Astra (Aster)
- Stanoviště: slunné stanoviště s propustnou, živnou půdou
- Výška: podle druhu 20–120 cm
- Doba kvetení: červenec až říjen
- Množení: dělením trsů na jaře nebo na podzim, případně řízkováním
Astry se uplatňují ve smíšených trvalkových záhonech, ve venkovských zahradách i jako řezaná květina. Vhodné jsou i do přírodních zahrad, kde přitahují množství opylovačů, zejména včely a motýly, kteří nacházejí potravu na konci sezony, kdy ostatní rostliny již odkvetly.
Druhy a odrůdy astry
Mezi nejznámější jednoleté druhy patří astra čínská (Callistephus chinensis), o které se více dočtete v samostatném článku.
Astra novobelgická (Aster novi-belgii)
Jedna z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších. Dorůstá výšky až 120 cm a vytváří mohutné trsy s desítkami květů. Barevná škála sahá od bílé po sytě fialovou. Potřebuje dostatek vláhy a pravidelné dělení trsů, aby neztrácela vitalitu.

Astra novoanglická (Aster novae-angliae)
Velmi statný druh, dosahující výšky až 150 cm. Má pevné stonky, které nepotřebují vyvazování. Kvete bohatě růžově, fialově nebo modře. Je méně náchylná k padlí než jiné druhy astry, proto je oblíbená pro nenáročné pěstování.

Astra alpská (Aster alpinus)
Nízký druh dorůstající 15–30 cm, který kvete již na jaře. Hodí se do skalek a nízkých záhonů. Květy jsou nejčastěji fialové nebo modré s výrazným žlutým středem. Tento druh vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu.

Astra keřová (Aster dumosus)
Kompaktní, bohatě větvený druh dorůstající 30–60 cm. Kvete velmi hustě a tvoří barevné polštáře. Díky své odolnosti a nízkému vzrůstu se hodí i do menších zahrad či nádob.

Pěstování astry
Astry vyžadují slunné stanoviště a humózní, dostatečně vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Na těžkých, nepropustných půdách mohou být náchylnější k houbovým chorobám, zejména padlí. Pro udržení vitality je vhodné trsy pravidelně dělit každé 3–4 roky. Přihnojování kompostem či přírodními hnojivy, například Hnojíkem, podporuje bohaté kvetení.