2 m.
Lobelia cardinalis (lobelka šarlatová)
Je to víceletá lobelka, potřebuje však lehký zimní kryt. Je rozumné několik přezimujících růžic vyrýpnout a přemístit do pařeniště nebo studeného skleníku. Bydlíme-li ve velmi chladné oblasti, přikryjeme rostliny vrstvou slámy nebo kapradí. Lobelka je vzpřímená rostlina s jasně zelenými listy a pronikavě červenými květy. Je často zaměňována za druh L. fulgens, který má purpurové listy a často se prodává pod označením L. cardinalis. Množí se dělením růžic přezimujících listů, na jaře pak řízkováním nebo semeny. 60–90 cm. (Poznámka: Bez krytu nepřezimuje).
L. fulgens (lobelka zářivá)
Stonky a listy mají barvu červené řepy. Přes léto kvete jasně červenými květy. Lze ji množit dělením v průběhu jara nebo řízkováním, případně zkraje léta semeny. 60–90 cm.
L. ‚Huntsman‘
Koncem léta má oslnivé květy šarlatové barvy. Listy má zelené. Množí se na jaře dělením přezimujících růžic. 60–90 cm.
L. ‚Queen Victoria‘
Má kaštanově hnědé listy a kvete koncem léta jasně červenými květy. Množí se na jaře dělením přezimujících růžic. 60–90 cm.
L. syphilitica
Tento druh lobelky má zelené listy a modré ojediněle bílé květy, které se objevují koncem léta. Vyhovuje mu mírně stinné stanoviště, na silně osluněných stanovištích vadne, a to i tehdy, roste-li v silně bahnité půdě. Během jara ho lze snadno vypěstovat ze semen, která necháváme pod sklem. 60–90 cm.
L. x vedrariensis
Lobelka středně zelené barvy, do níž se vpíjí purpurový nástřik. Na přelomu léta a podzimu rozkvétá sytě fialovými květy. Lze ji snadno namnožit jarním výsevem semen, která necháváme pod sklem, nebo dělením přezimujících růžic, které provádíme brzy zjara. 75–90 cm.
Lythrum salicaria (kyprej vrbice)
Jen málokterá mokřadní rostlina dokáže tento druh, kvetoucí od poloviny do konce léta, překonat v barevnosti a spolehlivosti. Původní druh má keřovitou vzpřímenou stavbu a vytváří myriády útlých klasovitých květenství tmavě růžovopurpurových kvítků. Lze ho snadno množit dělením během období vegetačního klidu. 1,2 m.
L. s. ‚Brilliant‘
Velmi pěkný kultivar s růžovými květy. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–1,2 m.
L. s. ‚Lady Sackville‘
Výrazná růžová selekce. Rostlina s vynikajícím habitem. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–1,2 m.
L. s. ‚Robert‘
Další jemně růžový kultivar výjimečných vlastností. Množíme dělením během období vegetačního klidu. 90 cm–1,2 m.
L. virgatum (kyprej prutnatý)
Je to mnohem umírněnější druh kypreje. Není sice tak působivý jako L. salicaria, ale zato se mnohem lépe hodí do malých zahrad. Má kratší klásky purpurových květů a tmavě zelené listy. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 45 cm.
L. v. ‚Dropmore Purple‘
Sytě purpurový, konzistentní kultivar. Kvete od poloviny do konce léta. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 45 cm.
Mimulus cardinalis (kejklířka šarlatová)
Této rostlině se daří spíše ve vlhkých než mokrých půdách. Má atraktivní běloplstnaté listy a překrásné šarlatově oranžové květy, které se objevují koncem léta. Nemusí vždy odolat mrazům. Pěstujeme-li ji v mokré půdě v chladnějších oblastech, pořídíme koncem léta řízky, které zasadíme, a na zimu je umístíme do studeného skleníku nebo do pařeniště. Kejklířku můžeme vypěstovat také ze semen, výsev provádíme začátkem jara. 45–60 cm. (Poznámka: Málokdy odolá mrazům.)
M. ‚Highland Red‘
Poměrně málo vzrůstný hybrid, který má zřejmé rysy M. luteus a pravděpodobně i M. cupreus. Má jemně zelené listy a po celé léto výrazné rudé květy. Množíme ji s příchodem jara dělením přezimujících růžic. 15 cm.
M. ‚Highland Pink‘
Je to forma M. ‚Highland Red‘, má však růžové květy. 15 cm.
