Zahradní trávník: jak ho založit, ošetřovat a udržet v kondici
Chcete mít dokonalý zahradní trávník? Poradíme, jak vybrat správnou travní směs, správně zasít, ošetřovat a co dělat, když trávník nechce růst.
Co je zahradní pažit a proč se vyplatí ho mít
ZAHRADNÍ KOBEREC
Mluvíme-li o trávníku v okrasné části zahrady, máme na mysli pouze ošetřovaný trávník, okrasný, který nemá žádné jiné užitkové poslání. Takovému nízkému trávníku se říká pažit.
Trávníková plocha je základním estetickým prvkem v okrasné zahradě. Dodává zahradě jas, klid, její zeleň je příjemná pro oči. Ozdravuje půdu a zamezuje šíření různých choroboplodných zárodků. Pod travním drnem je půda v drobtovité struktuře, proto se na dobrém trávníku nikdy nedělají kaluže. Dobře udržovaný trávník nejlépe potlačí všechny plevele.
Jaké druhy trav jsou nejlepší pro okrasný trávník
Do nízkého kobercového okrasného trávníku jsou nejlepší tyto trávy:
Kostřava červená výběžkatá, která tvoří krátké podzemní výběžky, roste pomalu, vytrvává však velmi dlouho. Je vhodná do všech klimatických podmínek, celkem dobře snáší větší přistínění a příliš jí nevadí občasné sešlapávání.
Jílek vytrvalý (anglický, ozimý) je trsnatá tráva, o něco vyšší než kostřava červená. Po třech letech z porostu mizí. Nejlépe se daří v humóznějších půdách, zásobených vodou a dusíkem, nevadí mu sešlapávání, velmi mu vadí přistínění. Je základním druhem pro pažit nebo pro hřišťový trávník, vytváří pevný, měkký a pružný drn, nemá však tvořit víc než čtvrtinu směsi, jinak ze začátku potlačuje ostatní druhy. Protože se jeho osivo vypěstuje mnohem snadněji než osivo kostřavy červené, bývá v obchodních směsích více zastoupen, což má za následek, že drn po dvou třech letech řídne a zapleveluje se.
Lipnice luční je výběžkatá tráva, vytvářející dlouhé podzemní výhonky. Pomalu se vyvíjí, dlouho vytrvává. Rychle obrůstá a vytváří pevně zapojený drn. Na stanoviště není příliš náročná, snáší i občasné zastínění. Je to velmi cenná tráva pro okrasné účely, avšak její osivo se získává velmi nesnadno, proto je poměrně drahé a málokdy k dostání.
Travní směsi: jak je namíchat podle půdy a stanoviště
Trávníky jsou dlouhodobé porosty a náklad na jejich založení je dost vysoký. Proto jim od začátku máme věnovat největší péči, vybrat pro ně místo na slunci, dobře připravit půdu, a především zvolit vhodné druhy trav. Právě tato volba určuje charakter trávníku. Protože však jednotlivé druhy trav mají také různé požadavky na klima a půdu, je třeba trávy vybírat i z tohoto hlediska. Jeden druh trávy nikdy nesplní požadavky na vytvoření nízkého, jemného, zcela zapojeného porostu, který na daném stanovišti vydrží dlouhé roky. Proto se vždycky vysévají směsi trav.
Travní směsi jsou kombinací trav trsnatých s výběžkatými. Výběžkaté trávy se rozmnožují a rozrůstají podzemními oddenky, trsnaté mohutní z jednoho místa. Ve směsi se výběžkaté trávy rozrůstají mezi ostatní trsy a tvoří tak kompaktní drn. Výběžkaté druhy jsou velmi vytrvalé, trsnaté se z porostu po několika málo letech ztrácejí. Proto se většinou na zlepšení travního porostu přisévají trsnaté trávy.
Ideální je zakoupit osivo jednotlivých druhů trav, vyzkoušet klíčivost (klíčivost staršího osiva rychle klesá, v prvním roce asi o 10 %, za dva roky o 20 %, za tři roky o 40 %, osivo trav čtyři roky staré je prakticky bezcenné) a pak podle místních podmínek namíchat směs. Předpokladem ovšem je — kromě možnosti nákupu osiva potřebných druhů trav — znalost vlastností a nároků různých druhů trav. Travní směs lze zakoupit již hotovou, se zastoupením druhů odpovídajících účelu — luční, pastevní, parková, pro letiště, pro hřiště, pro svahy, ale také pražská směs apod. Nejlepší je volit parkovou směs nebo směs pro hřiště, které vytvářejí hustý, nízký, dobře zapojený trávník.
