Pnoucí růže: odrůdy, výsadba, opora a řez

Pnoucí růže nemají úponky ani přísavné kořínky. Dlouhé výhony se o oporu jen opírají a zachytávají ostny, takže bez vyvázání by se rozložily do stran nebo spadly. Odměnou za trochu práce s vázáním je ale kvetoucí stěna dva až čtyři metry vysoká, kterou žádná jiná růže nenahradí. Obecné zásady pěstování všech skupin růží najdete v článku Pěstování růží, tady se věnujeme jen tomu, čím se pnoucí růže liší.

Pod označením pnoucí růže se v zahradnictvích prodávají dvě dost odlišné skupiny:

• Pnoucí růže s pevnými výhony (anglicky climber). Výhony jsou silné, spíš tuhé, rostliny dorůstají 2–4 m a většina moderních odrůd kvete opakovaně od června do podzimu. Patří sem i odrůdy v tabulce níže.
• Popínavé růže s ohebnými výhony (rambler). Mají dlouhé, tenké a měkké výhony, které lze vést po stromech, pergolách nebo plotech. Většinou kvetou jednou v roce, zato velmi bohatě, často drobnými květy v hroznech.

Zvláštní případ jsou odrůdy s přívlastkem „Climbing“, které vznikly jako pnoucí mutace čajohybridů nebo záhonových růží. Mají velké květy svých předků, ale také jejich nižší odolnost vůči mrazu.

Opakovaně kvetoucí pnoucí růže kvetou na mladém dřevě, tedy na postranních výhonech, které vyrůstají z jednoletých a dvouletých hlavních výhonů. Z toho vychází celý řez i způsob vyvazování.

Všechny uvedené odrůdy potřebují slunné stanoviště a vysazují se jednotlivě, ne do skupin. Liší se hlavně konečnou výškou, a tedy tím, jak vysokou oporu potřebují.

Spon je vzdálenost mezi dvěma pnoucími růžemi při výsadbě, výška udává, kam rostlina doroste na opoře po několika letech.

Odrůdy do 3 m se hodí na oblouky, obelisky a ploty. Na pergolu nebo vysokou stěnu volte ty, které dorůstají 3–4 m. Méně vzrůstné růže na sloupku nebo obelisku lze sázet i hustěji, zhruba na 80–100 cm.

Pnoucí růže chtějí slunné, teplé a vzdušné místo s hlubokou, kyprou a humózní půdou. Vzdušnost je důležitá: tam, kde vzduch stojí, třeba v uzavřeném dvoře nebo v koutě mezi dvěma zdmi, se na listech rychle usadí padlí. Silné napadení padlím bývá většinou důsledkem nevhodného stanoviště nebo nevyváženého hnojení, ne smůly.

U zdi domu mějte na paměti dvě věci. Půda bývá u základů plná stavební suti a velmi suchá, protože ji přesah střechy chrání před deštěm. A bílá jižní stěna v zimě silně odráží slunce, takže výhony se přes den ohřejí a v noci promrzají. Na takovém místě pnoucí růže potřebuje víc vody v létě a stínění v zimě.

Nesázejte pnoucí růži tam, kde předtím růže rostly. Půda je „unavená“ a nová rostlina v ní roste špatně, i když tam stará růže byla jen rok. Pokud jinou možnost nemáte, vyměňte zeminu do hloubky 50 cm.

Prostokořenné pnoucí růže se sázejí od března do května a od října do zámrzu. Růže v kontejneru můžete vysadit i v létě, pokud je potom zaléváte.

1. Příprava rostliny. Prostokořennou růži zkraťte na 10–15 cm, kořeny čerstvě seřízněte a na několik hodin ponořte do vody. Z nízko zkrácené rostliny vyrazí silné výhony od báze, které pak budete vést po opoře. Kontejnerovou růži před výsadbou namočte i s kořenovým balem, dokud z něj přestanou stoupat bublinky.
2. Jáma. Vykopejte ji tak hlubokou a širokou, aby šlo kolem kořenů volně dosypat zeminu. U zdi udělejte jámu větší, odstraňte suť a vyplňte ji úrodnou zeminou smíchanou s kompostem. Jámu umístěte asi 30 cm od zdi, kde už na půdu dopadá déšť.
3. Hloubka. Místo očkování, tedy zesílené místo nad kořeny, kde se výhony rozvětvují, má být asi 2 cm (na dva prsty) pod povrchem. U zdi rostlinu mírně nakloňte směrem k opoře.
4. Zasypání a zálivka. Kořeny zasypte, zeminu pevně přitlačte a vydatně zalijte. Půda u zdi je suchá, proto hlavně po jarní výsadbě zalévejte pravidelně.
5. Přihrnutí. Růži vysoko přihrňte zeminou, a to při jarní i podzimní výsadbě. Kopeček chrání výhony před vyschnutím a mrazem. Odhrňte ho, až růže vyraší, nejdříve 4 týdny po výsadbě.

