Alternariová skvrnitost košťálovin
Obsah
(Alternaria brassicicola a Alternaria brassicae)
Alternariová skvrnitost zelí
Alternariová skvrnitost zelí, způsobená houbou Alternaria brassicicola, je poměrně běžným onemocněním, které postihuje listy a hlávky zelí. Takto poznáte příznaky skvrnitosti na zelí:
Skvrny na listech: Příznaky se obvykle začínají projevovat na starších listech. Na postižených listech se objevují kulaté až oválné skvrny. Skvrny jsou původně malé a tmavě zelené, později se zvětšují a zbarvují se do hnědé nebo šedé barvy. Skvrny mají často žlutý nebo světlejší okraj a střed může být šedý nebo bílý.
Vývoj skvrn na hlávkách: Pokud infekce postupuje, mohou se skvrny objevit i na vnějších listech hlávek zelí. Skvrny jsou zde obvykle větší a mohou způsobit hnědé nebo šedé zbarvení a deformace hlávky.
Postupný rozpad tkání: Skvrny se často šíří a spojují, což vede ke smrti tkání. Postižené listy a hlávky mohou postupně ztrácet svou strukturu a stát se měkkými a hnilobnými.
Příznaky na květové hlávce: U některých zelí se mohou objevit také skvrny na květové hlávce. Tyto skvrny jsou obvykle malé a hnědé.
Je důležité si všimnout, že příznaky alternariové skvrnitosti na zelí se mohou lišit v závislosti na druhu a odrůdě zelí, stejně jako na konkrétních podmínkách růstu. Pro potvrzení diagnózy a přesnou identifikaci patogenu je nejlepší konzultovat s odborníkem na rostlinné choroby nebo agronomem.
Alternariová skvrnitost rajčete
Poněkud jinou alternariovou skvrnitostí trpí rajčata, kterým bude věnován samostatný článek. Zde si jen uvedeme, že tuto skvrnitost způsobuje tentokrát Alternaria solani. Česky se jí také říká čerň lilková a jedná o běžnou chorobu, která se vyskytuje celosvětově.
Vyskytuje se nejen na rajčatech, ale na všech lilkovitých plodinách (brambory). Skvrny jsou také hnědé a postupně nekrotizují. Postiženy mohou být i květy a plody, které mohou až opadávat. Podle velikosti napadení se pak počítají škody, rozhodně jde vždy o snížení úrody a snížení kvality plodů.
Alternariová skvrnitost košťálové zeleniny - ochrana
Nejlepší ochranou je prevence. Sem patří používání zdravého osiva nebo rostlin, pěstování odolnějších odrůd, důsledné střídání plodin (nejlépe po 4 letech), pěstování plodin na vzdušných místech a dostatečně daleko od sebe, udržování prostorové izolace od řepky, likvidace všech napadených částí i posklizňových zbytků a popř. ošetření fungicidy (Gesagard 80 WP, Bitres, Semeron 25 WP aj.)
Místo fungicidních prostředků však doporučujeme brukvovité plodiny hnojit Hnojíkem. Toto přírodní organické hnojivo totiž obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích. Chitin je přírodní biopolymer, který se nachází v exoskeletu hmyzu, korýšů a dalších bezobratlých, ale také v buněčných stěnách některých hub. Je velmi odolný a může poskytnout různé výhody rostlinám, pokud se používá jako doplněk.
Jedním z klíčových způsobů, jak chitin posiluje rostliny, je podpora jejich imunitního systému. Rostliny mají schopnost rozpoznávat chitin jako signál přítomnosti škůdců nebo chorob. To může vyvolat obrannou reakci, známou jako „indukovaná systémová rezistence“ (ISR). Když se rostliny setkají s chitinem, mohou aktivovat geny související s obranou a produkovat obranné chemikálie, které jim pomáhají lépe odolávat útokům škůdců a chorob.
Další způsob, jakým může chitin posilovat rostliny, je jeho schopnost podporovat růst prospěšných mikroorganismů v půdě, jako jsou chitinolytické bakterie. Tyto bakterie rozkládají chitin na jednodušší sloučeniny, které rostliny mohou využít jako zdroj živin. Současně tyto bakterie mohou konkurovat patogenním organismům, což snižuje riziko chorob rostlin.
Navíc chitin může zlepšovat strukturu půdy tím, že podporuje tvorbu agregátů půdních částic, což může zlepšit propustnost půdy pro vodu a vzduch a také zlepšit schopnost půdy zadržovat živiny.
Hnojivo se dá použít jako sypké a zapravit do půdy, nebo jako roztok, kterým můžete brukvovitou zeleninu zalévat nebo v případě potřeby i postříkat. Vždy dbejte pokynů na obalu.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
- www.wikipedia.org
- www.ireceptar.cz
- www.abecedazahrady.cz
- www.sazenicka.cz
- www.agromanual.cz
