Jiřiny: výsadba, péče a přezimování hlíz

Jiřiny (Dahlia) pocházejí z hor Mexika a Střední Ameriky. Tam, odkud pocházejí, nemrzne, a proto u nás hlízy v zemi nepřezimují. Pěstují se podobně jako mečíky nebo kany: na jaře se sázejí, na podzim vykopávají a přes zimu skladují v chladu. Kdo zvládne tenhle roční cyklus, má každé léto záhon nebo okraj zahrady plný květů a k tomu jedny z nejvděčnějších květin k řezu.

Jiřiny tvoří pod zemí svazek zásobních kořenových hlíz spojených krčkem, tedy zbytkem loňského stonku. Nová rostlina raší jen z oček na krčku, ne z hlíz samotných. To je důležité při dělení i skladování.

Odrůd jsou tisíce a dělí se podle tvaru květu na skupiny, například jednoduché, límcové, anemonokvěté, dekorativní, kaktusové, polokaktusové, kulovité a pomponové. Výškou se liší od nízkých záhonových jiřin kolem 30 cm až po statné odrůdy přes metr a půl.

Pro srovnání s dalšími letními hlíznatými rostlinami, které se pěstují stejným způsobem:

Hloubka výsadby udává, jak hluboko pod povrch hlízu uložíte, vzdálenost je rozestup mezi rostlinami. Všechny uvedené rostliny se sázejí na jaře, sázejí se do skupin a na zimu se vyjímají ze země.

Jiřiny chtějí slunce, nejméně šest hodin přímého světla denně. V polostínu se vytahují, mají měkké stonky a kvetou méně. Hodí se místo chráněné před silným větrem, protože vysoké odrůdy s těžkými květy se snadno lámou.

Na půdu nejsou náročné, ale nesnášejí zamokření. V těžké, studené a trvale vlhké půdě hlízy na jaře hnijí dřív, než stihnou vyrašit. Ideální je hlubší, propustná a humózní zahradní půda. Na podzim nebo na jaře před výsadbou do ní zapravte kompost. Těžkou jílovitou půdu odlehčete pískem a pod hlízy dejte do jamky hrst hrubého písku.

Záhon nemusíte měnit každý rok. Po několika letech na stejném místě je ale vhodné jiřiny přesadit jinam, aby se v půdě nehromadily choroby.

Jiřiny se vyplatí předpěstovat. Rostliny pak kvetou o několik týdnů dřív a mladé výhony nejsou na záhonu tak snadnou kořistí slimáků.

1. V březnu až dubnu prohlédněte uskladněné hlízy a odstraňte suché a nahnilé části.
2. Hlízy zasaďte do dostatečně velkého květináče nebo bedýnky s vlhkým substrátem tak, aby krček zůstal těsně pod povrchem nebo na úrovni povrchu.
3. Postavte je na světlé místo s teplotou kolem 15 °C. Zalévejte zpočátku málo, dokud nevyraší, jinak hlízy hnijí.
4. Pokud vyraší víc výhonů, nechte jich 2–3 nejsilnější. Ostatní můžete použít jako řízky (viz Množení).
5. Před výsadbou rostliny týden až dva otužujte, za teplých dnů je dávejte ven a na noc zpět.

Termín. Jiřiny jsou citlivé na mráz, proto se sázejí poměrně pozdě. Předpěstované rostliny dávejte ven až po ledových mužích, tedy kolem poloviny května. Nepředpěstované hlízy můžete v teplejších oblastech zasadit už koncem dubna, protože než vyraší nad zem, trvá to dva až tři týdny. Když mladé výhony ohrozí pozdní mrazík, přikryjte je na noc netkanou textilií.

Postup výsadby:

1. Vykopejte jámu o něco širší než svazek hlíz.
2. Nejdřív zatlučte kůl u vysokých odrůd, nad 60 cm. Kdybyste ho zatloukali později, mohli byste hlízy probodnout.
3. Hlízy položte vodorovně, krčkem s očky nahoru a ke kůlu, a zasypte je tak, aby byly asi 10 cm pod povrchem.
4. Předpěstované rostliny sázejte stejně hluboko nebo o pár centimetrů hlouběji, než rostly v květináči.
5. Rostliny sázejte 60–80 cm od sebe, nízké záhonové odrůdy hustěji.
6. Nepředpěstované hlízy po výsadbě zalijte jen mírně a pak až po vyrašení. Předpěstované rostliny zalijte vydatně.

