Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum)
Nejmohutnější strom světa – rozměry, stáří a pěstování v našich zahradách
Mohutný stálezelený jehličnatý strom.
- Stanoviště: vhodný jen pro velké zahrady a parky.
- Výška: 50–80 m.
- Doba kvetení: duben–květen; květy nenápadné.
- Množení: výsevem nebo řízky.
Sekvojovec obrovský: původ a stanoviště
Sequoiadendron giganteum je stejně jako Sequoia sempervirens jediný druh monotypického rodu a patří do čeledi tisovcovitých (Taxodiaceae). Také on má svůj domov na západě Severní Ameriky na západních svazích Sierra Nevada v Kalifornii, ve výškách většinou mezi 1500 a 2300 m. Roste tam v údolních izolovaných stržích na vlhkých a hlubokých výživných zásaditých a slabě kyselých půdách.
Zatímco sekvoje je nejvyšším druhem jehličnanů, sekvojovec je považován za nejmohutnější.
Největší strom světa: Generál Sherman
Největší měřený exemplář, „Generál Sherman“, měl v roce 1975 výšku 83,82 m, šířku koruny 32,60 m a na bázi kmene průměr 10 m. Objem kmene tohoto stromu byl vypočítán na 1500 kubických metrů, takže je nejmohutnějším živým organismem na světě.
Nejstarší strom na světě? Sekvojovec se dožívá přes 3 000 let
Jeho stáří se odhaduje na 2500 až 3000 let. Nejstarší padlý a přesně prozkoumaný strom byl starý 3200 let. Tím patří S. giganteum také k nejstarším organismům na Zemi a byl překonán pouze borovicí Pinus longaeva, rovněž pocházející z Kalifornie.
Zatímco Sequoia sempervirens je ve velkém rozsahu využívána lesnicky, nepatrné porosty S. giganteum jsou dnes velmi přísně chráněny. Celková plocha hájů „Groves“ činí dnes jen asi 7000 hektarů.
Kmen, borka a šišky sekvojovce

Sequoiadendron giganteum vytváří rovnoměrně kuželovitou, ve stáří rozvolněnou korunu. Dlouhatánský, 5–8 m silný kmen je pokryt 30–60 cm tlustou houbovitou tmavě červenohnědou borkou. Ta chrání strom před ohněm, který způsobují ve vysokých polohách pohoří Sierra Nevada často suché letní bouřky. Tlustá kůra, odolná proti ohni, a vysoký obsah éterických olejů, pryskyřice a tříslovin ve dřevě dávají málo příležitostí k vývinu dřevokazných hub a přispívají tak k očekávané dlouhověkosti stromů.
Strom má ve stáří mohutné, téměř vodorovně odstávající větve.
Jehličí, květy a šišky sekvojovce
Jeho jehličí je šídlovité až kopinaté a 4–6 mm, na dlouhých výhonech až 12 mm dlouhé. Na jednodomých rostlinách vyrůstají květy, založené již na podzim, na koncích větviček. Z nenápadných samičích květenství se vyvíjejí vejčité, 4–6 cm dlouhé šišky, které zrají ve 2. roce.
Díky odpovídajícímu původu semen, která dávají opravdu mrazuvzdorné potomstvo, lze dnes sekvojovec pěstovat téměř všude ve střední Evropě s úspěchem. Je značně odolnější vůči mrazu než Sequoia sempervirens.
Pěstování sekvojovce v ČR: kam ho zasadit

Sekvojovec je strom do velkých zahrad, parků a arboret. V dospělosti si nárokuje kruh o průměru mnoha metrů, takže k domu, k plotu ani nad inženýrské sítě nepatří. Nejlépe se mu daří na slunci, v hluboké a propustné, spíše vlhčí půdě.
- Sázejte na jaře nebo časně na podzim, aby stromek do zimy zakořenil.
- Mladé stromky rostou rychle – přírůstky se počítají v desítkách centimetrů za rok.
- První roky po výsadbě zalévejte v suchém létě, dospělý strom si už poradí sám.
- Množí se výsevem nebo řízky; ze semen odrůd z chladných poloh vyrůstá mrazuvzdorné potomstvo.
V Česku najdete vzrostlé sekvojovce především v zámeckých parcích a arboretech – řada z nich tu stojí přes sto let a naše zimy zvládá bez potíží.
Sekvojovec, nebo sekvoj? Rozdíl mezi Sequoiadendron a Sequoia
Česká jména se běžně pletou a sekvojovec se občas nabízí i pod názvem „sekvoj obrovská“. Botanicky jde ale o dva různé rody:
- Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) – nejmohutnější strom světa, šídlovité jehličí, dobře snáší mráz.
- Sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens) – nejvyšší jehličnan světa, ploché dvouřadé jehlice, na mráz citlivější.
- Metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) – příbuzný opadavý jehličnan, který na zimu jehličí shazuje.
Hnojení jehličnanů: čím přihnojit sekvojovec
Vzrostlý sekvojovec u nás intenzivní výživu nepotřebuje, ale mladá výsadba se zapojí rychleji, když má v kořenové zóně dostatek živin. Osvědčí se univerzální organické hnojivo zapravené na jaře do půdy kolem kmene – živiny se z něj uvolňují postupně po celou sezonu.
- Na jaře rozprostřete Hnojík v kruhu pod obvodem koruny a lehce zapravte do půdy.
- U čerstvě vysazeného stromku promíchejte hrst se zeminou přímo ve výsadbové jámě.
- Po aplikaci zalijte – bez vláhy se živiny do kořenů nedostanou.
- Na podzim už nepřihnojujte, výhony musí do zimy vyzrát.