Hraboš polní na zahradě: jak ho poznat a jak se ho zbavit

Hraboš polní (Microtus arvalis) je drobný hlodavec z otevřené krajiny. Na zahradu přichází z okolních polí a luk, nejčastěji v letech, kdy se v krajině přemnoží. Okusuje kořeny trav, zeleniny i bylin, v zimě ohryzává kůru mladých stromků u země. Hubit ho jedem je riskantní a samo o sobě málo účinné. Lepší je kombinace pastí, přirozených nepřátel a úpravy zahrady, aby pro něj byla méně pohodlná.

• Velikost: tělo asi 9–12 cm, k tomu krátký ocas, zhruba třetina délky těla.
• Vzhled: zavalitý, šedohnědý, s tupým čenichem a malýma ušima, které skoro mizí v srsti. Od myši ho poznáte podle krátkého ocasu a kulaté hlavy.
• Způsob života: žije v koloniích, nory mají několik vchodů a mezi nimi vede síť vyšlapaných cestiček v trávě. Je aktivní ve dne i v noci a nezimuje.

Hraboš se množí velmi rychle. Samice může mít během roku několik vrhů a mladé samičky se rozmnožují už v několika týdnech věku. Proto počty hrabošů v krajině kolísají v cyklech: několik let jich je málo, pak se během jedné sezóny přemnoží. V takovém roce přibudou i na zahradách, zejména na okrajích obcí u polí.

Hraboš polní:

• dělá otevřené díry o průměru zhruba 2–3 cm, často bez hromádek nebo jen s malým vyhrnutím zeminy,
• mezi dírami jsou v trávě vyšlapané cestičky, v zimě pod sněhem vznikají chodbičky, které na jaře po tání zůstanou vidět,
• okusuje kořeny trav, takže trávník je podhrabaný, drny jdou nadzvednout a nad chodbami rychle vysychá,
• v zimě ohryzává kůru mladých stromků a keřů těsně u země, pod sněhem a pod mulčem,
• na záhonech okusuje kořenovou zeleninu, cibuloviny, saláty a jahody.

Hryzec vodní je větší (až kolem 20 cm), dělá ploché protáhlé hromádky a ohryže kořeny stromu tak, že jde stromek vytáhnout ze země rukou. Pokud vidíte tento typ škody, čtěte článek Hryzec vodní. Krtek dělá vysoké kulaté krtince a rostliny nežere, viz Krtek na zahradě.

Na zahradě bývá víc děr, než je skutečně používaných. Než začnete stavět pasti, zjistěte, kde hraboši opravdu bydlí.

1. Večer zašlapejte všechny díry, které na zahradě najdete.
2. Druhý den ráno projděte zahradu. Díry, které jsou znovu otevřené, jsou obydlené.
3. Pasti a další opatření soustřeďte jen na tato místa.

Zkoušku můžete po několika dnech zopakovat. Ukáže vám, jestli zásah zabral a jestli se hraboši nepřesunuli jinam.

• Sklapovací pasti na myši a hraboše dávejte přímo do obydlené nory nebo těsně ke vchodu, napříč chodbou. Návnadou může být kousek jablka, mrkve nebo arašíd.
• Pasti zakryjte kbelíkem, prknem nebo střešní taškou. Hraboš se pod krytem cítí bezpečně a do pasti se nechytí ptáci, ježci ani kočky.
• Návnadu neberte holou rukou. Hlodavci lidský pach poznají. Používejte rukavice, které nevoní saponátem.
• Živolovné pasti jsou možné, ale chycené hraboše je nutné vypustit daleko od zahrady. Jinak se vrátí.
• Kontrolujte denně a pokračujte, dokud zkouška se zašlapanými dírami nevyjde negativní.

Vibrační a zvukové plašiče na hraboše působí slaběji než na krtka. Hodí se nanejvýš jako doplněk.

Hraboš je hlavní potravou poštolek, kání, sov, lasic, hranostajů, lišek i koček. Tito lovci odvedou na zahradě víc práce než jakékoli pasti, pokud jim to umožníte.

• Bidélko pro dravce: na otevřené ploše zatlučte kůl vysoký 2–3 m s příčkou nahoře. Káně a poštolka z něj pozorují trávník a loví. Bidélko se hodí hlavně na větší zahrady, sady a k okraji pozemku u pole.
• Sovy: sova pálená a puštík potřebují klidné místo k hnízdění, třeba budku ve stodole, na půdě nebo na vysokém stromě. Tipy na budky najdete v článku Ptačí budka.
• Lasice a hranostaj: nechte v klidném rohu zahrady hromadu kamenů, větví a klestí. Drobné lasicovité šelmy v takovém úkrytu žijí a loví hraboše přímo v jejich norách.
• Kočky: pomohou, ale stejně tak loví ptáky. Na zahradě s hnízdícími ptáky nejsou ideálním řešením.

Proto je důležité nepoužívat jedy. Otrávený hraboš je snadná kořist a jed se s ním dostane do těla dravce, sovy nebo kočky.

• Krátká tráva kolem stromů. Vysoký porost a nesečené okraje jsou ideální úkryt. Kolem mladých stromků udržujte pruh krátké trávy nebo holé půdy.
• Mulč na zimu odhrňte od kmene. Pod silnou vrstvou mulče nebo slámy se hrabošům v zimě dobře žije a ohryzávají kůru. Nechte kolem kmene volný kruh.
• Chrániče kmene. Plastové spirály nebo pletivo kolem spodní části kmene chrání proti ohryzu u země. Chrániče zapusťte několik centimetrů do půdy.
• Kořenové koše. Při výsadbě mladých stromů dejte kořeny do koše z hustého pozinkovaného pletiva, které přesahuje aspoň 5 cm nad zem. Chrání proti hrabošům i hryzci. Postup je v článku Výsadba stromů.
• Vyvýšené záhony s pletivem. Husté pletivo na dně vyvýšeného záhonu zastaví hraboše, hryzce i krtka.
• Kypření půdy. Hlodavci si nory hloubí v ulehlé půdě. Pravidelně kypřené záhony a sad bez trvalého hustého podrostu jsou pro ně méně lákavé.
• Odstraňte zbytky úrody. Spadané ovoce, zapomenutá mrkev a brambory v záhonu jsou v zimě vítanou potravou.

Zajímavý přístup, kdy se hrabošům nabízí „náhradní potrava“ (topinambur, černý kořen) mimo trávník a stromy, popisuje článek Živočišní škůdci v trávníku.

Přípravky na hubení hlodavců (rodenticidy) patří mezi biocidy a smí se používat jen ty, které jsou v Česku povolené, a přesně podle návodu. Na zahradě s nimi zacházejte jako s poslední možností:

• návnadu nikdy nesypte volně na zem, vkládejte ji hluboko do obydlené nory nebo do uzavřené deratizační staničky, ke které se nedostane pes, kočka, pták ani dítě,
• uhynulé hlodavce sbírejte, aby je nesežral pes, kočka nebo dravec,
• počítejte s tím, že jed nezasáhne jen hraboše, ale ohrozí právě ty lovce, kteří vám s hraboši pomáhají.

Při velkém přemnožení na větší ploše je rozumnější přizvat deratizační firmu. Karbid, plyn nebo výfukové plyny do nor nepoužívejte. Nejsou pro tento účel povolené a jsou nebezpečné.