Výsev zeleniny na záhon: hloubka, teplota klíčení a postup

Hloubka výsevu zeleniny se pohybuje od 0,5 cm u drobných semen (celer, rajče, roketa) po 3–5 cm u velkých (hrách, fazole, špenát). Mrkev a petržel se sejí do hloubky 1–2 cm, ředkvičky 1–1,5 cm, červená řepa, mangold a pastinák 2–3 cm. Salát a bazalka jsou světloklíčivé a stačí je jen přitlačit. Teplota půdy rozhoduje, kdy začít: hrách, mrkev a ředkev klíčí už od března, fazole, okurky a cukety až po ledových mužích.

Níže najdete termíny, tabulku teplot a hloubek a všechny základní způsoby výsevu. Teplomilné druhy, které se vysévají do misek, jsou v článku předpěstování sazenic.

Nejdřív se vysévají druhy, které klíčí při nízkých teplotách. Hrách, ředkev a mrkev jdou do země už od března. Čím teplejší půda, tím rychleji semena vzejdou a tím menší je riziko zamokření, sucha a houbových chorob semenáčků. Teplomilné druhy (rajče, paprika, lilek, bazalka) potřebují o několik stupňů víc a předpěstovávají se. Druhy, které přesazení špatně snášejí, například fenykl, se vysévají přímo od dubna.

Orientační termíny přímého výsevu pro nížiny a střední polohy:

• Březen: hrách (od konce března), špenát, mangold, mrkev, petržel, pastinák, ředkvičky (od poloviny března), cibule, vodnice. Za chladna pod textilií.
• Duben: salát od začátku dubna, červená řepa od konce dubna, kopr, kerblík, pažitka, listová hořčice, fenykl. Pór a růžičková kapusta na výsevní záhonek.
• Květen: po ledových mužích keříčkové a tyčkové fazole, dýně, cukety, okurky, kukuřice. Dýně se vysévají po zmrzlých, od poloviny května.
• Červen a červenec: tyčkové fazole do konce června, keříčkové do července, červená řepa do konce července, mrkev do konce června, čínské zelí v červenci až na začátku srpna, podzimní ředkev v červenci a srpnu.
• Srpen a září: špenát a mangold od srpna do poloviny září, polníček, roketa, zimní salát a ředkvičky. Roketa a špenát vyseté v první polovině září dají listy za 4–6 týdnů.

Datum je jen vodítko. Spolehlivěji ukáže příroda, viz fenologický kalendář. Měsíční přehled všech prací najdete v zahradnickém kalendáři.

Hodnoty jsou orientační. Doba vzejití se prodlužuje v chladné půdě a zkracuje v teplé. Pomalu klíčí zejména pastinák, petržel, pór, mrkev a pažitka.

U druhů označených „jen přitlačit“ semena nepřikrývejte. Potřebují ke klíčení světlo, stačí je zatlačit do povrchu půdy. U těch, které klíčí dlouho (mrkev, petržel, pastinák), počítejte s tím, že řádek mezitím zaroste plevelem. Pomůže značkovací setba, kterou popisuje článek smíšené kultury.

Zásadní pravidlo: semena sít co nejřidčeji. Čím řidší výsev, tím méně se potom musí jednotit.

• Do řádků. Pro jemná semena a druhy, které špatně klíčí (petržel, mrkev, pór). Řádek vyznačte natažený provázkem nebo rýhou vytaženou hranou kolíku či motyčky. Rostliny jsou v řádku vidět, dobře se pletou a okopávají.
• Na široko. Pro listový salát, polníček a kerblík. Semena rozhoďte po celé ploše, po výsevu uhrabte hráběmi křížem, přitlačte hřbetem hrábí a opatrně zvlhčete.
• Bodový výsev. Pro velká semena. Kolem jedné tyčky tyčkových fazolí se vysévá 8–12 semen.
• Hnízdový výsev. U keříčkových fazolí se sejí skupiny 3–5 semen po 40 cm. Při výšce asi 20 cm se rostliny přihrnou kvůli stabilitě.
• Výsevní pásky. Papírové pásky s hotovým rozestupem semen jsou dražší, ale ušetří jednocení. Položte je do rýhy hluboké 1–2 cm, zalijte, přikryjte zeminou a znovu zalijte. Do vyklíčení kontrolujte denně a nikdy nenechte vyschnout. Hodí se pro mrkev, ředkvičky, červenou řepu a pro výsev do truhlíků.

