Skvrny na listech stromů: skvrnitosti, antraknózy, padlí a rzivosti javorů, platanů, buků a dalších

Skvrny, hnědnutí a bílý povlak na listech stromů způsobují nejčastěji houbové choroby. Většinou jde hlavně o estetický problém, u některých druhů ale napadení vede k předčasnému opadu listů a slabším přírůstkům.

T.: Rhytisma acerinum, A.: Melasmia acerina

Hostitelské dřeviny: různé druhy javoru.

Příznaky: na zelených listech javoru černé lesklé, jakoby asfaltové, mírně vyvýšené, až centimetr velké skvrny.

Patogen: listová skvrnitost je vyvolána vřeckatou mikromycetou, jejíž rozmnožovací orgány jsou skryty v černých skvrnách. Infekceschopné spory jsou uvolňovány po podzimním opadu listů a k dalším infekcím dochází až na jaře přenesením spor (vítr, déšť) na nové listy.

Možnosti záměny: další druhy hub rodu Rhytisma.

Škodlivost: nepatrná.

Ochrana: není nutná. Pokud ruší estetický dojem, lze výskyt napadení omezit shrabáním a likvidací listů.

T: Gnomonia cerastis, A: Diplodina acerina

Hostitelské dřeviny: javor.

Příznaky: Diplodina acerina způsobuje zpravidla až 1 cm velké kulaté skvrny; ojediněle dochází k velkoplošnému znědnutí čepele listů. Nezřídka se objevují ve středu skvrn hálky, nejčastěji bejlomorek (Dasineura vitrina).

Patogen: mikromyceta, která stejně jako mnohé další druhy hub, osídluje listy javoru. Teprve až po oslabení – zde vyvolané tvorbou hálek – se houba stává patogenní a osídluje okolní pletivo. Později se vytvářejí na rubu skvrn drobné černé plodničky.

Možnosti záměny: s dalšími houbovými listovými skvrnitostmi (Rhytisma acerinum, černá listová skvrnitost).

Škodlivost: neohrožuje životnost stromů, spíše naopak – brání vývoji hálkotvorného hmyzu.

Ochrana: není nutná.

A.: Cristulariella depraedans

Hostitelské dřeviny: javor (Acer sp.), ojediněle i na dalších různých druzích dřevin a bylin.

Příznaky: kulaté šedé až bílé skvrny na listech, většinou s úzkým tmavým okrajem.

Patogen: mikromyceta známá pouze v nepohlavní formě. K infekci listů dochází za vysoké vzdušné vlhkosti; velice brzy po infekci se na skvrnách tvoří charakteristické vícebuněčné spory na stopce. Pod lupou jsou viditelné jako porcelánově zbarvené tečky.

Protože šíření patogena závisí spíše na deštivém počasí než na mikroklimatických faktorech (husté olistění, malý spon, prolákliny), je onemocnění v alpské zóně, případně vlhkých chladných oblastech, častější, než v teplé kontinentální zóně.

Možnosti záměny: s listovými skvrnitostmi způsobenými dalšími druhy hub, např. Diplodina (více).

Škodlivost: předčasný opad listů; u mladých stromů ohrožuje životnost.

Ochrana: není nutná; vždy na podzim odstranění opadaných listů.

A.: Stegonosporium pyriforme

Hostitelské dřeviny: různé druhy javoru.

Příznaky: odumírání větviček a větví; ze žlutohnědě zbarvené kůry se uvolňují černé provazce, které se za vlhka slévají a po zaschnutí zůstávají na povrchu kůry viditelné jako polštářky či skvrny.

Patogen: Stegonosporium pyriforme – mikromyceta bez pohlavního stadia. Do výhonů a větví proniká ranami po řezu, polomu či vytvořenými nejrůznějším způsobem a způsobuje odumírání kůry. V kůře se vytvářejí ložiska s hnědými, relativně velkými sporami.

Možnosti záměny: s jinými patogenními korovými mikromycetami.

