Nemoci rajčat: Jak je rozpoznat a účinně předcházet

Rajčata patří mezi nejoblíbenější zeleninu v našich zahradách, ale často podléhají chorobám, které mohou výrazně snížit úrodu.

Při správné prevenci a včasném zásahu je však možné většině problémů předejít a rostliny udržet zdravé.

Houbové choroby rajčat

K nejvážnějším onemocněním patří plíseň bramborová (Phytophthora infestans), která je schopná zničit rostliny během několika dní. Projevuje se hnědými skvrnami na listech a stoncích, které rychle zasychají. Plody získávají tvrdé, propadlé skvrny a postupně zahnívají. K rozvoji plísně dochází hlavně za deštivého a vlhkého počasí. Ochrana spočívá v pěstování rajčat na slunných a vzdušných stanovištích, pravidelném odstraňování spodních listů a použití preventivních postřiků.

Další častou chorobou je septoriová skvrnitost (Septoria lycopersici), která se objevuje ve formě malých šedých skvrn s tmavým okrajem. Silně napadené listy žloutnou a opadávají, což rostlinu výrazně oslabuje. Podobně nebezpečná je i alternáriová skvrnitost (Alternaria solani) s typickými soustřednými kruhy na listech a plodech.
Nemoci rajčat
Plísní bramborovou napadená rostlina rajčata s příznaky napadení na plodech i listech.
Rostlina rajčata napadená Černou plísní

Bakteriální a virové choroby

Rajčata mohou trpět také bakteriálními chorobami, například bakteriální skvrnitostí (Xanthomonas campestris pv. vesicatoria) nebo bakteriálním vadnutím (Clavibacter michiganensis). Tyto infekce způsobují skvrnitost listů, vadnutí a často končí úplným odumřením rostlin. V boji proti nim je nejdůležitější prevence – používání zdravé sadby, dezinfekce nářadí a střídání plodin.

Neméně závažné jsou i virové choroby. Mozaika rajčat (TMV) se projevuje nepravidelnou kresbou na listech a jejich deformací. Bronzovitost rajčat (TSWV) pak způsobuje vadnutí květů a nejednotné vybarvení plodů. Protože proti virům neexistuje účinná chemická ochrana, je nutné napadené rostliny co nejdříve odstranit.

Fyziologické poruchy rajčat

Kromě infekčních chorob se u rajčat často objevují i fyziologické poruchy, které souvisejí se špatnými pěstitelskými podmínkami. Typickým problémem je černání špiček plodů (blossom end rot)způsobené nedostatkem vápníku a nepravidelnou zálivkou. Časté je také praskání plodů při střídání sucha a náhlého přísunu vody. Žloutnutí listů zase ukazuje na nedostatek živin, nejčastěji dusíku, hořčíku nebo železa.

Právě proto je u rajčat důležité nejen správné stanoviště, ale i vyvážené hnojení. Více se dočtete v našem článku Hnojení rajčat.
Černání špiček plodů (blossom end rot)
Černání špiček plodů (blossom end rot)

Jak předcházet nemocem rajčat

Prevence je vždy účinnější než následná léčba. Mezi základní opatření patří:

  • střídání plodin, aby se půdní patogeny nehromadily na jednom místě,

  • dostatečný rozestup mezi rostlinami, který zajistí lepší proudění vzduchu,

  • pravidelné odstraňování spodních listů a napadených částí,

  • zálivka přímo ke kořenům, nikoliv na listy,

  • používání organických hnojiv, například přírodního hnojiva Hnojík, které posiluje vitalitu rostlin a zlepšuje půdní prostředí.

Důležitým prvkem je také správné načasování výsadby a pěstování odrůd, které mají vyšší odolnost proti chorobám.

Nemoci rajčat dokážou způsobit značné ztráty na úrodě, ale při dodržování zásad správného pěstování je možné jejich riziko výrazně snížit. Klíčem k úspěchu je kombinace prevence, zdravé sadby, vyváženého hnojení a včasného zásahu.

Správným hnojením podporujete zdraví rostlin

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.