M. ‚Hose-in-hose‘
Jde o zářivě žlutý kultivar pravděpodobně přímo odvozený od M. luteus (kejklířky žluté), který má v každém květu další květ vnitřní, takže vypadá téměř jako plnokvětý kultivar. Množí se s příchodem jara dělením přezimujících růžic. 20–30 cm.
M. lewisii (kejklířka Lewisova)
Je to blízká příbuzná M. cardinalis, která potřebuje stejný způsob přezimování. Má částečně běloplstnaté listy a přes léto kvete půvabnými růžovolilovými květy. V malé bažince se vyjímá jako drahokam. 30–45 cm.
M. ‚Monarch Strain‘
Patří k hojně a pestrobarevně kvetoucím zástupcům tohoto rodu. Po celé léto kvete nádhernými květy exotického vzhledu. Není to spolehlivá trvalka, a je proto nejlepší vypěstovat ji vždy brzy zjara ze semen pod sklem. 20–30 cm.
M. ‚Whitecroft Scarlet‘
Patří k nejdrobnějším mokřadním rostlinám. Vytváří husté koberce svěže zelených lístků a záplavu nádherných šarlatových květů. V chladných oblastech často nepřežije zimu bez úhony – spousta lístků odumře. Začátkem jara ji lze snadno vypěstovat ze semen, která necháváme klíčit pod sklem. Kvete po celé léto, a to hned první sezónu po vysetí. 10 cm.
Toulcovka, vrbina, gunnera a lenovník: zvláštní rostliny na břeh jezírka
Gratiola officinalis (konitrud lékařský)
Tento druh příbuzný kejklířce se hodí do přírodního mokřadu. Má svěže zelené kopinaté listy a malé bílé kvítky s purpurovými proužky. Roste stejně dobře ve stojaté vodě i v mokré půdě. Lze ho snadno množit na jaře dělením. 30 cm.
Gunnera magellanica (barota magelanská)
Zvláštní, částečně plazivá rostlina s vroubkovanými listy ledvinovitého tvaru a načervenale zelenými květy. Většinou se nepěstuje pro své vlastní osobité kvality, ale proto, aby kontrastovala s velkolepou G. manicata. Množí se dělením začátkem jara. Výška 7,5 cm.
G. manicata (barota rukávovitá)
Často se označuje jako obří brazilská ostnatá rebarbora. Je to bylina s pravděpodobně největším rozpětím listů, které rostou na lodyhách vysokých až 1,8 m a někdy dosahují průměru až 1,5 m. Je to ohromná rostlina, která se však bohužel nehodí do menších zahrádek, protože potřebuje velký prostor. Celkově vypadá jako obří rebarbora, řapíky má však hustě porostlé nepříjemnými ježatými chloupky. V polovině léta rozkvétají rozvětvená květenství červenozelené barvy, která mohou být až 90 cm dlouhá a vypadají jako obří štětka na čištění lahví. Vyrůstají z tlustého poléhavého oddenku, který je obalený hnědými papírovitými šupinami a během zimních měsíců, kdy je rostlina bez listí, vypadá jako ležící medvěd.
Pěstitelé z chladnějších oblastí rostlinu v zimu chrání, neboť je původem z Jižní Ameriky a začíná růst dost brzy. Obvykle zakryjí koruny rostliny zmrzlými listy, které zajistí kolíky a provázky. Listy sice zkřehnou a zpapírovatí, ale před nevlídným počasím rostlinu uchrání. Rostlinu množíme semeny, které vyséváme hned jak dozrají. Balená semínka s největší pravděpodobností nevzejdou. Koruny lze na začátku jara dělit, všechny části se zakrnělými kořínky by měly vzejít. 1,8–2,4 m. (Redakční poznámka: V našich podmínkách se musí gunery na zimu dokonale přikrýt tak, aby se ke kořenům nedostaly zimní srážky. Osvědčilo se použití suchého listí (ne vlhkého) a překrytí zahradnickou rohoží. Před nahrnutím listí vložíme návnadu na myši. V našich podmínkách doporučujeme nahradit Astilboides tabularis a Darmera peltata, při dobré výživě si s gunerami mnoho nezadají, ale na rozdíl od guner dobře přezimují i bez krytu.)
Lysichiton americanum (toulcovka americká)
Je to rostlina z čeledi áronovitých s velkými zelenými kapustovitými listy, nad kterými začátkem jara vyrůstají jasně žluté toulce. Měli bychom ji množit čerstvě sklizenými semeny, která vyséváme do truhlíku s bahnitou půdou. Starší semena s největší pravděpodobností nevzejdou. I když roste v trsech, je velmi obtížné ji dělit. Pokud se o dělení přesto pokusíme, měli bychom je provést na jaře, dříve než rostlina rozkvete. 60–90 cm.
