Bršlice kozí noha: jak se jí zbavit, jak ji poznat a k čemu je v kuchyni

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), lidově kerhák, je vytrvalý plevel z čeledi miříkovitých. Rozrůstá se bílými plazivými oddenky, a když je při pletí přetrhnete, z každého úlomku vyraší nová rostlina. Proto ji nezničí obyčejné vytrhávání ani rytí. Zbavíte se jí třemi způsoby: oddenky pečlivě vyberete rycími vidlemi, plochu na celou sezónu zakryjete neprůsvitnou fólií, nebo ji vytrvale ořezáváte, dokud se nevyčerpá. Mladé listy jsou navíc jedlé a chutnají po mrkvi a celeru.

• Listy: dlouze řapíkaté, dvakrát trojčetné. Jednotlivé lístky jsou široce vejčité, na okraji pilovité, mladé světle zelené a lesklé, jako by byly nalakované. Tvar listu připomíná kozí kopýtko, odtud český název.
• Lodyha: dutá, rýhovaná a lysá, bez skvrn. Kvetoucí rostlina bývá vysoká 30–100 cm.
• Květy: bílé okolíky v červnu a červenci, podobné kerblíku nebo mrkvi.
• Vůně: rozemnutý list voní po mrkvi, petrželi a celeru.
• Oddenky: bílé, křehké, plazí se mělce pod povrchem a tvoří hustou síť.

Bršlici se daří ve vlhké, humózní půdě bohaté na dusík, ve stínu i polostínu. Typicky zarůstá okraje živých plotů, místa pod stromy a keři, záhony trvalek a staré zahrady. Kde roste ve velkém, je půda obvykle úrodná, což potvrzují i další rostliny ukazující stav půdy.

V zahradnictvích se prodává i okrasná pestrolistá forma s bíle lemovanými listy. Rozrůstá se stejně ochotně, proto ji sázejte jen tam, kde ji ohraničíte.

Bršlice se šíří hlavně oddenky. Ty jsou křehké a při vytrhávání se lámou, takže v zemi skoro vždy něco zůstane. Rýč i rotavátor je rozsekají na desítky kousků a každý z nich založí novou kolonii. Proto plocha po zrytí bývá zarostlá hustěji než předtím.

Semeny se šíří méně, ale přece: pokud necháte okolíky dozrát, objeví se bršlice i v jiných koutech zahrady. Velká část „nové“ bršlice ale přileze zpod plotu od souseda nebo z neudržovaného okraje pozemku.

Jednorázový zásah nestačí na žádný z postupů. Počítejte s tím, že plochu budete kontrolovat ještě rok či dva po vyčištění.

1. Vyrýt oddenky rycími vidlemi

Na záhonech a menších plochách nejspolehlivější cesta. Půdu nadzvedávejte rycími vidlemi, ne rýčem, a oddenky vybírejte rukou co nejdelší a celé. Pracujte za vlhka, kdy jde půda snadno z oddenků dolů. Plochu po několika týdnech zkontrolujte a vyrašené rostlinky vyberte i s kořínkem. Totéž postupně opakujte, dokud nová rašení neustanou.

2. Zakrýt plochu černou fólií nebo kartonem

Bez světla a vody bršlice dlouho nevydrží. Plochu nejdřív nízko posekejte, pak ji zakryjte neprůsvitnou černou fólií nebo několika vrstvami kartonu a ten zatižte mulčem. Kryt přetáhněte asi o půl metru za okraj porostu a pečlivě zatižte, jinak bršlice vyleze po stranách. Nechte ho ležet celou vegetační sezónu, u silně zarostlé plochy raději dvě. Nepoužívejte netkanou textilii propouštějící světlo, tou bršlice proroste. Víc o materiálech v článku fólie a netkané textilie na zahradě.

3. Vytrvale ořezávat a vyčerpat

Tam, kde nejde kopat, třeba mezi kořeny stromů a keřů, pomáhá pravidelné vyřezávání listů těsně u země. Každý nový list rostlina vytváří ze zásob v oddencích. Když ji připravíte o listy pokaždé, jakmile znovu vyraší, oddenky postupně vyčerpáte. Trvá to celou sezónu a často i další rok, ale funguje to. Posekanou nať můžete rovnou použít v kuchyni.

