Tořivka

Tořivka jsou bohatě kvetoucí rostliny, které mohou mít drobné nebo velké květy a jsou ideální pro pokojovou kulturu.

Rostlina vyžaduje světlé místo bez přímého slunce.

• Výška: Listy rostou v růžicích bez stonků, květní stopky mohou dosahovat až 60 cm.
• Doba kvetení: Od jara do podzimu.
• Množení: Provádí se semeny nebo listovými řízky.

Květy tořivky, patřící do čeledi podpětovitých (Gesneriaceae), se vyskytují v široké škále barev – od bílé, růžové, tmavě fialové, lila až po modrou a červenou. Někdy mají kontrastní zbarvení v oblasti jícnů nebo zvlněné okraje.

Listy vyrůstají bez stonků v růžici.

• Druhy: Většinou velké listy.
• Hybridy a odrůdy: Menší, protáhle oválné, lehce svraštělé, s vroubkovaným okrajem.
• Výjimečné druhy: Druhy Streptocarpus grandis a Streptocarpus wendlandii, které najdeme jen v botanických sbírkách, mají jediný přízemní list o délce až 1 m a šířce 60 cm, nad nímž vyrůstá stvol s až 30 modrofialovými květy.

• Zalévání: V létě pravidelně změkčenou vodou, v zimě méně, ale vodu je nutné temperovat.
• Teplota: V zimě alespoň 18 °C.
• Hnojení: během kvetení jednou za dva týdny slabou dávkou. 

• Světlo: světlé místo bez přímého slunce, ideálně okno na východ nebo severovýchod. Na jižním parapetu se listy spálí.
• Zálivka do podmisky, ne na růžici. Tořivka má listy v přízemní růžici a voda, která zůstane v jejím středu, způsobí hnilobu krčku. Zalévejte pod listy nebo zespodu.
• Nechte substrát mezi zálivkami proschnout. Přelití je nejčastější příčina úhynu; rostlina má poloprůhledné dužnaté kořeny, které v mokru rychle zahnijí.
• Nerosit. Na plstnatých listech zůstávají po rosení skvrny. Vzdušnou vlhkost zvyšte vlhkým kamením v podmisce.
• Teplota: v zimě nejméně 18 °C. Tořivka nesnáší chlad u kořenů ani studený průvan.
• Odkvetlé stopky vylamujte celé u základny — rostlina pak kvete dál až do podzimu.

Tořivka se množí podobně jako africká fialka, ale ještě snadněji: stačí kus listu. Zdravý list rozřízněte podél středního žebra, obě půlky zapíchněte řeznou hranou asi centimetr do vlhké směsi rašeliny a písku a zakryjte fólií nebo průhledným kelímkem.

Do čtyř až šesti týdnů se podél celé řezné hrany objeví několik malých rostlinek, které pak jednotlivě rozsadíte. Z jednoho listu tak získáte i deset nových tořivek. Teplota při zakořeňování má být kolem 22 °C.

Tořivka kvete půl roku bez přestávky, takže živiny potřebuje — ale slabě a často, ne nárazově. Přehnojená dusíkem roste do listů a přestává kvést.

Organické hnojivo HNOJÍK zapravte do substrátu při přesazování, případně použijte slabý výluh do zálivky (půl čajové lžičky na 1 litr vody) jednou za dva týdny během kvetení. Živiny se uvolňují postupně, takže nehrozí spálení kořenů. Přesné dávkování najdete v tabulce dávkování.

Proč tořivce hnijí listy u kořenů?

Voda zůstala ve středu růžice, nebo je substrát trvale mokrý. Zalévejte pod listy nebo do podmisky a mezi zálivkami nechte povrch proschnout.

Proč tořivka nekvete?

Nejčastěji kvůli málo světla nebo přehnojení dusíkem. Pomůže světlejší místo bez přímého slunce a slabší, ale pravidelná výživa. Kvetení podpoří i vylamování odkvetlých stopek.

Jak tořivku množit?

Kusem listu. Rozřízněte ho podél středního žebra, zapíchněte řeznou hranou do vlhké směsi rašeliny a písku a zakryjte fólií. Za čtyři až šest týdnů se podél řezu objeví malé rostlinky.

Má se tořivka rosit?

Nemá. Na plstnatých listech zůstávají po rosení skvrny. Vzdušnou vlhkost zvyšujte vlhkým kamením v podmisce nebo zvlhčovačem.

Jaký je rozdíl mezi tořivkou a africkou fialkou?

Jsou z téže čeledi podpětovitých. Tořivka (Streptocarpus) má listy delší, protáhlé a květy na dlouhých tenkých stopkách nad růžicí; africká fialka (Saintpaulia) má listy okrouhlé a květy nízko nad růžicí. Tořivka snese víc chladu a kvete déle.

Čím tořivku hnojit?

Slabě a pravidelně — jednou za dva týdny během kvetení. Organické hnojivo HNOJÍK můžete zapravit do substrátu při přesazování nebo dávat slabý výluh do zálivky.