Hnojivo na borůvky

Rychlá odpověďBorůvky hnojte hnojivem, které nezvyšuje pH a nezasoluje půdu: organickým Hnojíkem (polévková lžíce ke keři nebo zálivka 1 čajová lžička na 1 litr vody) nebo hnojivem pro kyselomilné rostliny. Hnojte na jaře při rašení, po odkvětu a naposledy slabě koncem srpna. Základ je kyselá půda pH 4–5 – bez ní listy žloutnou, ať hnojíte čímkoli.

U borůvek nerozhoduje jen to, kolik živin hnojivo dodá, ale hlavně co udělá s kyselostí půdy. Cokoli, co pH zvyšuje, keři uškodí víc, než mu živiny pomohou.

Kapalné hnojivo nebo zálivka pomůže rostlině ihned, ale v půdě dlouho nevydrží. Proto se vyplatí kombinovat ji s pevným hnojivem zapraveným do mulče, které uvolňuje živiny postupně. Přesné dávky najdete na stránce Dávkování.

Borůvky mají mělké kořeny a špatně snášejí přehnojení, proto se hnojí méně a slaběji než jiné ovoce. Tři termíny stačí:

1. Jaro (duben), při rašení – hlavní dávka po jarním řezu. Hnojík lžíce ke keři nebo zálivka; zároveň doplňte rašelinu nebo jehličí jako mulč.
2. Po odkvětu (červen) – slabší zálivka, která podpoří velikost plodů. Organické hnojivo kořeny nespálí, dá se použít i s plody na keři.
3. Konec srpna – poslední slabá dávka pro vyzrání dřeva. Později už ne: mladé výhony by nestihly vyzrát a namrzly by.

V květináči hnojte častěji, ale slaběji – zálivkou zhruba jednou za 2 až 3 týdny od dubna do srpna.

Na podzim se borůvky dusíkem už nehnojí. Kdo chce keři pomoci přes zimu, udělá tři věci: zkontroluje pH půdy (má být 4–5) a při vyšších hodnotách zapraví rašelinu nebo zahradní síru; přidá vrstvu mulče z jehličí, kůry nebo rašeliny, která půdu okyseluje a chrání mělké kořeny před mrazem; a za suchého podzimu zalévá až do zámrazu. Draslík na vyzrání dřeva dodá nejpozději v září slabá dávka organického hnojiva. Dřevěný popel, který se na podzim doporučuje k jiným keřům, k borůvkám nepatří – zvyšuje pH.

Při výsadbě naplňte jámu kyselým substrátem: rašelinou, kompostovanou kůrou nebo směsí s jehličnatou hrabankou. Chlévský hnůj ani minerální (průmyslová) hnojiva do jámy nepatří. Po výsadbě povrch nastelte jehličím nebo kůrou.

Hnojiva bez vápníku a chloru. Borůvkám škodí vápenatá hnojiva, která zvyšují pH, i hnojiva s chloridy. Draslík proto dodávejte jako síran draselný, ne jako draselnou sůl (chlorid draselný), a dusík v amonné formě.

Kolik živin v plné plodnosti. Kdo hnojí minerálními hnojivy, počítá u plně plodících keřů zhruba s touto roční dávkou na 1 m²:

Asi třetinu fosforečného a draselného hnojiva můžete zapravit už na podzim. Dusík dávejte jen na jaře, rozdělený do dvou dávek. Mladé keře v prvních letech potřebují méně.

• Snadno skladovatelný a aplikovatelný.
• Aplikace posypem, zálivkou či postřikem.
• Bezpečný pro děti, mazlíčky a zvířata.
• Poskytuje borůvkám komplexní živiny.
• Povolen pro použití v ekologické produkci (ÚKZÚZ č. 5778).
• Bez zápachu.
• Trvanlivost min 3 roky.

Přihnojte na začátku jara, kdy je vidět růst borůvek. Dále po odkvětu, čímž podpoříte růst plodů. Následně koncem léta, pokud si myslíte, že je třeba přidat další živiny. Pokud je půda kvalitní, nemusí být toto hnojení nezbytné. Chcete-li mít rychlý výsledek z hnojení, používejte zálivku z Hnojíku, ne jen posyp.

Způsob hnojení borůvek Hnojíkem je stejný jako hnojení paprik na videu.

• 4L Hnojíku = 800L zálivky pro vaše borůvky.
• 4L = pohnojení cca 133 keřů borůvek v celém roce.

FB skupina – Máme rádi HNOJÍK

Jak tedy na kanadské borůvky? Aby nám přinášely radost a bohatou úrodu, stačí dodržet pár základních zásad.

Při výběru odrůd je dobré si uvědomit, že pokud si chceme prodloužit období sklizně o několik týdnů a zároveň podpořit opylování, je vhodné vysazovat více různých kultivarů.