L. camtschatcense (toulcovka kamčatská)
Tato toulcovka má bílé květy, které jsou o něco menší než v případě její americké sestřenice, a nejsou ani tak působivé. Množí se semeny, hned jak dozrají. 60–90 cm.
Lysimachia nummularia (vrbina penízková)
Je to víceméně stále zelená kobercovitá rostlina, kterou lze dokonale zamaskovat hranici mezi mokřadem a jezírkem. Může také tvořit atraktivní přechod mezi vyššími mokřadními rostlinami. Nemusíme se přitom obávat, že by se příliš rozbujela. Přes léto jsou svěže zelené lístky poseté hvězdicovitými šálkovitými květy. Lze ji snadno namnožit krátkými řízky, které můžeme pořídit kdykoli během vegetační doby. 5 cm.
L. n. ‚Aurea‘
Přenádherná plazivá rostlina se zlatými lístky. Má všechny ctnosti původního druhu a navíc má výrazně zbarvené listí. Lze ji snadno namnožit krátkými řízky, které můžeme pořídit kdykoli během vegetační doby. 5 cm.
L. puncata (vrbina tečkovaná) – Vzpřímeně rostoucí rostlina s rozeklanými svěšenými listy a jasně žlutými květy, které vypadají prakticky stejně jako květy plazivého druhu. Množí se dělením během období vegetačního klidu. 60–90 cm.
Parnassia palustris (tolije bahenní)
Tento drobný klenot, původem z oblasti horských bystřin a mokřin, představuje pro každého zahrádkáře skutečnou výzvu. Je to rostlina, které se daří v blízkosti tekoucích vod a vůbec nejvíc jí vyhovuje, když roste přímo v proudu potůčku či kaskády. Nesnáší vápenité půdy. Kvete kouzelnými sněhově bílými květy s ojedinělými zelenými skvrnkami, které rostou na útlých drátovitých lodyhách mezi úhlednými trsy srdčitých listů. Lze ji snadno množit semenem, ale semenáčky musíme pěstovat v květináčcích, jinak se nám je nepodaří přesadit. 15–30 cm.
Peltiphyllum peltatum (štítonoš štítnatý)
Na statných stvolech rostou ohromné bronzovo-zelené listy, které někdy dosahují průměru až 30 cm. Tyto velké zubaté laločnaté listy se objevují na jaře až po kulovitých květenstvích růžových květů, která rostou na robustních lodyhách vysokých 45 cm. Rostlinu je možné vypěstovat ze semen, rychlejší metodou je však dělení masitého oddenku. Dělení provádíme na začátku jara. 45–90 cm.
Petasites japonicus (devětsil japonský)
Tuto rostlinu se hodí vysadit pouze tehdy, máme-li k dispozici dost místa. Rostlina má totiž na jaře velké neskladné listy, podobné listům kapusty. Devětsil je poslem jara – ještě než skončí zima, rozkvétá bílými květy, shlukujícími se v hustých květenstvích na krátkých elegantních stopkách. 1,5 m.
Phormium tenax (lenovník)
Lenovník roste na vlhkých stanovištích, ačkoli si ho s mokřadem obvykle moc nespojujeme. Většina moderních druhů této rostliny totiž mezi ostatními mokřadními druhy nevypadá příliš dobře. Původní druh se někdy vysazuje na břeh jezírka nebo potůčku, a to především do vodních zahrad formálního stylu, kde výrazné mečovité listy podtrhují architektonický ráz celkového řešení. Listy mají kovovou bronzovo-zelenou barvu. Mezi nimi někdy vyrůstá zvláštní kvetoucí lodyha s neobvyklými červenavými a okrovými květy. Rostlinu lze snadno množit semenem, mladé rostlinky pěstujeme v květináčcích. Staré rostliny lze někdy úspěšně namnožit dělením, které provádíme na jaře. 90 cm–1,5 m.
P. t. ‚Atropurpurea‘
Má atraktivní červenavě purpurové listy. Množíme-li rostlinu semenem, barvy květů jsou různé. Rostliny, které mají dobré barvy, je proto nejlepší množit dělením. 90 cm–1,2 m.
P. t. ‚Variegata‘
Má výrazně pestře zbarvené zeleno-žluto-bílé listy. Oproti předchozím kultivarům je menší. 75–90 cm.
