Mucholapka (Dionaea muscipula): pěstování mucholapky podivné
Mucholapka podivná – masožravá rostlina do lahvové zahrádky a studeného skleníku
Masožravá rostlina do studeného skleníku
Stanoviště: vlhké, chladné, např. v lahvové zahrádce
Výška: 10–20 cm
Doba kvetení: květen–červenec
Množení: listovými řízky nebo semeny
Tato masožravá rostlina z čeledi rosnatkovitých (Droseraceae) vděčí za své jméno řecké bohyni půvabu jménem Dionaia. Řadí se k nejpodivuhodnějším rostlinám, které mohou být přeneseny do našeho bezprostředního okolí.
Mucholapka je jediným druhem rodu, který se vyskytuje ve volné přírodě jen v rašeliníkových rašeliništích při pobřežních oblastech Karoliny (USA). Tam nastavuje od května do července své listy jako sklopné pasti pro mouchy a jiný hmyz. Okraje listů jsou špičatě zubaté a na každé polovině listu jsou tři citlivé řasy, které při dotyku hmyzu nebo cizího tělesa jako je třeba tužka reagují okamžitým sklapnutím čepelí k sobě.
Pěstování: substrát, zálivka a zimování mucholapky podivné
Mucholapka, která tvoří z listů přízemní růžici, je raritou. Při umístění na polici u okna jí není přisouzen delší život, ale v uzavřeném prostředí zahrádky v láhvi se jí daří docela dobře. Stanoviště má být světlé a po celý rok poměrně chladné (v zimě 6–10 °C).
Nejlepším substrátem je rašelina s rašeliníkem. Měkkou vodou se musí udržovat stejnoměrná mírná vlhkost substrátu, v zimě však je zálivka téměř nepotřebná. Nezbytná je vysoká vzdušná vlhkost. Na jaře a v létě se doporučuje přihnojovat každý měsíc slabým roztokem hnojiva (1 g na 1 l).
Vhodnou dobou k přesazení je jaro. Rostlina pocházející z močálovitého prostředí často uhyné následkem sucha, ale také nadbytek vody je škodlivý a v zimě způsobuje hnilobu. Množení listovými řízky a semeny je sice možné, ale nesnadné.
Platí přitom, že u masožravek méně znamená více: rostou odpradávna v chudém rašeliništi, takže silné hnojivo do substrátu jim spíš uškodí. Jak dávkovat u jednotlivých skupin masožravek, rozebírá náš přehled hnojení masožravých rostlin; na slabý roztok na list se hodí přírodní organický Hnojík.
Časté dotazy k mucholapce podivné
Jak past mucholapky funguje?
Na každé polovině čepele stojí tři citlivé řasy. Past sklapne teprve tehdy, když se během zhruba dvaceti vteřin ozvou dva podněty – tím rostlina rozpozná živou kořist od spadlé kapky nebo smítka. Uzavření trvá desetiny vteřiny, trávení pak pět až dvanáct dní.
Čím krmit mucholapku podivnou?
Venku nebo u otevřeného okna se rostlina nakrmí sama. V uzavřené lahvové zahrádce jí stačí jedna kořist velikosti nejvýš třetiny pasti jednou za dva až čtyři týdny. Maso ze stolu ani mléčné výrobky mucholapce nedávejte – past po nich zčerná a odumře.
Proč má mucholapka černé listy?
Jednotlivá past po několika sklapnutích přirozeně stárne a černá – to je v pořádku, odstřihněte ji až po zaschnutí. Když ale černají listy hromadně, bývá na vině tvrdá voda z kohoutku, přehnojení nebo příliš teplé stanoviště. Zalévejte měkkou vodou a přesuňte rostlinu do chladu.
Jak mucholapku zazimovat?
Mucholapka potřebuje tři až čtyři měsíce chladného odpočinku při 5 až 10 °C. Zatáhne listy do malé růžice, což není odumírání. Přes zimu jen udržujte substrát mírně vlhký a nehnojte; bez období klidu rostlina po roce či dvou zeslábne.
Jak dlouho žije mucholapka podivná?
Jednotlivá past zvládne tři až pět sklapnutí a vydrží pár měsíců. Samotná rostlina je ale vytrvalá – oddenek při pravidelném zimování a měkké zálivce žije klidně dvacet let a postupně se dělí na trs.
Kdy mucholapka kvete a má se květ odstřihnout?
Kvete od května do července bílými květy na dlouhém stvolu. U mladých a slabších rostlin se stvol vyplatí odstřihnout hned po vyrašení – kvetení stojí hodně sil, které rostlina jinak vloží do nových pastí. Semena má smysl nechat dozrát jen u silného trsu.
