Blahovičník (Eucalyptus): druhy, pěstování a přezimování
Camaldulův, Dalrympleův, kulatoplodý, Gunniův i prutnatý — jak je poznat a jak je pěstovat v nádobě
Vysoké, rychle rostoucí a aromatické stromy se stálezelenými listy
- Stanoviště: přezimování venku jen ve středozemních oblastech
- Výška: 25–40 m a větší; v kultuře 6 m již ve druhém roce
- Doba kvetení: od června do podzimu
- Množení: výsevem
Rod blahovičník (Eucalyptus) z čeledi myrtovitých (Myrtaceae) s 500–600 druhy je rozšířen téměř výhradně v Austrálii, kde je v celkové stromové vegetaci zastoupen asi z 90 procent. Vysoké a rychle rostoucí stálezelené stromy mají většinou hladké kmeny, na kterých se borka odlupuje v dlouhých pruzích. Blahovičníky se vyznačují různolistostí – heterofylií. U mladých rostlin jsou listy většinou široce vejčité a vstřícně postavené; ve stáří narůstají listy střídavé, podlouhlé, srpovitě zahnuté a kožovitě tvrdé.
Blahovičník a eukalyptus jsou dvě jména pro tentýž rod — „blahovičník“ je český název, „eukalyptus“ zdomácnělá podoba latinského Eucalyptus. Podrobný návod na množení, hnojení a zazimování najdete v článku o eukalyptu.
Při silném slunečním záření se rostlina chrání před intenzivním odpařováním vody tím, že listy otáčí úzkou stranou ve směru nejsilnějšího dopadu světla. U květů jsou kališní a korunní lístky srostlé ve víčkovitou čepičku, která se při prodlužovacím růstu mnoha tyčinek uvolňuje a odpadává.
Některé druhy blahovičníku jsou ve Středomoří parkovými a lesními stromy. Protože jsou nenáročné na půdu, často se používají k zalesňování extrémních stanovišť. Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus) se nejčastěji používá při vysušování bažinatých území.
Nejběžnější druhy blahovičníku: Camaldulův, kulatoplodý, Gunniův a prutnatý
Z pěti set druhů se v Evropě setkáte hlavně s pěticí níže. Liší se výškou, barvou borky i tvarem listů — a hlavně tím, kolik mrazu snesou. Rod je ale mnohem pestřejší: patří do něj i blahovičník královský (Eucalyptus regnans), nejvyšší kvetoucí rostlina světa, nebo blahovičník oloupaný, též duhový (Eucalyptus deglupta), jehož kmen se po odloupnutí borky barví do zelena, oranžova a fialova.
Blahovičník Camaldulův (Eucalyptus camaldulensis)
Asi 40 m vysoký strom s převislými větvemi a s nepravidelně se odlupující světlou borkou. Má listy kopinaté, často bělošedě namodralé, ve stáří podlouhle kopinaté, zelené a až 22 cm dlouhé. Květy mají velké množství žlutobílých tyčinek.
Blahovičník Dalrympleův (Eucalyptus dalrympleana)
Strom 35 m vysoký, má hladkou kůru, která je zprvu smetanově bílá, později lososově růžová až světle hnědá a uvolňuje se ve velkých kusech. Listy mladého stromu jsou téměř okrouhlé, zelené nebo modrozelené, listy dospělého stromu jsou srpovitě kopinaté. V květech jsou bílé tyčinky.
Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus) a eukalyptový olej
Dorůstá do výšky 40–50 m. Kůra se uvolňuje v dlouhých pruzích. Listy mladého stromu jsou vejčité až široce kopinaté, asi 30 cm dlouhé a svěšené. Květy s bílými tyčinkami se objevují od června do listopadu.
Je nejčastěji vysazovaným blahovičníkem mimo australskou domovinu. Ve středomořské oblasti se stal významným lesním stromem. Eukalyptový olej, který se v Evropě používá k léčebným a kosmetickým účelům, pochází právě z tohoto druhu.
