Tavolník (Spiraea)

Opadavé kvetoucí keře pro jednotlivou výsadbu i živé ploty.

Stanoviště: Volné, slunné polohy
Výška: Od 30 cm až do 3 m
Doba kvetení: Květen–srpen
Množení: Výsevem, dřevitými nebo bylinnými řízky

Okolo 100 druhů rodu Spiraea je rozšířeno převážně v mírném pásmu Asie, ale i v Evropě, Severní Americe a Mexiku; patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a vyznačují se střídavými, jednoduchými, zubatými nebo laločnatými listy a malými, čtyřčetnými nebo pětičetnými, převážně bílými květy, sestavenými v hroznech, latách nebo chocholících. Plody jsou malé, málo nápadné měchýřky.

Tavolníky nechybějí téměř v žádné zahrádce. Jako odolné a přizpůsobivé, přebohatě kvetoucí keře, při nákupu cenově přístupné, jsou oblíbené a velmi rozšířené. Vyšší druhy se používají jednotlivě nebo v malých skupinách, dají se s nimi však založit i krásné kvetoucí živé ploty.

Nízké druhy se vysazují rovněž v malých skupinách nebo i plošně. Nedaří se jim však pod útlakem stromů a keřů, potřebují volné a slunné polohy. Keřovité druhy a odrůdy se pravidelně prosvětlují v odstupech 2–3 let, přitom se vždy ořízne několik starších větví až u země. Všechny zakrslé druhy je nejlépe seřezat každoročně až k zemi. Jejich květy se zakládají na konci letošních výhonů ve většinou plochých květenstvích.

• Roste ztuha vzpřímeně a je 30–60 cm vysoká.
• Má hnědé hranaté a pruhované výhony.
• Listy jsou kopinaté, dlouze špičaté, 6–7 cm dlouhé.
• Velmi malé bílé květy v koncových chocholících se objevují v červenci a v srpnu.
• Japonská zahradní forma se může použít v malých skupinách nebo jako nízký kvetoucí živý plot.

• Hustě rozvětvený, 1–2 m vysoký keř s tenkými, ozdobně převislými větvemi.
• Listy jsou protáhle obvejčité až spíše kopinaté, až 4 cm dlouhé.
• Čistě bílé, asi 8 mm široké květy v mnohokvětých okolících vyrůstají koncem dubna až začátkem května po celé délce výhonů.
• Jeden z nejkrásnějších časně kvetoucích druhů celého rodu.

• Až 2 m vysoký, vzpřímený odnožující keř.
• Listy jsou eliptické až kopinaté, 3–6 cm dlouhé.
• Květy se objevují od července až do září, jsou živě purpurově růžové, v koncových široce kuželovitých, na bázi rozvětvených, 20 cm dlouhých a 10 cm širokých latách.
• Velmi odolný a nenáročný keř, vhodný jako pohledový kryt a ke zplanění.

• Hustý a sevřený zakrslý keř je sotva vyšší než 30 cm.
• Listy jsou vejčité okrouhlé, trochu kožovité, silně vrásčité, až 3 cm dlouhé.
• Květy jsou při rozkvětu tmavě růžové, v malých, 4–9 cm širokých chocholících.
• Objevují se v červenci.
• Je to svérázný zakrslý keř z Japonska pro skalky a zahrádky v korytech.

• Nízký, při pravidelném zpětném řezu jen 50–80 cm vysoký keř rostoucí vzpřímeně, se silně pruhovanými výhony.
• Listy jsou vejčité protáhlé, špičaté, nakrojené pilovité, 2–8 cm široké.
• Bílé až tmavě růžové květy v plochých koncových chocholících se objevují od července až do září.
• Odrůdy sem patřící jsou důležité a kvetou v létě velmi dlouho. Mohou se sázet jednotlivě, v malých skupinách nebo jako nízké kvetoucí živé ploty.
• Pro všechny odrůdy se doporučuje pravidelný silný zpětný řez.

• Až asi 1,5 m vysoký, hustě rozvětvený keř s ozdobně převislými větvemi.
• Listy jsou kopinaté, až 2,5 cm dlouhé, matně zelené.
• Bílé květy jsou sdružené po 2–6; kvete velmi bohatě v dubnu.
• Dekorativní a často pěstovaná odrůda.

• Pouze asi 25 cm vysoký odnožující zakrslý keř s tenkými, drátovitými, vzpřímenými výhony.
• Listy jsou eliptické protáhlé, 1–3 cm dlouhé, jednoduše či dvojitě pilovité.
• Bílé květy v malých, 3–5 cm širokých koncových chocholících se rozvíjejí v červnu.
• Domácí je v Kransku a jižních Tyrolích.
• Výtečně se hodí na plošné výsadby. Četnými podzemními odnožemi se plochy rychle zazelení, ale hezká je i jednotlivá rostlina v alpinu.

