Sekvoj – správně Sekvoje vždyzelená (Sequoia sempervirens)
Nejvyšší strom světa, jeho šišky, výška a stáří – a jak sekvoji svědčí pěstování u nás
Vysoký stálezelený jehličnatý strom.
Stanoviště: vhodný jen pro chráněná stanoviště s mírnými zimami.
Výška: u nás sotva více než 20 m.
Doba kvetení: často začíná již v listopadu; květy bez okrasné hodnoty.
Množení: výsevem nebo řízky.
Sequoia sempervirens – sekvoje vždyzelená, nejvyšší strom světa
je jediný druh monotypického rodu z čeledi tisovcovitých (Taxodiaceae). Má přirozené rozšíření podél pacifického pobřeží Severní Ameriky, kde stromy mohou dosáhnout výšky až přes 100 m a patří tak k největším živým organismům na Zemi. Mají kuželovitou, ve stáří prořídlou korunu a rovné, v průměru 5–6 m silné kmeny.
Kmeny mají 15–30 cm tlustou houbovitou tmavě až červenohnědou borku, často se šedým nádechem. Borka na starých stromech není hořlavá, skýtá tedy při lesních požárech stromům dobrou ochranu. I když větve a haluze shoří, mohou stromy z uchráněného kmene vytvořit novou korunu. Sekvoje nejenže dosahuje obrovských výšek, může se také dožít vysokého stáří. Stromy 500 až 600 let staré nejsou vzácné, ale ani značně starší exempláře nejsou výjimkou. Co do věku jsou však sekvoje zřejmě překonávány druhy Sequoiadendron giganteum a Pinus longaeva.
Jehlice, květy a šišky sekvoje
Jehlice stromu jsou čárkovité, zploštělé a 4–20 mm dlouhé. Na jednodomých rostlinách vznikají koncové květy na krátkých výhonech. Kvetení začíná často již v listopadu, oplodnění vajíček však nastává teprve v květnu. Šišky jsou 1,5–3 cm dlouhé a sestávají z 12–20 zdřevnatělých šupin.
V kultuře potřebuje sekvoje hluboké a vlhké, ale dobře drenážované, výživné a slabě kyselé půdy. Teprve v novější době se podařilo získat potomstvo z osiva z horských poloh, které přezimovalo při teplotách až -25 °C.
Na strom takových rozměrů jsou šišky sekvoje překvapivě drobné – vejdou se do dlaně a od šišek smrku nebo borovice je poznáte podle kulovitého tvaru a hrubě vrásčitých šupin. Dozrávají už během prvního roku a semena v nich jsou nepatrná, sotva několik milimetrů dlouhá.
Sekvoj a sekvojovec: v čem se liší
Pod jménem sekvoj se běžně mísí tři různé stromy, které spolu sice příbuzné jsou, ale rozhodně nejde o totéž:
- Sekvoje vždyzelená (Sequoia sempervirens) – strom z tohoto článku. Drží rekord ve výšce: nejvyšší známé exempláře přesahují 110 m. Má ploché, dvouřadě uspořádané jehlice a poměrně štíhlou korunu.
- Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) – o něco nižší, zato mnohem objemnější a nejčastěji vysazovaný u nás. Jehlice má šupinovité, přitisklé k větévce, a snáší tvrdší zimu.
- Metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) – jako jediná z trojice na zimu shazuje jehličí. V našich podmínkách roste nejspolehlivěji.
Pokud tedy vybíráte strom na zahradu a nechcete riskovat, sáhněte spíš po sekvojovci nebo metasekvoji. Sekvoje vždyzelená je ze všech tří nejchoulostivější.
Sekvoj v ČR: kde u nás roste a jak přezimuje
Sekvoje vždyzelená je u nás vzácností. Většina vzrostlých stromů, které lze v Česku vidět, jsou ve skutečnosti sekvojovce obrovské – ty se u nás vysazují od 19. století a najdete je v arboretech, zámeckých parcích a ve starých botanických sbírkách. Sekvoje vždyzelená se drží jen v nejteplejších a nejvlhčích polohách, a i tam bývá spíš sbírkovým kouskem než parkovým stromem.
Důvod je jednoduchý: mladé rostliny nesnášejí holomrazy ani vysušující zimní vítr. V nechráněné poloze jim ozábne loňský přírůstek, strom sice obrazí, ale nikdy nevytvoří rovný kmen. Proto u nás sekvoje sotva přeroste 20 m, zatímco v Kalifornii by ve stejném věku byla pětkrát vyšší.
Co sekvoji v našich podmínkách pomůže:
- Chráněné místo ve větrném stínu budovy nebo starší výsadby, ideálně v polostínu.
- Vlhká, kyprá a slabě kyselá půda – suchý písek ani těžký ulehlý jíl sekvoji nesvědčí.
- Trvale vlhký kořenový bal, hlavně v prvních letech a během suchého léta.
- Zimní zástin a zamulčovaný kořenový krček u mladých stromků, dokud nezesílí borka.