Blahovičník Gunniův (Eucalyptus gunnii): nejmrazuvzdornější z nich
Dorůstá v Evropě do výšky 25 m. Má modravě bílé výhony. V mládí jsou listy okrouhlé, 2–5 cm široké a modrozelené; listy starého stromu jsou kopinaté a až 10 cm dlouhé. Květy se objevují od října do prosince, tyčinky jsou žlutavě bílé. Tento druh se v Anglii uplatňuje i jako okrasný strom.
Blahovičník prutnatý (Eucalyptus viminalis)
Je 30 m vysoký strom s nažloutlou nebo bílou kůrou, která se uvolňuje v dlouhých pruzích. Mladé výhony jsou tmavě červené a bradavičnaté, listy v mládí vejčité až kopinaté, tmavozelené a 5–10 cm dlouhé, ve stáří jsou kopinaté a většinou srpovitě zahnuté. V květech jsou žlutavě bílé tyčinky. Tento druh se používá v teplejších oblastech, především ve Středomoří a v Anglii, jako okrasný strom.
Blahovičník jako kbelíková rostlina: pěstování v květináči a nádobě
Blahovičník není u nás zimovzdorný, proto se může pěstovat jen ve větší nádobě. Po nějaké době příliš naroste a pak nezbývá, než se s rostlinou rozloučit. Starší rostlinu lze však bez problémů nahradit mladou rostlinou z výsevu. To platí především pro neobyčejně rychle rostoucí blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus).
V nádobách se nejčastěji pěstuje blahovičník Gunniův (Eucalyptus gunnii), který snese i mrazy do -12 až -15 °C. Kdo má zimní zahradu, může si vybrat Eucalyptus sideroxylon, který kvete lila růžově od podzimu do jara. Eucalyptus ficifolia tvoří 30 cm široké chumáče světle červených, růžových, oranžových, lososových nebo krémových květů.
Všem blahovičníkům je společné, že mají na mladých a na starých rostlinách listy odlišného tvaru.
Pěstování blahovičníku: stanoviště, zálivka a přezimování
Blahovičník potřebuje k uspokojivému růstu v létě plně slunné místo v zahradě nebo na terase. Zálivka má být spíše mírná, protože nadbytek vody a hlavně trvalé mokro blahovičník špatně snáší. Slabé mrazy vydrží všechny druhy, ale k přezimování je nejvhodnější světlý a chladný prostor s teplotou 4 až 10 °C. Zpětný řez je sice možný, ale dřevina tím ztrácí přirozený tvar.
Rostlina v nádobě má k dispozici jen tu hrst zeminy, kterou jí dáte, a blahovičník ji při své rychlosti růstu vyčerpá během jediné sezóny. Od jara do konce léta mu proto prospěje pravidelná dávka univerzálního organického hnojiva — Hnojík se ředí do zálivky, takže se živiny rozloží po celém kořenovém balu. Poměry najdete v přehledu dávkování; přes zimu se hnojení vynechává.
Časté dotazy k blahovičníku
Jaký je rozdíl mezi blahovičníkem a eukalyptem?
Žádný — jde o tentýž rod Eucalyptus. „Blahovičník“ je oficiální český název, „eukalyptus“ zdomácnělá podoba latinského jména, kterou používají zahradnictví i květinářství.
Který blahovičník snese nejvíc mrazu?
Blahovičník Gunniův (Eucalyptus gunnii), který zvládne krátkodobě -12 až -15 °C. I ten ale u nás potřebuje v zimě chráněné stanoviště; ve volné půdě bez krytí zpravidla nepřezimuje.
Roste blahovičník v Česku venku?
Přes léto ano, na plném slunci v zahradě nebo na terase. Na zimu se nádoba stěhuje do světlého a chladného prostoru s teplotou 4 až 10 °C — třeba do nevytápěné verandy nebo zimní zahrady.
Jak rychle blahovičník roste?
Velmi rychle: v kultuře dosahuje 6 metrů už ve druhém roce. Právě proto se rostlina v nádobě po několika letech přerůstá a nahrazuje se mladým semenáčem z výsevu.
Čím hnojit blahovičník v květináči?
Vyváženým organickým hnojivem s plným NPK od jara do konce léta. Blahovičník nesnáší trvale mokrý kořenový bal, takže je lepší hnojit slaběji a častěji než jednou a silně.