Ideálním místem je slunné stanoviště, případně jemný polostín. V silném polostínu rostlina nemusí až tak prosperovat a plody mohou špatně dozrávat. Jsou to kyselomilné rostliny, proto při jejich vysazování použijeme rašelinu či hrabanku z jehličí promíchanou s Hnojíkem. V případě, že použijete jiné přírodní hnojivo na borůvky, je třeba řídit se doporučeným použitím a dávkováním. V rámci hnojení je vhodné přidat i rohovinu. Už při výsadbě je tedy nutné hnojivo na borůvky použít.

Vysazovací jáma by neměla mít hloubku méně než 40–50 cm a průměr klidně 80–100 cm, protože jsou to mělce kořenící rostliny. Je vhodné jámu po bocích oddělit nopovou fólií od okolí, aby nedocházelo k promíchání rašeliny s okolní zeminou. Pokud máte květináč či nádobu o takových rozměrech, můžete borůvky pěstovat i na balkoně nebo terase.

Při výsadbě přeléváme vrstvy rašeliny, aby nám nevznikala suchá místa, skrze která voda neproteče ke kořenům rostlin. Vláha je zvláště důležitá při zrání, aby plody byly dostatečně velké a šťavnaté.

Takto osázené borůvky budou při správné péči prosperovat několik desítek let. Péče, kterou si kromě zálivky vyžadují, je hnojení, jarní řez a občasné doplnění rašeliny, případně mulče, a ruční vytrhání plevele.

Rašelina neobsahuje žádné živiny, takže bychom každoročně měli myslet na hnojení nejen na začátku sezóny, ale také v jejím průběhu. Osvědčilo se hnojení zálivkou Hnojíku na jaře nebo na podzim, případně hnojení posypem na zem nebo na list vícekrát během vegetace.

Jak na jarní péči řezem u kamčatských borůvek si můžete prohlédnout ve videu Pavla Chlouby. Dozvíte se v něm základní informace o řezu, který je nezbytný pro bohatou úrodu. Aplikuje se před vyrašením listů na jaře a odstraňují se zejména staré, slabé, křižující se a poškozené výhony.

Borůvky – sladké, chutné, zdravé – kdo by je neměl rád? Mně osobně se spojují s dětstvím. Ale co jsou to vlastně borůvky?

Borůvkou je běžně označováno několik druhů:

Brusinka borůvková – borůvka je nízký keř dorůstající výšky 40 cm. Patří do čeledi vřesovcovité. Kvete v květnu až červnu a plody dozrávají nejčastěji v červenci a srpnu. Keřík je hustý se vzpřímenými větvemi, listy jsou krátké as vejčitě kulatou čepelí, přičemž na zimu opadávají. Nejcharakterističtější částí keře jsou plody ve tvaru bobulí v tmavě modré barvě, které mají několik semen. Plody borůvky jsou velké jako hrášek. Jsou sladké a silně barví na tmavě modře až fialově.

Tento keř, který se vyskytuje v celé Evropě, ale také v Severozápadní Americe a na severu Asie, přičemž v minulosti se borůvky používaly ve starověkém Řecku jako výborné barvivo na látky. U nás se nejčastěji borůvky vyskytují ve výše položených oblastech, zejména v podhorském a horském pásmu, ale lze je nalézt i na okraji lesů, kde obvykle vytvářejí souvislý porost.

POUŽITÍ

U borůvky se využívají jak plody, tak listy. Pro léčebné účely a sušení do čajů a odvarů se používají plody i listy. Například k dezinfekci dutiny ústní, hrtanu a na problémy s opary, či na plísňová onemocnění, ekzémy. V teplé a studené kuchyni, pro mrazení, zavařování či výrobu džemů se používají plody. Ale plody jsou také kvalitním přírodním barvivem. No tak jako všechno ovoce a zelenina, i čerstvě utržené plody borůvky jsou pro nás nejzdravější.

SBĚR

Pokud se rozhodnete nasbírat si zdravé lesní borůvky, je důležité, abyste se nevybrali na místo, které je zákonem chráněno. Nebo místo lahodných plodů byste mohli přijít k finanční pokutě.

Brusinka chocholičná je známá jako kanadská borůvka a patří do čeledi vřesovcovitých. Pochází ze Severní Ameriky a v Evropě zdomácněla a je s oblibou pěstována.

Je to opadavý keř dorůstající podle odrůdy do výšky 1,5 až 3,5m. Listy jsou eliptické nebo vejčité, na stonku střídavě postavené. Květy jsou řapíkaté, zvonkovité, v hroznovitém květenství. Barva květu je bílá přes narůžovělou až po růžovou. Kvete v rozmezí duben, květen. Plody jsou větší než plody brusinky borůvky o průměru od 6 do 20 mm podle odrůdy a dozrávají průběžně během léta. Jejich barva je modrá až fialová. Ale existuje odrůda, která má růžové plody.