• Na jaře mělce. Půda je vlhká, stačí semena zatlačit a zakrýt tenkou vrstvou zeminy.
• Později hlouběji. Pokud povrch přes den vysychá nebo tvoří krustu, udělejte hlubší rýhy, aby semena ležela ve vlhké vrstvě. Krustu nad výsevem narušujte opatrným kypřením.
• Vhodná denní doba. Za chladného jara sejte v poledne, v létě večer. Čerstvě vyseté nebo vysazené rostliny můžete 1–2 dny zastínit textilií.
• Přitlačit. Výsevní řádky po zasypání přitlačte prknem nebo hřbetem hrábí, aby se semena dotýkala půdy, a navlhčete. U špenátu je to zvlášť důležité.
• Letní salát. V horku semena neklíčí. Sejte večer a zalijte studenou vodou nebo salát předpěstujte v chladu.
• Do suché půdy. Hrách sejte do dobře vyschlé zeminy, v mokru semena zahnívají.
• Proti ptákům. Přes výsev špenátu a salátu natáhněte drátěné pletivo, jinak kosi semena vyhrabou.
• Čerstvé hnojení. Ředkev, mrkev a cibule nemají rády čerstvý kompost nebo hnůj. Zapravte jen vyzrálý kompost.

Mrkev po vzejití doporučujeme přikrýt asi 2 cm vyzrálého kompostu a držet půdu vlhkou, víc v článku mrkev.

Jednocení (protrhávání) udělejte co nejdřív, jakmile jdou semenáčky uchopit. Pozdější jednocení poškozuje sousední rostliny. Pro mrkev se vyplatí počkat, až se tvoří jemně zpeřené listy.

Semena červené řepy jsou klubka, z každého vyroste 3–5 semenáčků, takže jednocení je nutné. Mangold se po výsevu také proředí, nechte nejsilnější rostliny. Nadbytečné mladé rostliny nevyhazujte, listy špenátu, mangoldu nebo řepy se hodí do salátu.

Když vysejete celý záhon naráz, dozrají salát i ředkvičky během pár dní a většina se zbytečně zkazí. Raději sejte po malých dávkách:

• Salát, jarní cibulka, keříčkové fazole: každé 2–4 týdny. U naťové cibulky stačí nový výsev každé 3–4 týdny.
• Ředkvičky: nový výsev ve chvíli, kdy semenáčky z předchozího výsevu plně rozvinou děložní lístky.
• Listová hořčice: od dubna do září v rozestupech 2–3 týdnů.
• Salát na delší sklizeň: další výsev jakmile mají semenáče z předchozího první pravé listy.

Pro plynulou produkci je důležitější než maximální výnos celé záhony stále něčím osazovat. Po sklizni rané zeleniny hned vysejte následnou, příklady jsou v článku osevní postup a rychle rostoucí zelenina. Poznamenávejte si data výsevu, odrůdy a výsledky. Záznamy jsou spolehlivější než paměť.

• Vlhkost. Do vyklíčení nenechte povrch vyschnout. Zalévejte jemnou sprchou, aby se semena neodplavila.
• Textilie nebo síť hned po výsevu. Zakrytí chrání před mrazíkem a před létajícím hmyzem: pochmurnatkou mrkvovou, květilkou zelnou, dřepčíky i mšicemi. Platí to jen tehdy, když porost není napadený před zakrytím. Okraje zajistěte zeminou nebo kameny, aby hmyz nenašel skulinu. Víc v článku fólie a netkané textilie.
• Slimáci. Pod textilií a v chladném vlhku mohou vzcházející výsevy zničit. Sbírejte je a používejte jen povolené přípravky podle registru ÚKZÚZ a etikety, viz co proti slimákům.
• Plevel. Mezi řádky pravidelně plejte a kypřete. Mrkev, cibule a pastinák rostou pomalu a plevelem se snadno udusí.