Škodlivost: odumírání výhonů je často omezeno jen na několik centimetrů, pouze v ojedinělých případech (u mladých rostlin) ohrožuje životnost.

Ochrana: není nutná, případně odstranění napadených částí, zabránění poranění.

T.: Apiognomonia veneta, A.: Discula platani, syn.: Gloeosporium platani

Hostitelské dřeviny: platan.

Příznaky: listová skvrnitost na jaře: světle až tmavě hnědé skvrny rozšiřující se „cikcak“ podél listových žilek, často i od okraje listu. Méně často se objevuje odumírání mladých výhonů a větviček spojené se změnou barvy a rozprasknáním povrchové vrstvy kůry. Typické jsou zavadlé visící napadené listy.

Patogen: nejnápadnější onemocnění platanů v zástavbě. Vyskytuje se téměř každoročně, avšak v některých letech velmi výrazně. Na listových skvrnách se tvoří konidie infikující listové pupeny během vegetace i nově rozvinuté listy. V opadaných listech se během chladného období roku vytvářejí pohlavní orgány houby, jejichž spory jsou uvolňovány na jaře během vlhkého počasí a vzdušnými proudy nebo hmyzem přenášeny na stromy.

Možnosti záměny: vzhledem k charakteristickým příznakům téměř nemožné.

Škodlivost: při dlouhotrvajícím jarní deštivém počasí a teplotách kolem 20 °C se může patogen velmi rychle rozšířit. Časný výskyt podporuje tvorbu nových listů. Pouze u velmi mladých stromů ohrožuje onemocnění jejich životnost.

Ochrana: běžně není nutná, napadené opadlé listy je vhodné odstranit.

T.: Apiognomonia errabunda, A.: Discula umbrinella

Hostitelské dřeviny: buk aj.

Příznaky: listy: malé až velkoplošné hnědé listové skvrny s nepravidelným okrajem, šířící se od okrajů nebo podél střední žilky. V konečném stadiu je čepel listu hnědá a po zaschnutí svraštělá. Výhony (při silném napadení): svraštělá kůra a zasychající listy.

Patogen: mikroskopická askomyceta se sklonem k masové tvorbě ložisek spor nepohlavního stadia Discula umbrinella; typický endofyt: houba se vyskytuje téměř vždy v pletivu živých listů bez viditelných symptomů. Za určitých podmínek, příp. po lokálním mechanickém poškození pletiva hálkotvorným hmyzem (více), se vyvíjí mycelium houby, které odebírá další živiny a nekrotizuje okolní pletivo listu mnohem rychleji než rostou hálky (Diplodina acerina) (více).

Možnosti záměny: požerky larev a brouků skákače bukového (více), poškození listů mrazem (více).

Škodlivost: převážně vizuální; při silném napadení menší přírůstky; stromy většinou v příštím roce raší dvakrát.

Ochrana: neprovádí se.

např. Microsphaera spp., Sawadea spp., Erysiphe spp., Phyllactinia ssp.

Hostitelské dřeviny: různé druhy listnatých stromů.

Příznaky: bělavé skvrny nebo souvislé povlaky na líci listů, v průběhu roku se vyvíjejí drobné tmavé plodničky (kleistothecia).

Patogen: parazitická padlí povlékají povrch listu vláknitým myceliem, do listů pronikají specializovanými hyfami (haustoria), jimiž odebírají živiny. Na povrchu listů se vytváří nejprve povlak s nepohlavními sporami (konidie), které infikují další listy, aniž by vyžadovaly vlhko.

Možnosti záměny: téměř nemožné – vždy bělavý povlak.

Škodlivost: u starých stromů jen mírná – při silném napadení opad listů. Pro mladé stromy bývá často letální.

Ochrana: u starých stromů není nutná, fungicidy se aplikují pouze ve školkách.

T.: Gnomoniella carpinea, A.: Asteroma carpini

Hostitelské dřeviny: habr.

Příznaky: na listech habru červenohnědé až načernalé skvrny bez výrazného ostrého okraje, na rubu listů v místě skvrn velké množství drobných černých ložisek se sporami (lupa!).