Tyto tři druhy by měly být zastoupeny v každé směsi pro založení zahradního pažitu, a to kostřava červená asi 30—35 %, jílek vytrvalý asi 20—25 %, lipnice luční asi 10—20 %. K nim se podle půdních a klimatických podmínek přidávají další druhy v množství 5—10 % (všude jde o váhová procenta): Pro vlhčí místa psineček výběžkatý neboli bílý, pro sušší stanoviště psineček tenký neboli obecný. Oba psinečky jsou výběžkaté trávy, velmi potřebné do jemného parkového trávníku. Jejich semeno je dražší. Na zastíněnějších místech se snižuje podíl jílku vytrvalého, a místo lipnice luční se používá lipnice hajní až do 30 %. Na zastíněná místa se do směsi přidává asi 10 % osiva poháňky hřebenité. Pro trávník na velmi suchých půdách a silně osluněných polohách se přidává asi 10—15 % kostřavy ovčí (trsnatá tráva). Do všech směsí pro zahradní pažit by se měl přidat jetel plazivý neboli bílý, nejvýše však 5 %, jinak potlačuje trávy.
Tedy směs pro středně těžkou, dobrou, zahradní, zavlažovanou půdu na slunci by měla vypadat asi takto: kostřava červená 30 %, jílek vytrvalý 20 %, lipnice luční 10 %, psineček výběžkatý 20 %, poháňka hřebenitá 15 %, jetel plazivý 5 %.
Směs pro písčitou suchou půdu na slunci: kostřava červená 40 %, jílek vytrvalý 15 %, lipnice luční 30 %, kostřava ovčí 10 %, jetel plazivý 5 %.
Směs pro vlhčí půdy v polostínu: kostřava červená 35 %, jílek vytrvalý 20 %, lipnice hajní 25 %, poháňka hřebenitá 10 %, psineček výběžkatý 5 %, jetel 5 %.
Směs pro sušší půdy v polostínu: kostřava červená 35 %, jílek vytrvalý 15 %, lipnice hajní 30 %, poháňka hřebenitá 10 %, psineček tenký 5 %, jetel plazivý 5 %.
Na svazích a terasách se lipnice luční nahrazuje kostřavou ovčí, do trávníků, po nichž se více chodí, se přidává asi 5 % štírovníku. Nedostaneme-li některé druhy trav, nahrazujeme kostřavu červenou lipnicí luční a naopak, psineček poháňkou hřebenitou, jílek vytrvalý lipnicí hajní. Nikdy nenahrazujeme chybějící druhy vyšším podílem jílku vytrvalého nebo jetele plazivého.
Jak správně založit trávník výsevem nebo drnováním
V zahradách se trávníky zakládají především výsevem. Trávy koření mělce, kořeny pronikají nejvýše do 20 cm, a proto není třeba půdu připravovat hlubším rytím. Je lepší připravit půdu pro výsev trávníku kopáčem nebo motyčkou a pak povrch utužit. Hlavně je třeba odstranit všechny vytrvalé plevele i s podzemními výhonky, protože by nově založený trávník znehodnocovaly.
Protože nechceme, aby tráva rostla bujně, nedáváme před setím kompost, rozhodíme jen kombinovaná hnojiva (NPK), podle kvality půdy asi 300—600 g na 10 m², a to asi 14 dní před setím. Pozemek dokonale urovnáme a dbáme, aby na něm nebyly sebemenší prolákliny. Sejeme do suché, ne však přeschlé půdy, za bezvětří, nejlépe před deštěm. Na 10 m² počítáme asi s 200—250 g dobře klíčivého osiva; při nižší klíčivosti množství osiva úměrně zvyšujeme. Vyséváme ručně rozhozem a tak, aby osivo bylo co nejstejnoměrněji rozptýleno. Větší plochy raději rozdělíme na menší úseky a podle nich odvážíme osivo.
