Astra (Aster) – podzimní květina zvaná hvězdnice
Druhy a odrůdy astry, pěstování, hnojení a množení podzimních aster
Astra letní: kdy sít
Vysévejte letní astry v březnu až dubnu do sadbovačů; semena nechte jen lehce přikrytá.
Vysévejte letní astry v dubnu přímo na slunný záhon.
Astra v kostce: stanoviště, výška a doba kvetení
Astra je oblíbená vytrvalá rostlina, která patří mezi nejkrásnější ozdoby podzimní zahrady.
- Stanoviště: slunné stanoviště s propustnou, živnou půdou
- Výška: podle druhu 20–120 cm
- Doba kvetení: červenec až říjen
- Množení: dělením trsů na jaře nebo na podzim, případně řízkováním
Rod astra (Aster) patří do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) a zahrnuje několik desítek druhů vytrvalých rostlin rozšířených především na severní polokouli. Astry jsou ceněné pro své bohaté a dlouhé kvetení, kdy zahrady oživují množstvím drobných květů v odstínech bílé, růžové, modré, fialové či červené. Květy připomínají kopretiny, ale jsou drobnější a rostou ve velkých množstvích, díky čemuž působí velmi dekorativně.
Astry se uplatňují ve smíšených trvalkových záhonech, ve venkovských zahradách i jako řezaná květina. Vhodné jsou i do přírodních zahrad, kde přitahují množství opylovačů, zejména včely a motýly, kteří nacházejí potravu na konci sezony, kdy ostatní rostliny již odkvetly.
Druhy a odrůdy astry: podzimní astry a jednoletá astra čínská
Mezi nejznámější jednoleté druhy patří astra čínská (Callistephus chinensis), o které se více dočtete v samostatném článku.
Astra novobelgická (Aster novi-belgii)
Jedna z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších. Dorůstá výšky až 120 cm a vytváří mohutné trsy s desítkami květů. Barevná škála sahá od bílé po sytě fialovou. Potřebuje dostatek vláhy a pravidelné dělení trsů, aby neztrácela vitalitu.
Astra novoanglická (Aster novae-angliae)
Velmi statný druh, dosahující výšky až 150 cm. Má pevné stonky, které nepotřebují vyvazování. Kvete bohatě růžově, fialově nebo modře. Je méně náchylná k padlí než jiné druhy astry, proto je oblíbená pro nenáročné pěstování.
Astra alpská (Aster alpinus)
Nízký druh dorůstající 15–30 cm, který kvete již na jaře. Hodí se do skalek a nízkých záhonů. Květy jsou nejčastěji fialové nebo modré s výrazným žlutým středem. Tento druh vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu.
Astra keřová (Aster dumosus)
Kompaktní, bohatě větvený druh dorůstající 30–60 cm. Kvete velmi hustě a tvoří barevné polštáře. Díky své odolnosti a nízkému vzrůstu se hodí i do menších zahrad či nádob.
Pěstování astry: stanoviště, hnojení a dělení trsů
Astry vyžadují slunné stanoviště a humózní, dostatečně vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Na těžkých, nepropustných půdách mohou být náchylnější k houbovým chorobám, zejména padlí. Pro udržení vitality je vhodné trsy pravidelně dělit každé 3–4 roky. Přihnojování kompostem či přírodními hnojivy, například Hnojíkem, podporuje bohaté kvetení.
Využití v zahradě
Astry jsou univerzální trvalky, které doplňují podzimní výsadby a přinášejí barvu i do období, kdy většina rostlin již nekvete. Jsou ideální pro kombinaci s okrasnými travinami, rudbekiemi či echinaceou. Ve váze vydrží několik dní a tvoří krásné podzimní kytice.
Podzimní astry v přehledu: výška, květ a půda
| Druh | Výška (cm) | Kvete | Květ | Půda |
|---|---|---|---|---|
| astra novoanglická (Aster novae-angliae) | 120–160 | září–říjen | růžové, červené, modrofialové nebo bílé úbory 4–5 cm s oranžovožlutým středem | raději lehčí, vápenitá |
| astra novobelgická (A. novi-belgii) | 80–120 | asi o 10 dní dřív než novoanglická | úbory 3–4 cm | vlhčí, hlinitá |
| astra vřesovcovitá (A. ericoides) | 80–100 | září–říjen | drobné úbory 1–1,5 cm, bílé až nafialovělé | nenáročná |
| astra chlumní (A. amellus) | 40–70 | srpen–září | velké modrofialové úbory | propustná, vápenitá |
| astra keříčkovitá (A. dumosus) | 20–50 | září | drobné úbory, i na obruby | nenáročná |
- Holé spodky. Vysoké astry ztrácejí dole listy. Sázejte je proto za nižší trvalky nebo před ně dejte nižší astry.
- Stanoviště: slunné; na půdu jsou astry jinak nenáročné.
- Množení: dělením trsů na jaře. Na jednom místě vydrží dlouho, vysoké druhy ale po 3–4 letech kvetou lépe, když je rozdělíte.
Jarní nízké hvězdnice do skalky popisuje článek hvězdnice alpská.
Časté dotazy
Kdy kvetou astry?
Podle druhu od července do října. Nízká astra alpská rozkvétá už na jaře, zatímco astra novobelgická a novoanglická nasazují květ až na konci léta a kvetou hluboko do podzimu, často až do prvních mrazíků.
Jsou astry trvalky, nebo letničky?
Většina zahradních aster jsou vytrvalé trvalky, které na stanovišti vydrží řadu let a jen se po 3–4 letech dělí. Jednoletá je astra čínská (Callistephus chinensis), která se každý rok vysévá znovu.
Jaký je rozdíl mezi astrou a hvězdnicí?
Jde o totéž. Hvězdnice je české rodové jméno pro rod Aster, latinský název astra se ale v zahradnictví vžil natolik, že se běžně používá i v češtině. Celá čeleď se jmenuje hvězdnicovité (Asteraceae).
Čím hnojit astry?
Astrám stačí humózní půda a přihnojení na začátku vegetace. Osvědčí se kompost nebo organické hnojivo s postupným uvolňováním živin, které rostlině vystačí po celou sezonu až do podzimního kvetení. Přehnojení dusíkem vede k měkkým výhonům a menšímu počtu květů.
Jak se astry množí?
Nejjednodušší je dělení trsů na jaře nebo na podzim; vysoké druhy je vhodné dělit každé 3–4 roky, aby neztrácely vitalitu a bohatost květu. Množit lze i řízkováním mladých výhonů na jaře. Astra čínská se rozmnožuje výsevem.
Jak pěstovat astry?
Na slunném stanovišti v humózní, dostatečně vlhké, ale propustné půdě. Zalévejte ke kořenům, ne na listy — vlhké listy podporují padlí. Vysoké druhy včas vyvazujte a trsy každé 3–4 roky rozdělte, aby neztrácely vitalitu a bohatě kvetly.
Kdy sázet astry?
Trvalé astry z kontejnerů se sázejí na jaře nebo na podzim, prakticky po celou sezónu mimo mráz. Dělené trsy přesazujte na jaře. Jednoletá astra čínská se předpěstuje v březnu až dubnu a ven se vysazuje po polovině května, až pomine riziko mrazíků.
Jaké druhy aster se pěstují?
Nejčastěji podzimní trvalky: astra novobelgická (do 120 cm), statná astra novoanglická (až 150 cm, odolnější proti padlí) a nízká astra keřová (30–60 cm). Astra alpská (15–30 cm) kvete už na jaře a hodí se do skalky. Jednoletá astra čínská se pěstuje jako letnička k řezu.