Zálivka. Rostoucí jiřiny mají velkou listovou plochu a v létě hodně pijí. Za sucha zalévejte jednou až dvakrát týdně vydatně ke kořenům, nekropte listy. Mulč z posečené trávy nebo kompostu drží vláhu a omezí plevel. Obecné zásady zálivky shrnuje článek Zalévání.

Hnojení. Jiřiny spotřebují hodně živin, ale přebytek dusíku jim škodí: rostou do listů, kvetou později a hlízy hůř vyzrávají a v zimě hnijí. Hnojte od června do začátku srpna, později už ne. Hodí se organické hnojivo, které uvolňuje živiny pozvolna.

Opora. Hlavní stonek přivazujte ke kůlu průběžně, jak rostlina roste, nejméně na dvou až třech místech. U mohutných odrůd se osvědčují tři kůly kolem rostliny propojené provázkem.

Zaštipování. Když má mladá rostlina tři až čtyři páry listů, vylomte nebo odštípněte vrchol hlavního výhonu. Rostlina se rozvětví, bude nižší, pevnější a vytvoří víc květů.

Vylamování poupat. U velkokvětých odrůd pěstovaných k řezu nechte na konci výhonu jen hlavní poupě a dvě postranní pod ním vylomte. Květ bude větší a na delším stonku.

Odkvetlé květy průběžně odstřihávejte až k nejbližšímu listu. Rostlina pak nenasazuje semena a kvete až do mrazů. Pozor na záměnu: odkvetlý květ má kuželovitou, zašpičatělou hlavici, poupě je kulaté.

Řez do vázy. Stříhejte ráno, když jsou květy téměř plně rozvinuté. Jiřiny po uříznutí už nerozkvétají. Stonky dejte hned do vody.

Choroby a škůdci. Mladé výhony okusují slimáci, v létě se objevují mšice a za horka a sucha svilušky. Za vlhkého počasí hnijí květy šedou plísní, odstraňte je včas a nechte mezi rostlinami dost místa. Víc o ní v článku Plíseň šedá.

Jiřiny nechte v zemi co nejdéle, aby hlízy vyzrály. Signálem je první mrazík, po kterém listy zčernají. Hlízy ho přežijí, chrání je půda. Obvykle to bývá v říjnu.

1. Zkraťte stonky na 10–15 cm a připevněte k nim štítek s názvem odrůdy.
2. Vyryjte hlízy rycími vidlemi za suchého, slunného dne, s odstupem od stonku, abyste je nepoškodili.
3. Nechte je oschnout. Otočte je stonky dolů, aby z dutých stonků vytekla voda, jinak krček zahnívá. Hlízy nechte několik dní oschnout na suchém, vzdušném a nemrznoucím místě, nejlépe venku pod střechou.
4. Očistěte je od hrubé zeminy, poškozené a nahnilé části odřízněte. Nemyjte je.
5. Uložte je do bedýnky nebo přepravky, přesypané suchým pískem, pilinami nebo zabalené do novin.
6. Skladujte při 5–8 °C ve tmě a v suchu, ve sklepě, garáži nebo chladné komoře. Při vyšší teplotě začnou předčasně rašit, pod nulou zmrznou.

Přes zimu hlízy jednou za měsíc zkontrolujte. Hnijící místa odřízněte a ranku nechte zaschnout. Pokud se hlízy svrašťují, je ve skladu moc sucho. Lehce je zvlhčete nebo přidejte trochu vlhčího písku.

Hlízy jiřin vyjímané ze země podobně jako ostatní letní cibuloviny popisuje i článek Cibuloviny.

• Dělení hlíz je nejjednodušší. Na jaře, když jsou na krčku vidět očka, rozřízněte svazek ostrým nožem tak, aby každá část měla aspoň jednu hlízu a kousek krčku s očkem. Samotná hlíza bez krčku nevyraší, i když vypadá zdravě. Řezné plochy nechte den oschnout.
• Řízky z předpěstovaných hlíz: výhony dlouhé 8–10 cm odřízněte s malým kouskem pletiva u báze a zapíchněte do vlhkého množárenského substrátu. Zakoření za dva až tři týdny a ještě týž rok vykvetou.
• Výsev se používá hlavně u nízkých záhonových jiřin. Semena se vysévají v březnu v teple. Z výsevu nevznikají rostliny shodné s mateřskou odrůdou.