suchá skvrnitost

Suchá skvrnitost listů peckovin

(Stigmina carpophila)

Suchá skvrnitost peckovin, známá také jako černá skvrnitost peckovin, je choroba způsobená houbou Stigmina carpophila. Tato choroba postihuje zejména ovocné stromy z čeledi peckovin, jako jsou třešně, višně, broskvoně, meruňky a švestky.

Příznaky suché skvrnitosti peckovin se obvykle projevují na listech, ale mohou se také objevit na plodech a výhoncích. Hlavními příznaky jsou malé černé skvrny, které se postupně zvětšují. Skvrny mají nepravidelný tvar a mohou se spojovat do větších nekrotických oblastí. Postižené listy a plody se často deformují a mohou opadávat předčasně.

V případě silné infekce se suchá skvrnitost peckovin může šířit po celém stromě, včetně kůry, výhonů a květů. Na kůře se mohou objevit tmavé nekrotické skvrny, které připomínají oloupanou kůru. Infekce na květech může mít za následek vadnutí a neplodnost.

Tato choroba se obvykle šíří prostřednictvím deště a vody, která přenáší spóry houby. Patogen může také přežívat na infikovaném materiálu, jako jsou listy a plody, až do dalšího vegetačního období.

Prevence a kontrola suché skvrnitosti peckovin zahrnují: výběr odolných odrůd, dodržování vhodného prostoru mezi stromy pro lepší cirkulaci vzduchu, omezení vlhkosti v oblasti koruny stromů, pravidelné odstraňování infikovaných listů a plodů. V případě potřeby mohou být použity fungicidy k omezení šíření choroby.

Suchá skvrnitost listů broskvoně

Suchá skvrnitost listů broskvoně, způsobená houbou Stigmina carpophila, se projevuje na různých částech rostliny, včetně listů, plodů a větví. Níže uvádíme některé hlavní příznaky této choroby:

Skvrny na listech: Infikované listy broskvoní vykazují nepravidelné černé nebo hnědé skvrny. Skvrny mohou být různých velikostí a tvarů. Postižené listy se postupně žloutnou a usychají. Často dochází k opadávání listů předčasně.
Skvrny na plodech: Plody broskvoní mohou být postiženy hnědými nebo černými nekrotickými skvrnami. Tyto skvrny se mohou objevit na povrchu plodu nebo proniknout do dužiny. Skvrny na plodech jsou často prohloubené a mohou se spojit, čímž způsobují deformace a hnilobu.
Nekrotické skvrny na větvích: Choroba může postihnout také větve broskvoní. Na větvích se mohou objevit hnědé nebo černé nekrotické skvrny, které mohou být prohloubené. Infikované větve se mohou zeslabit a lámou se.
Oloupaná kůra: V závažných případech může suchá skvrnitost způsobit oloupaní kůry na kmenech nebo větvích broskvoní. Postižené oblasti mají často tmavou barvu a mohou být náchylné k infekcím dalšími chorobami nebo škůdci.

Suchá skvrnitost na broskvoní se obvykle šíří při vlhkém a deštivém počasí. Spóry houby se šíří vodou a mohou pronikat do rostlin přes rány nebo poškození.

Suchá skvrnitost listů třešně prevence

Prevence a kontrola zahrnují opatření jako výběr odolných odrůd, odstraňování infikovaných listů, plodů a větví, pravidelné prořezávání pro lepší cirkulaci vzduchu, udržování zdravého růstu rostliny a dodržování správných zemědělských postupů.

V případě silné infekce se mohou použít fungicidy k omezení šíření choroby. Je důležité konzultovat s odborníkem na rostliny pro doporučení správných fungicidů a postupů.

Včasná identifikace příznaků a vhodná péče jsou klíčové pro prevenci a kontrolu suché skvrnitosti na broskvoních, třešních, višních a minimalizaci poškození plodin.

Z fungicidů můžete použít například Dithane 45 nebo Kuprikol 50. Mějte však stále na paměti, že fungicidy patří mezi jedovaté látky a mohou být potenciálně nebezpečné pro člověka, zvířata i přírodu kolem.

Při postřicích dbejte pokynů na obalu a zejména používejte ochranný oděv, ochranné rukavice a ochranné brýle. Dále se vyvarujte pití, jídla a kouření během aplikace postřiků. Po postřikování si důkladně umyjte ruce.

Postřiky provádějte jen za bezvětrného počasí.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Suchá skvrnitost listů peckovin – Agromanuál

Skvrnitostí listů trpí broskvoně, meruňky, třešně i slivoně – Ireceptář

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Pro poskytnutí nejlepší ochrany rostlinám již při sadbě, jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a svlečkami a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojíkem a svlečkami. Tento postup založí základ pro vývoj silné imunity rostliny, která odolá jakémukoli škůdci.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům rostlin několik svleček, a dále si připravit výluh z Hnojíku a svleček, kterým rostliny důkladně postříkáte. Doporučené množství pro tento léčivý elixír je jedna lžička Hnojíku a jedna lžička svleček na jeden litr vody. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů, aby se problém vyřešil. Tato metoda je zvláště účinná proti nejodolnějším škůdcům, jako jsou puklice nebo smutnice, s nimiž se bez svleček neobejdete.

Jak bylo zmíněno, smutnice i puklice jsou odolní škůdci rostlin. Nebojte se používat svlečky podobně intenzivně, jako byste používali Hnojík. Naši zákazníci potvrdili, že vyluhování svleček a jejich následné použití ve formě postřiku proti puklicím má účinné výsledky. Puklice po postřiku uschnou. Pokud však použijete pouze Hnojík, škůdci na rostlině zůstanou, ačkoli je bude snazší odstranit, zcela nezmizí. Chitin obsažený ve svlečkách jim však narušuje trávicí systém, a při dostatečné koncentraci svleček dochází k eliminaci škůdce.

Plísně na rostlinách

Plísně se vypořádává podobně jako s nemocemi. Pokud vaše rostliny trpí plísněmi, je potřeba připravit výluh z Hnojíku a svleček a rostliny tímto roztokem několikrát týdně postříkat. Postupujte stejně, jak je popsáno v předchozím odstavci. Pokud to situace dovoluje, zahrabejte svlečky přímo ke kořenům rostlin. Z naší zkušenosti, i když se plíseň může dále šířit, odstraněním napadených listů podporujete růst nových, zdravých listů. V případě pěstování cuket ve skleníku se plísně špatně eliminují. Některé rostliny je prostě lepší pěstovat venku. Dále je důležité nepodporovat vznik plísní tím, že zaléváte rostliny, jako jsou rajčata, přímo na list. Zatímco postřik Hnojíkem na listy neškodí, denní zalévání listů, které to nesnáší, může rostlinám ublížit.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.