Pokud nemůžete sázet hned po nákupu, založte prostokořenné růže do rýhy asi 30 cm hluboké, kořeny zasypte a zalijte. Kořeny nesmí nikdy vyschnout. Postup výsadby dřevin obecně popisuje průvodce výsadbou dřevin.

Oporu postavte před výsadbou, ne až když růže vyroste. Vhodné jsou:

• mřížka nebo napnutá lanka na zdi s odstupem několika centimetrů od stěny, aby za výhony proudil vzduch a list rychle osychal,
• oblouk, obelisk nebo sloup pro odrůdy do 3 m,
• pergola nebo plot pro vzrůstné odrůdy a rambler růže.

Výhony vyvazujte volnou smyčkou z měkkého materiálu (lýko, juta, textilní páska), aby se do kůry nezařezávaly. Vazby jednou ročně zkontrolujte a povolte.

Hlavní trik je ve směru výhonů. Výhon vedený svisle vzhůru kvete hlavně na špičce. Když ho skloníte šikmo nebo vodorovně, vyrazí po celé délce krátké postranní výhony a na každém z nich květy. Na zdi proto vějířovitě rozložte hlavní výhony do stran, na obelisku nebo sloupu je oviňte do spirály.

Žádný řez nemá být samoúčelný. Pnoucí růže kvetou na mladém dřevě, takže cílem je udržovat v rostlině stále dost mladých výhonů a nevyřezat je.

• První dva roky se pnoucí růže téměř neřežou. Odstraňte jen suché, slabé a poškozené výhony a nové výhony vyvazujte na oporu.
• Jarní řez (těsně před rašením, obvykle v dubnu): odstraňte staré, silně rozvětvené výhony, které už slabě kvetou, a nahraďte je silnými mladými výhony od báze. Mladé jednoleté výhony jen lehce zkraťte. Postranní výhony, které loni kvetly, zkraťte na 2–3 pupeny. Vždy odstraňte slabé výhony a zaschlé dřevo.
• Letní řez: u opakovaně kvetoucích odrůd odstřihávejte odkvetlé květy co nejdříve, nad druhým listem shora. Rostlina pak rychleji nasadí další květy. U odrůd, které nesou květy v okolících, se stříhá pod celým okolíkem.
• Jednou kvetoucí rambler růže se řežou hned po odkvětu. Stačí jednou za několik let u země odstranit nejstarší výhony a nechat místo novým.

Výhony, které vyrůstají pod místem očkování ze země (z podnože), mají jiné, obvykle drobnější a světlejší listy. Odstraňte je co nejníž, u kořenů. Podrobněji o technice řezu keřů a popínavých dřevin píšeme v článku Řez keřů a popínavých dřevin.

Starší růže mají hluboké kořeny a ve volné půdě si vodu většinou najdou samy. U zdi ale půda vysychá a zálivka bývá nutná i u starších rostlin. Platí, že jedna vydatná dávka kolem 30 litrů na m² je lepší než denní kropení. Zalévejte ráno nebo večer, nikdy v poledním vedru, a vodu lijte k patě rostliny, ne na listy. Mokré listy podporují houbové choroby.

Půdu kolem růže pravidelně kypřete nebo ji v létě přikryjte mulčem z kompostu nebo posečené trávy, který udrží vyrovnanou vlhkost. Hnojit začněte od druhého roku na stanovišti, od března do začátku srpna. Po 1. srpnu už dusíkem nehnojte: výhony by nestihly do zimy vyzrát a pozdní dusík nepřímo zvyšuje výskyt padlí. Pro pravidelnou výživu se hodí organické hnojivo, které uvolňuje živiny postupně.

Moderní pnoucí růže většinou zimní ochranu nepotřebují. Nejlepší ochranou je dobře vyzrálé dřevo, proto nezakrývejte příliš brzy. Výhony by se neotužily a ochrana by víc uškodila než pomohla.

• Báze rostliny: v prvních letech a u odrůd „Climbing“ přihrňte koncem podzimu patu růže zeminou nebo kompostem do výšky 10–15 cm. Chrání místo očkování, ze kterého růže na jaře znovu vyraší, i kdyby výhony namrzly.
• Výhony: v krutých zimách a na exponovaných místech, typicky u bílé jižní stěny, zavěste na oporu smrkové nebo borové chvojí. Stíní výhony před zimním sluncem a chrání je před vysycháním.
• Fólie se nehodí. Vzduch pod ní se přes den ohřívá jako ve skleníku a rostlina se probouzí.

Na jaře kopeček odhrňte a chvojí sundejte, až pominou silné mrazy. Další práce před zimou shrnuje článek Příprava záhonů na zimu.