P. ‚Cream Delight‘
Listy mají výraznou krémově žlutou barvu a zelené páskování. Množíme na jaře opatrným dělením. 75–90 cm.
P. ‚Dark Delight‘
Listy mají kaštanově hnědou barvu. Množíme na jaře opatrným dělením. Výška 75–90 cm.
P. ‚Emerald Green‘
Čistě zelený kultivar. Množíme na jaře opatrným dělením. 75 cm.
P. ‚Maori Maiden‘ – Má pozoruhodné listy červené, růžové a hnědé barvy. Množíme na jaře opatrným dělením. 45–60 cm. (Redakční poznámka: Phormium přezimuje v našich podmínkách výjimečně a týká se to i dalších rostlin z oblasti Austrálie a Nového Zélandu, jako je Carex buchananii, Carex comans, Carex petrei aj. Zmíněné ostřice jsou odolnější než lenovník, ale také občas vymrznou.)
Prvosenky (Primula) do mokřadu: druhy a kultivary pro vlhká stanoviště
Primula alpicola (prvosenka)
Tento druh prvosenky je odolná trvalka, na jejichž útlých lodyhách se začátkem léta objevují voníci zvonkovité květy různých barev, od žluté po bílou a purpurovou. Malé vejčité listy mají svěže zelenou barvu. Rostlina potřebuje vlhké stanoviště v méně promáčené části mokřadu. Množíme semenem nebo dělením brzy zjara. Semena bychom měli vysévat hned po sklizni. 15–60 cm.
P. a. alba
Čistě bílá forma, semena mají téměř stoprocentní klíčivost. 15–60 cm.
P. a. luna
Krásná sírově žlutá forma. Semínka mají, podobně jako v případě předchozí bílé formy, téměř stoprocentní klíčivost. 15–60 cm.
P. a. violacea
Purpurová až fialová forma, která oproti formám předchozím klíčí spíše problematicky. Kvalitní statné rostliny proto raději množíme dělením brzy zjara, hned jak se objeví první mladé výhonky. 15–60 cm.
P. anisodora
Květy i listy této rostliny jsou silně aromatické. Během léta kvete hnědě purpurovými květy se zeleným očkem v několika patrech malých přeslenitých květenství, která rostou kolem silné lodyhy. Má poměrně hrubé a velké zelené listy víceméně vejčitého tvaru. Je to spolehlivá trvalka, které se daří na slunných i stinných vlhkých stanovištích. Lze ji snadno množit semenem, zvláště provedeme-li výsev hned po sklizni. Rostliny můžeme také opatrně dělit brzy zjara nebo hned po květu. 30–60 cm.
P. aurantica (prvosenka oranžová) – Odolná trvalka, která má začátkem jara výrazné, červenavě oranžové květy, které rostou v několika patrech úhledných přeslenů. Má dlouhé, široké, zelené a poměrně hrubé, mírně aromatické listy. Je to rostlina spolehlivá, vhodná do mokřadu nebo na břehy vod. Vyhovuje jí humózní vlhká půda. Množíme semeny, která vyséváme nejlépe hned po sklizni. Balená semena klíčí obvykle problematicky. Rostlinu můžeme množit také dělením, a to hned jak na jaře vyraší ze země, nebo hned po květu. 60–90 cm.
P. beesiana (prvosenka Beesova)
Statná odolná trvalka, která kvete začátkem léta. Květy rostou na silných lodyhách v hustých přeslenech a mají růžovokarmínovou barvu. Velké zelené kapustovité listy jsou až 30 cm dlouhé. Je to výborná a silná rostlina, které se daří jak v mokřadu, tak na březích vod. Hluboce koření a vyhovuje jí humózní půda. Daří se jí stejně dobře na slunných i částečně stinných stanovištích. Množíme ji na jaře dělením korun nebo semenem hned po sklizni. Balená semínka, která zasejeme během jara, sice obvykle vyklíčí, ale poněkud problematicky. 60–75 cm.
P. bulleyana (prvosenka Bulleyova)
Je to odolná trvalka, která kvete začátkem léta. Velké, sytě oranžové květy rostou v hustých přeslenech na silných lodyhách. Má velké zelené kapustovité listy. Na březích vod výborně doplňuje P. beesiana a P. burmanica. Musí kořenit ve vlhké a silně humózní půdě. Daří se jí dobře na slunných i částečně stinných stanovištích. Brzy zjara ji lze množit opatrným dělením hned jak vyraší ze země nebo hned po květu. Snadno vzejdou i čerstvá semínka. Balená semínka vy