Při setí se občas zamíchá osivem v nádobě, z níž se vysévá, neboť semena různých druhů trav nejsou stejně těžká a těžší klesají ke dnu. Například v 1 g jílku vytrvalého je asi 500 semen, kostřavy červené asi 1000 semen, lipnice luční 5000 semen a lipnice hajní 10 000 semen. Jemné semeno lipnic a psinečků má zůstat na povrchu půdy, jetel má být v hloubce asi 1,5 cm a ostatní trávy asi 2—3 cm pod povrchem. Protože však by bylo obtížné sít každý druh zvlášť, zasejeme semeno na povrch a jemně hráběmi zasekáme. Potom osetý povrch půdy utužíme válcem nebo dřevěnými šlapáky, připevněnými na nohu.
Osetý pozemek opatrně zalijeme, aby se semena nevyplavila, a pak až do řádného vzrůstu trávníku dbáme, aby klíčící osivo a mladé rostlinky nepřeschly. Zavlažujeme stále, jemně, ale vydatně. Semeno vyklíčí asi do dvou týdnů. Výsev chráníme před ptactvem stálým vlhčením, neboť na vlhkou půdu ptáci nejdou.
Nejvhodnější doba pro zakládání trávníku výsevem semen je jaro nebo časný podzim. Jarní výsev je lepší, neboť osivo využije zimní vláhu a pravidelně klíčí. Vysévá se od poloviny dubna do konce května. Podzimní výsev (od poloviny září) je vhodný jen v roce s pravidelnými dešti. Trávník musí před zimou ještě po prvním sežnutí obrazit, jinak snadno vymrzne nebo pod sněhem vyleží. Jakmile zasetý trávník vyroste do výšky 3—4 cm, je dobře ho dřevěnými šlapkami přitisknout k zemi. Zesílí, a jakmile pak vyroste asi do výšky 10 cm, prvně se poseká, a to srpem nebo kosou. Žací strojek by mohl mladé, ne dost zakořeněné rostlinky vytrhat i s kořínky. Podruhé se již může sekat strojkem. Hned ze začátku se mají z trávníku odstraňovat všechny vytrvalé plevele se širokými listy (jitrocel, smetánka, sedmikráska apod.). Jednoleté plevele se vyhubí častým sekáním trávníku. Posečená tráva se má z trávníku vyhrabat, nejlépe anglickými hráběmi; výhodně se pak může použít jako nastýlka do mís pod ovocnými stromy nebo se dává do kompostu.
V některých zemích se prodává hotový trávník, nařezaný v pruzích a srolovaný. U nás zatím takový trávník není pro zahrádkáře k dispozici, můžeme si jej však na odlehlém pozemku vypěstovat sami a potom přenést. Je to způsob zvaný drnování a používá se pro zatravnění hřišť. Alespoň dvouletý trávník se rozřeže rýčem nebo ručním sekáčkem na pásy široké asi 30—40 cm a sloupne se lopatou. Sbalí se do rolí a přenese. Ukládá se na urovnaný, dobře nakypřený a kompostem vyhnojený pozemek, drny se pevně usazují vedle sebe a zachovává se stejná výška drnu. Pro urychlení regenerace kořenového systému se položený trávník poledkuje, uválí a často zalévá. Takto zakládáme trávník v květnu a červnu nebo v první polovině září. Další ošetření je stejné jako u trávníku z přímého výsevu.
Péče o trávník: sekání, zalévání a hnojení po celý rok
Trávník má být stále svěží, jasně zelený. Proto se má pravidelně v suchých dnech zavlažovat. Jemný zahradní pažit by neměl v kořenech nikdy přeschnout. Proto je třeba jej vydatně zalévat, zejména v písčitých půdách. Sekáním trávníku — má se sekat zjara každý týden, v létě a na podzim dvakrát měsíčně — se odebírá mnoho organické hmoty, a tím živin z půdy, a proto je třeba zahradní trávník dobře hnojit. Bez hnojení trávník brzy stárne a trávy ustupují životnějším plevelům. Zjara se má hnojit kombinovaným hnojivem (NPK) a může se přihodit trochu ledku. Orientačně se počítá na 10 m² 30—50 dkg všech hnojiv. Výhodné je občas dodat zálivkou Mikrolu v předepsaném rozředění, aby půda byla obohacena stopovými prvky. Stejná dávka hnojiv jako na jaře (místo ledku draselná sůl) se rozhodí koncem srpna až začátkem září. V době vegetačního klidu se trávník pohodí jemně prosátým kompostem, dávkou asi 200—300 kg na 10 m². Vhodné je hnojení Thomasovou moučkou na sníh. Je-li půda příliš kyselá (pH pod 4,5), musí se vápnit.
