Dormance semen: jak stimulovat klíčení a regulovat růst rostlin
Semena řady rostlin neklíčí hned po sklizni – jde o přirozený odpočinek neboli dormanci. Zjistěte, jak ji překonat stratifikací, giberelinty nebo máčením osiva, a kdy naopak rašení zadržet.
Co je dormance semen a proč rostliny neklíčí hned po sklizni
POVZBUZOVÁNÍ A ZADRŽOVÁNÍ KLÍČENÍ A RŮSTU (STIMULACE A RETARDACE)
STIMULACE KLÍČENÍ A RŮSTU
Semena některých druhů rostlin neklíčí bezprostředně po sklizni. Je to účelné „zařízení“. Zabraňuje totiž, aby klíčící rostliny nebyly poškozeny během zimy, jak by se stalo, kdyby hned na podzim za příznivých vnějších podmínek došlo k vyklíčení semen. Semena mohou být po sklizni ve stavu odpočinku (dormance). Dormance semen má mnoho obdob s dormancí pupenů.
U některých druhů rostlin odezní odpočinek v suchých semenech či plodech během několika týdnů po sklizni. Platí to například pro většinu odrůd ozimé pšenice, jarního ječmene a pro semena řady plevelných druhů (např. čistec roční, oves hluchý a další). U plevelů je výstup z odpočinku zpravidla postupný, čímž se některé plevele stávají zvláště „houževnatými“, neboť některá jejich semena jsou schopna vyklíčit i po několika letech. Odpočinek tu souvisí s vysokým obsahem auxinu, případně kyseliny abscisové (ABA). Aplikací giberelinů na semena je možno tento odpočinek zkrátit, příp. zcela zrušit.
Stratifikace dřevin: jak překonat hluboký odpočinek semen chladem
U dřevin má odpočinek semen většinou jinou povahu. Zde je nutno, aby semena (případně plody) zbobtnala ve vodě a pak byla po jistou dobu vystavena chladu. Tomuto opatření říkáme stratifikace. Má mnoho obdobných rysů s jarovizací. Během stratifikace dochází k aktivaci enzymů, které odbourají inhibiční látky, přičemž postupně dochází k aktivaci giberelinů a cytokininů.
Stimulace klíčení: máčení osiva a použití růstových regulátorů
Již od dob objevu růstových regulátorů se datují i snahy povzbuzovat (stimulovat) také klíčení semen, která nejsou ve stavu odpočinku. Vždy lákala možnost zbobtnat semena před vyklíčením v roztoku některého z růstových regulátorů, urychlit růst rostlin a tak případně i zvýšit sklizeň. Dosažené výsledky však značně kolísají (mnoho záleží na individuální životnosti osiva i na podmínkách meteorologických a půdních).
Pozitivních výsledků bylo dosaženo hlavně u kořenové zeleniny po zbobtnání (máčení) osiva (např. po dobu 24 hodin) v roztoku IBA a kyseliny nikotinové (50 mg.l⁻¹). Zde se však pozitivně uplatňuje již pouhé máčení osiva ve vodě. Jím se totiž vyplaví zábranné (inhibiční) látky, na něž jsou zvl. nažky mrkve a petržele velmi bohaté. Také obilky pšenice zbobtnané ve vodě a pak vysušené klíčí rychleji než obilky suché, které před výsevem zbobtnány nebyly. Souvisí to patrně nejen s vyplavením inhibičních látek, ale i se zahájením biochemických pochodů, k nimž dochází během bobtnání, hlavně s počátkem enzymatické činnosti (aktivity).
Za účelem urychleného sladování ječmene lze zbobtnat obilky ječmene v roztoku giberelinu. Jím je možno také zesílit růst květních stonků např. u bramboříku a docílit tak lepšího využití k řezu. Také postřik roztokem giberelinu na vyklíčený porost luskovinoobilné směsky nápadně urychlí růst rostlin.
Za perspektivní se považuje použití růstových regulátorů (příp. ve směsi s mikroprvky, např. bórem nebo manganem) na semenné kultury, tedy kultury určené ke sklizni osiv. Postřik je nutno vykonat ještě před dozráním semen. Tak vzniká možnost sklízet životaschopnější osivo, z něhož pak vyrůstají i vitálnější rostliny schopné skýtat lepší sklizeň.
Retardace rašení: jak zpomalit růst ovocných dřevin a brambor
ZADRŽOVÁNÍ (RETARDACE) RAŠENÍ A RŮSTU
V některých případech je třeba zabránit nežádoucímu rašení. Postříkem ovocných dřevin roztoky růstových regulátorů auxinové povahy ve vyšších koncentracích (např. roztokem IAA nebo NAA 100-200 mg.l⁻¹) v průběhu srpna lze zpozdit asi až o deset dní vykvétání těchto dřevin v příštím jaře. Tak je možno zabránit poškození květů pozdními jarními mrazy.
U brambor byly vyzkoušeny aplikace retardantů, např. maleinhydrazidu (MH) za účelem zábrany nežádoucího rašení během zimy uskladněných hlíz.
I u jiných druhů rostlin byly zkoušeny aplikace MH. U tulipánů pěstovaných na sklizeň cibulí může MH zabránit nežádoucí tvorbě květů, u parkových trávníků a živých plotů zadrží nežádoucí růst atd. Z hygienického hlediska (MH je mitotický jed) to nejsou aplikace doporučitelné zvláště u brambor.
V některých zemích však bylo dosaženo pozitivních a z hygienického hlediska přijatelných zkušeností při aplikaci retardantu paclobutrazolu. Užívá se zejména k postřiku na ovocné dřeviny, aby se zabrzdil prodlužovací růst letorostů, podnítilo se jejich větší větvení, a tak se dosáhlo větší násady květů a plodů. V obchodě byl paclobutrazolový preparát Cultar.
Chlorcholinchlorid a auxinové herbicidy: regulace růstu obilnin a hubení plevelů
Značné využití v praxi se dočkala retardační látka chlorcholinchlorid (CCC). Tuto látku obsahuje například preparát Retacel. Po postřiku porostu ozimé pšenice se docílí kratšího a pevnějšího stébla, čímž se zabrání poléhání rostlin. Účinek je zvlášť nápadný u porostů pohnojených vysokými dávkami dusíku. Ani tyto aplikace však nelze považovat z hygienického a ekologického hlediska za žádoucí!
Některé růstové regulátory ve vyšších koncentracích nejen zabrzdí růst rostlin, ale jsou schopny je i zničit. Využívá se tu skutečnosti, že na auxin jsou podstatně citlivější rostliny dvouděložné než jednoděložné. Lze proto auxinovými regulátory (např. kyselinou 2,4-dichlorfenoxyoctovou) zničit dvouděložné plevele (např. hořčici nebo ohnici) v kultuře jednoděložných rostlin (např. obilnin).