- Osivo z horských populací, které přezimuje i při -25 °C – běžné pobřežní provenience jsou výrazně choulostivější.
Pěstování sekvoje ze semen a z řízků
Sekvoje se množí výsevem nebo řízky. Obojí je proveditelné i na okně, jen to chce trpělivost – semena mají nízkou klíčivost a mladé semenáčky rostou první rok pomalu.
Výsev: semena se před setím zhruba na měsíc uloží do vlhkého písku do chladu (stratifikace kolem 4 °C), pak se vysejí naplocho do propustného kyselého substrátu a jen lehce zasypou. Klíčí při pokojové teplotě během několika týdnů a potřebují stálou vzdušnou vlhkost. Počítejte s tím, že vzejde jen malá část osiva.
Řízkování: polovyzrálé vrcholové řízky dlouhé 10 až 15 cm se odebírají koncem léta, spodní jehličí se odstraní a řízek se zapíchne do rašeliny s pískem pod fólii nebo do zakrytého boxu. Kořeny naraší za několik týdnů až měsíců – výhodou je, že rostlina si zachová tvar a růstové vlastnosti mateřského stromu.
Mladé rostliny přesazujte do většího květináče každý rok a ven je vysazujte až jako několikaleté, dobře vyzrálé. První dvě až tři zimy je vyplatí přezimovat ve světlé chladné místnosti nebo aspoň s pořádným zimním krytím. Sekvoj se dá pěstovat i jako kbelíková rostlina nebo bonsaj – v nádobě ale rychle vysychá, takže zálivku nelze zanedbat.
Čím hnojit sekvoj a další jehličnany
Sekvoje má ráda výživnou, humózní a slabě kyselou půdu – tedy přesně to prostředí, jaké vytváří organické hnojivo zapravené do povrchové vrstvy. Rychle rozpustná minerální hnojiva s vysokým podílem dusíku jehličnanům spíš škodí: vyženou měkký přírůstek, který do zimy nestačí vyzrát a v prvním mrazu ozábne.
Naše organické hnojivo Hnojík (NPK 3-4-2,5) uvolňuje živiny postupně, takže strom roste pomaleji, ale pevněji. U sekvoje i ostatních jehličnanů se osvědčí:
- Na jaře rozhodit hrst granulí do kruhu pod okapem koruny a lehce zapravit do půdy pod mulč.
- Při výsadbě promíchat hrst hnojiva se zeminou, kterou zasypáváte jámu – nikdy nedávat granule přímo pod kořeny.
- Během sezóny zalévat výluhem: 1 čajová lžička (5 ml) na 1 litr vody, nechat 4 hodiny louhovat a zalít okolo kmene.
- Po polovině srpna už nehnojit, ať přírůstek stihne vyzrát před zimou.
Dávkování pro ostatní rostliny najdete u univerzálního hnojiva.
Časté dotazy o sekvoji
Jak vysoká je sekvoj?
V domovině podél pacifického pobřeží Severní Ameriky přesahuje 100 m a patří k nejvyšším stromům světa. V našich podmínkách vyroste sotva víc než 20 m – brzdí ji zimní mrazy a sušší vzduch.
Jaký je rozdíl mezi sekvojí a sekvojovcem?
Sekvoje vždyzelená (Sequoia sempervirens) drží rekord ve výšce a má ploché, dvouřadé jehlice. Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) je nižší, zato objemnější, má šupinovité jehlice a snese tvrdší zimu – proto se u nás vysazuje mnohem častěji.
Roste sekvoj v ČR?
Ano, ale vzácně a jen v chráněných polohách s mírnou zimou. Většina vzrostlých „sekvojí“ v českých parcích a arboretech jsou ve skutečnosti sekvojovce obrovské.
Jak dlouho žije sekvoj?
Stromy staré 500 až 600 let nejsou nijak vzácné a podstatně starší exempláře také nejsou výjimkou. Ještě delšího věku se dožívají sekvojovec obrovský a borovice Pinus longaeva.
Jak vypadají šišky sekvoje?
Jsou drobné, jen 1,5 až 3 cm dlouhé, a tvoří je 12 až 20 zdřevnatělých šupin. Dozrávají během prvního roku a semena v nich měří jen několik milimetrů.
Dá se sekvoj vypěstovat ze semene?
Dá, ale klíčivost bývá nízká. Semena zhruba na měsíc stratifikujte ve vlhkém písku v chladu, pak je vysejte naplocho do kyselého propustného substrátu a jen lehce zasypte. Rychlejší cestou je řízkování polovyzrálých vrcholových řízků koncem léta.
Čím hnojit sekvoj?
Organickým hnojivem zapraveným na jaře do půdy pod korunou, případně zálivkou výluhem (1 čajová lžička na 1 litr vody, 4 hodiny louhovat). Vyhněte se hnojivům s vysokým podílem dusíku a od poloviny srpna už nehnojte, aby přírůstek stihl vyzrát.