4. Zastínit konkurencí

Po vyčištění plochy nenechávejte půdu holou. Vysázejte hustě zeleninu nebo trvalky, zamulčujte silnou vrstvou a mezi nimi dál vytrhávejte každý nový list. Na zarostlé ploše se osvědčuje první rok pěstovat brambory: při sázení, okopávání, nahrnování a sklizni se půda několikrát důkladně prokypří a oddenky se při tom průběžně vybírají.

5. Postavit bariéru proti sousedům

Pokud bršlice leze zpod plotu, zapusťte podél hranice záhonu svislou bariéru z pevné fólie nebo plastového pásu do hloubky aspoň 20–30 cm a nechte ji vyčnívat pár centimetrů nad povrch. Pás podél plotu pak pravidelně sekejte, aby nevysemenila.

A herbicid? Na nevyužité ploše před založením záhonu se dá použít jen přípravek povolený pro neprofesionální uživatele podle registru ÚKZÚZ, přesně podle etikety. U bršlice obvykle nestačí jeden zásah a mezi zeleninou, jahodami nebo pod ovocem ho nepoužívejte. Obecné zásady najdete v článku plevel na zahradě.

• Nerýt rýčem a nefrézovat. Rozsekané oddenky bršlici jen rozmnoží.
• Nedávat živé oddenky do kompostu. V hromadě klidně přežijí a s kompostem je rozvezete po zahradě. Nejdřív je usušte na slunci nebo několik týdnů vyluhujte ve vodě, jinak patří do bioodpadu. Listy bez oddenků kompostovat můžete.
• Nenechat ji vykvést. Okolíky odstřihněte dřív, než dozrají semena.
• Nesázet trvalky do neprověřené půdy. Oddenek propletený kořenovým balem trvalky nebo keře se odtud vyndává velmi těžko. Při přesazování zkontrolujte i kořenové baly od sousedů a z výměny.

Plochu, která byla dlouho zakrytá fólií, před výsadbou prokypřete a přidejte kompost nebo organické hnojivo, aby se v ní rychle obnovil půdní život.

Bršlice patří k nejchutnějším jedlým plevelům. Mladé světle zelené lístky mají jemnou chuť, která připomíná mrkev, petržel a celer. Kdo ji nedokáže ze zahrady vyhnat, může ji aspoň pravidelně sklízet. Po každém pokosení obrazí novými mladými listy, takže z ní je nenáročná „trvalá zelenina“, o kterou se nemusíte starat.

• Co sbírat: mladé, ještě lesklé a světlé listy, nejlépe na jaře před květem nebo kdykoli po posečení. Starší listy jsou tuhé, nahořklé a hodí se nanejvýš pro králíky.
• Syrová: nadrobno do salátu, do tvarohové pomazánky, do bylinkového másla nebo pesta.
• Vařená: jako polévková zelenina místo petrželové natě a celeru, do zeleninových polévek, omáček a vaječných jídel, nebo podušená jako špenát.
• Na zimu: listy se dají usušit a rozdrtit na koření, případně nasekané nasolit podobně jako kysané zelí. V Rusku se bršlice tradičně přidává do salátů, boršče a soljanky.

Sbírejte ji jen na místech bez postřiků, mimo okraje silnic a cest a mimo plochy, kam chodí venčit psi. Další jedlé rostliny, které na zahradě rostou samy, najdete v přehledu jedlé plevele.

Čeleď miříkovitých zahrnuje kromě zeleniny a koření i několik z nejjedovatějších rostlin naší flóry. Bršlici sbírejte, jen když ji určíte s naprostou jistotou. Nejbezpečnější je sbírat z porostu, který znáte z předchozího léta, kdy jste ho viděli kvést a vyrýpli bílé oddenky.

Hlavní rozlišovací znak bršlice jsou široké, pilovité lístky po třech a vůně po mrkvi. Žádná z jedovatých okoličnatých rostlin v tabulce takto široké lístky nemá. Jakmile si nejste jistí, rostlinu nejezte. Pěstovaný kerblík vonný a jiné okoličnaté koření pěstujte ze semen z obchodu, ne ze sběru.

Zdroje fotografií

• Detail dvakrát trojčetného listu bršlice kozí nohy: Dmitry Makeev, CC BY-SA 4.0, zdroj