Patogen: nepohlavní stadium mikromycety vytváří ložiska spor (acervuli) pouze na rubu listů. Spory (konidie) jsou přenášeny deštěm a větrem na další listy a vyvolávají nové infekce.

Možnosti záměny: další listové skvrnitosti habru – především tmavé difúzní skvrny na listech.

Škodlivost: Asteroma carpini se běžně vyskytuje až koncem vegetace při podzimním opadu listů, avšak v deštivých letech může následkem napadení nastat předčasný opad listů.

Ochrana: není nutná.

T: Gnomoniella carpinea, A: Monostichella robergei

Hostitelské dřeviny: habr obecný.

Příznaky: převážně během léta se vyvíjejí na listech velké, okrouhlé, šedohnědé skvrny s tmavě hnědým lemem, které se mohou slévat do velkých ploch.

Patogen: na líci listů se tvoří drobná ložiska spor, z nichž jsou uvolňovány ve velkém množství spory. Vývoj pohlavního stadia nastává během zimy v opadaných listech.

Možnosti záměny: další původci listových skvrnitostí habru (více), skvrny vytvářené larvami minujícího hmyzu.

Škodlivost: většinou nastává předčasný opad listů. Ohrozit může mladé stromy.

Ochrana: není nutná.

T.: Mycosphaerella ulmi, A.: Phloeospora ulmi

Hostitelské dřeviny: jilm, zejména U. glabra a U. procera.

Příznaky: hranaté, protáhlé, světle zelené skvrny, které se později slévají do velkých žlutých až hnědých ploch ostře ohraničených od zdravých částí listu. Již na rubu světle zelených skvrn se tvoří spory, které jsou viditelné za vlhkého počasí jako tenké bezbarvé provazce (lupa!).

Patogen: Phloeospora ulmi – anamorfa askomycety Mycosphaerella ulmi. Plodničky pohlavního stadia (perithecia) se vytvářejí jen zřídka.

Možnosti záměny: další (četné!) listové skvrnitosti jilmu; přesná diagnóza je možná pouze na základě mikroskopické analýzy spor.

Škodlivost: převážně pouze mírný opad listů; ani při opakovaném výskytu několik let po sobě nedochází k významnějšímu poškození.

Ochrana: běžně není nutná. V případě potřeby změna lokálních klimatických podmínek na stanovišti (provzdušnění, zabránění dlouhotrvající vysoké vlhkosti vzduchu).

T.: Diplocarpon mespili, A.: Entomosporium mespili

Hostitelské dřeviny: růžovité, zejména okrasné hlohy, mišpule, kdoule, hrušeň.

Příznaky: po obou stranách listů drobné okrouhlé, červené až červenohnědé skvrny, při silném napadení se slévají do velkých kaštanově hnědých skvrn. Později se mění zbarvení na šedohnědé s červeným až tmavě hnědým okrajem. Ve středu skvrn se často objevují drobné ploché černé plodnice s nápadnými sporami.

Patogen: mikromyceta, značně rozšířená, vyskytuje silně především po chladném vlhkém jaru. Infekce se šíří z napadených mladých listů. Následně mohou být napadeny i řapíky listů a výhony.

Možnosti záměny: hnědnutí listů způsobené dalšími houbovými patogeny.

Škodlivost: zpravidla pouze vizuální; napadení vede k předčasnému opadu listů, zřídka k odumírání výhonů nebo úhynu mladých rostlin.

Ochrana: odstranění opadaných listů, přiměřená zálivka a hnojení rostlin, bez zadešťování, bez řezu v době vegetace; od počátku rašení a během vegetace opakovaná aplikace fungicidu.

Phyllosticta paulowniae

Hostitelské dřeviny: pavlovnie.

Příznaky: na čepeli listu nepravidelně rozmístěné okrouhlé, žlutohnědé až šedé skvrny s tenkým tmavě hnědým okrajem, dosahující velikosti 5–10 mm, mohou se slévat do větších celků.