Při hnojení pamatujme: hnojivo nikdy nemá přijít ani na vlhký ani na přeschlý trávník, hnojiva mají být dokonale rozmělněna, aby hrudky nezničily rostliny, dusíkem se nemá přihnojovat po 1. července. Nejlepší formou hnojení je hnojivá zálivka do koncentrace 1 %. Mnohde se doporučuje trávník v zimě pohnojit rozředěnou močůvkou. To však platí pro trávník užitkový, okrasný trávník je lépe přihnojit jemným kompostem.
V zimě se nemá po přemrzlém trávníku zbytečně chodit. Zjara se trávník vyhrabe železnými hráběmi a odstraní se z něho všechny nečistoty — zbytky listí, větvičky, kamínky. Na vyhynulá místa a prolákliny se přisype trochu kompostu, povrch se urovná a v dubnu se přiseje obyčejně jílek vytrvalý. Přitom se trávník uválí nebo dřevěnými šlapkami udusá, aby se zpevnila půda nadzvednutá mrazem. Rozrůstá-li se trávník do záhonů, zarovnají se jeho okraje. Je-li v trávníku pýr, což se stává, neboť je to také tráva, snažíme se vytáhnout jej pokud možno s nejdelším podzemním oddénkem. Přílišné množství pýru v trávníku signalizuje, že bychom měli trávník zarýt, pozemek vyčistit od pýru a znovu zasít semeno kulturních trav. Jinak musíme pýr trpělivě pracně vytahovat.
Regenerace starého nebo řídkého trávníku krok za krokem
Je-li trávník starý, už nesourodý a ještě jej nechceme zarýt a znovu založit, pokusíme se o jeho regeneraci, která záleží v hloubkovém provzdušnění trávníku a ve zlepšení zásoby živin v půdě. Bodcem na tyči uděláme do trávníku jamky hluboké asi 8 cm, na 1 m² asi deset, pak trávník přihnojíme kompostem a průmyslovými hnojivy a zaléváme. Tento zákrok děláme nejlépe v předjaří. Je-li trávník řídký, pomůže též přísev směsí trav a přiválení. Je-li však trávník špatný a zaplevelený, je lépe ho zrušit a znovu založit. Mnoho záleží na mechanickém odstraňování vytrvalých plevelů s podzemními oddénky.
Náhrada trávníku ve stínu a na svazích: co vysadit místo trávy
Na stále zastíněných místech, např. u severní strany domu nebo pod hustými stromy, se trávník neudrží. Stejně tak na svazích vystavených prudkému slunečnímu úpalu. Na těchto extrémních stanovištích nahrazujeme trávník některými trvalkami nebo nízkými dřevinami — výběr záleží hlavně na tom, aby náhrada za trávník byla esteticky vhodná. Pro hluboký stín je vhodný pouze břečťan. Pro hlubší polostín se nejvíc používá barvínek, vhodná je konvalinka, hluchavka žlutá, begónie, mařinka, škornice, kopytník. Z dřevin brslen kořenující, nízký zimostráz, ptačí zob, skalník Dammerův. Na svazích na prudkém úpalu se udrží rožec, rozrazil plazivý, čistec, mateřídouška, rozchodník, šater.
Z dřevin nízké jalovce, nízké borovice, nízké skalníky, čimišníky, čilimníky, vřes. Výbornou náhradou, prakticky nejpřijatelnější, jsou některé jeteloviny, například štírovník a jetel plazivý, a také některé okrasné traviny, například metlice, kavyl, žitňák, sveřep, z kulturních trav kostřava ovčí. Všechny tyto náhradní porosty se po vysetí nebo vysazení musí odplevelovat.
