Semena zeleniny z vlastní zahrady: sběr, sušení a skladování

Vlastní semena zeleniny získáte nejsnáz od samosprašných druhů: rajčat, fazolí, hrachu a salátu. Stačí vybrat nejlepší rostlinu nehybridní odrůdy, nechat semena dozrát přímo na ní, vyčistit je, důkladně usušit a uložit v suchu a chladu. U cizosprašných druhů, jako jsou dýně, cukety, okurky, kukuřice nebo mrkev, se odrůdy snadno zkříží a semena pak nemusí dát stejné rostliny. U F1 hybridů vlastní osivo nemá smysl vůbec.

Na sáčku osiva najdete u názvu odrůdy často označení F1. Jde o hybrid, tedy křížence dvou vybraných rodičovských linií. První generace je vyrovnaná a výnosná, další generace se ale štěpí: z jejích semen vyrostou rostliny s různými vlastnostmi, často horšími. Proto se osivo F1 hybridů musí kupovat každý rok znovu.

Pro vlastní osivo se hodí nehybridní odrůdy, hlavně staré a krajové, které si zahrádkáři předávali po generace. Jsou přizpůsobené místnímu podnebí a půdě, a když si z nich budete brát semena z nejlepších rostlin, budou se vašim podmínkám přizpůsobovat dál. Takových odrůd ubývá, každý zahrádkář, který je množí, pomáhá je uchovat.

Opatrně se semeny z kupované zeleniny. Rajčata a papriky z obchodu bývají většinou F1 hybridy a výsledek je nejistý.

O tom, jak snadno vlastní osivo získáte, rozhoduje způsob opylení. Samosprašné rostliny se opylují vlastním pylem, často už v uzavřeném květu, a odrůdy se kříží jen výjimečně. Cizosprašné rostliny přenáší pyl hmyz nebo vítr, takže se zkříží s jinými odrůdami stejného druhu na zahradě i u sousedů a někdy i s planě rostoucími příbuznými.

Dvouleté druhy (mrkev, petržel, zelí, řepa, cibule, pór, celer) vykvetou až ve druhém roce. Matečné rostliny se musí přezimovat, buď na záhonu, nebo uložené ve sklepě, a na jaře se znovu vysadí.

Ruční opylení dýní a cuket. Večer před rozkvětem zavažte samičí květ (má pod sebou malý plůdek) i několik samčích květů stejné odrůdy, aby do nich nevlezl hmyz. Ráno samčí květ utrhněte, odstraňte korunu a prašníky otřete o bliznu samičího květu. Ten znovu zavažte a plod označte stužkou. Semena berte jen z něj.

Semena berte vždy z nejlepších rostlin, ne ze zbytků po sklizni. Vlastnosti matečné rostliny se přenesou do další generace.

• Salát, který vybíhá do květu nejpozději. Z prvních vybíhajících rostlin byste si vypěstovali salát, který vybíhá stále dřív.
• Zelí s nejpevnější hlávkou, kedluben s největší a nedřevnatějící bulvou.
• Rajčata, fazole, hrách z rostlin, které nejlépe plodily a zůstaly zdravé.
• U cizosprašných druhů nechte vykvést víc rostlin jedné odrůdy, ne jen jednu. Uchová se tak víc vlastností a odrůda nedegeneruje.

Matečné rostliny označte stužkou nebo kolíkem hned, jak je vyberete, aby je nikdo omylem nesklidil.

Suchá semena (fazole, hrách, salát, mrkev, petržel, cibule, pór, ředkvičky, košťáloviny):

• Nechte je dozrát na rostlině co nejdéle. Lusky fazolí a hrachu mají být suché, kožovité a semena v nich chrastí.
• Na okolíky, laty a hlávky, ze kterých semena snadno vypadávají nebo je vyzobávají ptáci, navlékněte látkový nebo papírový sáček.
• Za vlhkého podzimu rostliny se semeníky uřízněte nebo vytrhněte a dosušte je zavěšené v suché a vzdušné místnosti.
• Úplně suché semeníky vymlaťte v pytli nebo rozdrťte v dlaních nad miskou. Plevy oddělte přesátím přes síto nebo převátím, například opatrným foukáním.

Semena z dužnatých plodů (rajčata, okurky, dýně, cukety, lilek, paprika):

• Plody nechte na rostlině přezrát. Okurky a cukety zežloutnou a ztvrdnou, dýně se po sklizni nechají ještě několik týdnů dozrát v teple.
• Rajčata a okurky: semena obalená slizem nechte 1–2 dny mírně zkvasit ve vodě, viz postup níže.
• Dýně a cukety: semena vyberte, opláchněte od dužiny a usušte. Prázdná, plochá semena vyřaďte.
• Paprika: semena z přezrálé, vybarvené papriky stačí vyškrábnout a usušit, kvašení není potřeba. U pálivých odrůd pracujte v rukavicích.

1. Vyberte plod. Úplně zralé, raději přezrálé rajče nehybridní odrůdy z nejlepší rostliny.
2. Vymačkejte semena. Rajče rozřízněte napříč a semena i s rosolovitou šťávou vymačkejte nebo vyškrábněte lžičkou do skleničky.
3. Nechte je zkvasit. Přilijte trochu vody a skleničku nechte 1–2 dny stát při pokojové teplotě. Na hladině se vytvoří povlak a sliz kolem semen se rozloží. Déle než 3 dny kvasit nenechávejte, semena by mohla začít klíčit.
4. Propláchněte. Obsah zalijte vodou a zamíchejte. Dobrá semena klesnou ke dnu, prázdná a zbytky dužiny plavou a slijete je. Zbytek propláchněte v sítku.
5. Usušte. Semena rozprostřete v tenké vrstvě na savý papír, talíř nebo pečicí papír a sušte je několik dní ve stínu při pokojové teplotě. Občas je promíchejte, aby se neslepila.
6. Uložte. Až jsou semena úplně suchá a nelepí se k sobě, dejte je do papírového sáčku a popište.

Stejně se postupuje u okurek. Z jednoho rajčete získáte desítky semen, na běžnou zahradu tedy stačí pár plodů. Jak rajčata pěstovat dál, popisuje pěstování rajčat.

• Sušte pomalu. Při pokojové teplotě ve stínu a průvanu, ne na topení, na přímém slunci ani v troubě. Příliš vysoká teplota klíčky poškodí.
• Uchovávejte v suchu, chladu a tmě. Nejlépe v papírových sáčcích nebo obálkách v krabici v chladné místnosti. Do sklenice s víčkem dávejte jen dokonale suchá semena, jinak plesniví.
• Popište. Druh, odrůdu a rok sběru. Bez data za dva roky nebudete vědět, která semena jsou čerstvá.
• Fazole a hrách nechte po usušení několik dní v mrazáku. Zahubíte tak případné larvy zrnokazů, které by semena během zimy vyžraly.

Klíčivost semen s časem klesá. Orientačně, při dobrém skladování, vydrží:

Zkouška klíčivosti. V zimě dejte 10 semen na vlhký papírový ubrousek, zabalte ho do sáčku a nechte v teple. Po týdnu až dvou spočítejte vyklíčená semena: 8 z 10 znamená klíčivost 80 %. Při nižší klíčivosti sejte hustěji, nebo osivo obnovte. Některá semena potřebují ke klíčení zvláštní podmínky, třeba chlad nebo světlo, víc o tom v článku dormance semen.

Zdroje fotografií

• suché lusky fazolí na rostlině připravené ke sběru semen: Roger Culos, CC BY-SA 3.0, zdroj