Řez hrušní: jak stříhat hrušeň od výsadby po zmlazení

Hrušeň se řeže v době klidu, od konce února do března, v bezmrazých dnech. Její výhony rostou strmě vzhůru, takže řez míří hlavně ke dvěma cílům: udržet korunu nízko a ramena odklonit od kmene, a přitom nepřipravit strom o krátké plodné větvičky. Na podzim se hrušeň neřeže, bujné stromy se v létě doplňují jen odstraněním vlků. Níže najdete postup od výsadby po zmlazení starého stromu. Odrůdy, podnože a choroby hrušní shrnuje článek Hrušně.

Hrušeň je na řez nenáročnější než jabloň, má kratší plodné větvičky a řidší korunu. Zároveň má dvě vlastnosti, které řez ovlivňují:

• Strmý růst. Bez zásahu vznikne vysoká úzká pyramida, ze které se špatně sklízí. Proto se ramena odklánějí a koruna se drží nízko.
• Plodné pupeny na koncích výhonů. U některých odrůd, například Boscovy lahvice nebo Clappovy, se květní pupeny tvoří hlavně na koncích delších výhonů. Když je každý rok plošně zkracujete, odstraníte s nimi i úrodu.

Řezat se proto má spíš průklestem, tedy vyjmutím celých nevhodných větví, a část jednoletých výhonů se nechává nezkrácená.

Mladou hrušku řežte hned po jarní výsadbě. Pokud jste ji sázeli na podzim, počkejte do jara, aby zkrácené větve nepoškodil mráz.

1. Ponechte střední výhon a 3 až 4 rovnoměrně rozložená ramena odkloněná od kmene o 40 až 60°. Ostatní výhony odstraňte u báze.
2. Ramena zkraťte nad pupenem mířícím ven asi o třetinu až polovinu, aby jejich konce byly v jedné výšce.
3. Střední výhon zkraťte tak, aby končil 10 až 20 cm nad rameny.

Podrobnosti o tvarech koruny a o kůlu jsou v článku tvary ovocných stromů.

V prvních třech až pěti letech se koruna staví. U hrušní se prodlužující výhony ramen zkracují méně než u jabloní, jinak se strom zahustí strmými výhony. Co dělat s výhony, které rostou příliš svisle:

• Strmě rostoucí rameno ohněte do šikmé polohy rozpěrkou nebo provázkem ke kolíku. Nestahujte ho pod vodorovnu, rychle by zestárlo.
• Nebo ho seřízněte na nižší, víc odkloněný výhon.
• Střední výhon držte asi 20 cm nad rovinou ramen a konkurenční výhony odstraňujte celé.

Hrušně se hodí i na kordony u zdi nebo plotu. Výhony se zkrátí a vyvážou do vodorovné polohy, po jejich stranách vyrostou krátké plodné výhonky. Probírka plodů, nutná u jabloní, bývá u kordonů zbytečná.

U stromu v plné plodnosti se řez omezuje na údržbu:

• Krátké plodné větvičky uvnitř koruny neodstraňujte.
• Zestárlé plodné dřevo zmlazujte zkrácením na mladší větvičku.
• Odstraňte křížící se a dovnitř rostoucí větve a prosvětlete husté části, aby koruna rychle osychala.
• Bujný strom, který nerodí, řežte méně a později na jaře. Silné výhony ohněte do šikmé polohy.

Rozdíly mezi odrůdami jsou znát. Slabě rostoucí a brzy plodící odrůdy, třeba Konference, Lucasova nebo Williamsova čáslavka, chtějí pravidelný řez plodného dřeva. Středně vzrůstné Boscova lahvice, Clappova či Charneuská se řežou podobně jako jabloně. U velmi vzrůstných starých odrůd na semenáči hlídejte výšku koruny už od mládí.

Vlky, tedy bujné svislé neplodné výhony, odstraňujte v létě, nejlépe v srpnu, dokud jsou slabé. Řezejte je celé u báze na větevním kroužku, ne do pahýlu. Malé rány se nenatírají. Velké začistěte ostrým nožem, aby na nich nestála voda. Silné větve odstraňujte ve třech krocích: podříznutí odspodu, odříznutí shora a odstranění pahýlu, jak je popsáno v článku Řez jabloní.

Hrušně snášejí hluboký zmlazovací řez nejlépe ze všech ovocných stromů, zhruba do 40 až 50 let věku. Tak se postupuje:

• Zmlazujte v předjaří, ideálně v roce, kdy je na stromě hodně květních pupenů.
• Koruna se zmlazuje odshora dolů: horní větve se zkracují víc, spodní méně, vždy nad slabší větví mířící ven.
• U pyramidálních hrušní má výsledná koruna tvar špičaté střechy s vrcholovým úhlem asi 70°, u kulovitých asi 90°.
• Příliš vysokou korunu snižte nejvýš o třetinu nad slabší vodorovně odbočující větví, která převezme vedení. Mladší stromy snižujte v srpnu, starší v předjaří.

V dalších letech veďte růst řezem a ohýbáním do šířky. U stromu, který léta nikdo neřezal, rozložte zmlazení do několika sezón.

Hrušeň napadá i bakteriální spála. Za vlhkého a teplého jara se objeví hnědé až černé květy, obloukovitě zkroucené vrcholky výhonů a jantarové kapky slizu. Při podezření odřízněte napadenou větev 30 až 50 cm pod viditelným poškozením a odstraněné části nekompostujte. Nástroje po každém řezu dezinfikujte, jinak chorobu přenesete na další strom. Spála je v ČR sledovaná choroba, při podezření se proto vyplatí obrátit se na ÚKZÚZ. Souvislosti najdete v článku Spála růžovitých.

• Řez na podzim. Rány se do zimy nezacelí a otevřou cestu chorobám. Odstraňte jen suché a zlomené větve.
• Pravidelné plošné zkracování. U odrůd s plodnými pupeny na koncích výhonů tím řežete úrodu.
• Nechat hrušeň vyrůst do výšky. Nízkou korunu je mnohem snazší řezat i sklízet než pozdě snižovat vysokou.
• Pahýly po větvích. Odumírají a hrušeň je nezavalí.
• Řez nemocného stromu bez dezinfekce nářadí.

Zdroje fotografií

• mladá hrušeň po výsadbě s kůlem: Basotxerri, CC BY-SA 4.0, zdroj
• hrušeň vedená jako kordon u zdi: Uoaei1, CC BY-SA 4.0, zdroj
• zmlazování staré vysoké hrušně: Petro Stelte, CC BY-SA 4.0, zdroj
• bakteriální spála na výhonu hrušně: Joseph OBrien, USDA Forest Service, Bugwood.org, CC BY 3.0 us, zdroj