Na rozdíl od lesních borůvek, plody jsou větší a po překrojení je střed plodu bílý. Není ovšem pravda, že by nebyly zdravé. Obsah vitamínů, minerálních látek, antioxidantů a dalších prospěšných látek je velmi vysoký a koncentrovaný.

Domovskou oblastí jsou vlhké lesy, louky a rašeliniště ve východní části severoamerického kontinentu. Znali je různé indiánské kmeny severní Ameriky pro její sladké plody již před mnoha staletími a tvořily důležitou součást jejich jídelníčku. Od začátku 20. století začalo s jejím šlechtěním. Dnes je nejvýznamnější komerčně pěstovanou borůvkou v USA. Je však rozšířena iv Evropě, Japonsku, na Novém Zélandu, a to nejen jako užitková plodina, ale také v okrasných zahradách. Některé odrůdy jsou samosprašné, ale obecně se doporučuje vysadit alespoň dva keře blízko sebe. Vyžaduje výrazně kyselou půdu (pH 4,5÷5,5).

Věděli jste, že: 

• Borůvkovému keři trvá 2 až 3 roky než začne produkovat bohatou úrodu.
• Než doroste do finální výšky může přejít i 10 let.
• Díky pozdnímu kvetení nebývá ohrožována jarními mrazy.
• Borůvky neokopáváme, protože mají mělký kořenový systém.
• Plevel odstraňujeme ručně a dalšímu růstu plevelů bráníme nastýláním (mulčováním).

Borůvky při pěstování v zahradách zpravidla netrpí chorobami. Může se však vyskytnout nedostatek železa nebo nadbytek vápníku, což se může projevit žloutnutím listů. Nadbytek vápníku způsobuje nedostatečné vstřebávání železa u borůvky, proto je třeba jej doplnit. FerumOil postřikem na list. Základem je tedy vysadit borůvky do rašeliny. ale jak je výše napsáno, protože rašelina nemá živiny, je třeba je dostatečně hnojit.

Nepřítelem pro borůvky mohou být i zvířata, která mohou poškodit větvičky nebo bobule. Například špačci s oblibou vyjídají dozrálé plody borůvky. Jejich mlsání na borůvkách je vhodné procházet vytvořením konstrukce se sítí – ta ochrání plody před ptáky i před krupobitím.

I když je to málo časté, někdy se na borůvkách mohou objevit mšice či roztoči. Zvlášť v letech, kdy jsou škůdci extrémně přemnoženi. Mšice spláchne silný proud vody nebo přípravek na bázi draselného mýdla; dobře živený keř nápor škůdců snáší lépe.

Hlavní přihnojení proveďte zjara při rašení a pak průběžně během sezóny. Organický Hnojík kořeny nespálí, takže jej u kanadských (zahradních) borůvek můžete použít i v době plodů.

Borůvkám svědčí kyselejší půda, proto volte organické hnojivo, které půdu nezasoluje. Hnojík rozsypte ke keři nebo zalijte výluhem (1 čajová lžička na 1 litr vody); 4l balení vystačí zhruba na 133 keřů na celý rok.

Během vegetace přibližně 1x za 3 týdny slabší dávkou — borůvky nesnášejí přehnojení ani zasolenou půdu.

Na podzim už ne dusíkem. Nejpozději v září slabou dávkou organického hnojiva pro vyzrání dřeva, pak jen mulč z jehličí, kůry nebo rašeliny, kontrola pH a zálivka za sucha. Popel a vápno k borůvkám nepatří.

Takové, které nezvyšuje pH půdy a nezasoluje ji: organický Hnojík (polévková lžíce ke keři nebo zálivka 1 čajová lžička na 1 litr vody) nebo hnojivo určené pro kyselomilné rostliny. Vyhýbejte se vápenatým hnojivům a chloridům – draslík dodávejte jako síran draselný a dusík v amonné formě. Základem je kyselá půda o pH 4–5, bez ní borůvky žloutnou, ať hnojíte čímkoli.

Z domácích surovin borůvkám prospívá hlavně to, co půdu okyseluje: rašelina, jehličí, kůra a piliny z jehličnanů jako substrát a každoroční mulč (živiny ale nedodají, proto je třeba k nim hnojit) a hrst kávové sedliny pod mulč jako doplněk. Dřevěný popel, vápno, slepičince a čerstvý hnůj k borůvkám nepatří – zvyšují pH.

Přesné dávky pro všechny rostliny najdete na stránce Dávkování.