Pažitka
Obsah
Pažitka pobřežní
Pažitka pobřežní – to je správný název pro pažitku, tuto vytrvalou, nenáročnou trsnatou bylinu z čeledi amarylkovitých, blízkou příbuznou česneku. Od jara do podzimu můžete pažitku, lidově také šnytlík, pěstovat v květináči nebo truhlíku za oknem nebo v záhonu Jejím domovem je zřejmě Středomoří ale narazit na ni můžete prakticky po celém světě. Rostlina bývá 5 až 50 cm vysoká a z poměrně malé cibulky vyrůstá dutý stonek. Od května do října kvete fialovými či světle nachovými, vzácně bílými květy, které lákají včely. Plodem je tobolka s drobnými černými semeny.
Historie pažitky
Její pěstování bylo běžné již ve starověku, s největší pravděpodobností i dříve. Věřilo se, že pažitka potírá melancholii a odpuzuje zlé duchy a nemoci. Proto se vysazovala pod okny místností, kde spaly malé děti nebo se svazky pažitky věšely do místností a přivazovaly k postelím. Bývala nepostradatelnou součástí každé zahrádky.
Pažitka pěstování
Pokud se rozhodnete vypěstovat si pažitku ze semínka, tak při pokojové teplotě vyklíčí asi za 2 týdny. Do skleníku můžete semena vysévat nejlépe od února do března, na záhon až od dubna do května, doma do květináčů klidně po celý rok. Jedná se o dvouletou bylinu, takže první rok po výsevu budou její stonky velmi jemné, zesílí až další rok.
Mnohem jednodušší je vypěstovat si pažitku buď z odkopku již dospělé rostliny třeba od souseda nebo kamaráda nebo koupit v květináči, ideálně v zahradnictví, ale třeba i v supermarketu – tu je ale třeba hned buď přesadit do většího květináče nebo rovnou do truhlíku se zeminou. Pažitce se bude dobře dařit v propustné hlinito-písčité půdě. Je poměrně náročná na dostatek živin i prostoru. Bude šťastná, když ji přihnojíme kopřivovou jíchou nebo organickým hnojivem, například Hnojíkem.
Použití pažitky
Divoká pažitka
neboli česnek viničný (Allium vineale)
Jedná se o vytrvalou planou bylinu lidově nazývanou divoká pažitka. Vyráží velmi brzy zjara, dříve než klasicky pěstovaná pažitka. Najdete jej nejen v řídkých lesích a na jeho okrajových mezích, ale také v městských parcích. Jeho příbuzní jsou česnek medvědí a česnek podivný. Duté lístky česneku viničného nejčastěji vyrůstají z vrstvy spadaného loňského listí a velmi intenzivně (podobně jako česnek medvědí) voní po česneku. Nelze si jej tedy splést s jinou, nejedlou rostlinou.
Historie divoké pažitky
Egypťané prý viničním česnekem – pažitkou živili otroky při stavbě pyramid. Není se čemu divit. Tato bylinka opravdu zvyšuje fyzickou sílu a odolnost. Římští vojáci zase oceňovali její schopnost působit proti cestovatelským průjmům. Ve středověku chránila proti moru či choleře. Její dezinfekční a antibiotické vlastnosti zkoumal jeden z nejvýznamnějších vědců 19. století, mikrobiolog Louis Pasteur. Za druhé světové války byla navíc pro své protizánětlivé účinky nazývána ruský penicilin.
Divoká pažitka v kuchyni
V gastronomii se česnek viničný používá podobně jako klasická pěstovaná pažitka – tedy do polévek, pomazánek, salátů, prakticky kdekoliv ve slané kuchyni, teplé či studené. Z hlediska zdravotního je česnek viničný považován za krále jarní očisty.