Cesty v trávníku: od šlapáků po zatravňovací dlaždice

Travnatá cesta, šlapáky nebo zatravňovací dlaždice? Poradíme, jaký typ cesty zvolit, jak ji správně založit a čeho se vyvarovat při plánování.

Cesty, šlapáky a další

Cesta v trávníku nebo travnatá cesta: S osivem pro zátěžové trávníky se dá založit každá pěšina. Vyjma čistě okrasných trávníků a květnatých louček neuškodíte zelenému koberce, když si po něm budete dle libosti vykračovat. Přesto má smysl založit pro nejčastěji užívaný směr pořádnou cestu. Na druhé straně je možné založit travnaté cestičky i mimo vlastní plochu trávníku. V každém případě musíte při rozhodování pro určitý typ cesty brát ohled i na to, jak často budete vy i vaše rodina cestu používat.

Cesty v trávníku – Zřídka užívanou pěšinu můžete založit jako travnatou. K údržbě postačí, budete-li takovou cestu jednoduše stříhat o 1–2 cm níže než okolní plochu. Jedna až dvě šířky záběru sekačky pro šířku pěšiny stačí. Výhoda: Směr cestičky můžete při každém sekání měnit. Travnatá pěšina v květnaté loučce musí být vyseta ze směsi pro zátěžové trávníky nebo – jednodušeji – položena z hotových rolí.

Šlapáky v trávníku jsou dobrým řešením, jak klikatou cestičku zafixovat. Šlapáky z přírodního nebo umělého kamene pokládejte do pískového lože na vzdálenost kroku, tj. asi 65–70 cm od středu ke středu.

Chcete-li vést cestu trávníkem se zpevněným nebo nezpevněným povrchem, je zapotřebí vybudovat odpovídající podklad z 15–30 cm vysoké vrstvy štěrku a 5 cm vysoké vrstvy písku nebo šotoliny. Aby bylo možné trávník sekat až k okraji cesty, je dobrým řešením položení plochých obrubníků, které rovněž brání snadnému přesunu volného materiálu z cestičky (šotolina nebo drcená borka) do trávníku.

Travnaté cesty

Stejný dojem jako zelený kobercový běhoun vyvolá v zahradě travnatá pěšina. Její praktická šířka by měla odpovídat dvěma nebo třem šířkám záběru sekačky. Jestliže musí být cesta více zatěžována, např. v předzahrádce nebo na příjezdu ke garáži, je vhodné kombinovat trávník s pevným materiálem. K tomu bude zapotřebí i pevnější podklad ze štěrku, šotoliny a písku.

Zatravňovací dlaždice a tvárnice jsou vyráběny z betonu nebo recyklovaných plastů. Tráva vyrůstá z pravidelně uspořádaných plástvovitých otvorů. Vedle klasických tvárnic se používají i tenkostěnné plastové rošty a dlažba se širokými spárami.

Pokládka: dílce se kladou na urovnaný a utužený podklad ze směsi zeminy a písku. Horní hrany mají být v úrovni okolního terénu, aby se plocha dala bez problémů sekat.

Kolik substrátu do otvorů: buňky a spáry plňte jen asi do 5 mm pod horní okraj dílce. Kola auta i nohy pak nesou okraje dílců a ty chrání odnožovací uzly trav, ze kterých tráva obrůstá. Nejčastější chybou je zasypat otvory až po okraj. Při přejezdu se tráva rozdrtí, zbude jen utužená hlína a zdá se, že zatravňovací dlažba nefunguje.

Péče: trávník v dlažbě ošetřujte jako intenzivní trávník, tedy pravidelně sekejte, hnojte a zalévejte. Betonové dílce rychleji vysychají, tráva v nich proto potřebuje víc vody.

Kamenité trávníky jsou zakládány ze směsi štěrku a ornice a osévány směsí pro zátěžové trávníky. Nabízeny jsou dokonce již hotové směsi štěrku s půdou, které založení takové cesty usnadňují.

