Pór (Allium porrum)
Pórek od výsevu po sklizeň: kdy sázet, jak nahrnovat, kdy sklízet a které odrůdy vydrží zimu na záhoně
Co je pór (pórek) a odkud pochází
Zelenina s mírnou chutí je jako koření nepostradatelná v mnoha jídlech
- Stanoviště: středně těžké, propustné půdy s dostatkem vody a živin
- Doba pěstování: v březnu–dubnu přímý výsev na místo nebo výsev v únoru–březnu do truhlíků pro výsadbu od dubna do června
- Doba sklizně: od srpna, přezimování na záhonu možné
- Množení: výsevem
Za domov divokého typu póru letního (Allium ampeloprasum) se považuje oblast východního Středomoří. Pór je starou kulturní rostlinou – jeho historii lze sledovat až ke starým Egypťanům, Řekům a Římanům. Na rozdíl od cibule kuchyňské pór nemá vyvinutou cibuli ani ostrou chuť. Pěstování póru je dnes velmi rozšířené.
V běžné řeči se místo spisovného póru mnohem častěji říká pórek. Jde o tutéž zeleninu, botanicky pór pravý (Allium porrum). Do stejného rodu patří i česnek, se kterým pórek sdílí nároky na půdu i typické ploché uspořádání listů. V kuchyni se používá bílá pochva listů a světle zelená část nad ní; tmavě zelené konce listů se obvykle odkrajují do vývaru.
Pěstování pórku: výsev, sázení a nahrnování
S dobrými výnosy lze počítat v půdách středně těžkých, propustných, bohatých na živiny, na humus a v polohách se středně vysokými teplotami. Pór se vysévá přímo na místo (březen až duben), nebo se ve vzdálenosti 30 × 15 cm vysazují předpěstované sazenice z výsevů od února. Spotřebitel dává přednost póru, který má přízemní pochvovitou část listů bílou a dlouhou. Lze toho dosáhnout volbou vhodné odrůdy a nahrnováním půdy k rostlinám během jejich růstu.
Prakticky z toho plynou dva možné začátky. Sazenice předpěstované od února se vysazují od dubna do června, přímý výsev na místo patří do března a dubna. Sazenice se sázejí hlouběji, než rostly v truhlíku – čím hlouběji stojí pata rostliny, tím delší bílá pochva vyroste. Kořínky i špičky listů se před výsadbou zkracují asi o třetinu, aby se sazenice rychleji ujala.
Nahrnování je to hlavní, co odlišuje pěkný pórek od zakrslého. Půda se k rostlinám přihrnuje postupně během celého léta, vždy jen tolik, aby se nesypala mezi listy. Druhá cesta ke stejnému cíli je sázet do rýhy hluboké 10 až 15 cm a tu během růstu postupně zasypávat. Pórek je zároveň náročný na vláhu – v suchém létě se zalévá vydatně a raději méně často. Vrstva mulče mezi řádky drží vlhkost a ušetří část zálivky.
Kdy sklízet pórek a jak ho přezimovat
Pór je dobrou předplodinou, protože svými četnými kořeny prokypřuje půdu. Mol a květilka cibulová jsou nejčastější škůdci póru. V domácí zahradě se pór sklízí podle potřeby, ale ani po nejčasnější výsadbě to nemůže být dříve než v srpnu. Pór vysazovaný do konce června může přezimovat venku, nejlépe pod vzdušnou přikrývkou a s vysoko přihrnutou půdou.
V posledních letech se k nim přidala vrtalka pórová, která zanechává v pochvě listů typické chodbičky. Jak poškození vypadá a co s ním, popisujeme v samostatném článku vrtalka pórová.
Zimní odrůdy vydrží na záhoně až do jara a sklízejí se průběžně, jakmile povolí mráz. Vyrytý pórek vydrží ve sklepě zapíchnutý ve vlhkém písku několik týdnů, nakrájený snáší i zmrazení. Na záhoně se osvědčuje střídat řádky pórku s mrkví; prokypřená půda po póru pak svědčí i celeru.
Odrůdy pórku pro léto, podzim i zimu
Odrůdy pórku se dělí podle doby sklizně. Letní a podzimní mají delší a světlejší pochvu a rostou rychleji, zimní jsou nižší a tužší, listy mají spíš do modrozelena a snesou mráz přímo na záhoně. Podle toho se vybírá i termín výsevu: na letní sklizeň se seje nejdřív, zimní odrůdy snesou pozdější výsadbu, protože jim na vyzrání zbývá celý podzim. Vedle vlastního póru se v zahradách pěstuje i jeho příbuzná sečka neboli zimní cibule — na rozdíl od póru tvoří nahloučené cibulky a sklízí se hlavně kvůli duté nati.
Pro sklizeň v létě a na podzim jsou vhodné odrůdy:
- ‚Titan‘
- ‚Hilari‘
- ‚Alma‘
- ‚Bavaria‘
- ‚Elefant‘
- ‚Herbstriesen‘
Vyloženě zimní odrůdy jsou:
- ‚Blaugrüner Winter‘
- ‚Winterriesen Alaska‘
- ‚Karentánský‘.
Čím hnojit pórek
Pórek stojí na záhoně dlouho – od jara až do zimy – a celou tu dobu tvoří listovou hmotu. Patří proto mezi zeleninu s vyššími nároky na živiny, především na dusík a draslík. Základ dodá dobře vyzrálý kompost zapravený na podzim nebo brzy na jaře. Během léta se pórek přihnojuje průběžně, nejlépe v menších dávkách po každém nahrnutí půdy – živiny se tak dostanou tam, kde rostlina zrovna zakořeňuje.
Pravidelné přihnojování zvládne i univerzální organické hnojivo, které živiny uvolňuje postupně a zároveň dodává organickou hmotu. Poslední dávka patří nejpozději na přelom srpna a září: pozdě přihnojený pórek zůstane měkký a hůř přečká zimu. U zimních odrůd je pro mrazuvzdornost důležitější draslík než dusík.
Časté dotazy o pěstování pórku
Kdy sázet pórek?
Předpěstované sazenice se vysazují od dubna do června, přímý výsev na místo patří do března a dubna. Semena na sazenice se vysévají do truhlíků od února. Čím dřív je pórek na záhoně, tím delší je sklizňové okno.
Kdy sklízet pórek?
Nejdříve v srpnu, a to i po té nejčasnější výsadbě. Letní a podzimní odrůdy se sklízejí do prvních silnějších mrazů, zimní zůstávají na záhoně a vytahují se podle potřeby až do jara.
Jak dosáhnout dlouhé bílé části?
Dvěma věcmi: volbou odrůdy s dlouhou pochvou a nahrnováním půdy během růstu. Pomůže i hlubší výsadba nebo sázení do rýhy hluboké 10 až 15 cm, kterou během léta postupně zasypáváte.
Dá se pórek pěstovat ve skleníku?
Ano, ale skleník se u pórku vyplatí spíš na předpěstování sazenic a na časnou jarní sklizeň. Přes léto zabírá pórek ve skleníku dlouho místo, které lépe využijí teplomilné plodiny.
Vyroste pórek znovu z odřezku?
Z odkrojené paty s kořínky postavené do vody vyraší nové listy a dá se sklidit zelená nať. Plnohodnotná bílá pochva už z odřezku nevyroste – na tu je potřeba rostlina vypěstovaná ze semene.
Snese pórek mráz?
Zimní odrůdy ano, přezimují přímo na záhoně. Pomáhá vysoko přihrnutá půda a vzdušná přikrývka, například chvojí. Letní odrůdy se před zimou sklidí a uskladní.
