Řez meruňky: kdy a jak stříhat meruňku krok za krokem

Meruňku řežte na jaře ve fázi červeného poupěte až v době květu, nebo v létě po sklizni. Jen v prvním roce po výsadbě se zkracuje před rašením. V zimě meruňku neřežte: rány z doby klidu se nehojí, pronikají do nich houby a bakterie a jsou častým začátkem mrtvice meruněk a klejotoku.

Jak řezat: korunu tvarujte jen první 2 až 3 roky, z 3 až 4 ramen s velkým úhlem odklonu. Pak už meruňku hlavně prosvětlujte, dlouhý plodný obrost zkracujte a v červnu zaštipujte bujné letorosty. Silnější větve odstraňujte v srpnu.

Termíny platí pro střední polohy. V teplých oblastech kvetou meruňky dřív, ve vyšších polohách později. Řežte vždy za suchého počasí.

Dřevo meruňky je křehké a větve se pod úrodou snadno vylamují. Proto se koruna staví z ramen, která:

• svírají se středním výhonem větší úhel, ideálně 45 až 60°,
• nevyrůstají z jednoho místa na kmeni, ale mají od sebe výškový odstup 15 až 25 cm,
• jsou tři až čtyři, ne víc.

Střední výhon má konce ramen převyšovat jen mírně. Pokud ho necháte vysoko, meruňka vytáhne korunu do výšky a ramena zeslábnou. Mnoho odrůd se navíc špatně větví a tvoří málo plodného obrostu, na to se používá letní Šittův řez.

Meruňky se v chladnějších polohách lépe ujímají při jarní výsadbě, kdy hned po zasazení následuje řez. U stromku sázeného na podzim zkracujte korunku až na jaře před rašením. Postup:

1. Vyberte 3 až 4 nejvhodnější výhony podle pravidel výše. Ostatní odřízněte na větevní kroužek.
2. Ramena zkraťte hluboko, zhruba o polovinu až dvě třetiny, vždy nad pupenem směřujícím ven. Konce srovnejte do jedné roviny.
3. Střední výhon zkraťte tak, aby konce ramen převyšoval jen o několik centimetrů, nejvýš o 10 až 15 cm.

Hluboký řez po výsadbě je u meruňky důležitý. Podpoří silný růst nových výhonů, ze kterých se korunka v dalších dvou letech dotvaruje. Tvarování koruny končí ve 2. až 3. roce. Další roky už se neřeže před rašením, ale až ve fázi červeného poupěte nebo za květu.

Šittův řez je zaštípnutí nebo zkrácení hlavních výhonů v červnu. Hodí se pro odrůdy, které se špatně větví, a pro bujně rostoucí stromy.

• Kdy: počátkem června, když mají hlavní letorosty 12 až 15 listů.
• Jak: u mladých stromků zaštípněte vrcholy hlavních letorostů. U starších stromů zkraťte bujné prodlužující i postranní letorosty o třetinu až polovinu.
• Co to udělá: z pupenů pod řezem vyrostou do konce léta nové krátké výhony. Ve spodní části koruny se tak vytvoří plodný obrost a bujný růst hlavních větví se zbrzdí.

Šittův řez má ještě jednu výhodu. Květní pupeny, které vzniknou na výhonech vyrostlých po letním zaštípnutí, raší na jaře později. Kvetou tedy o něco později než ostatní a snáz uniknou jarním mrazíkům (jarní mrazíky).

Meruňka plodí na krátkých plodných větévkách i na jednoletých výhonech. V hustých korunách obrost odumírá, proto koruna musí zůstat světlá.

• Dlouhý plodný obrost, delší než 50 cm, zkraťte v době květu o polovinu až dvě třetiny. Na zbytku zůstanou skupiny květních pupenů. Krátký obrost nezkracujte.
• Letorosty delší než 20 až 25 cm v polovině června zkraťte o třetinu až polovinu. Podpoříte tím tvorbu květních pupenů na příští rok.
• Prosvětlení koruny dělejte nejlépe v srpnu až září, případně na jaře v době květu. Odstraňte větve rostoucí dovnitř, křížící se, suché a vlky.
• Konkurenční výhony u konců ramen neodstraňujte na větevní kroužek, ale na patku, krátký asi centimetrový zbytek se spícími pupeny. Z něj vyrostou slabší výhony, které posílí plodný obrost.

Na mladých výhonech meruňka často nasadí víc plodů, než unese. Proberte je a větve s velkou úrodou podepřete. Probírku popisuje článek meruňka.

Když jsou přírůstky krátké a plody drobnějí, hlavně po bohaté úrodě, zmlazujte větve do 2 až 4letého dřeva, podle potřeby i hlouběji. Řez veďte vždy nad mladší boční větví.

• Neplodící stromy: koncem května až začátkem června.
• Plodící stromy: po sklizni.
• Bujné výhony, které na zmlazených větvích vyrostou, zkracujte opět letním řezem v červnu.

Hluboké zmlazení do starého dřeva meruňka snáší špatně, zvlášť v době vegetačního klidu. Zanedbaný strom proto zmlazujte postupně několik let, každý rok jen část koruny.

Meruňky lze pěstovat i v pásu jako nízkou stěnu. Silné jednoleté stromky se po výsadbě zkrátí na 60 až 70 cm a sázejí se v řadách 3 až 4 m od sebe, v řadě po 2 m. První plody přicházejí ve 2. až 3. roce, plné plodnosti pás dosáhne v 7. až 8. roce a je široký 1 až 1,5 m.

• Na jaře se řeže jen pro úpravu tvaru.
• Mezi 10. a 20. červnem se zakrátí letorosty.
• Mezi 20. červencem a 10. srpnem se odstraní vlky a nevhodně rostoucí větve.

V hustších výsadbách se méně střídají teploty u kmenů a meruňky v nich méně trpí mrtvicí. Další tvary popisuje článek tvary ovocných stromů.

• Dutý řez. Silnější větve odstraňujte v srpnu mírně prohloubeným řezem na větevní kroužek. Rána se lépe zavaluje a riziko mrtvice je menší. Nikdy nenechávejte pahýl.
• Ostrý nůž a dobré nůžky. Dřevo meruňky je citlivé na pohmoždění. Tenké výhony stříhejte ostrými dvousečnými nůžkami, čípky a okraje ran začistěte ostrým zahradnickým nožem (žabkou).
• Silnější větve nadvakrát, nejdřív zespodu naříznout, aby se kůra neodtrhla.
• Ošetření. Malé rány nechte bez nátěru. Velké rány začistěte a můžete je ošetřit stromovým balzámem.
• Hygiena. Po řezu uschlé nebo nemocné větve otřete nářadí lihem. Uschlou větev řežte hluboko do zdravého dřeva, kde je pletivo pod kůrou zelenavé.

Řez je jen jedna část prevence. Stejně důležité je stanoviště, ochrana kmene před mrazem bílým nátěrem (bílení stromů) a vhodná podnož, viz meruňka.

• Řez v zimě. Nejčastější vstupní brána infekcí vedoucích k mrtvici.
• Ramena z jednoho místa a s ostrým úhlem. Křehké dřevo se pod úrodou trhá.
• Vysoký střední výhon. Koruna se vytáhne do výšky a spodní ramena zeslábnou.
• Jednorázové hluboké zmlazení do starého dřeva. Meruňka ho snáší špatně.
• Pahýly po odřezaných větvích. Zasychají a infekce se z nich šíří do zdravého dřeva.
• Bez letního řezu. U odrůd, které se špatně větví, zůstanou větve dlouhé a holé, s plody jen na koncích.