Patogen: Phyllosticta paulowniae je nepohlavně se rozmnožující mikromyceta. Na líci listů lze nalézt drobné černé pyknidy, z nichž se uvolňují bezbarvé spory. Vyskytuje se především během deštivého léta.

Možnosti záměny: s ostatními listovými skvrnitostmi pavlovnie.

Škodlivost: slabá. V extrémních případech předčasný opad listů.

Ochrana: není nutná; na podzim vždy shrabání a spálení opadaných listů.

Hostitelské dřeviny: vrba.

Příznaky: hnědá listová skvrnitost, hnědočerné strupovité rozpraskané korové léze na dvouletých výhonech, jednoleté výhony černohnědé.

Patogen: listová skvrnitost:

T.: Drepanopeziza sphaeroides

A.: Marssonina salicicola

spála výhonů:

A.: Glomerella miyabeana

korová strupovitost:

T. : Venturia saliciperda

A.: Pollacia saliciperda

Možnosti záměny: další četné houby poškozující kůru vrb, které jsou však spíše označovány jako slabí paraziti. K jednoznačné diagnóze je nezbytná identifikace fruktifikačních orgánů hub.

Škodlivost: pouze po několikaletém totálním napadení se snižuje životaschopnost řízků, případně mladých rostlin v porostu vrb.

Ochrana: aplikace fungicidů v košíkářských porostech (prutnících); případně odstranění napadených částí až do zdravého pletiva.

T.: Venturia sp., A.: Pollacia sp.

Hostitelské dřeviny: topol, především topol osika.

Příznaky: vrcholky výhonů a mladé listy na jaře černají, visí dolů a zasychají.

Patogen: spory Venturia sp. (houby vřeckovýtrusé) s nepohlavním stadiem Pollacia, infikují na jaře během vlhkého počasí mladé výhony. Na černě zbarvených listech je viditelný šedozelený povlak (lupa) tvořený sporami houby Pollacia.

Možnosti záměny: poškození mrazem.

Škodlivost: obecně nízká.

Ochrana: není nutná. V případě nutnosti na jaře ošetření mladých stromů fungicidy.

Melampsora sp., nejčastěji Melampsora larici-populina

Hostitelské dřeviny: topol.

Příznaky: od počátku léta na rubu listů žluto oranžové tečky, často je celá čepel listu skvrnitá. Na podzim na líci listů drobné červenohnědé skvrny. Při silném napadení skvrnité listy zasychají a opadávají.

Patogen: rez s obligátním střídáním hostitelů. Mezihostitelem rzi Melampsora larici-populina je modřín; další druhy rzi mají bylinné hostitele (česnek medvědí, bažanka – Mercurialis sp.)

Možnosti záměny: žádná.

Škodlivost: zpravidla pouze menší přírůstky, vizuálně předčasná změna zbarvení a opad listů; při opakovaném napadení, především mladých rostlin, se zvyšuje náchylnost k sekundárním škodlivým činitelům.

Ochrana: šlechtění a výsadba rezistentních kultivarů. Opakovaná aplikace fungicidů, od počátku léta – zejména ve školkách.

Zdroje fotografií

• Skvrnitosti, antraknózy a padlí na listech stromů: neznámý autor, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Černá listová skvrnitost javoru: neznámý autor, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Hnědnutí listů javoru: Rasbak, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Bílá listová skvrnitost javoru: Björn S…, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Antraknóza platanu: Sandy Wolkenberg, CC BY 4.0, zdroj
• Antraknóza buku: Robert L. Anderson, USDA Forest Service, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj
• Padlí listnatých dřevin: Peter O'Connor aka anemoneprojectors, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Listová skvrnitost jilmu: Jerzy Opioła, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Listová skvrnitost mišpule: Kevin Krebs, CC BY 4.0, zdroj
• Listová skvrnitost pavlovnie: carnifex, CC BY 4.0, zdroj
• Odumírání vrcholků topolu: Jerzy Opioła, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Rzivost topolu: Rasbak, CC BY-SA 3.0, zdroj