Trvalá zpevněná cesta má spojovat místa, kam chodíte nejčastěji a za každého počasí: dům, branku, kompost, posezení. Méně navštěvovaná místa stačí propojit šlapáky v jedné řadě. V zeleninové části pevné cesty nestavte vůbec. Pracovní pěšinky mezi záhony se každý rok posunou podle toho, co kde roste.

Podklad. Vykopejte lože hluboké 15–20 cm, uprostřed mírně vyvýšené. Ornici nevyhazujte, poslouží na záhony nebo do kompostu. Navezte asi 10 cm drceného kameniva a dobře ho zhutněte, navrch dejte asi 5 cm písku jako lože pro dlaždice nebo kameny. Hotový povrch nechte asi 2 cm nad okolními záhony a lehce vyklenutý, aby voda stékala ke krajům. Škváru do podkladu nepoužívejte, může obsahovat těžké kovy.

• Dlaždice a ploché kameny se kladou do písku a spáry se zasypou pískem nebo zalijí řídkou cementovou maltou, klidně barevně odlišnou. Pevnější varianta: na písek ještě 3–5 cm cementové malty.
• Přírodní kámen se širšími spárami působí nejpřirozeněji. Do spár se hodí skalničky, které snesou sešlap (seznam najdete u schodů).
• Betonová cesta musí být aspoň 5 cm silná a rozdělená na pole asi 1 m dlouhá s dilatačními spárami, jinak popraská. Stačí ji nechat asi 2 cm nad terénem, obrubníky nepotřebuje.
• Oblázková dlažba: oblázky velké 5–6 cm se stavějí na výšku hustě vedle sebe do malty a nad povrch vyčnívají jen asi 1,5 cm. Hodí se třeba k chalupě, viz venkovská zahrada.

Obrubníky z betonu nebo kamene nechte nad úrovní cesty nanejvýš 3–4 cm. Podél nich se dají vysadit drobné skalničky, nízké letničky, měsíční jahodník nebo nízké koření, třeba majoránka.

Příjezd pro auto bývá 2–3 m široký. Nemusí být zpevněný v celé šíři, stačí dva pásy asi po 50 cm v trávníku nebo zatravňovací dlažba popsaná výše.

Kde je cesta na svahu příliš strmá nebo vede na zídku či skalku, pomohou schody. Nejlépe vypadají z plochého přírodního kamene, stavěné nasucho stejně jako suchá zídka.

• Rozměr stupně. Pohodlný je stupeň 12 cm vysoký a 40 cm hluboký. Pravidlo: dvě výšky plus jedna hloubka mají dát asi 64 cm, tedy délku kroku. Při výšce 15 cm tak vychází hloubka 34 cm.
• Základ. Pod každý stupeň vyzděte z menších kamenů pevný základ a kameny podsypte pískem. Nejnižší stupeň podezděte nebo uložte do betonu.
• Spád. Stupně se mírně překrývají a mají spád 1–2 % po svahu, aby na nich nestála voda.
• Délka ramene. V jedné řadě nanejvýš 10–12 schodů. Delší nebo lomené schodiště přerušte podestou dlouhou aspoň na dva kroky.
• Jiné materiály. Přední hrana z odkorněné kulatiny vyplněná štěrkem, mrazuvzdorné cihly nebo špalky ze silných kmenů. Staré železniční pražce na zahradu nepatří, bývají napuštěné dehtovými oleji.

Do spár mezi kameny se hodí skalničky, které snesou sešlap: mateřídouška, úrazník šídlovitý, nízký pelyněk, kociánek a průtržník. Svahy kolem schodů osázejte poléhavými a zakrslými jehličnany (plazivé jalovce, kleč, nízké tisy a zeravy) nebo skalníky.

Plánování cest

Dodatečná výstavba cest v již založeném trávníku vede k nevyhnutelným přesunům zemin a k pracím, které poškodí trávník a zvýší náklady. Zakládejte proto cestu ještě před založením trávníku!

V některých městech v zahraničí dostane stavebník finanční příspěvek, jestliže betonovou nebo živičnou plochu nahradí propustnými zatravňovacími dlaždicemi nebo kamenitým trávníkem.