• Až 1,5 m vysoký keř s tuhými, vzpřímenými, jen málo větvenými výhony.
• Listy vejčité protáhlé, špičaté, 2–8 cm dlouhé, dvojitě zřetelně pilovité.
• Světle nebo tmavě růžové, 6 mm široké květy v koncových, 15–20 cm širokých chocholících se objevují v červnu a v červenci.
• Roste v Japonsku. Pěstován je hlavně v mnohých odrůdách.

• Až 2,5 m vysoký keř má větve zprvu ztuha vzpřímené, v horní části obloukovitě odstávající.
• Listy jsou obvejčité až eliptické, 1,5–3 cm dlouhé.
• Bílé, asi 8 mm široké květy v četných polokulovitých chocholících nese v květnu až červnu.
• Rozšířen je v Japonsku.
• Jeden z nejelegantnějších a nejkrásnějších tavolníků s mnoha odrůdami v kultuře.

• Vzpřímený, až 2 m vysoký keř s tenkými a dlouhými převislými větvemi.
• Listy jsou podlouhlé, eliptické, 2,5–4 cm dlouhé, na podzim oranžové až červenohnědé.
• Bílé, plné, asi 1 cm široké květy po 3–6 v přisedlých okolících rozkvétají v květnu.
• Je znám jen z asijských zahrad.
• Dekorativní solitérní keř pro teplá a slunná místa.

• Keř zřídkakdy vyšší než 1 m má prutovité, na špičkách lehce převislé větvičky.
• Listy úzce kopinaté a 2,5–3 cm dlouhé raší velice brzy.
• Čistě bílé, asi 8 mm široké květy v málo květých, přisedlých okolících se objevují koncem dubna až začátkem května.
• Je rozšířen v Číně a v Japonsku.
• Kvete nejčasněji ze všech tavolníků.

• Vzrůstný, až přes 2 m vysoký keř s dlouhými výhony, větve široce a ozdobně převislé.
• Listy jsou vejčité kosočtverné, slabě třílaločné až pětilaločné, 3–4 cm dlouhé, tmavozelené.
• Čistě bílé, 8 mm široké květy v plochých chocholících se objevují v květnu a v červnu.
• Odolný, silný, přebohatě kvetoucí keř je jedním z nejčastěji pěstovaných tavolníků; jako solitérní keř je stejně krásný jako ve volně rostoucím živém plotu.

Tavolníky patří mezi nenáročné kvetoucí keře. Tvar a hustotu jim udržíte pravidelným řezem keřů a popínavých dřevin, o výživu celé okrasné výsadby se pak postará univerzální hnojivo.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Tavolník patří k nejnenáročnějším okrasným keřům. Stanoviště: plné slunce – v polostínu kvete slaběji a odrůdy s barevnými listy (‚Goldflame‘, ‚Goldmound‘) zezelenají. Půda: jakákoli běžná zahradní půda, snáší i chudší a sušší, jen ne trvale zamokřenou. Výsadba: kontejnerované rostliny lze sázet od jara do podzimu, nejlépe na jaře nebo v září. Do živého plotu sázejte nízké tavolníky (japonský, bělokvětý) ve sponu 40–50 cm, vzrůstné (van Houtteův, význačný) po 80–100 cm.

Zálivka je nutná jen v prvním roce po výsadbě a při dlouhém suchu. Hnojení: stačí jarní dávka organického hnojiva zapraveného pod mulč – přehnojený tavolník dusíkem kvete méně. Mrazuvzdornost: všechny běžně pěstované druhy jsou plně mrazuvzdorné (do −30 °C) a zimní ochranu nepotřebují. Tavolník téměř netrpí chorobami ani škůdci; občas se na něm objeví mšice, které stačí spláchnout vodou.

Termín řezu závisí na tom, kdy tavolník kvete:

• Jarní tavolníky (tavolník význačný, van Houtteův, Thunbergův, popelavý ‚Grefsheim‘) kvetou na loňském dřevě. Stříhají se hned po odkvětu v květnu až červnu: odkvetlé výhony zkraťte o třetinu a každý rok vyřežte u země 2–3 nejstarší větve. Jarní řez by odstranil květní pupeny.
• Letní tavolníky (tavolník japonský a jeho odrůdy ‚Anthony Waterer‘, ‚Goldflame‘, ‚Little Princess‘, tavolník Bumaldův, bělokvětý, Billardův) kvetou na letošních výhonech. Stříhají se brzy na jaře v březnu, hluboko – na 15–30 cm nad zemí. Keř obrazí a bohatě vykvete. Po prvním odkvětu odstraňte suchá květenství a znovu pokvete.
• Zmlazení: zanedbaný přerostlý tavolník snese radikální řez na 10–20 cm nad zemí v předjaří; jarní druhy pak jeden rok nekvetou.
• Živý plot z tavolníku tvarujte po odkvětu, netvarované volné ploty jen prosvětlujte.

Používejte ostré nůžky a řežte těsně nad pupenem směřujícím ven z keře.